Page 107 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM PRVNÍ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM I.

Peter: Negativní, ovšem.

Pán Ježíš Kristus: Přesně tak, Petře. Kvůli faktu, že očekávala věčné potrestání za své
takzvané cizoložství, její očekávání by se stala pravdou během jejího pobytu v této
předvstupní oblasti. Naštěstí pro ni měla tebe ku pomoci, aby Mne požádala o
milosrdenství a odpuštění - byť zde nebylo v tomto případě co odpouštět; a kvůli tomu
najisto prožila, jak jí ho dávám, jakož i to, že byla s to odpustit sama sobě cokoli, co
učinila či si myslela, že učinila. Poté po několika dnech umřela v míru.

Peter: Co ale takzvané pozitivní zážitky této povahy mající za výsledek údajné
důkladné změny a proměny po návratu těchto jedinců? Mají trvalé výsledky?

Pán Ježíš Kristus: Taková prohlášení se činí nejen u pozitivních zážitků, ale i u těch
negativních. Lidé jsou jimi tak vystrašeni a obávají se jich, že pod jejich vlivem
přestanou konat zlo a negativní věci a stávají se ve společenství velmi charitativními,
obzvláště ke své případné církvi. Katolická církev například miluje a povzbuzuje
takové negativní zážitky, protože u takové osoby potvrzují správnost církevní nauky
ohledně věčného trestu v žhnoucích peklech. Zároveň činí takovou osobu věřícím a
loajálním členem této církve či jakékoli charity či organizace, do které patří. Má taková
konverze, změna či proměna nějaký trvalý účinek z duchovního hlediska? Pohleď na
tuto situaci takto: za jakých okolností se tyto či jakékoli změny udály? Za okolností
nátlaku vlastních očekávání. Zážitek takové povahy přichází z vnějšku. Byl vnucen
tomuto jedinci nevyhnutelností toho zážitku, která mu v tomto nedala žádnou možnost
než se změnit.

Jak víš z Mého Nového zjevení, každá změna či proměna či cokoli se stane pod
podmínkou donucení, nátlaku, zázračného prožitku, hrozby věčného zatracení, či
podobných vnucených faktorů - ať dobrých, či špatných, příjemných, či v podobě
nočních můr - se nezachycuje ve vlastních niternostech, kde platí. Vzhledem k tomu
takovíto jedinci budou stejně muset projít procesem vykonání konečné volby po
příchodu do duchovního světa; tedy řekněme poté, co skutečně zemřou překročením
čáry, za níž není návrat do tohoto života již možný.

Peter: Proč je v takovém případě dovoleno, aby se takové zážitky děly?

Pán Ježíš Kristus: Podívej se, Petře, na to takto: Co jim takový zážitek říká? Že je
v životě více, než co znají o lidském životě. Jinými slovy jim to připomíná, že život není
omezen na to, co o něm vědí, či na to, co je lidský život vůbec, ale že je tu něco více, a
vždy více, reálnějšího než jejich lidský život. Je to druh prvního hmatatelného úvodu do
duchovní reality jiného a odlišného života, ať ve smyslu pozitivním, či případně
negativním. A i když tyto zkušenosti nejsou duchovně závazné, protože jsou vnucené,
nicméně mohou být využity jako připomínka při vstupu do vlastního duchovního
světa. Tato může posloužit jako pomocný úvod do reality jiného či odlišného světa, o
němž mají velmi málo či žádné náležité informace. Nezapomínej, Petře, předvstupní
oblast do jiného světa - kde se nacházejí během svého prožívání blízkosti smrti - je
skutečná; a vy zde zajisté uvidíte některé věci, které reprezentují formy a jevy
skutečných věcí, byť v poněkud zkreslené podobě, zkreslené faktorem z vnějšku
uložených očekávání. To, co vidí, má souvztažné protějšky v opravdové realitě jiných