Page 149 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM PRVNÍ DÍL

Dvacátý druhý dialog

18. ledna 1999

Peter: Než začnu klást vlastní otázky - ne že bych nějaké dnes měl - rád bych se Tě
zeptal, zda bys chtěl tohoto rána něco komentovat, vysvětlit či cokoliv dodat?

Pán Ježíš Kristus: Ano, Petře, rád bych tak učinil. Existuje několik věcí, jež vyžadují
další vyjasnění a vysvětlení.

Týká se to opět načasování. Určité věci musí být dále osvětleny, protože bylo nastoleno
vhodné klima a rozpoložení, aby se tak stalo. taktéž proto, že věci se musí prezentovat
a zpracovávat v progresivních krocích, aby odrážely vývoj a uskutečňování právě
nastávajícího posunu. Jak se posun projevuje dál a dál, tak je to i s potřebami vyjasnit,
vysvětlit, zpracovat a prodiskutovat jeho rozličné aspekty.

Ve smyslu duchovních souvztažností se tyto potřeby projevují v otázkách a odpovědích
a v jejich postupném zaznamenávání, což odráží tento posun.

Takže, řečeno zjednodušeně, jak tento posun postupuje z jedné úrovně na druhou a
z jednoho kroku na druhý, tak se to děje i s těmito Dialogy a s tím, co obsahují.

Posun probíhající nyní má poněkud jiné spoluoznačení, než jaké měly předešlé posuny.
Zatímco během předešlých posunů vždy existoval pocit jejich začátku a konce,
nastávání období jejich vlády, implementace a dopadu, má přítomný posun progresivní
a pokračující povahu bez předpokladu, že brzy skončí. Máme zde synchronní průběh a
souběžné projevování povahy tohoto posunu a všeho, co s sebou nese.

Tato situace poněkud obchází zákon příčiny a účinku v tom smyslu, že nejdříve je
příčina a pak následný účinek. V našem případě, u tohoto posunu, se příčina a účinek
neprojevují postupně za sebou, ale vyskytují se paralelně, synchronně a simultánně.
Takže jak se posun pohybuje vpřed a dále, takový je i jeho dopad, vliv a vláda bez
čekací lhůty pro jeho nástup v každém bodě jeho nastávání. Zajisté nastoupí, ale bez
údobí čekání.

Avšak ve chvíli, kdy potřebujeme obrátit vaši pozornost na nějaká jiná objasnění
ohledně diskutovaných záležitostí, je nutno podlehnout požadavkům postupnosti
lidské povahy vzhledem k její neschopnosti vnímat či pojímat věci synchronně,
souběžně a současně. Odtud vyvěrá potřeba vysvětlování krok za krokem.

První stručné vysvětlení potřebuje termín ‚obyčejní lidé‘. Způsob, jakým byla ta
definice nabídnuta v předešlém Dialogu, mohl u některých čtenářů učinit nesprávný
dojem, že obyčejní lidé by mohli být méně hodnotnými, méně potřebnými či méně
důležitými v schématu projevování se přirozenosti negativního stavu. Důvodem toho,
proč někdo souhlasí inkarnovat se do života tak zvané obyčejnosti, je ilustrace povahy