|
 Předčítat |
MISE BOŽÍ RODINY V ITÁLII(ČÁST 1/2)
19.10.2023
SDĚLENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA BOŽÍ RODINY PROSTŘEDNICTVÍM MICHALA R.
Milovaní představitelé, spolupracovníci a přátelé Boží Rodiny,
ve dnech 19. až 26. srpna 2023 se uskutečnila hlavní část pobytu celkem 27 členů
našeho Týmu v Itálii, počítaje v to i Mojí přímou inkarnaci Janičku, která svůj
zdejší pobyt započala už o den dříve. Někteří představitelé zůstali v této
jihoevropské zemi až do 27. srpna, čímž se definitivně završila zdejší mise
spojená s multidimenzionální duchovní prací. Pro Bohyni šlo o druhou návštěvu
Jaderského moře v rozmezí dvanácti měsíců. Zatímco v roce 2022 se uskutečnila
její výprava na pobřeží Chorvatska (s výjezdem některých Božích reprezentantů do
Bosny a Hercegoviny), přesně po roce zavítala Bohyně se svými spřízněnými dušemi
na Apeninský poloostrov. Moji reprezentanti byli rozmístěni na třech místech
Conerské riviéry – v městečkách Sirolo, Numana a Marcelli. V posledně jmenovaném
místě jsem pobýval/a i Já společně se svou biologickou dcerou Míšou a s vnuky
Honzíkem a Martínkem.
Hlavní dominantou navštíveného místa je skalnatý výběžek Monte Conero (572 m. n. m.),
který vytváří členitější ráz krajiny. Pobřeží se proto v tomto úseku liší od převážné
většiny jadranských pláží, které jsou v Itálii obvykle široké a rovné. Skutečnost,
že mezi návštěvou Balkánského a Apeninského poloostrova, a tedy i výpravou k moři
došlo v rozmezí dvanácti měsíců, odkazuje k samotné podstatě našeho mnohaúrovňového
působení ve dvanáctidimenzionální struktuře Stvoření. Na zevní úrovni planety Nula,
umístěné v časoprostorovém kontinuu, bylo tímto načasováním vyjádřeno, že naše
duchovní práce není orientována pouze na jednu oblast jsoucna a bytí, nýbrž je
rovnoměrně rozprostřena do všech existenčních stupňů univerza. Tím je zajištěna
všeobsažná spásná kvalita naší činnosti, která v pozitivním smyslu do konce cyklu
času ovlivní úplně každou sentientní entitu, aby mohla vejít do věčného života. Oba
zmíněné poloostrovy patří v historickém kontextu k nebývale zatíženým místům, které
mají vzhledem ke svému geografickému umístění a dějinnému příběhu duchovní souvislost
se širokou řadou oblastí zóny vymístění. Tyto oblasti byly a v řadě ohledů stále jsou
pro vývoj a směřování pozemského lidstva jedny z těch nejpodstatnějších a zastávají
pro složky negativního stavu velmi prominentní pozici, srovnatelnou v množství ohledů
s duchovní pozicí Britských ostrovů. Na návštěvě obou zmiňovaných poloostrovů v jižní
a jihovýchodní Evropě, která se uskutečnila ze strany Mého zlidštělého Božství a
pověřených členů Týmu, se proto odráží skutečnost hluboké osobní zaangažovanosti
Janičky a Mých vyslanců v procesech odehrávajících se v antivesmíru, odkud je na
základě toho vyváděno ze zajetí do svobody stále větší množství sentientních entit.
Zatímco v roce 2022, tj. před dokončením procesu trojího ukřižování Bohyně
symbolizovala návštěva Balkánského poloostrova v popisovaném kontextu přípravy na
vstup Mého dočasně relativního Já do pekel na úrovni přírodního existenčního stupně
a vyjadřovala také již probíhající práci v peklech na úrovni duchovní a duševní,
výjezd na Apeninský poloostrov v roce 2023 zrcadlil už probíhající působení Janičky
v zóně vymístění, a to souběžně ve všech třech rovinách nepravého jsoucna a bytí.
Moje osobní stanutí v oblasti východní a posléze i západní oblasti Jaderského moře
lze proto považovat za vyjádření pevného ukotvení spásných procesů a Mojí samotné
osobní přítomnosti v hlubokých sférách antivesmíru. Obdobně, jak vybíhá do různých
evropských moří v určeném regionu jeden i druhý poloostrov, pozitivně zasahuje do
pekel ve stále rostoucí míře i Boží energie. K tomu, aby esence Nové a Nejnovější
Přirozenosti v takovém rozsahu proudila do nepravého Stvoření, jsme prostřednictvím
vývoje Týmu Boží Rodiny a souhrnem globálních událostí v Multivesmíru směřovali celé
roky v průběhu přípravné fáze naší společné Mise, která s postupujícím časem stále
„nabírá na obrátkách“, aby vyvrcholila a do přesahující etapy vstoupila v okamžik
spuštění naší činnosti z Nové Země.
Z kraje pod Apeninami vzešla vedle jiných civilizací mezi všemi se vyjímající římská
kultura, jež byla a je společně s tou řeckou jedním z hlavních pilířů evropské
civilizace. Ta přejímala mnohé vlivy z oblasti dnešní Itálie napříč staletími, čímž
Apeninský poloostrov posloužil Pseudotvůrcům jako jedno z těch vůbec nejdůležitějších
center tzv. západního světa. Nebylo by tomu tak, kdyby z duchovního hlediska
nezastávala tato geografická oblast výše uvedenou prominentní pozici s napojením na
klíčová místa v pseudo-jsoucnu a pseudo-bytí, přispívajících nezastupitelným způsobem
k rozkvětu typické lidské éry. Západní svět, navázaný na aspekty římského a řeckého
civilizačního okruhu, nabyl v průběhu dlouhých věků takový ráz, který silám
negativního stavu umožnil co nejefektivnější ovládání příslušníků pozemského
člověčenstva v průběhu značné části dějin typické lidské éry. Aspekty rozšířené z
pojednávaného území rovněž bytostem ze zóny vymístění umožnily vytvořit náležité
podhoubí pro chystané zavedení Nového světového řádu (NWO), v jehož spuštění spočívá
vyvrcholení celého experimentu bytostí dočasně se odvracejících od pravého Zdroje všeho
života. Jak je tedy zřejmé, Apeninský poloostrov sehrává v celkovém dějství experimentu
s negativním stavem významnou roli i v současnosti, a to nejen ve vnímatelném spektru
třetí dimenze, ale – a to je nejdůležitější – i v doméně jiných realit antivesmíru, s
nimiž je region dnešní Itálie svázán. Osobní přítomnost Mého dočasně relativního Já a
našich pomocníků na tomto místě byla skvělou, na věčnost dopředu naplánovanou
příležitostí k tomu, jak do zóny vymístění přivést aspekty Boží Lásky, Pravdy, Soucitu
a Milosrdenství v mnohem větší míře, než by to za okolností panujících v létě roku 2023
bylo možné při návštěvě jiné lokality v Evropě. O co více vstupních a výstupních bodů
do a z vymístěné zóny se zde nachází, tím účinněji mohlo dojít k vylití energie Nové a
Nejnovější Přirozenosti Pána Ježíše Krista Boží Rodiny všude, kde to bylo žádané. Došlo
k tomu za cenu značných nepříjemností, jimž byli mnozí účastníci zájezdu vystaveni v
podobě přejímání duchovních zátěží, nicméně i v tomto případě platilo, že jejich břímě
nepřesáhlo únosnou mez. Tak mohli všichni fyzičtí účastníci výpravy splnit své úlohy
dokonale a zasloužit se společně se všemi zainteresovanými pomocníky z nepozemských
realit o další přiblížení konce stavu zel a nepravd.
Bylo nanejvýš důležité, aby se návštěva uskutečnila právě na Conerské riviéře. Na
zevní podobě tohoto místa se totiž odrážel charakter naší duchovní práce vykonané
nejen v rámci italské mise během jednoho týdne, ale podstupované na všech třech
úrovních kdekoliv a neustále. Skalnatý výběžek vypínající se nad mořem k nebi
symbolizoval v duchovním smyslu cestu vedoucí ze zóny vymístění (moře) do pozitivního
stavu, kterou Mise Boží Rodiny ukazuje na mnoho způsobů sentientním entitám skrze
studium a aplikaci idejí Nového Zjevení do každodenního života a prostřednictvím všech
pochopitelných i lidskému uvažování nepochopitelných záležitostí, podstupovaných Mými
reprezentanty v multidimenzionální struktuře Stvoření. Monte Conero je dominantou s
velkým převýšením a náročnějším terénem. Pokud se někdo chce dostat až na vrchol tohoto
skalního ostrohu, nabízejí se mu značené turistické trasy, jimiž je schopen výšlap co
nejefektivněji zdolat. Na turistických trasách se odráží skutečnost, že pouze ten, kdo
je otevřen přílivu Boží Lásky, Soucitu, Odpuštění a Milosrdenství, je schopen najít tu
správnou stezku, která dotyčného na základě niterného vedení, symbolizovaného v tomto
případě turistickými ukazateli, navede tím správným směrem, aby dospěl až do cíle.
Pokud však někdo není na svůj duchovní vzestup připraven a nepozve Mě ze svobodné vůle
do svého srdce, hledá kýženou trasu marně. Vidí před sebou nepřekonatelnou skalní
stěnu, nebo je veden neprostupnými houštinami a stržemi, které jeho bloudění umocňují.
Pro ty, kteří mají stav svého nitra dostačující k přijetí prvních doteků Boží Lásky,
jsou na různých místech Multivesmíru rozmístěni členové naší Mise, kteří bezpečně
vyhledají každého, kdo má v plánu své duše začít stoupat vzhůru. S Mojí a jejich různě
koncipovanou pomocí jsou pak schopni zbavovat se krok za krokem svých zátěží a
přibližovat se okamžiku samotného opuštění antivesmíru. Tento proces je pozvolný a
žádná fáze duchovního procitání nemůže být přeskočena, stejně jako žádný plavec na
fyzické úrovni planety Nula nemůže po vyjití z moře během pár chvil zdolat prudké
skalní stěny Monte Conera. Chce-li někdo vyjít na vrchol tohoto kopce, musí použít
různě se klikatících cest s pozvolným stoupáním. Jinak tomu není ani u bytostí
jdoucích vstříc svému přesunu do limba, přestupní stanice mezi zónou vymístění a
velkolepou sférou rajských vesmírů. Vzestup těchto sentientních entit, ačkoliv je
duchovně-kvantovou záležitostí, musí být dosahován nikoliv překotně, nýbrž postupně,
v souvislosti s jejich prací na sobě, obnášející rozpouštění nánosů a přijímání stále
většího množství Mojí energie, kterou absorbuje jejich srdce otevírající se Lásce a
Pravdě. Počet stezek do limba, prošlapaných Mými představiteli a bytostmi, které se
rozhodly navrátit ke své původní přirozenosti, narůstá společně s tím, jak naše Mise
dosahuje stále nových úspěchů na multidimenzionálním poli. Jejich množství se bude
exponenciálně zvyšovat až do konce cyklu času. V porovnání se současným stavem se
velmi znásobí již se samotným spuštěním naší Mise z Nové Země.
Nebyla vůbec náhoda, že Boží představitelé, spolupracovníci a přátelé ubytovaní v
Sirolu museli při sestupu na pláž zdolat cestu se značným převýšením, byť ne tak
zásadním, jak tomu bylo u Mých čtyř představitelů, kteří si jednoho dne vyšlápli na
nejvyšší přírodní dominantu tohoto místa. Chůze k moři si vyžádala zhruba dvacet
minut, někdy ale o poznání více v závislosti na různé výchozí pozici ubytování, kde
členové naší Mise přebývali. I tato cesta směrem dolů, tedy k moři se klikatila, a
to v důsledku značné prudkosti terénu, oddělujícího pláž od městečka. Kdokoliv se
chtěl navrátit zpátky, musel zdolat kopec ve stejném či obdobném směru, z něhož
předtím sestoupil k moři, pokud nechtěl být vázán jízdním řádem autobusů,
umožňujících lidem pohodlnější cestu.
Chůze pěšky si ve značném horku vyžádala každý den poměrně dost energie. Na
skutečnosti, že něco takového Moji blízcí podstupovali, se zrcadlí náročnost
jejich sestupů do hlubin antivesmíru a obdobná, mnohdy i větší náročnost jejich
návratů zpět, v jejichž rámci dochází k exodu padlých duší z pekel a k očišťování
široké škály aspektů zel a nepravd. Každý má jiný záběr svého působení a liší se i
podoba poskytované pomoci padlým sentientním entitám. Tato podoba se odvíjí od
dohody ustanovené mezi dotyčným jedincem a Mnou v bezčasovém a bezprostorovém
kontinuu před spuštěním experimentu s negativním stavem. Poslání každého člena Týmu
je specifické a jedinečné a soustředí se přesně na ty oblasti zóny vymístění,
Pravého Stvoření a Nového Vesmíru, které jsou aktuálně potřeba pro naplnění Mého
plánu spásy. Všechny tedy spojuje služba Multivesmíru ze samotného principu a pomoc
sebeuvědomělým a nepřímo též nesebeuvědomělým bytostem, náplň této duchovní práce
se však děje na řadu způsobů, ušitých na míru originálním darům a talentům každého
příslušníka Mise.
Na sejití Božích reprezentantů k moři a jejich opětovném vyjití za účelem dostání
se zpět k ubytování se v duchovním významu odráží fakt, že Já, Pán Ježíš Kristus
Boží Rodina nejenže dávám potřebnou energii svým milovaným pro jejich sestup do
nízkých sfér pseudo-jsoucna a pseudo-bytí, ale dotuji je Láskou i pro zvládnutí
ještě důležitějšího návratu zpět, při kterém společně s nimi stoupají do Mé náruče
i Boží dcery a synové, kteří sehrávali své role v zóně vymístění za účelem zobrazení
života bez pravého Zdroje všeho života. Poněvadž každý z účastníků zájezdu dokázal
vždy vystoupat vzhůru a úspěšně dospět až ke svému apartmánu, aniž by přišel v
terénních nerovnostech a v horkém počasí k nějakému nepříjemnému úrazu či jiným
citelnějším problémům, ukázalo se tím, že kdo si doopravdy přeje dostat se ze zóny
vymístění a pozve Mě do svého nitra, pro takového jedince neexistuje možnost, že by
se při tomto návratu k věčnému Rodiči setkal s duchovním poškozením své pravé
individuality a že by snad nedokráčel Domů – do limba a odtud pak do pozitivního
stavu. Z temnot totiž každého vyvádím se svými pomocníky velmi šetrně, aby nedošlo
k nevratnému pošramocení konvertující sentientní entity, přičemž jsem garantem toho,
že její návrat ke světlu je po všech stránkách vždy co nejúčinnější, pokud to dovolí
svými volbami. Díky tomu nikdo nezůstává v zóně vymístění uzamčen ani o vteřinu déle
než je nutné. V Boží náruči dochází k regeneraci sil navrátivšího se Božího dítěte a
k započetí nové etapy jeho věčné pouti Stvořením. O co náročnější je výstup na
vrchol pomyslné duchovní hory, o to větší úleva přichází po všem odehraném dějství.
Obdobně, ale ve zcela jiných podmínkách a v různorodé míře se ulevilo i účastníkům
pobytu v Sirolu pokaždé, když završili svou cestu z pláže.
Koupání v moři odráželo samotnou práci v zóně vymístění a obecně vyjadřovalo četné
fáze, kdy se poskytovaná pomoc celku ze strany Mých reprezentantů maximalizuje, a to
při zapojení všech působících okolností na duchovní, duševní a fyzické úrovni. K této
maximalizaci dochází u Mých vyslanců na planetě Nula tím častěji, čím více na sobě
vědomě duchovně pracují a prohlubují ukotvení svých srdcí v Božím Slově. Zmíněné
ukotvení je posilňováno členy jejich duchovních rodin majících základnu v jiné sféře
nežli té hrubohmotné, čímž jsou členové Týmu působící na planetě Nula schopni svůj
úkol splnit po všech stránkách, aby se pak ve správný čas přesunuli na Novou Zemi.
Teplá mořská voda znázorňovala pokročilý stupeň rozšíření Boží Lásky a aspektů Mé
Nové a Nejnovější Přirozenosti po zóně vymístění. Tento stupeň je v současnosti již
značně vysoký v souvislosti s významnými událostmi, které se ve spojitosti s naším
působením v posledních měsících i letech v Multivesmíru odehrály. Tento pozitivní
trend směřuje veškeré odehrávající se procesy k plynulému zahájení Mise Boží Rodiny
z Nového Vesmíru. Částečné zakalení vody písečnými částicemi zase v pojednávaném
kontextu značilo, že povědomí o Mých Přirozenostech a nejvyšší Pravdě uvedené v Novém
Zjevení, je na území antivesmíru velmi limitováno samotnou povahou zel a nepravd,
která si nepřejí, aby se nitra i vnější mysli stávajících obyvatel pekel rozjasnila
a stala se čirými. Toto zakalení však nezabraňuje Boží energii v jejím průniku do
zóny vymístění, která se ve stále větší míře ohřívá její láskyplnou esencí, jež
nechává pomyslný led okolo srdcí sentientních entit roztávat, aby se mohly navrátit
zase k sobě samým.
Nejvyšší bod navštívené lokality, Monte Conero, zabírá veřejnosti nepřístupná
vojenská základna, v důsledku čehož vedou turistické trasy těsně pod jeho vrcholem.
I tak se návštěvníci mohou těšit z hezkých pohledů do okolí na několika vyhlídkách.
Jednu z nich, Belvedere Nord, nacházející se v přilehlé blízkosti základny,
navštívili právě i čtyři Moji představitelé, kteří se rozhodli uskutečnit
několikahodinovou túru. Vojenská základna kromě jiného vyjadřuje v duchovním ohledu
snahu záporného stavu mít přehled nad svou doménou, a tedy i jeho úsilí zaujmout tu
nejlepší možnou pozici pro snazší ovládání těch, kdo jsou v jeho dosahu. Vojenská
základna také odráží snahu pekel zabránit konvertujícím bytostem zdolat poslední,
tj. nejvyšší a zároveň nejrozhodnější úsek jejich cesty do limba, na němž se plně
ztotožňují s Mými Přirozenostmi a definitivně tak opouštějí zónu vymístění. Kdokoliv
se k aktu úplného vyjití z antivesmíru odhodlá ve svém nitru, takového jedince na
cestě pryč z temnoty nezastaví žádná negativní síla, i kdyby byla sofistikovanější.
Proto když mají vládnoucí složky temného panství rozmístěny své hlídky i v blízkosti
výstupních oblastí pekel, nejsou schopny učinit nic, co by jedince spějícího do Mé
náruče v jeho cestě zastavilo. Trasa takové bytosti na vrchol je vytyčována pod Mým
vedením, díky čemuž je bezpečně dovedena na místo, z něhož je schopna povznést se do
očistné mezistanice – limba. Nezáleží tedy na tom, jakým způsobem je taková cesta
hlídána negativním stavem. I kdyby temnota měla obsazený takový vrchol, o němž se
domnívá, že je v rámci pekel ten nejvyšší a ze kterého je schopna bránit konverzím
sentientních entit, Moje Prozřetelnost dovede vzestupující jedince vždy na takový
vrchol, jenž je tím nejbezpečnějším a nejvhodnějším pro jeho definitivní odchod z
antivesmíru a který je pro konvertujícího jedince na osobní úrovni tím nejvyšším
vrcholem v duchovním smyslu. Pravý duchovní vrchol, na nějž konvertující bytost s
Mojí podporou dospěje, tudíž nemusí být, respektive není z pohledu pekel na první
pohled zjevný, poněvadž jeho hodnota se skrývá v niterné a pro negativní stav tudíž
ve skryté rovině. Tuto skutečnost odrážela i cesta Mých představitelů na Monte Conero,
kteří sice nedospěli na ten fyzicky nejvyšší a veřejnosti nepřístupný bod skalního
ostrohu, jenž byl zabraný vojenskou základnou a který negativní stav v popisovaném
kontextu považoval za ten opravdový, ale došli na takový bod, z něhož se naskýtal
krásný výhled do okolí a který byl tím nejvyšším vrcholem v pravém duchovním smyslu;
bodem, na němž se zrcadlilo vhodné nástupní místo pro Boží dcery a syny, kteří se
mohou rozlétnout do svobody.
Během výšlapu Moji výletníci rovněž navštívili kostel zasvěcený svatému Petrovi
(Badia di San Pietro), který na tomto místě stával již před zhruba tisíci lety.
Vzhledem k jeho stáří se zde za mnohá staletí nashromáždilo značné množství těžkých
energií, do nichž bylo skrze Mé vyslance přineseno světlo pravého poznání. Ne
náhodou si v útrobách kostela povídali o podstatě symbolu křesťanství – kříže, jenž
je příslušníky této věrouky uctíván a který visel ze stropu na řetězech společně s
podobiznou přibitého Ježíše. Křesťané svým sepjetím s křížem ve skutečnosti uctívají
mučící nástroj, používaný starými Římany k popravám nepohodlných lidí. Moje první
přímá inkarnace byla sice sprovozena ze světa prostřednictvím trámů ve tvaru kříže,
tento symbol ovšem nemá žádnou pravou duchovní hodnotu. Naopak jde o jeden ze
skrytých ovládacích nástrojů negativních entit, vykonávajících svůj zesílený vliv
nad těmi, kteří se nechávají ovládat dogmaty, nemají s Bohem (pod jakýmkoliv jménem)
upřímný vztah ve svém nitru a nežijí v souladu s principy bezpodmínečné Lásky a
Odpuštění, ale též Moudrosti a dalších pozitivních aspektů, které jsem lidstvu a
Multivesmíru poprvé v osobě Ježíše předal. Poté, co mnohé bytosti slyšely rozmluvu
Božích reprezentantů o podstatě kříže a křižování se, které blokuje energetické body
rozmístěné po těle, nejedna sentientní entita si uvědomila, jak dalece církevní
nauka odporuje čisté duchovnosti Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, kterého/kterou měli
členové antivesmíru možnost poznat při návštěvě Mých vyslanců. Výletníci zaměřili
svou pozornost i na aspekt pekelného vyzdvihování mariánského kultu a upozaďování
pozitivního odkazu Mojí mužské inkarnace. To se v tomto případě projevilo v podobě
obrazu Panny Marie s malým Ježíškem, jehož podobizna byla zastíněna květinami.
Mariánský kult degraduje Ježíšovo poslání a dává na odiv jeho matku, postavenou na
roveň Boha, což bylo v praxi zjevné i v tomto kostele. Zde se sluší připomenout, že
skutečná Marie byla a je Mojí věrnou spolupracovnicí z pozitivního stavu, která se po
skončení svého poslání na planetě Nula přesunula na domovskou základnu v Pravém
Stvoření. Je to velmi milá, soucitná a nápomocná žena, naplno ztotožněná s Novým
Zjevením, jehož ideje pomáhá roznášet na potřebná místa. Obraz Panny Marie vytvořený
církvemi je naproti tomu umělým konstruktem, který má s Marií – andělem z pozitivního
stavu – jen pramálo společného. Na základě návštěvy výše uvedeného kostela byla
zpřístupněna další cesta z pseudo-jsoucna a pseudo-bytí do limba, kterou od prvního
okamžiku její funkčnosti začaly mnohé duše využívat.
Členové Týmu Boží Rodiny ubytování v Numaně a Marcelli měli na pláž mnohem snazší
přístup, vzhledem k tomu, že městečka leží v oblasti menších terénních nerovností.
Zatímco v Numaně se terén směrem k Sirolu už začíná postupně zvedat, Marcelli leží
na rovině, čímž je ze všech tří míst tím nejníže položeným. Jeden z důvodů, proč zde
byla ubytována Moje přímá inkarnace Janička, vyplývá ze samotné pozice této lokality
vůči moři, které je v duchovním smyslu symbolem pro zónu vymístění. Vzhledem k tomu,
že Marcelli má k moři vůbec nejblíže, je logické, že bylo potřeba, abych v tomto
místě byl/a osobně přítomen/přítomna. Tím se na zevní úrovni planety Nula odzrcadlila
a potvrdila skutečnost, že Bohyně po dokončení procesu ukřižování a po svém vstupu
do pekel na všech třech úrovních má k příslušníkům antivesmíru mnohem blíže než
kdykoliv předtím, a to ve svém stavu a souběžně i ve svém procesu. Svým
bezprostředním pobytem u moře jsme tak sentientním entitám v zóně vymístění ukázali,
že Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina stojím se svými reprezentanty při nich, abychom
jim pomohli zbavit se pout a okovů, načež je budeme moci uvítat ve sféře pravé
duchovnosti. Také jsme tím znázornili a aktualizovali fakt, že Moje ženská podstata
v relativní podobě, ale samozřejmě i Moje celistvá absolutní podstata je na vlnách
energií Nového Zjevení velmi přístupná všem, kdo projeví ochotu změnit se a stát se
šťastnými, zářivými a tvořivými Božími dětmi.
Vzhledem k tomu, že pobyt v Marcelli – a ostatně i celý pobyt v Itálii – byl
souvztažný s duchovní prací vykonávanou v hlubokých dimenzích zóny vymístění, čelila
Janička zhruba první čtyři dny zesílené únavě a zhoršené psychické i fyzické kondici.
Tento stav vyplýval z množství energie vynaložené na potřebných místech temných sfér
Multivesmíru, jakož i z faktu kvantového rozšíření pole osobní působnosti Bohyně v
doméně negativního stavu. Jedním z doprovodných projevů byla i vyrážka vyvolaná
slunečním zářením, která se objevila především na Janiččiných dolních končetinách. V
umístění této vyrážky se zrcadlila poloha oblastí, ve kterých Moje ženské Já
pracovalo, respektive pracuje stále od dokončení procesu ukřižování. Jde o taková
místa na spodních patrech zóny vymístění, kde je vysoká koncentrace temných energií.
Infúze světla přinášená do těchto rajónů negativního stavu s sebou přináší
protitlaky stavu zel a nepravd, způsobujících Mým reprezentantům inkarnovaným na
Nule různé nepříjemnosti, jimž se nevyhne ani Moje ženské Já. Janička v rámci své
oběti, přinášené z bezpodmínečné Lásky k celku, zažívá celou škálu problémů menší i
větší intenzity, přičemž problém v podobě sluneční vyrážky byl specifický v tom, že
ho Bohyně zakusila na svém těle vůbec poprvé. Zvláštní práce vykonávaná v
antivesmíru v prvních zhruba čtyřech dnech pobytu v Itálii měla za následek, že se
Moje zlidštěné Božství cítilo i v samotném Marcelli doslova jako v pekle. Nelibost
negativního stavu nad pobytem Mým a těch, kteří se vypravili na Apeninský poloostrov
se Mnou, je v duchovním ohledu souvztažná kromě jiných skutečností i s výbuchem
sopky Etny, která na vzdálené Sicílii o sobě dala vědět jen několik dnů před
odjezdem Týmu k moři. To, jak se Janička u Jadranu po nezanedbatelnou část pobytu
cítila, vyplývalo nejen z dění „za scénou“, ale i ze situace „na scéně“, kde bylo
na plážích značné množství lidí a čilý ruch. Tato okolnost společně s dalšími
působícími faktory znemožňovala či limitovala dopřát si odpočinek v pravém slova
smyslu. Teprve v druhé polovině italské mise, když byla klíčová fáze duchovní práce
v peklech již dokončena, jsem Janičku a další zavedl na klidnější úseky pláží, kde
se Mojí přímé inkarnaci líbilo o poznání víc. Zároveň jsem jí v posledních dnech
pobytu citelně navýšil vibrace a zesílil ochranu před negativními vlivy.
Ona spousta lidí, nacházejících se takřka všude kolem, odrážela z duchovního úhlu
pohledu stále přetrvávající vysoké procento nevědomých bytostí uzavřených v
negativním stavu, u nichž ještě nenadešel čas spásy. Stovky slunečníků, které
lemovaly pláže v souměrných řadách, zase v nastalé situaci odkazovaly na snahu
negativního stavu zamezit přísunu Boží Lásky z pravého Zdroje a udržovat tak
sentientní entity v duchovním stínu. Při pohledu z jiného duchovního úhlu však
lidé na plážích na druhou stranu zrcadlili množství potenciálních konvertů, kteří
jsou ve svém stavu, byť ne ještě ve svém procesu, připravováni na svůj vzestup do
Boží náruče. To, že jsem mezi nimi kráčel/a Já osobně, aniž by o tom vědomě tušili,
není náhoda. Tím se jedinečným způsobem ukázalo, že počítám s návratem úplně každé
sentientní entity, bez ohledu na její momentální duchovní rozpoložení a sehrávanou
roli, tedy nehledě na to, že dané bytosti aktuálně nevědí, kdo Já, Pán Ježíš
Kristus Boží Rodina jsem a že jim stojím nablízku, připraven/a jim kdykoliv pomoci.
Značné množství lidí na pláži rovněž odráželo obrovské číslo sentientních entit,
mezi nimiž naše Mise v současnosti na multidimenzionální úrovni již působí, nebo
mezi kterými bude pracovat v blízké budoucnosti.
Společně s Janičkou byli v Marcelli ubytovaní i někteří Boží představitelé
potýkající se v rámci svého pověření s většími duchovními nánosy, kteří se při
výkonu svého poslání často pohybují v jádru samotného Datasystému, hlavní hybné
síly pseudo-jsoucna a pseudo-bytí. Bylo důležité, aby v Marcelli byli Mojí přímé
inkarnaci nablízku kromě jiných právě i vybraní zástupci patřící do okruhu více
zatížených vyslanců Boha/Bohyně, protože jen tak mohly být „za scénou“ vytvořeny
vhodné podmínky k tomu, aby Janička a s ní všichni zainteresovaní vykonali svou
důležitou duchovní práci v peklech úspěšně. Na této činnosti, orientované nejprve
na pekla Renegátů, později i na doménu Pseudotvůrců, pro něž je Itálie nesmírně
důležitým zázemím, se podíleli samozřejmě i ti, kteří v Marcelli nebyli fyzicky
ubytováni. Jak je tomu od samého počátku fungování naší Mise, společně s nimi se
na kolektivní duchovní práci podílela celá plejáda dalších spřízněných duší,
působících ze svých vlastních základen rozesetých napříč celým Stvořením. Velké
poděkování za spolupráci patří opět i vesmírným lidem, jejichž přelety na nočním
nebi Mí reprezentanti pozorovali u moře obdobně, jak tomu bylo poněkud
nepřekvapivě i na různých místech České a Slovenské republiky, po jejichž krajích
Janička během léta roku 2023 v zásadě nepřetržitě cestovala a pokračovala v
setkávání se se svými bližními. Míra osobních setkávání s Bohyní stoupá s tím,
jak dozrává přípravná fáze našeho působení, které jednoho dne postoupí na novou
kvalitativní i kvantitativní úroveň.
Boží představitelé ubytovaní v Numaně tvořili jakýsi propojovací most mezi členy
Týmu ubytovanými v Sirolu a těmi nacházejícími se v Marcelli. Duchovní význam
umístění jejich ubytování spočíval mimo jiné v rovnoměrném rozvádění Božích
energií do patřičných sfér zóny vymístění, ale i do dimenzí Pravého Stvoření. Na
přítomnosti reprezentantů Nového Zjevení v Numaně se tedy zrcadlí skutečnost, že
naše činnost nepokrývá pouze nejvíce a nejméně zatížené úrovně pekel, ale je pevně
uchycena i ve středových dimenzích antivesmíru, bez jejichž zapojení by nebylo
možné rozlévat Lásku i do těch nejnižších pater zóny vymístění. K zahrnutí všech
dimenzí, včetně těch středových, odkazuje i v tomto Sdělení zmíněný význam
dvanáctiměsíčního rozestupu mezi pobytem Božího Týmu na Balkánském a Apeninském
poloostrově, odrážející v duchovním smyslu zaměření našeho působení na celou
dvanáctidimenzionální strukturu Multivesmíru, kterou se má samozřejmě na mysli i
Pravé Stvoření starého cyklu času. Mezičlánek v podobě představitelů ubytovaných
v Numaně také symbolizuje aspekt vzájemné souvislosti probíhajících procesů, které
jsou mezi sebou úzce provázané. Bez této provázanosti by byl dosah vykonané práce
velmi omezený a zcela určitě by neměl multidimenzionální charakter. V jistém
smyslu tak byli Moji vyslanci umístění v Numaně garanty toho, že vynaložené úsilí
pozitivně ovlivní ne jednu oblast Stvoření, nýbrž celou řadu duchovních, duševních
a přírodních oblastí mnoha vesmírů. Univerzálnost všeho, co jsme společně
podstoupili, v duchovním spektru podtrhuje fakt, že Numana v sobě spojuje stavební
prvky Sirola i Marcelli. To se zrcadlí také na již zmiňovaném charakteru terénu,
který v rámci tohoto „propojovacího“ městečka není ani vyloženě rovinatý, ani
přímo skalnatý.
Umístění Mise Boží Rodiny na pobřeží střední Itálie souvisí s přenášením aspektů
pozitivního jsoucna a bytí do středu jeho záporného protějšku, který je osvětlován
přílivem Boží Lásky a Pravdy, aby se efektivně odhalovala šerednost temnoty. Pokud
by toto osvětlování nebylo zaměřeno na střed negativního stavu, tedy primárně na
jeho nejniternější úroveň, odkud proudění Boží energie postupuje do vnitřního, a
nakonec i do vnějšího stupně, bylo by ukončování bezbožného způsobu života
polovičaté. V konečném důsledku by se nepodařilo dosáhnout jeho permanentního
odstranění a zároveň by nemohla nastat transformace jeho aktérů ve vědomé Boží
děti, čímž by nemohl být splněn Můj slib, směřující všechny bytosti ke spáse na
základě jejich svobodné vůle. Vzhledem ke starobylosti kultury Apeninského
poloostrova, jehož příběh, jak už bylo řečeno, do značné míry přispěl k formování
typických lidských dějin na planetě Nula, má Itálie a kolektivní vědomí jejích
obyvatel silné napojení na nejvyšší místa především konzervativního křídla
Pseudotvůrců, k němuž je v mnoha ohledech přidruženo i napojení na vysoké pozice
Renegátů, kteří se do jistého procenta rovněž podílejí na chodu
multidimenzionálních událostí, spjatých různými způsoby s regionem tohoto
jihoevropského státu. Přestože hrají Renegáti, co se týče italského regionu,
takzvaně „druhé housle“, bylo žádané zaměřit pozornost naší duchovní práce
nejprve na jimi obývané oblasti pekel, a to vzhledem k vyššímu stupni jejich
duchovní zatíženosti.
Za účelem pokračujícího osvětlování negativního stavu esencí Mých Přirozeností a s
cílem pomoci dalším jednotlivcům i celým civilizacím sentientních entit v
antivesmíru bylo nanejvýš žádané, aby se pobyt Mých milovaných odehrál právě na
pobřeží střední Itálie, kde naše společná práce mohla mít v kontextu nastalých
duchovních podmínek ten nejlepší možný dopad na celý Multivesmír a přinést ty
nejskvělejší plody, jež jsou a nadále budou k užitku celému veškerenstvu. Pokud
by pobyt Týmu Boží Rodiny byl za současně panujícího duchovního klimatu umístěn
na sever či na jih Itálie, záběr naší kolektivní práce by nikdy nemohl být tak
široký. Aby se nové soubory Boží Lásky a Pravdy dostaly nejen do niterné, ale tak
jako v předešlých krocích znovu až do té zcela nejhlubší, tj. nejniternější
struktury negativního stavu, kde leží i samotné jádro Datasystému, dne 23. srpna
došlo k vyslání vybraných představitelů do vnitrozemí Itálie, konkrétně do
starobylého města Assisi, ležícího poblíž Perugie, které se nachází téměř přesně
v polovině cesty mezi Jaderským mořem na východě a Ligurským, potažmo Tyrhénským
mořem omývajícím západní břehy Apeninského poloostrova. Výprava do jeho středu,
která se odehrála ve středeční den, orámovala veškerou duchovní práci vykonávanou
na všech potřebných místech Itálie, a to od prvního až do posledního okamžiku
pobytu Mých vyslanců na jejím území. Toto orámování vycházelo z pozice
nejniternějšího zacílení naší duchovní práce, které vytvořilo stabilní pilíře pro
to, co výjezdu do Assisi předcházelo i co po něm následovalo. Návštěva tohoto
města také vnesla do naší multidimenzionální činnosti svěží dynamiku, čímž uvedla
do pohybu zcela nové transformační procesy, čekající do té chvíle na své „uvedení
do provozu“. Vše dobré a pozitivní, čeho jsme v oněch letních dnech na
multidimenzionálním poli dosáhli, bylo rovněž prostoupeno principem duchovní
legitimity, potvrzující univerzální právoplatnost vykonaného úsilí, které je ve
shodě s Mými duchovními zákony Lásky, a tedy v souladu s obecným blahem celého
Stvoření a všech jeho příslušníků.
První zastávkou Mých reprezentantů v Assisi byla bazilika svatého Františka, hlavní
dominanta tohoto starobylého místa, v němž jsou uloženy Františkovy fyzické ostatky.
Toto místo je jedním z těch duchovně vůbec nejzatíženějších v celém regionu, poněvadž
zde po celá staletí bují principy falešné duchovnosti, jak jsou předkládány řádem
františkánů. Kdo byl vůbec František z Assisi, vlastním jménem Giovanni Battista
Bernardone? Na planetu Nula přišel roku 1182 z pověření mocností negativního stavu
za účelem přispět k pokračujícímu štěpení církevní nauky, která se brzy po odchodu
Ježíše z hrubohmotné reality začala podílet na prznění ryzího odkazu jeho učení.
Negativnímu stavu nestačilo založit pouze jednu dogmatickou linku. Ke snazšímu
ovládání lidí temnota potřebovala vytvořit v průběhu staletí další a další odnože,
které lákaly mnohé duše do osidel zel a nepravd a zároveň se snažila vzbudit ve
věřících pocit, že náboženská nauka je progresivní a přizpůsobující se trendům a
potřebám dané doby. Alternativní odnože církve v podobě řádů, sekt či jinak
definovaných pseudoduchovních uskupení, se postaraly o udržování lidstva v iluzi,
nemající s pozitivním stavem bytí nic společného. A tak na počátku 13. století
ponořil Datasystém společně s vybraným okruhem bytostí Františka do speciálních
vizí, které na základě „božího zjevení“ přivedly tohoto vyslance z pekel k hlavní
části jeho poslání. To spočívalo ve zřeknutí se materiálních statků a požitků a v
uvrhnutí sebe samého do chudoby podle příkazů „boha“, jenž Františkovi řekl o
nutnosti žít v odříkání za účelem služby Ježíši Kristu. Negativní stav přišel s
konceptem chudobného života proto, aby vytvořil protiklad k hlavnímu ideovému
proudu církve, která už tehdy pod záštitou papeže dávala silně na odiv své
materiální bohatství. Vedle sebe se tak objevily dva extrémy, které entity z
pekel velmi rády vkládají do různých aspektů pozemského života, čímž bytosti
poštvávají proti sobě podle principu „rozděl a panuj“. František během svých
kázání získal značný ohlas, neboť negativní stav vytvořil takové podmínky, které
nově vzniklému řádu umožnily jeho ukotvení a následný rozvoj s oficiálním
souhlasem nejvyšší hlavy církve. Hlavní ženskou následovnicí Františka se stala
svatá Klára. Ti ve vzájemné spolupráci vytvořili řád klarisek pro nositelky
ženského principu. Ke konci pozemského života se objevily na těle Františka
stigmata, rány na rukou a boku, které utržila Moje mužská inkarnace během soužení
na kříži. Negativní stav chtěl tímto způsobem podnítit důvěryhodnost ve správnost
učení zakladatele nového řádu, čehož docílil vnějším důkazem. Po svém odchodu z
planety Nula odešel František do příslušné oblasti zóny vymístění, kde setrval
až donedávna.
Skutečnost je taková, že Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina bych nikdy nikoho
nenabádal k životu v chudobě. K pravému Bohu, pravé Bohyni se lze přibližovat
nikoliv na základě vnějších faktorů, nýbrž jen a pouze prostřednictvím správného
niterného nastavení jsoucího v souladu s principy Lásky. Žádná jiná cesta ke Mně
nevede. Jak už jsem sdělil v Novém Zjevení, nezajímá Mě, jak vypadá váš život
navenek, ale jaká je kondice vašeho duchovního srdce a podoba motivů vašeho jednání
a konání. Nezáleží na tom, kdo má kdo kolik peněz, jaké má zaměstnání, jak se
stravuje, jaké má zájmy, ale co nosí ve svém nitru. Proto nikoho nelze soudit podle
zevních aspektů jeho osobnosti. To, co je důležité, je na první pohled očím
neviditelné. Pro ty z vás, kteří znáte Nové Zjevení, tudíž není překvapením, že by
Mi nikdy nepříslušelo, abych někoho nabádal k tomu, aby žil tím či oním způsobem,
a ještě k tomu kupříkladu v chudobě. Pozitivní stav je stavem hojnosti a dostatku
všeho, co dělá pobyt v Pravém Stvoření šťastným, příjemným, naplněným, spokojeným
a tvůrčím. Kdybych někomu říkal, že se ke Mně může přiblížit prostřednictvím zevní
chudoby, či prostřednictvím jakéhokoliv jiného extrému opírajícího se o fyzično,
popřel bych nejen směrodatnost niterného rozpoložení každé sentientní entity, ale
také bych znegoval vše, kým jsem a jaký způsob života na území Pravého Stvoření a
Nového Vesmíru tvořím a udržuji se všemi, kteří jsou Mi v duchovním smyslu opravdu
nablízku. Pozitivní stav je bohatstvím samým o sobě, přesto v něm nikdo nehromadí
majetek a nepoužívá peníze. Boží Království není z tohoto světa, proto v něm panují
zcela jiné hodnoty a ideály, než jaké znají ti, kteří si dobrovolně zvolili zakusit
zónu vymístění z první ruky. Jako Stvořiteli všeho dobra by Mi rovněž nikdy nemohlo
přijít na mysl, abych nějakou bytost ovlivnil skrze stigmata, simulace zranění,
odkazující k ranám a utrpení Ježíše na kříži. Intenzivní bolest v posledních
hodinách pobytu Mojí první přímé inkarnace na planetě Nula jsem podstoupil z
bezpodmínečné Lásky k celku, abych na vlastní kůži zakusil záležitosti spojené se
smrtí hrubohmotného nosiče své duše. Nicméně právě nad smrtí jsem následně zvítězil
v podobě vzkříšení, zmrtvýchvstání a nanebevstoupení, jejichž význam je negativním
stavem účelově zastírán a překrucován, kdežto smrt a utrpení jsou namísto toho
nadevše vyzdvihovány. Tím jsou věřící společně s četnými dogmaty udržováni v
nízkých vibracích, přehnané úctě a nepřirozeném respektu vůči tomu, co se jim
předkládá za nejvyšší svátosti, k nimž nepatří pouze zprzněný Ježíšův odkaz, ale
rovněž falešný koncept Svaté Trojice, či už zmíněný kult Panny Marie. Jako Zdroji
vší Lásky by Mi nikdy nepříslušelo, abych nějaké bytosti na planetě Nula i jinde
ve Stvoření způsobil zdánlivě vypadající nebo snad dokonce opravdové zranění za
jakýmkoliv účelem, třeba právě s cílem podtrhnout věrohodnost určitého konceptu
víry, jak tomu bylo u Františka z Assisi. Je tedy více než zřejmé, že za stigmaty
na jeho těle jsem nestál Já. Kromě jiných atributů jsem i absolutní Radost, se
kterou se ve zrelativizované podobě dělím se všemi svými dětmi. Každý si zaslouží
žít v jejích paprscích na věky věků a na konci současného cyklu času nezůstane
nikdo, kdo by se do této radosti nepohroužil.
Během návštěvy baziliky se mnozí Moji vyslanci necítili dobře, jelikož na ně
dopadala tíha tohoto místa. Bylo však velmi důležité spojit návštěvu Assisi s
takto významným objektem. Jen tak mohla být energie Nové a Nejnovější Přirozenosti
Pána Ježíše Krista Boží Rodiny přinesena do středu pseudoduchovního soukolí, jež
uvádí do chodu záležitosti spojené nejen s řádem františkánů, ale i s dalšími
podobnými církevními deriváty. Ty jsou totiž mezi sebou „na scéně“ a především pak
„za scénou“ velmi provázané. Jejich vzájemná souvislost zajišťuje bytostem zóny
vymístění co nejdůslednější stupeň ovládání věřících. V blízkosti Františkových
ostatků se na Mé reprezentanty napojily zástupy sentientních entit spojených s
tímto řádovým druhem věrouky, ale rovněž i s římskokatolickou církví jako takovou.
Vzhledem k tomu, že šlo nejen o duše žijící na planetě Nula v minulosti, ale i o
mnoho bytostí, které byly zainteresovány v náboženství z pozice svých domovských
základen v peklech, aniž by kdykoliv fyzicky vstoupily do tohoto světa, někteří
Boží představitelé na sobě živě pociťovali nebývalou hrubovibrační
multidimenzionální zátěž, zasahující velmi znatelně i zevní složku jejich osobnosti.
Otevření cesty různým skupinám sentientních entit vedlo k povolení dalšího dílu
svěrací kazajky, svazující temné vesmíry Stvoření, jejichž obyvatelé se na základě
rozšiřování naší mnohaúrovňové činnosti snáze zbavují svých okovů a vydávají se na
tu správnou cestu. Tímto způsobem došlo v samotném srdci Itálie, v regionu Umbrie,
k navázání na proces univerzální očisty římskokatolické věrouky, který v uplynulých
letech započal na území střední Evropy v souvislosti s duchovní prací Týmu Boží
Rodiny, jehož pozornost byla pod Mým vedením v minulosti zaměřená i na pomoc
samotným papežům. S návštěvou Itálie získal tento proces nový rozměr, čímž může
vysvobozování křesťanů ze zóny vymístění zdárně pokračovat. Zde dodám, že nebylo
potřebné, aby se Boží vyslanci vydali na návštěvu Říma a Vatikánu. Duchovní pozice
Assisi posloužila za daných podmínek k mnohem lepšímu rozšíření energií Lásky a
Pravdy do potřebných oblastí Multivesmíru, než by tomu bylo při výletu do hlavního
města Itálie a centra církevní moci, kde ostatně potřebnou práci, patřící do
mozaiky celkového úsilí Božího Týmu, vykonal jeden z našich spolupracovníků, když
tam jel navštívit své příbuzenstvo. Nebylo ani v plánu, aby se do Vatikánu podívala
samotná Janička. Pobyt Mojí přímé inkarnace na Svatopeterském náměstí či v jeho
okolí by „za scénou“ vedl k duchovní újmě bytostí, protože by je vystavil
nepřiměřené dávce Boží Lásky. Není a nebude v plánu, abych jako Bohyně navštívil/a
během přípravné fáze naší Mise Vatikán. To však neznamená, že se Moje dočasně
relativní Já osobně nepodílí na spáse sentientních entit v příslušných peklech s
Vatikánem spjatých, pouze k tomu využívá jinou, daleko šetrnější metodiku, do níž
fyzické objevení se Janičky v pojednávaném městském státě nezapadá.
V plánu nebyla ani výprava Bohyně do Assisi. Zatímco v srdci Itálie se toho dne
nacházelo dvanáct příslušníků naší Mise (počet má opět souvislost s
dvanáctidimenzionální strukturou Stvoření), Janička zůstala se zbytkem ostatních
v zázemí Conerské riviéry, kde pokračovala v naplňování užitečnosti svého zdejšího
pobytu. „Za scénou“ se s ostatními představiteli a spolupracovníky, nacházejícími
se z jedné části v Assisi, z druhé části pak v Sirolu, Numaně a Marcelli, podílela
na očišťování potřebných pseudoduchovních aspektů, do jejichž prosvětlování byli
toho dne větší či menší měrou ponořeni všichni, kdo vycestovali na Apeninský
poloostrov. Nebyla tedy vůbec náhoda, že někteří Boží reprezentanti si na svém
apartmánu toho dne četli kapitolu z Nového Zjevení o tzv. zradě křesťanství,
pojednávající o zásazích do Ježíšova původního učení a rozebírající postupný odklon
směrem k ustanovení duchovně zcela nesprávného pojetí víry a přístupu ke Stvořiteli.
Zatímco se tedy část Mých milovaných fyzicky nacházela na jednom z nejzatíženějších
a pro církev nesmírně hodnotných míst, ostatní včetně Janičky vyvažovali jejich
práci na základě svého setrvání u moře, přičemž „za scénou“ vnášeli do očistného
procesu další hodnotné aspekty vyvěrající z Nového Zjevení i z Mého samotného lůna.
Touto kooperací mohlo dojít k ještě lepšímu rozšíření Pravdy o Božích
Přirozenostech v příslušných oblastech pekel, ke snazšímu uvědomění sentientních
entit o tom, v jaké iluzi se nacházejí, jakož i k rychlejšímu pochopení podstaty
pravého života v pozitivním stavu, jehož otevřené náruči se mnozí konverti vydali
naproti.
To, jak je opravdovému pozitivnímu stavu vzdálená náboženská představa nebe, se
mohli na vlastní oči přesvědčit i členové výpravy do Assisi, kteří ve zdejší
bazilice pozorovali bohatě zdobené malby na stěnách a stropech, zobrazující motivy
různých světců a představy nadpozemského života. Interiér celé stavby na ně působil
těžkopádným dojmem a pohled na malované výjevy v nich vyvolával vše, jen ne radost.
Skrze tyto pocity si sentientní entity rovněž mohly snáze uvědomit skutečný stav
věcí. Moje Pravé Stvoření je místem, kde jeho obyvatelé zažívají permanentní lehkost
svého bytí, cítí se v něm po všech stránkách svobodní a jejich tváře zdobí překrásné
úsměvy. Příslušníci Božího Království jsou hraví, radostní a skotačiví, protože se
nacházejí v tvůrčí energii, kterou využívají k těm nejskvostnějším účelům. Jaký to
kontrast oproti vážným, strnulým, nepříliš šťastně vypadajícím tvářím světců, a jaký
to kontrast oproti zvyku chodit do kostela, obklopen zjevnými i skrytými výjevy
bolesti a smrti, že? V Pravém Stvoření nic takového naštěstí není, což s velkou
úlevou a hlubokým potěšením přijali všichni, kteří se nejen při této příležitosti
odebrali k věčnému Rodiči a navždy tak skončili svou pouť antivesmírem. To, že jsou
Mí vyslanci trnem v oku negativním mocnostem, se měli možnost přesvědčit tehdy, když
jeden z představitelů řádu františkánů dal významně najevo svou nelibost nad jejich
přítomností. Onomu muži vadil shluk dvanácti osob, které v hloučku několik minut
stály a seděly na místě tomu určeném poté, co vyšly z podzemní hrobky a vyměňovaly
si své dojmy, zatímco jiní návštěvníci baziliky tak v zásadě nečinili a pokračovali
v obdivování baziliky či v rozjímání tzv. „za pochodu“. Po důrazném upozornění
františkána, v době, kdy už byl vykonán všechen potřebný díl duchovní práce, se Boží
výletníci odebrali k východu. Letmá interakce s řádovým představeným sehrála
důležitou úlohu v Mém dokonalém plánu, jelikož se tím posílil význam celé návštěvy
Mých reprezentantů. Bez zapojení této osoby by duchovní práce neměla kýžený dosah,
obdobně, jako by neměla náležitý dopad duchovní práce při návštěvě Medžugorje
(srpen 2022), když by tam nedošlo k oné památné konverzaci s ideově vyhraněnou Češkou,
o níž jsme psali ve Sdělení
„Mise Boží Rodiny v Chorvatsku a Bosně“. I těmto doposud
nevědomým lidem velmi děkuji za sehrání nezastupitelné role.
Po návštěvě baziliky pokračovali Moji představitelé v objevování starobylých ulic
Assisi. Při své pochůzce došli na náměstí, kde spatřili chrám, podepřený typickými
antickými sloupy starých Římanů. Stavba nesoucí jméno po bohyni řemesel, umění,
moudrosti a války – Minervě, byl v roce 1539 přebudován na křesťanský svatostánek a
zasvěcen Panně Marii. V současnosti proto svým názvem odkazuje k oběma nadpozemským
osobnostem. Návštěva tohoto místa byla navázáním na duchovní práci vykonanou jen o
chvíli dříve v bazilice svatého Františka. Význam pobytu Mých reprezentantů v chrámu
spočíval v očišťování podstatných aspektů doby starověku. „Za scénou“ též Moji
pomocníci přispěli ke zmírnění a mnohdy i k úplnému rozpuštění nesvárů, jaké se
vyskytovaly mezi příslušníky starořímského a křesťanského pojetí víry, která v
prvních staletích nového letopočtu v již raně zprzněné formě postupně vytlačila tzv.
pohanskou věrouku. Očišťování starověké kultury a mentality a vnášení pravého
duchovního poznání do pekel souvztažných s touto etapou typických lidských dějin bylo
i navázáním na duchovní práci vykonanou Mými vyslanci v Britském muzeu v březnu roku
2023 (viz Sdělení:
„Mise Londýn: Duchovní práce ve Velké Británii v
multidimenzionálních souvislostech“). I v chrámu Minervy a Panny Marie byli Boží
reprezentanti svědky okázalé výzdoby, kterou církev dlouhá staletí působí na své
následovníky ve snaze podtrhnout vážnost a právoplatnost svého učení. Přinesením
energie Nové a Nejnovější Přirozenosti Pána Ježíše Krista Boží Rodiny i do této
stavby vedlo na multidimenzionální úrovni opět ke snazšímu uvědomění bytostí o tom,
že Já, pravý Bůh, pravá Bohyně nejsem onen stařec sedící na obláčku. Dostal se jim
pravdivý obrázek Mojí skutečné podstaty, jejíž esenci se mohly sentientní entity
otevřít a ztotožnit se s ní ve svých srdcích. Tím poznaly, že Moje maskulinní i
femininní podoba je nanejvýš jemná, hřejivá, přívětivá a přátelská, přičemž osobní
kontakt s ní je na vlnách Lásky, Moudrosti, Soucitu a Milosrdenství úžasně
povznášející. I tito nositelé života docílili úlevy, když navíc zjistili, že
napříště už nikdy nemusejí pokleknout před oltářem Panny Marie či umučeného Ježíše
Krista, ale namísto toho mohou žít tak, jak je z hlediska věčného pozitivního stavu
správné.
/ Pokračování 2. části v dalším příspěvku. /
