Page 5 - hinz
P. 5
kdož se zde nazývá Nejvyšší, někomu říká či diktuje určité ideje, pojetí a myšlenky,
které ustanovují Nové zjevení? Není pravdou, že takové tvrzení může přijít pouze od
osoby, která trpí přeludem velikášství či megalomanickou paranojou, jak by
psychiatři a kliničtí psychologové mohli takovou osobu označit? Či snad to není u
těch, kdo věří v duchy výsledek svedení či podvedení nějakým zlým či negativním
duchem či entitou, která tvrdí, že je Nejvyšším; nebo je to zmnožená osobnost
nemocné mysli, která činí takové výroky; anebo prostě důmyslná imaginace autora,
který chce všemi prostředky získat pozornost lidí pro své vlastní neurotické
potřeby?
Na straně druhé, proč lidé Nové zjevení potřebují? Nemají dostatek nejrůznějších
knih, které jim říkají o pravdě a o tom, jak mají žít své životy?
Eseje obsažené v této a jiných knihách autora dávají odpovědi na tyto a podobné
otázky. Problémem s takovými odpověďmi je, že je lidé buď přijímají jako pravdivé a
rozumné, nebo je odmítají jako nesmyslné a zavádějící. Takže se dochází k objevu
jedné z hlavních zásad Nového zjevení: Je na svobodné volbě každého, aby je přijal
jako pravé zjevení Nejvyššího, nebo je považoval za pomatenosti šílence, divokou
fantazii, imaginaci autora nebo ať to kdo chce nazvat jakkoli.
Přesně řečeno, tyto eseje nejsou napsány za účelem snahy donutit lidi, aby je přijali
jako pravé zjevení od Nejvyššího nebo za část tohoto Zjevení. O to se autor nesnaží.
Jsou napsány pouze k uvážení pro kohokoliv. Kdokoli se zajímá o hluboké duchovní
záležitosti a má svou mysl otevřenou a širokou, bude je studovat, uvažovat o nich,
meditovat nad nimi a následně rozhodne ze svého nitra, zdali je to, co se zde
předkládá, skutečná součást Nového zjevení, nebo je to důmyslná a zajímavá
duchovní teorie, s níž se může nebo nemusí souhlasit, nebo je to důsledek autorovy
divoké představivosti, či šílený výplod duševně nemocné mysli. Nástroje a
prostředky ověření si takových tvrzení jsou obsaženy v Novém zjevení a každý se
naléhavě žádá, aby tyto nástroje použil.
Ať je závěr, který každý případný čtenář v tomto ohledu dosáhne, jakýkoli, bude to
jeho osobní a svobodný závěr a výběr. Čtenář bude plně odpovědný za tento závěr a
za všechny jeho důsledky. Je to každému Bohem daný dar a výsada, aby byl s to
činit rozhodnutí o všech záležitostech života ze své svobodné volby a ze své vlastní
svobodné vůle a nesl důsledky každého rozhodnutí.
Jestliže kterýkoli esej v této knize bude s to vyvolat v čtenáři pozitivní reakci, která
ho povede k tomu, aby se stal lepší lidskou bytostí, lidskou bytostí duchovnější a
láskyplnější a moudřejší, nelze žádat či očekávat více a účel, pro který byla tato či
kterákoli jiná předcházející kniha tohoto autora napsána, bude splněn.
Petr Daniel Francuch
Santa Barbara, California,
leden 1985