Page 491 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

odporných a zavrženíhodných neživotů. Způsob, jakým tato akcelerace funguje, je ten,
že působením hlubokých změn, úprav a přizpůsobení v pozitivním stavu, opačný trend
v negativním stavu a lidském neživotě může být jen v jednom směru - zhoršování a
zhoršování ve všech aspektech jejich neživota. Čím více se stávají horšími a horšími,
tím více a více se blíží ke svému věčnému konci. V zásadě se takto uskutečňuje
ukončení negativního stavu.

Nyní je velmi zjevná záhada této situace: Aby se urychlil proces ukončování neživota
negativního stavu a jeho lidského neživota, je nutné uvnitř oblasti pozitivního stavu
založit zvláštní druhy podmínek, které by umožnily konstantní, nepřestávající,
nepřetržité a neustálé zlepšování, růst a zdokonalování všech aspektů jeho pravého
života nebo života všech sentientních entit umístěných v pozitivním stavu. Moje
Absolutní Nová Přirozenost jim takové podmínky a příležitosti poskytuje. Současně,
aby se zlepšovaly a zlepšovaly, je nutné, aby byly v modalitě neustálých změn,
přizpůsobení a úprav. Logicky řečeno, když se máte zlepšit a cítit se lepším, nemůžete
být stejní, jako jste byli na předchozích úrovních bytí a cítění se lepším. Jinak byste
nebyli nebo se necítili lepšími, ale stejnými. V tom případě by nenastal žádný pokrok.
To je důvodem, proč bylo tak silně zdůrazněno, že pro každého v pozitivním stavu je
potřeba změn, přizpůsobení a úprav tou nejvítanější událostí. Zvěstuje to příští krok
v procesu jejich stávání se lepšími a pozitivnějšími.

Je docela možné, že v lidském aspektu vaší mysli by tento proces konstantních změn,
úprav a přizpůsobení mohl způsobit, že se vám zatočí hlava - řečeno symbolicky.
Jakoby v tomto postupu nebyl žádný odpočinek, oddech nebo přestávka. V tomto
ohledu by lidská mysl vnímala tento druh uspořádání jako velmi únavný, nikdy
nekončící stav a proces. Kdo by mohl přežít něco takového? Dovolte Mi, abych vám
něco řekl: Mít takový úhel pohledu je možné jen z pozice typické lidské přirozenosti.
Skutečnost této situace z pozice nebo perspektivy pozitivního stavu je taková, že opak
je pravdou. Nemít tuto příležitost konstantních změn, přizpůsobeních a úprav pro
každého v pozitivním stavu by bylo velmi únavné, nudné, neproduktivní, netvořivé a
zbytečné, nedávající jim žádnou možnost rozvoje či objevit něco nového. Samozřejmě
mají své okamžiky či období odpočinku, her, legrace, volna, prázdnin nebo čehokoliv
této povahy, ale ty jsou tak progresivní a tak nové v každém okamžiku jejich nastávání,
jako cokoliv jiného v jejich životech. V nich nalézají ohromný příliv a doplnění energií,
které jim umožňují se měnit, přizpůsobovat se a upravit se mnohem lépe a mnohem
rychleji. Takto fungují věci v pozitivním stavu.

Jak bylo zmíněno výše, dostupnost Mého Nového zjevení přinesla něco, co předtím
nikdy nebylo možné. Poprvé v historii tohoto cyklu času/stavu/procesu se stalo
zřejmým, proč vůbec čemukoliv obsaženému v pseudopřirozenosti neživota
negativního stavu a lidského neživota bylo dovoleno vstoupit do svého vlastního
pseudojsoucna a pseudobytí. Správné a náležité chápání této potřeby staví všechno
pro všechny kdekoliv a kdykoliv do velmi odlišné perspektivy. Do tohoto bodu bylo
nutné skrývat mnoho důvodů, proč bylo poskytnuto toto povolení. Byl dostupný pouze
nějaký obecný význam tohoto faktu. Sentientní entity v pozitivním stavu měly
absolutní důvěru, jistotu a víru v Moje rozhodnutí tak činit. Věděly velmi dobře, že
cokoliv jsem dělal nebo povolil, vždy bylo z nějakých velmi potřebných a dobrých