Page 8 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

Kapitola první

ROZDÍLY MEZI

ZJEVENÍM JEŽÍŠE KRISTA

A NOVÝM ZJEVENÍM PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

Dne 22. ledna 1988 v 6:00 ráno bylo ke mně slovo Pána Ježíše Krista, řkoucí:

„Nastal nyní čas, aby se započalo s přenášením dalšího životně důležitého a
nejzávažnějšího úseku Nového zjevení. Duchovní ovzduší a podmínky ve všech světech
a vesmírech, jakožto i v zóně vymístění jsou takové, že se vyžaduje, aby se jasně

vyložily a zpracovaly další důležité duchovní otázky. Tato část Nového zjevení začne
vyzdvižením základních rozdílů existujících mezi Zjevením Ježíše Krista,
zaznamenaným apoštolem Janem, a které je obsahem Biblí Svaté, a nynějším Zjevením
Pána Ježíše Krista.

První pohotově zjevená pravda se vztahuje k této následující skutečnosti: Obsah a
výklad všeho, co bylo řečeno v biblickém Zjevení Ježíše Krista, byly zcela a úplně

nepochopeny již od prvního dne svého započetí. Tímto se všechny interpretace tohoto
zjevení prohlašují za falešné a zavádějící. Výjimku k tomuto stanovisku lze nalézt ve

výkladu, který byl dán skrze Emanuela Swedenborga. Jeho prostřednictvím byl jeden
aspekt tohoto zjevení vyložen správně, ale s nevhodným Swedenborgovým dojmem, že
jeho výklad obsahoval úplný význam tohoto zjevení. Budiž nyní známo, že to, co bylo
zjeveno prostřednictvím Swedenborga o obsahu tohoto zjevení, bylo jen omezeným
aspektem celého obrazu. Swedenborgovi bylo povoleno považovat tu interpretaci za

úplnou proto, že v té době nebyl s to vědět víc o jiných aspektech toho zjevení.
Nicméně byl aspekt tohoto zjevení ve Swedenborgově pojetí právě prvopočátkem
Nového zjevení, v jehož přenášení se nyní pokračuje. Všechny ostatní výklady tohoto
zjevení, které jsou k dispozici, nebyly Pánem Ježíšem Kristem nikdy inspirovány přímo
či nepřímo. Nemá se proto na ně brát zřetel.

Především měla většina vykladatelů za to, že všechny události tom zjevení popsané
v

se vztahují k fyzické planetě Zemi a k osudu lidstva, jak se bude rozvíjet v procesu
dějin. Nic není pravdě vzdálenější než tato falešná domněnka.
Za druhé se domnívala většina tak zvaných křesťanů, že Zjevení Ježíše Krista Janovým
prostřednictvím bylo konečné a že již nic nového se nemůže zjevit. A je-li zjeveno, pak
to musí být z negativního balamutícího zdroje. Tato falešná domněnka vyvěrá ze zcela

nesprávně pochopeného tvrzení, které Jan zapsal v poslední kapitole Zjevení Ježíše
Krista, kapitole 22 ve verších 18 a 19. Zde se říká:

‚Já dosvědčuji každému, kdo slyší slova proroctví této knihy: Kdo k nim
něco přidá, tomu přidá Bůh ran popsaných v této knize. A jestliže kdo
ubere ze slov knihy tohoto proroctví, tomu Bůh odejme podíl v knize
v
života, ve svatém městě a na věcech, jak se o nich píše této knize.‘ Toto