Page 389 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

soudem, je ten, že je úplně posledním procesem zhodnocení všeho, co tento krok
obsahuje. Kvůli tomu, že nic ze starého nebo předchozího kroku v jeho velmi specifické
a jedinečné povaze a struktuře nemůže být přeneseno anebo přesunuto do příštího
kroku; a protože cokoliv ten krok měl nebo obsahoval, už více nemůže být v jsoucnu a
bytí nebo pseudojsoucnu a pseudobytí takovým způsobem, jakým to bylo
v předcházejícím kroku; a protože vše, co bylo v něm prožito, bylo do nejmenších
podrobností plně zaregistrováno a uloženo v univerzalitě-všeho, pro tento konkrétní
krok a pro každého a cokoli v něm to je úplně poslední soud, a tudíž pro tento krok
žádné další takové poslední soudy už nebudou, poněvadž potom tento krok i to, co ve
své specifičnosti obsahuje, už také nebude.

Na základě těchto faktorů je zřejmé, že Poslední soud vždy bude a vždy bude ten
poslední pro každý jednotlivý krok a cyklus, pro každého konkrétního jedince nebo
cokoliv, co máte, kvůli nové a odlišné duchovní komponentě, která se uvolňuje
z Absolutního Jádra Mé Absolutní Nové Přirozenosti v tom čase/stavu/kondici, kdy
nový cyklus nebo cokoliv přichází ke své manifestaci a realizaci. Nic nového a
odlišného nemůže obsahovat něco či nemůže zabřednout do něčeho, co bylo obsaženo
ve starém nebo předchozím. Jinak by to nebylo nové a odlišné. Proto to Poslední soud
ukončuje, aby to již nemohlo mít žádný vliv a dopad na všechno nové a odlišné. V tom
případě pravý Poslední soud nemá takovou negativní konotaci, jak je vylíčena
například v křesťanské Bibli a rozličných náboženských systémech na vaší planetě. Ve
skutečnosti má pozitivní a nádhernou konotaci, protože se zbavuje všeho starého a už
neužitečného a poskytuje nový začátek a nové podněty pro tvořivý duchovní a
všezahrnující vývoj, rozvoj a progresi každého a všeho v jsoucnu a bytí. Proto se
v tomto smyslu může Poslední soud chápat jako nejvítanější a nejočekávanější událost
v životech všech sentientních entit.

Následující otázka se týká záležitostí sexuality. Ve skutečnosti se týká jen velmi úzkého
aspektu sexuality ve formě její spojitosti se sexuálním stykem. Zatímco obecné
uvažování o sexualitě jako o energii životní síly může mít multiversální význam,
praktikování sexuálního styku v jakékoli formě, podobě či rozpoložení ho mít nemusí.
Sexuální styk má ve vztahu ke každému jedinci vždy osobní a jedinečný spoluvýznam.
Z toho důvodu jsem vás před nějakým časem v jednom z předchozích dialogů (82.)
jasně požádal, abyste nekladli takové otázky skrze Petra. Takové otázky byste měli
směřovat osobně a přímo na Mne. Je to mezi Mnou a vámi. Dostatečně to platí i o
záležitosti masturbace. Způsob, jakým je využívána uvolněná sexuální energie během
masturbace, závisí výhradně na stavu mysli jedince během takového aktu. Jestliže
nejsou jiné možnosti pro sexuální styk než jen masturbace a jestliže se tento akt ve vaší
představivosti uskutečňuje buď s jinými představiteli opačného pohlaví, nebo se
členem vaší duchovní rodiny, nebo z někým z pozitivního stavu opačného pohlaví,
v tom případě jsou uvolněné sexuální energie využity pouze pro pozitivní účely. V tom
případě to není žádné plýtvání. Jestliže jsou však během takového aktu nějaké
postranní či nesprávné úmysly, motivace, představy nebo fantazie, tyto energie jsou
využity negativním stavem. V tom případě jsou vyplýtvány, protože podporují něco, co
nemá trvalost, stálost a věčné pokračování.