Page 57 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM PRVNÍ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM I.

zločineckých činů? Vždyť volbou toho jedince nebylo jen stát se zapřísáhlým brutálním
zločincem, ale - což je nejdůležitější - jeho volbou bylo také ilustrovat a demonstrovat
důsledky takového kriminálního životního stylu. Takže šlo o volbu použít trest a
odplatu. A ježto šlo o volbu být negativním - což je v povaze negativního stavu - pak šlo
také o volbu být potrestán a vrchovatě zažít odplatu za své chování a za svůj čin.

Ve vašem konkrétním případě bez pardonu dovolíte, aby trest a odplata měly svůj
průchod, jak to vyžaduje lidský trestněprávní systém. Jak vidíte, zde jde o váš postoj,
vaše chování a vaši pozici vůči trestu a odplatě, a ne o to být jejich příčinou, zdrojem
nebo prostředkem. Zde se jedná o to, aby se soustředilo na ten faktor, že dokonce i
nejstrašnější zločinec, vrah nebo co ještě, není absolutně zlý, neboť - jak bylo již
mnohokrát řečeno dřív - nikdo nemůže být absolutně zlý. Jde tedy o to, aby se
respektovala jedincova potřeba a volba být potrestán a nést důsledky odplaty
jeho kriminálních činů.

Z toho, co bylo výše řečeno, je zřejmé, že jsou dva přístupy, jaké lze podniknout
v tomto ohledu. Kdykoliv se vám něco podobného přihodí, pak vašim prvním
impulsem by mělo být prozkoumat, co je ve vašem životě, co vás učinilo náchylným
podstoupit takovou nepříjemnou a zdánlivě škodlivou zkušenost. Na druhé straně,
pokud se týká potřeby jiného jedince být potrestán, pak mu můžete zajistit, aby se
taková příležitost zrealizovala - aniž byste ho/ji soudili nebo odsuzovali.

Protože jste v lidském životě, jediným vám dostupným prostředkem v tomto případě je
lidský systém trestního soudnictví, který vyhoví potřebě toho jedince být potrestán.
V takovém případě, pokud je to možné, je vhodné, abyste usilovali o odškodnění a
ztráty utrpěné činy dotyčného jedince. vždyť to, co vám zloděj ukradl, bylo vaše a
patřilo vám; proto v případě, že je chycen, měli byste dostat zpátky, co je vaše a vám
náleží, s využitím prostředků jedině dostupných v lidském životě - sytému trestního
soudnictví v případě, že zloděj je chycen; anebo milosrdenství a odpuštění, pokud vám
sám od sebe uloupené zboží vrátí. Avšak vaše milosrdenství a odpuštění se má
vztahovat na zloděje, i když je chycen, a to následně čili po potrestání a odplatě, jaké
požadoval a jaké si vybral.

Něco jiného je, když je na vás, abyste rozhodli, nebo když se ocitnete v pozici
požadování výloh vůči tomu jedinci. V takovém případě je jedině na vás, zda budete
trvat na potrestání dotyčné osoby a vyžadovat odplatu. Vaše rozhodnutí v tomto
případě bude záviset od toho, zda vás dotyčné individuum poprosí o milost a
odpuštění. Je-li taková prosba učiněna, pak bez ohledu na to, zda tento jedinec ji míní
vážně, či nikoli, vaší duchovní povinností je prokázat milosrdenství a upustit od
náhrad. Toť zkouška, před kterou stojíte.

Negativní stav, jakož i všichni ostatní v pozitivním stavu budou pozorně sledovat vaše
rozhodování v tomto ohledu. Odpustíte a prokážete milost takovému jedinci, pokud o
ně požádá - jak by to učinil kterýkoliv agent pozitivního stavu i Já Sám? Anebo byste
chtěli takříkajíc jeho/její krev ve své touze po trestu, protože cítíte, že vám bylo
ublíženo, vám - tak spravedlivému a záslužnému, jak by to učinil kterýkoliv agent
negativního stavu? První volba uvádí hodnotný příklad pro všechny v negativním
stavu, jak se agent pozitivního stavu chová, a tím ukazuje osudně závažný rozdíl mezi