Page 104 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

Sto jedenáctý dialog

2. října 1999

Petr: Dnes nemám žádné specifické otázky multiverzálního významu. Nicméně nějaké
otázky přišly ze Slovenska (od Josefa Beneše a jeho ženy Alenky). Během mé dnešní
ranní meditativní procházky mi bylo naznačeno, že bys rád učinil nějaký komentář o
významu obsaženém v těch otázkách. Josefova otázka je prostá. Ptá se, zda i renegáti
dávají otázky, anebo my jsme ti, kdo pozitivními příklady vlastního života nastavujeme
pro ně rozpoložení, za jakého by byli s to nakonec konvertovat do pozitivního stavu.
Alenčina otázka, myslím, byla zodpovězena tak či onak v jednom z dřívějších dialogů,
pojednávajících o tématu zážitků na prahu smrti. Ráda by obdržela další objasnění
konceptu obsaženého v indické filosofii - ‚nirvány‘. Chtěl bys dnes ráno probrat tyto, či
nějaké jiné záležitosti?

Pán Ježíš Kristus: Ano, Petře, rád bych. Jak víte, jeden z důvodů, proč pseudotvůrci
aktivovali a uvedli negativní stav do pseudoživota, byl v tom, že kladli otázky. Tyto
otázky byly ve skutečnosti dávány v zájmu všech tehdy existujících sentientních entit.
Kdykoliv předkládáme otázky multiverzálního významu, odpovědi na ně mohou a musí
být dávány rovněž na multiverzální úrovni. Týkají-li se jejich otázky povahy
jakéhokoliv jiného typu života, než je život pozitivního stavu, pak odpověď, která by
pro ně byla zcela a úplně významná a smysluplná, může být dána jediným způsobem -
zobrazením a předvedením toho jiného druhu života na konkrétních životech určitých
sentientních entit, ochotných být takovými poskytovateli příkladů.

Takže původní aktivátoři negativního stavu takto činili kvůli potřebě dostat odpovědi
na tyto v tomto ohledu životně důležité a kriticky závažné otázky. Avšak jak půjdete na
to, aby se ustanovil takový život, jaký by měl šanci jevit se svým účastníkům jako
reálný a fakticky jako jediný, který je k mání a možný? Zfabrikujete všemožné tvory,
kteří vlastní sentientní mysl, ale kvůli strukturální povaze své vlastní mysli nemají
zájem ani potřebu klást jakékoliv otázky multiverzálního, ba ani osobního rázu. Proč je
tomu tak? Důvod pro takovou fabrikaci je ve faktu, že jestliže jim poskytneš možnost
klást otázky takového multiverzálního významu, pak by nejen předpokládali takové
otázky, ale naprosto jistě by na ně dostávali i odpovědi. Kdyby došlo k tomu, že by
takové odpovědi obdrželi, pak by v žádném případě negativní stav neměl šanci
ustanovit svůj pseudoživot. V tom případě by nemohla být originální otázka, položená
pseudotvůrci v zájmu těch, nikdy zodpovězena. Opakujme: v tom případě by sentientní
entity nikdy nezískaly poznání o jakémkoliv jiném životě, než je jejich, a tak by navěky
zůstaly na pochybách, zda je jejich život doopravdy životem pozitivního stavu, anebo
zda není něčím jiným. Jinými slovy, jak bylo vysloveno výše, neměly by žádnou
možnost pro porovnání svého života s nějakým jiným druhem života, a tak by končily
tím, že by neměly žádnou jinou volbu v této věci, než nutnost být uzamčeny v jedné
volbě.