Page 501 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

kdekoliv jinde je stát se andělem. Ve skutečnosti můžete s jistotou říci, že každé
sentientní entitě, bez ohledu na to, kde a kdy je situována nebo umístěná, ať už
v pozitivním, nebo v negativním stavu, je určeno stát se andělem podle jejího
individualizovaného a zosobněného práva, které je v souladu se specifickou,
jedinečnou a nekonečně odlišnou kvalitou její individuality. Nikdo se nikdy nemůže
vyloučit ani se nevyloučí z toho, aby se jím stal. V pravé realitě pozitivního stavu,
jakmile se v příštím cyklu času ustanoví jeho plná a kompletní přirozenost a život, se
všechny sentientní entity na všech úrovních Stvoření a jeho multivesmíru stanou
anděly. Toto je konečný výsledek Stvoření. Takto bude definován nebo je právě teď
definován název, slovo či pojem ‚anděl‘. To, co učiní každého nekonečně odlišným, je
forma manifestace a kvality každého jedince, ale ne obsah, význam, vlastnost, rysy a
určení obsažené ve slově ‚anděl‘, jak se právě definovalo výše.

Manifestace takových rysů může být kvalitativně odlišná a jedinečná, ale intenzita,
rozsah, plnost lásky, moudrosti, znalosti a všeho ostatního pozitivního a dobrého jsou
stejné. Koneckonců všichni stále emanují z Mého Absolutního Stavu. Jejich manifestace
v sobě a jimi samotnými prostřednictvím každého jedince-anděla musí vždy být
nekonečně odlišná, protože on nese uvnitř sebe velmi specifickou ideu elementu, který
se ze Mne vyzářil a který mu dává velmi jedinečnou přirozenost. Tato jedinečná
přirozenost předává jeho vlastním velmi specifickým, nekonečně odlišným a
nenapodobitelným způsobem zbytku Stvoření všechny výše zmíněné vlastnosti
andělů. Avšak v obecném smyslu jsou zmíněné vlastnosti ve své povaze, struktuře,
esenci a substanci zcela stejné. Nekonečně odlišná je kvalita jejich manifestace a
vyjádření. Ale tím, že mají takovou kvalitu, bez ohledu na to, jaký je její specifický
obsah či povaha, tím, že to je jeho vlastní kvalita, jsou si všichni rovni a každý je tak
hodnotný, tak potřebný, tak preferovaný a tak všechno ostatní jako jakákoliv jiná
sentientní entita-anděl.

V zóně vymístění a ve všech jejích peklech převzali andělé zla nebo andělé temnoty
podobné role, jako měli andělé v pozitivním stavu. Nicméně povaha těchto rolí ve svém
obsahu a významu byla diametrálně odlišná od rolí andělů světla nebo pozitivního
stavu. Zatímco andělé světla, jak si pamatujete, ve svém původním určení zmírňovali a
stínili Absolutní Emanaci Mého Tvořivého Procesu, a tímto uskutečňovali náležité a
bezpečné rozdělování a titraci těch emanací a jejich energií, andělům temnoty byly
určeny role zvětšení, zesílení, expozice a rozšíření do všech směrů v původní a plné síle
všech zel, nepravd, zkomolenin a všeho ostatního, co síly negativního stavu vynalezly.
Naštěstí výrony těchto rozmnožených, zesílených a plně exponovaných zlých energií
neobsahovaly mohutnost absolutních proporcí. Konec konců přicházely od někoho,
kdo nebyl absolutní, ale relativní. Z toho důvodu by se, bez ohledu na to, jak silné,
mocné a pokročilé takové výrony byly, nikdy nemohly ani vzdáleně přiblížit těm
emanacím, které byly generovány z Mého Absolutního Stavu. Pokud by se výrony
vládců negativního stavu rovnaly mohutnosti a síle emanací Absolutního Stavu, při
jejich rozmnožení a zesílení by byl každý spálen na popel. Nikdo by nemohl přežít
takový příval. Protože však při porovnání byly emanace negativního stavu velmi slabé,
aby se ustanovila jejich sféra vlivu, která by negativnímu stavu dovolila plně a
kompletně dozrát, bylo nezbytné přijít s myšlenkou jejich neustálého rozmnožování a
zesilování. Jinak by negativní stav měl jen velmi malou šanci pokračovat příliš dlouho