Page 62 - HOVORY S BOHEM - S TEBOU LÁSKO KVETE LÁSKA KOLEM NÁS

zlomek, budoucí neznáš vůbec a přesto ti to nebrání v plnění poslání. Jak se změnil tvůj
názor na smrt, jak vnímáš zprávy o tragických událostech ve tvém okolí a v televizi?

Na to je jednoznačná odpověď: radikálně. V posledních sedmi letech jsem se od
materialisticky zaměřené ateistky změnila v duchovně založenou bytost, která
komunikuje s tebou, Bože. V posmrtný život věřím už nejméně sedm let. Přesvědčily mě
knihy Dr. R. A. Moodyho: Život po životě, Život mezi životy atd. Zážitky lidí, kteří
přežili klinickou smrt, nebo se ocitli blízko smrti, byly tak podobné bez ohledu na místo,
národnost, rasu a věk, že jsem ani na chvíli nepochybovala o pravdivosti těchto příběhů.
Další zkušeností bylo vyvolávání duchů, o kterém jsem už mluvila. Jsem přesvědčena o
tom, že od okamžiku, kdy jsem uvěřila v nesmrtelnost duše a odbourala strach ze smrti,
přestala jsem navštěvovat lékaře, protože jsem až na malé výjimky zdravá. Přežila jsem
i tři autonehody bez vážnějšího zranění. Neznamená to, že je mi jedno, jestli opustím své
hmotné tělo teď nebo za desítky let. Miluji život na Zemi a právě proto dělám všechno
proto, aby byl zachován. Nestal se ze mě cynik, který si nic nedělá z úmrtí blízkého
člověka, ale už tolik netrpím, bolest ze ztráty brzy nahradí klid v duši, později i krásný
pocit z toho, že život pokračuje dál a je možné s touto duší i navázat kontakt. Dříve jsem
prožívala každou zprávu o lidské tragédii kdekoli na světě s bolestí v srdci, dnes je mi
také smutno z nesmyslného zabíjení, následků přírodních katastrof, dopravních nehod,
válečných konfliktů, ale vždy si řeknu, že je to výsledek porušování přírodních zákonů,
že duše zemřelých si takový osud vybraly, aby poznaly všechny aspekty života, aby se
zdokonalily.

Až si lidé uvědomí, že nemůžou jinému člověku ublížit tím, že ho „zabijí“, přestanou
zabíjet. Až si uvědomí, že na Zemi je dostatek potravy a surovin pro všechny, přestanou
krást, budou jen lépe a spravedlivěji přerozdělovat. Až si uvědomí, že vše lze změnit, když
změní své myšlení, budou žít v lásce, pravdě a radosti, budou žít v Ráji. Je to prosté, ale
zatím pro mnoho lidí nepochopitelné. Většina lidí se zajímá především o uspokojení potřeb
svého těla, nepřemýšlejí o tom, čím jsou, je pro ně pohodlnější poslouchat příkazy a pokyny
druhých. Tohoto stavu využívají i vlády, silné firmy, úřady, vojenské a policejní složky.
V posledních dvaceti letech se rozmáhají technické prostředky, které umožňují kontrolu
mocných nad lidmi. Jde především o čipové karty. Jak na tebe zapůsobila Petice proti
čipové totalitě, kterou jsi četla na Internetu?

Na jedené straně souhlasím s jejím obsahem, na druhé straně nesouhlasím s její
formou. Nejdříve budu mluvit o obsahu a uvedu příklad: Před dvěma roky jsem
v televizi viděla film o člověku, který se připletl k vraždě na objednávku tajných služeb
USA. Předtím převzal nahrávku politické vraždy, kterou měl u sebe schovat. Zaujala
mě skutečnost, že člověk, který používá mobilní telefon, platební karty, navštěvuje
veřejné budovy jako banky, hotely a úřady, je doslova pod kontrolou. Dnešními
technickými prostředky, jako např. satelity, odposlouchávacím zařízením, miniaturními
videokamerami atd. lze najít kohokoli kdekoli. Snaha zavádět čipové karty místo
občanských a řidičských průkazů, první pokusy instalovat čipy pod kůži lidí, vedou
k omezování svobody, absolutní kontrole nad životy lidí, umožňují ovlivňování
chování, spotřeby, zastrašování, zkrátka manipulaci lidí a jejich degradaci na poslušné a
nemyslící ovce. Je to dilema: na jedné straně podporuji pokrok a nechci žít jako v době
kamenné, na druhé straně si uvědomuji, jaká nebezpečí pro lidstvo vyplývají ze
zdokonalování technických prostředků. Opět skončíme u potřeby změnit především
myšlení lidí, aby nedošlo ke zneužívání techniky malé skupiny mocných na úkor většiny
obyvatel této planety. Výše zmíněná petice ve mně zanechala rozporuplné pocity. Je
napsána tak, že vyvolává pocit strachu, neschopnosti něco ovlivnit, protože peticemi se
obecně ani v minulosti nic zásadního nepodařilo změnit. Připomíná mi to snahy