Page 116 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM PRVNÍ DÍL
P. 116

Sedmnáctý dialog




                                                    12. ledna 1999




            Peter:  Během  mé  časné  ranní  meditativní  procházky  mě  opět  napadla  záležitost
            umírání, smrti a zážitků blízkosti smrti. Znamená to, že bys rád poskytl některá další
            objasnění o této záležitosti? Na mysl mi přišly některé další otázky vztahující se k této
            záležitosti  a  některé  výroky  v Bibli  k tomu  se  vztahující,  jakož  i  Swedenborgovy
            zkušenosti v tomto ohledu. Můžeme se jimi zabývat v tomto dialogu?


            Pán  Ježíš  Kristus:  Rozhodně,  Petře,  rozhodně.  Otázka  v tvé  mysli  je  o  možných
            nesrovnalostech,  které  existují  mezi  obecnými  znaky  v procesu  smrti  a  následného
            vzkříšení a Mým sdělením o personalizaci a individualizaci tohoto procesu.

            V tomto ohledu musíte rozlišovat mezi třemi faktory: První se vztahuje ke způsobu a
            podobě,  jakými  se  umírá  na  vaší  planetě.  V tomto  způsobu  se  individualizovaný  a
            personalizovaný faktor projevuje nejvíce. Jak a jakým způsobem lidé umírají, závisí na
            dohodě mezi Mnou a jimi. Jak víte, někteří lidé umírají pozdním věkem; někteří skrze
            dlouhodobé  fyzické  choroby;  někteří  nějakou  nehodou,  jako  je  autohavárie,  havárie
            letadla, zemětřesení, požár, vražda, zastřelení, války, popravy a mnohé jiné podobné
            způsoby.  Jiným  bodem  tohoto  prvního  individualizovaného  a  personalizovaného
            faktoru je jedinečná zkušenost, kterou každý prochází v procesu umírání. Neexistuje
            ani jedna osoba, která by v tomto procesu měla tentýž subjektivní či vnitřní prožitek.
            Důvodem tohoto nyní probíraného faktoru je to, že každý jedinec v procesu umírání
            projevuje  jedinečné  zkušenosti,  které  jsou  zaznamenány  v univerzalitě  povšechnosti
            čili  věčné  hlídce  za  účelem  poučení  každého  o  všech  nuancích  procesu  a  o  tom,  co
            takové zážitky znamenají a jak se pociťují.

            Tomuto sdělení máte rozumět tak, že proces umírání a smrti je neznámým faktorem
            pro ty obyvatele pozitivního stavu a stvoření obecně, kteří se nikdy neinkarnovali na
            vaší planetě. Jak víte, smrt a umírání jsou vynálezy negativního stavu. Jsou nedílnou
            součástí  jeho  povahy.  Takový  fenomén  nikde  neexistuje.  Specifičnost,  jedinečnost  a
            veškeré nejmenší podrobnosti procesu umírání a smrti odrážejí velmi důležitý činitel
            života v negativním  stavu. Kvůli faktu, že povaha negativního stavu se musí projevit
            v téměř  nekonečné  varietě  způsobů  a  podob,  a  protože  je  taktéž  ve  svém  projevu  a
            aktualizaci  individualizovaná  a  personalizovaná,  bylo  nutné  dovolit  tento  jedinečný,
            neobvyklý,  neopakovatelný  a  neokopírovatelný způsob, kterým lidé prožívají proces
            umírání  a  samotné  smrti.  Takto  se  neustále  projevuje  důležitý  aspekt  pravé  povahy
            negativního stavu a je zajištěn pro poučení všech ve veškerém jsoucnu a bytí.


            Výše  se  říká,  že  povaha  negativního  stavu  se  musí  projevit  téměř  nekonečnými
            variacemi podob a způsobů. Slovo ‚téměř‘ naznačuje fakt, že negativní stav je relativní,
            přechodný,  dočasný  a  podléhající  zániku.  Nemá  možnost  pokračovat  věčně.  Avšak
   111   112   113   114   115   116   117   118   119   120   121