Page 132 - KOROLARIA NOVÉHO ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 132

to považovat za odměnu či trest. Může u nich dojít ke zvláštním druhům navštívení -
            jestliže zlo a negativita jejich chování a činů překročí dovolenou míru. V tomto
            případě jsou vzati z planety Nula a umístěni do rozpoložení, kde se takový soud
            může vykonat.

            Čtvrtá úroveň odpovědnosti a skládání účtů se  vztahuje k faktoru podmíněnosti a
            nepodmíněnosti. Každý jedinec je zodpovědný a odpovědný především za  uznání
            faktu,   že   jeho   situace   v negativním   stavu a   na   planetě   Nula   je   podmíněná   a
            přechodná, mající vztah pouze k prostoru a času, ale ne ke stavu a procesu života,
            který je mimo zvláštní časové kontinuum, a za druhé za  přijetí  toho faktu jako
            takového   bez   toho,   že   by   se   vězelo   v   bahně   pojetí   toho,   že   cokoli   spojené
            s negativním   stavem pokračuje   na   věčnost.   Zároveň   je   každé   individuum
            odpovědné   a   bude   skládat   účty   za   skutečnost,   naprogramovanou   v
            tomto obrazném čipu,   že   bez  ohledu  na  to,  jaká   je,   existuje  ve   .jsoucnu  a   bytí
            kondice, která je nepodmíněná. Tento nepodmíněný stav se vztahuje k Absolutnímu
            stavu a Procesu, kterým je integrovaná Přirozenost Pána Ježíše Krista v Jeho/Její
            Nové přirozenosti. Znamená to, že je za prvé každý odpovědný a složí účty za
            uznání   toho,   že Božská   láska a Moudrost,   Božská   milosrdnost a Odpuštění jsou
            Absolutní   a,   což   je   nejdůležitější, Nepodmíněné. A   za   druhé   je   každý   jedinec
            odpovědný a složí účty za to, jak reaguje na tuto Nepodmíněnou absolutní Božskou
            lásku, Moudrost, Milost a Odpuštění svojí ochotou uznat, že tyto existují a jsou k
            dispozici všem, přijímat je a užívat ve svém životě.

            Jak vidno, Petře a vy všichni, kdo čtete tato slova, než bylo dovoleno negativnímu
            stavu dozrát, byla mezi všemi účastníky a mezi všemi ostatními ve Stvoření, kteří
            nebyli   přímo   zahrnuti   pod   negativní   stav,   učiněna   dohoda,   že každý   ze
            zúčastněných jedinců je především odpovědný a bude skládat účty za všechny
            následky   a   důsledky   negativního   životního   stylu   s   patřičným   potrestáním
            a sebeodsouzením, aby se plně zobrazilo, jaké jsou plody tohoto životního stylu; a
            za   druhé,   a   to   je   nejdůležitější,   že jim   všem   Pán   Ježíš   Kristus  bezpodmínečně
            odpustí a prokáže milosrdenství bez ohledu na to, co vskutku učinili, či ne. Pouze a
            jen za těchto podmínek mohl negativní stav dojít plodného dozrání. Ať je nyní
            známo   po   celém   Stvoření   a   všech   jeho   multivesmírech,   jakož   i   všem   v   zóně
            vymístění a na planetě Nula, že je to Absolutní pravda.

            Jiná úroveň odpovědnosti a skládání účtů, kterou má každý jedinec, se vztahuje
            k programu, který obsahuje schopnost či nadání každého jednotlivce volit a měnit
            se. Takže   na   konci   každého   poslání   a   pověření,   které   každý   jedinec   má,   je
            odpovědný a bude skládat účty za cokoli, co si zvolil na každé křižovatce cesty ve
            své zvláštní životní posloupnosti, a za to, jak se změní a jakým směrem půjde.
            Je mnoho takových   křižovatek   na   životní   cestě,   které   takové   volby   a   změny
            umožňují. Nejzazší volba a změna naprogramovaná v tomto obrazném počítačovém
            čipu   se   ovšem   týká úplné   likvidace   všeho,   co   má   ve   vlastním   životě   vztah   k
            negativnímu stavu, a plného přijetí nového života pozitivního stavu.

            Z těchto skutečností plyne závěr, že nic v žádném druhu života či v žádné z výše
            popsaných kategorií není předurčeno nebo predestinováno. Pojetí predestinace a
            předurčenosti   se   v   duchovním   smyslu   vztahuje   jen   na   nezměnitelnou   či
            neproměnnou   kondici.   Což   jest   řekněme   to,   že   pokud   by   někdo   byl   odsouzen
            setrvávat v negativním stavu na věčnost a nemohly by kdy nastat žádné změny v
            jeho rozpoložení, pak by byl predestinován a předurčen být navěky zatracen z
            pozitivního stavu. Toto nesprávné a ohavné pojetí by bylo pravdivé, kdyby negativní
   127   128   129   130   131   132   133   134   135   136   137