Page 105 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM PRVNÍ DÍL
P. 105
DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM I.
a faktické smrti. Dovolte Mi vysvětlit, co se v takových případech vlastně děje. Když
někdo klinicky umírá, vstupuje do prvního stadia procesu oddělování svého ducha a
duše od svého těla. V tomto prvním stadiu, předtím, než se odehraje úplné oddělení se
a kdy existují ještě nějaká spojení s tělem, je návrat do fyzického těla možný. Během
tohoto stadia někteří lidé, ale ne všichni, mohou mít určitý typ zážitku, který se zdá být
týž či velmi podobný jako u všech dotyčných. Musíte chápat, že je tu hranice umístěná
mezi oblastí, kterou můžete nazvat předvstupní oblast do jiného života, a aktuálním
vstupem do jiného života. Mezi těmito oblastmi je tunel či podobné místo neboli oblast
vyčkávání, ve které během pobytu v ní je jeden poháněn se vrátit či pokračovat ve své
cestě na druhou stranu. Uspořádání této oblasti je takové, že je vybudována z osobních
očekávání toho, jaké to má být po smrti.
V tomto stadiu je lidem dovoleno prožívat svá očekávání v tomto ohledu, aby se jim
poskytlo pohodlí a odstranily jakékoli možné obavy a strach, ke kterým jsou během
této doby náchylní. Tato očekávání jsou ve většině založena na tom, co se o tom učili
buď ze svých případných náboženství, nebo co přečetli v knihách, které takové
zkušenosti popisují, nebo co si sami vymysleli ohledně této záležitosti. Takže když
vstoupíte do této oblasti, váš mozek uvolní uložená očekávání o tom, co a jak se
v tomto stadiu má prožívat, a váš duch a duše vám je poskytují kvůli vám samotným a
kvůli vašemu pohodlí. Pokud očekáváte vidění světla na konci tunelu, nebo zářící
postavy či dokonce někoho vypadajícího jako Já, kdo vám říká, abyste se vrátili, budete
mít takový prožitek. V tomto ohledu se vaše očekávání naplní. Prosím, nezapomínejte,
že mluvíme nejenom o vědomých očekáváních, ale též, a to je nejdůležitější, o těch
podvědomých. Taková očekávání jsou zaznamenána v paměťové bance podvědomé
mysli, která se v tom stadiu otvírá. Během tohoto prvního stadia je podvědomá mysl
plně otevřena a uvolňuje vše, co bylo uloženo v této oblasti očekávání ohledně toho,
jak by to mělo být nebo nastávat.
Mějte však na mysli, že ne všechny tyto prožitky jsou příjemné. Obvykle lidé hovoří a
píšou jen o takzvaných pozitivních, příjemných a transformujících zážitcích. Ne tak
často, pokud vůbec, slyšíte o těch negativních. Kdo by chtěl, abyste to věděli, pokud
během této doby měli nepříjemné zážitky? Na druhé straně v mnohých případech
takové povahy tu nejsou žádné vzpomínky na to, co se během této doby událo. Máte tu
tedy nejméně tři možné scénáře a vzpomínky: pozitivní, negativní a komatózní, během
nichž se nic nepamatuje či neprožívá. Jak vysvětlíte tyto do očí bijící rozdíly? Výše
uvedeným principem očekávání a sebenaplňujících se předpovědí - pokud to tak
chcete nazvat. Vezměme například negativní zkušenosti, o nichž neslýcháváte tak
často, ne-li vůbec. Kolik knih se o nich napsalo? Téměř žádná. Co vám to tedy říká?
Vezměme například někoho, kdo je vychován v katolické církvi a kdož vzhledem ke
ztotožnění se s dogmaty této církve a k jejich přijetí ve svém životě věří v potrestání
v pekle doslovným ohněm pekelným a kdož je plný pocitu viny za skutečné a údajné
hříšné věci, které spáchal během svého života na planetě Nula. Jaký si myslíte, že tato
osoba bude mít zážitek v této předvstupní oblasti po své klinické smrti? Velmi ošklivý;
plný temnoty, s démonickými a hroznými tvářemi; na konci tunelu hořící a
neuhasitelný oheň a hříšníky škvařící se a sténající těmi nejhroznějšími výkřiky a
s těmito démony snažícími se ho stáhnout do tohoto ohně. Tento typ negativních
zážitků se velmi často odehrává u následovníků katolické církve a některých dalších