Page 12 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM PRVNÍ DÍL
P. 12
DIALOG 1
K této situaci existuje, Petře, historický precedent z tvého života. Něco podobného se
odehrálo před přenosem tvé knihy Základy lidské duchovnosti. Tehdy jsi měl
ohromné těžkosti s přijetím faktu, že tvým posláním a pověřením ode Mne bylo být
přenašečem Mého Nového zjevení. Měl jsi velmi malou důvěru v to, co přicházelo z tvé
vlastní mysli. Namísto toho ses spoléhal na to, co k tobě přicházelo ode Mne skrze
mladičkého Marka Keatinga. Aby ses naučil přestat se spoléhat na druhé bez ohledu na
to, jak čistí a dobří byli či jsou; a aby ses naučil spoléhat se na vlastní podněty, bylo
nutné přerušit tvé spojení s Markem na mnoho let. Toto přerušení posloužilo velmi
dobrému účelu. Oba dva nemáte vůbec ponětí, jaké ohromné duchovní nebezpečí
v životech vás obou bylo tímto aktem zažehnáno. A něco podobného se odehrálo
během současné roztržky. Jak víš, nekomunikuješ s Markem, jakož i s některými
jinými, již více než dva roky.
Peter: Je třeba, aby tato roztržka a separace pokračovala?
Pán Ježíš Kristus: To záleží na volbách, které ostatní učiní. Není objektivního důvodu,
proč by měla pokračovat. Subjektivně je to ale zcela něco jiného. Volby se musí učinit.
V tvé pozici, Petře, kvůli tomu, kdo jsi a co je tvým opravdovým pověřením ode Mne, by
nebylo vhodné, abys ty učinil první kontakt. Protože hovoříš v Mém jménu (a o tom
budeme hovořit o trochu později), bylo by pro ně nátlakem a nevyhnutelností a
nutností, aby naslouchali tomu, co musíš říci. Na druhé straně by to mohlo také
podporovat typicky lidský odpor k tomu, že s tebou musí komunikovat a naslouchat
tomu, co musíš říci či sdělit. Ani na vteřinu nezapomínej, co to znamená hovořit s lidmi
Mým jménem.
Peter: Otázkou opět je, zda tato situace potřebuje pokračovat?
Pán Ježíš Kristus: Opakuji, že to závisí na rozsahu, v jakém se poučili ze svých lekcí a
zakotvili se ve svém nitru a jak jsou v současnosti nezávislí. Jsou schopni ustanovit
vztah založený na tomto novém faktoru, který nepodporuje potřebu někoho či něco
napodobovat či kopírovat? Jsou osvobozeni od tohoto sklonu? Jsou dosti silní a schopní
být s to odolávat pokušení chtít být jako ty, Petře, nebo mít podobné zážitky a
pověření? Jsou spokojeni se svou vlastní přirozeností, s vlastním jedinečným
pověřením, rolí a pozicí, kterou ode Mne mají? Přijímají to, kým na planetě Nula jsou a
proč jím jsou, bez ohledu na to, co to je a jaká je jejich role zde? Jsou ochotni přijmout
fakt, že nikdo není stejný a že každý má své vlastní jedinečné zážitky, které nelze
kopírovat či napodobovat? Pokud odpověď na tyto a podobné otázky zní ‚ano‘, pak tato
situace rozhodně nepotřebuje pokračovat. V jiném případě by se za současného stavu
událostí nemohla odehrát v tomto jednotlivém aspektu žádná změna.
Peter: Zopakuji opět otázku: Jak je to s psaným materiálem? Jak je duchovně
nebezpečné zaznamenávat tento či jiný typ rozhovoru formou zápisu a sdílet ho
s ostatními?
Pán Ježíš Kristus: Jak víš, Petře, to bylo konstatováno předtím, než se tento typ
informací měl s jinými sdílet způsobem rozhovoru. V době, kdy ti byla dána tato rada,
bylo nutné ustanovit odlišný přístup kvůli pseudotvůrcům. Tento přístup znamenal
pokles skupinového sdílení a přechod k individuálnímu. Důvod k tomu byl zřejmý: