Page 218 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM PRVNÍ DÍL
P. 218

DIALOG 33

            V tvém případě, Petře, tím, že jsi byl ve svém životě zvyklý být neustále pohroužen do
            svého nitra, vždy jsi měl sklon přemýšlet ve své mysli a slyšet každou odpověď spíše
            v mysli než ze zevnějšku. Takovým ses narodil, abys spoléhal jedině na to, co přichází
            z tvého nitra, a  ne  z vnějšku. Tak se  tvá  intuitivní pronikavost rozvinula  do nejvyšší
            míry. Toto byl nutný a životně důležitý trénink, abys byl připraven stát se přenašečem
            Mého Nového zjevení. Naše konverzace vždy probíhala z mysli do mysli. Tento způsob
            komunikace je v průběhu rozmluvy krajně životně závažný, protože obchází veškeré
            uvědomění  kýmkoli  v negativním  stavu  a  také  zabraňuje  všem,  aby  cokoliv  svého
            vlastního vložili do tvé mysli.


            Když se soustřeďuješ na Mne, na Mou přítomnost ve své mysli, ve své Duchovní mysli,
            a z té pozice také na všech úrovních své mysli - z nitra na zevnějšek, pak Mne slyšíš
            velmi jasně, jak ti říkám všechny tyto věci.

            Ve chvíli, kdy se přestaneš soustřeďovat na Mne a odkloníš svou pozornost na nějaké
            zevní úkoly, o něž má být postaráno, Můj hlas ustoupí do pozadí tvé mysli, aby ti dal
            příležitost postarat se o nadcházející zevní záležitosti.

            Takže  zde  se  jedná  o  schopnost  posunovat  pozornost  v tvé  mysli  od  naprostého
            soustředění  se  na  Mne  a  Mou  přítomnost  ve  tvém  nitru,  podle  potřeby  a  nutnosti,
            k něčemu, co se nevztahuje k našemu zapojení se v tomto rozmlouvání, na příklad.

            Jak se tato záležitost uplatní u každého případného čtenáře?


            Navrhlo  se,  že  je  během  čtení  těchto  dialogů  -  když  čtou  ty  části  obsahující  Mé
            odpovědi - radno, aby se soustředili na Mne a Mou přítomnost uvnitř své vlastní mysli.
            To upevní jejich schopnost rozeznat,  zda jsem to Já, kdo promlouvá v jejich myslích
            během čtení. V procesu jejich soustřeďování se Já přizpůsobím jejich vlastní jedinečné,
            zosobněné a individualizované schopnosti a úrovni vnímání, přijímání, vyjadřování a
            dojímání tak, že Můj hlas bude znít jako jejich vlastní hlas. V některých případech budu
            těm, co mají taktéž zrakový a sluchový přístup ke stavu svého nitra, znít zcela rozdílně,
            avšak hlasem důvěrně známým, laskavým a přátelským. Ať tak, či onak, budu to Já, kdo
            bude s vámi rozmlouvat se sdělováním toho, co je zaznamenáno v těchto Dialozích.


            Ovšem od nynějška se tato situace uplatní nejen během čtení těchto Dialogů, ale také
            během  čtení  Nového  zjevení  Pána  Ježíše  Krista  a  jeho  Korolarií...  Toto  je  nový
            požadavek  jako  důsledek  povahy  současného  posunu,  aby  se  dala  příležitost  všem
            členům  negativního  stavu  účastnit  se  v tomto  procesu  za  účelem,  který  byl  jasně
            nastíněn v Třicátém druhém dialogu.

            Tedy schopnost ustanovit takový způsob komunikace se Mnou prostřednictvím těchto
            tří zdrojů Mého Nového Zjevení se bude lišit od jednoho čtenáře ke druhému. Někteří
            z vás budou s to tak činit téměř okamžitě bez jakýchkoliv potíží. Jiní budou potřebovat
            nějaký čas, aby si zvykli na tento způsob. Zase u jiných to bude vyžadovat hodně úsilí a
            tréninku, aby uskutečnili tento důležitý úkol. Ať si to vyžádá cokoli, každý případný
            čtenář toho bude schopen docílit, pokud bude chtít.

            Nezapomeňte, že jsem přítomen v každém. Jinak byste nemohli žít nebo přežít. Vše, co
            máte dělat, je silně se soustředit na Mou neustálou přítomnost ve své mysli.
   213   214   215   216   217   218   219   220   221   222   223