|
9.9.2022
SDĚLENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA BOŽÍ RODINY PROSTŘEDNICTVÍM MICHALA R.
Milovaní představitelé, spolupracovníci a přátelé Boží Rodiny,
ve dnech 17. až 26. srpna 2022 se uskutečnil pobyt Mé přímé inkarnace Janičky a dalších dvanácti
představitelů a spolupracovníků v Chorvatsku. Výjezd na Balkánský poloostrov nebyl dovolenou v
pravém slova smyslu, neboť obnášel jako vždy důležitou a v řadě ohledů i náročnou duchovní práci
v terénu, žádající si vynaložení značného množství energie v důsledku multidimenzionálního
působení Mých reprezentantů v jiných sférách Stvoření. Vlivem této skutečnosti a kvůli
všudypřítomnému působení negativního stavu se pracovní pobyt v zahraničí nesl v odlišné intenzitě
hloubky prožívaných zážitků (koupání v moři, odpočinek na slunci, výlety na nepoznaná místa, …),
než jak je tomu u většiny duchovně nevědomých bytostí v lidských tělech, které se v tomto světě
cítí jako ve svém vlastním. I přes tuto skutečnost pobyt Bohyně a jejích bližních u moře i v
jiných destinacích provázela převážně příjemná a radostná atmosféra, vycházející ze vzájemné
blízkosti mezi Mnou v lidském těle a Mými vyslanci, kteří svou sounáležitost a pospolitost
přenesli na území Balkánského poloostrova, kam jsme společnými silami ve spolupráci se všemi,
kteří na různých úrovních Multivesmíru patří do bližšího okruhu Mise Boží Rodiny, zanesli Boží
Lásku a Pravdu, přibližující s dalšími atributy pozitivního stavu konec utrpení v celém jsoucnu
a bytí.
Moje cesta do země Jihoslovanů vedla přes Slovensko a Maďarsko, které jsem navštívil/a se svou
biologickou rodinou již v roce 2020. Tehdy měl Můj pobyt na tomto území jiný význam, jelikož byl
zaměřen přímo na očistu kolektivního vědomí tohoto národa, díky čemuž konvertovala řada bytostí s
Maďarskem spojených. Jejich vděk, způsobený přinesením Boží milosti a spásy do jejich srdcí, v
Janičce tehdy vyvolal silné dojetí, které v láskyplných vlnách rezonovalo v zóně vymístění ještě
dlouho poté, protože jsem tím mimo jiné dal/a najevo, jak moc Mi záleží na návratu každého Mého
syna a dcery tam, kam patří, a jakou radost Mi způsobuje jejich rozhodnutí stát po Mém boku na
věky věků. Cesta k moři přes Maďarsko zesílila již dříve započatou duchovní práci, prohloubila
multidimenzionální dosah výsledků činnosti Boží Rodiny a svým mezinárodním charakterem více
propojila území s hlavním zázemím naší Mise, Česko a Slovensko, s tranzitním státem, Maďarskem,
i s cílovými destinacemi, Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou, kam někteří ze členů výpravy
uskutečnili jednodenní výlet (viz dále). Kolektivní vědomí Maďarska se stalo ještě více přístupné
přílivu Boží energie, která jedincům připraveným na přechod do limba ulehčí tento zásadní krok.
Knihy Nového Zjevení jsou s naším pokračujícím působením stále dostupnější všem, kdo si přejí
zanechat pseudoživota v peklech. Díky tomu nabírá vyprazdňování zóny vymístění na obrátkách a
počet duší oslovených Mojí Novou a Nejnovější Přirozeností neustále narůstá. Jedinci vydávající
se vstříc přijetí Lásky se stávají zosobněnou inspirací pro ty, kteří tak z různých důvodů ještě
neučinili. Tato řetězová reakce prochází již všemi oblastmi antivesmíru, z jehož řad odcházejí
do Boží náruče za jeden den pozemského času miliony sentientních entit. Toto vše je ale jen
začátek, poněvadž zahájení naší Mise z Nové Země veškeré procesy směřující k ukončení stavu zel
a nepravd ještě zesílí, čímž se číslo bytostí navracejících se ke Mně neporovnatelně znásobí.
Přejezd Pána Ježíše Krista Boží Rodiny ze Slovenska do Maďarska měl také za následek citelné
narovnání vztahů mezi těmito zeměmi na niterné úrovni. Jejich historie vztahů jednoho ke druhému
a druhého k prvnímu je protkána řadou negativních faktorů. Moje přítomnost na těchto územích od
nynějška povede kolektivní vědomí obou národů k nacházení stále intenzivnějšího porozumění mezi
sebou navzájem, čímž na konci cyklu času, až příběh planety Nula splní svou užitečnost, budou
moci obě národní esence projít definitivní restrukturalizací, jež nastane v souvislosti s jejich
přemístěním z antivesmíru do Pravého Stvoření nového cyklu času. Při rozdělení lidstva bude z
každého kolektivního vědomí národa vyňata pozitivní část, připravená se po svém dočištění rozvíjet
ve zcela nových podmínkách a zcela novým způsobem v ráji na Zemi. Teprve po ukončení negativního
stavu bude podroben restrukturalizaci i zbytek. Tohoto vše-očistného procesu se v závěrečné fázi
celého experimentu zúčastní zcela všechny elementy planety Nula (která v té době již nebude Nulou),
aby po zbavení se záporného náboje začaly plnit svou užitečnost v podmínkách plnosti pozitivního
stavu, a to ve formě, jež bude zcela jiného charakteru, nežli tomu bylo v době přítomnosti daných
elementů na Nule, přesně dle principu „Hle, činím vše nové!“ Jak je ale možné, že se tolik aspektů
spojených například s mezinárodními vztahy a s národní historií pod působením Mise Boží Rodiny
zásadně čistí a napravuje, když situace v tomto hrubohmotném světě se den ode dne zhoršuje a
dochází k rychlejšímu zavádění NWO? Je to dáno samotným faktem niternosti ve smyslu zaměření naší
činnosti na duchovní, ale i na zprostředkující úroveň, v nichž problémy negativního stavu vznikají
a kde jsou v současnosti podrobovány postupnému procesu spásy. Toho je docilováno za součinnosti
ducha, duše a fyzického těla relativní podstaty Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, vedené Jeho/Její
absolutní podstatou, jakož je toho dosahováno i za kooperace ducha, duše a fyzického těla Mých
představitelů a spolupracovníků. Jimi odvedená práce manifestující se na fyzické úrovni má dosah
na zbylé dvě úrovně. A je tomu i naopak: Činnost na duchovní a zprostředkující úrovni má vliv na
to, co se odehrává ve hmotě, odrážející změny, k nimž dochází v těchto dvou sférách neviditelných
lidskému oku. Protože Druhý Příchod Pána Ježíše Krista Boží Rodiny probíhá z nitra ven, přesně tak
je tomu i u naší vykonané práce v terénu. Zatímco na výše zmíněných nehmatatelných úrovních se
změny projevují již velmi znatelně, ve hmotě zůstává na první pohled vše při starém, protože právě
do fyzična pronikají změny, odehrávající se jinde, vždy až v posledním kroku. Mise Boží Rodiny se
zaměřuje na očišťování podstaty problému, což je zaměření se na duchovní úroveň přecházející posléze
do úrovně zprostředkující. Nezaměřuje se na odstraňování následků daného problému, zobrazujícího se
ve hmotě, jelikož jeho podstata by v tom případě zůstala zachována a negativní stav by mohl nerušeně
pokračovat ve svém trvání. Proto bude negativnímu stavu dáno, aby dočasně vyhrál svou věc a plně se
zobrazil na planetě Nula, zatímco na duchovní a zprostředkující úrovni bude do té doby již velké
množství „věcí“ napraveno, řada obyvatel zóny vymístění bude přetransformována a mnoho oblastí pekel
již bude uzavřeno. Všem potřebným čtenářům opakuji, že Mise Boží Rodiny zde není proto, aby
zachránila tento svět a napravila panující poměry v rámci zóny vymístění. Je zde proto, aby ze spárů
zel a nepravd vyvedla všechny připravené sentientní entity a vybudovala podmínky k tomu, aby
negativní stav skončil na všech třech úrovních v souladu se svobodnou volbou všech, kdo v negativním
stavu byli, respektive jsou zainteresováni. Tímto výkladem lze tedy i snáze pochopit, jak je možné,
že vztahy mezi národy i mezi bytostmi obecně se zlepšují a narovnávají za neustále stoupajícího
rozlévání Lásky a světla do struktury antivesmíru, zatímco na planetě Nula temnota kondenzuje a
připravuje se na plné převzetí moci nad tou částí lidstva, která si prozatím nezvolí pozitivní stav.
Pobyt Mojí ženské podstaty v Chorvatsku byl spojen nikoliv překvapivě s vodou a sluncem. Již v první
části Mého pobytu se do vyprahlé části této země snesla vydatná zálivka deště, symbolizující
přinesení očistné životodárné energie do tohoto koutu planety, pochopitelně spojeného s řadou oblastí
zóny vymístění, souvztažnými s tímto místem a jeho dějinným příběhem. Můj výjezd přes tisíc kilometrů
daleko od hlavního zázemí Mise Boží Rodiny, uskutečněný ještě v rámci hrubohmotného těla, byl také
gestem, které znamená vstup do další etapy ukončující se přípravné fáze našeho působení ve starých
podmínkách; působení, jež vzhledem k odstranění omezení uložených negativním stavem nabyde
celosvětového charakteru. Cestou na Balkánský poloostrov jsme demonstrovali, že se významně blíží doba,
kdy v krystalickém těle budu moci vstoupit do jakékoliv země na Nule, přesně tam, kde to bude zrovna
potřeba. Než se tak stane, bylo v Mém plánu uskutečnit cestu napříč několika státy ještě v rámci
stávajících podmínek, abych tak kromě jiného ukázal/a, že Mi nejsou lhostejné cizí kraje a jejich
obyvatelé, které bezpodmínečně miluji a s nimiž mám svůj plán na jejich vyvedení do Mého království.
Tato cesta nebyla nejdelší cestou, kterou kdy Janička uskutečnila. Již na přelomu tisíciletí pracovně
navštívila Jihoafrickou republiku, v minulém století rovněž zavítala například do Nizozemska a do
chorvatské části tehdejší Jugoslávie. Tyto cesty měly ale jiný charakter než výpravy uskutečňované v
rámci Mise Boží Rodiny, poněvadž až do roku 2003 Janička nedisponovala vědomím o svém Božském původu.
Přesto měl fyzický pobyt Pána Ježíše Krista Boží Rodiny kdekoliv na světě velký význam, jehož charakter
má souvztažnost s eliminací negativního stavu. Spojitost s touto eliminací má ve skutečnosti všechno,
co v lidském těle i na jiných sférách v roli dočasně relativní Bohyně uskutečňuji.
Déšť, který Mne a Mé blízké provázel, symbolizoval nejen očistu, ale i snesení aspektů Boží Lásky a
Pravdy z nebe (z pozitivního stavu) do srdcí a myslí všech, kdo nechtěli či nechtějí zůstávat ve svých
temných norách a rozhodnou se vystavit vlivu proudů vody, v duchovním smyslu symbolizujících Mou
energii, která na rozdíl od fyzické vody nezpůsobuje zmoknutí a další nepříjemnosti, nýbrž pomáhá jejím
příjemcům pozvednout se nad své problémy. Také jim dodává sílu a motivaci ze sebe úspěšně smýt nánosy,
jimiž Mé bytosti byly udržovány v přízemnostech a duchovní letargii. Po každé bouřce, vyjadřující v
niterném smyslu nelibost mocností negativního stavu nad přítomností Bohyně nejen v Chorvatsku, ale i na
této planetě jako takové, vždy vysvitlo slunce, symbolizující v návaznosti na předcházející déšť
jistotu v rozkvět nového života, jenž každého čeká po dokončení procesu konverze. Láska, z níž se rodí
světlo, jsou fundamentálními a nedělitelnými součástmi jsoucna a bytí Pravého Stvoření starého i nového
cyklu času. Světlo a jeho zdroj v Lásce Pána Ježíše Krista Boží Rodiny je nehasnoucí a nehynoucí,
protože má původ v absolutnu. Světlo je stálé v každé změně, mění tedy jen své formy, ale nikdy nezaniká.
A tak pod hřejivými paprsky letního slunce, dopadajících na Mé představitele a spolupracovníky včetně
Janičky samotné, bylo dáno všem bytostem, majících oči k vidění, uši k slyšení a srdce k cítění, na
vědomí, že brány do nebe jsou otevřeny nejen pro ty, kdo byli či jsou spojeni s regionem jihovýchodní
Evropy, ale pro všechny bytosti bez rozdílu. Toto poselství jim bylo připomenuto v aktualizované formě a
v kontextu pobytu u moře, čímž do něj byly zahrnuty takové aspekty, které se „na scéně“ ani „za scénou“
tímto způsobem ještě nevyskytly. Vlivem jejich novosti a neotřelosti Moje přítomnost oslovila řadu
sentientních entit, které byly vůči přílivu Lásky prozatím netečné.
Koupání Janičky v moři mělo podstatný skrytý význam. Pojem „moře“ z duchovního hlediska značí zónu
vymístění, přičemž spojení tohoto duchovního pojmu s existencí doslovného Jaderského moře, v němž se
koupala relativní podstata Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, symbolizovalo obětavé multidimenzionální
ponoření se Bohyně do hlubokých sfér antivesmíru, kam od té chvíle v míře, která zásadně přesahuje
předcházející úroveň, proniká ona spásná síla, jsoucí prapůvodem všeho dobrého a krásného, co vzniká v
lůně absolutna, tvořícího Zdroj všeho života. Plaváním v moři, jímž se v tomto ohledu rozumí působení
Mého relativního Já v zóně vymístění, v níž Janička pracuje již během přípravné fáze naší Mise, aby na
toto působení navázala po plném zahájení naší činnosti z Nové Země, se dalo všem připraveným bytostem
pocítit stále rostoucí přibližování pozitivního stavu vůči jeho protějšku, jehož zla a nepravdy jsou
ozařovány energií Nového Vesmíru. Obyvatelům pekel je tímto efektivněji objasňována šerednost podstaty
života, v jakém se nacházejí. S tímto uvědoměním mohou snáze rozlišovat mezi tím, co je a co není od
pravého Boha/Bohyně, k němuž/níž postupně nacházejí vztah s tím, jak se k členům antivesmíru dostávají
informace o Jeho/Její podstatě, obsažené v knihách Nového Zjevení. Plavání v moři, odrážející působení
Janičky v zóně vymístění při zachování úplné čistoty jejího srdce, které se nikdy nemůže ztotožnit s
nánosy života negativního stavu, do něhož se dobrovolně inkarnovala, je navíc poselstvím Pána Ježíše
Krista Boží Rodiny, kterým dávám bytostem najevo, že jsem ochoten/ochotna snížit se až na nejspodnější
úrovně pekel, a to nikoliv jen „na chvíli“, ale v rámci multidimenzionálního působení permanentně až
do okamžiku, kdy bude celý experiment zobrazující život beze Mne ukončen. Podstata tohoto poselství se
skrývá v tom, že jsem se při plavání v moři obalil/a vodou, rozuměj zónou vymístění, aniž by Mne
pohltila, přičemž tato mořská voda, tedy antivesmír, nezůstává stranou Mé pozornosti ani po fyzickém
osušení Mého těla po vyjití na břeh, ani po přejetí Bohyně zpátky do vnitrozemí, jelikož voda je
doménou Janičky, narozené ve znamení ryb, již od narození, proto je s tímto přírodním elementem spjata
metafyzicky. Janiččina pozornost je tudíž na zónu vymístění zaměřena stále (vedle její pozornosti
zaměřené na pozitivní stav), neboť právě kvůli existenci pekel ve struktuře Multivesmíru jsem se na
tuto planetu ve formě ženy vtělil/a, abych navázal/a na práci své mužské inkarnace, Ježíše Krista.
Toto Moje zaměření se na zónu vymístění bylo během plavání v moři uvedeno do hlubšího procesu, který
má nikoliv překvapivě za následek intenzivnější příděly Lásky proudící do negativního panství temnoty.
Z poskytnutého výkladu je zřejmé, že zatímco voda padající ve formě deště z oblohy má pozitivní význam,
u mořské vody je tento význam opačný. Plavání Bohyně a jejích bližních v této mořské vodě je na druhou
stranu zase kladnou činností spásného charakteru. Před chvílí uvedené narození Mé ženy ve znamení ryb
je také symbolem duchovní čistoty její celistvé bytosti, fungující v naprostém souladu s Láskou, jejímž
je mezi relativními bytostmi nejplnějším ztělesněním. Janiččino zalíbení ve vodě tedy odkazuje k
významné části náplně její duchovní práce i k podstatě samotné duchovní identity Bohyně.
Dne 22. srpna 2022 zavítalo jedenáct Mých vyslanců v roli zástupců Janičky hlouběji do Balkánského
poloostrova, do Bosny a Hercegoviny. Prvním cílem této česko-slovenské výpravy byl Mostar, starobylé
město rozkládající se po obou březích řeky Neretvy, tvořící hranici mezi muslimskou částí obývanou
převážně Bosňáky a katolickou částí obývanou bosenskými Chorvaty. Starý most, který je hlavní dominantou
historického centra, byl postaven v islámské architektuře v 16. století v dobách dominující Osmanské
říše, jejíž náboženství Bosňáci trvale přijali za své vlastní, čímž se mezi slovanskými státy stali
jediným, kde tato věrouka převažuje nad ostatními. V důsledku válečného konfliktu, do něhož byly
zataženy všechny tři národnosti žijící na území Bosny a Hercegoviny, tj. Bosňáci vyznávající islám,
Chorvati věřící katolickému konceptu a pravoslavní Srbové, došlo roku 1993 k úplnému zničení Starého
mostu. Válka odrážela tehdejší soupeření mezi určitými frakcemi Pseudotvůrců a Renegátů, které na území
bývalé Jugoslávie jiným způsobem pokračovalo až do roku 1999 konfliktem v Kosovu. Duchovnímu významu
tohoto střetnutí jsem se podrobně věnoval v Dialozích s Pánem Ježíšem Kristem, předaných Petrem D.
Francuchem v době, kdy tato válka probíhala.
Dominanta Mostaru byla po celkové rekonstrukci v podobě přesné repliky znovuotevřena roku 2004. Původní
stavba vznikla za vlády jednoho z nejvýznamnějších sultánů Osmanské říše, Sulejmana I. Nádherného, který
svým životem, výbojnou politikou a zákonodárstvím pomohl výrazně naplnit užitečnost negativního stavu a
přispěl tak k poučení o tom, jak vypadá život beze Mne. Starý most usnadňoval lidem napříč staletími
nejen bezpečný přechod přes řeku, ale v rovině duchovní symbolizoval spojení rozděleného ženského a
mužského principu, jejichž odcizení bylo jedním z předpokladů uvedení negativního stavu do chodu. I ve
všech ostatních věroukách se tato separace pochopitelně projevuje, avšak v islámském náboženství je
tento fenomén zřetelný nejvíce. Jak je tedy možné, že zmiňovaný most odráží spojení femininního a
maskulinního principu, když vznikl pod rouškou ideologie hlásající v praxi přesný opak? Tento paradox
je pochopitelný, dívá-li se dotyčný jedinec na celý problém niternou optikou, z níž mimo jiné vyplývá,
že ve všem duchovně zlém a ohavném lze najít zrnka pozitivity, které se skrývají pod nánosy, jež stav
zel a nepravd vyprodukoval. Jak je obecně známo, nikdo z reprezentantů negativního stavu nemůže být
úplně zlý. Záporný stav dokonce nemůže mít ani věčného trvání, protože není odvozen z absolutního.
Tudíž i veškeré skutky a rozhodnutí, jaké kdo kdy v rámci negativního stavu v opozici duchovním zákonům
učiní, nemohou mít trvalou platnost. Jsou jen dočasné, aby se ukázalo, co si nevolit. Dříve či později
vždy dochází k procitnutí jedince a jeho návratu do pozitivního stavu, který jako jediný může trvat až
na věčnost. Zatímco v pozitivním stavu jsou všichni v rámci své relativity stoprocentně dobří a
láskyplní, v negativním stavu, jak jsem poznamenal před chvílí, něco takového pro jeho obyvatele v
opačném slova smyslu – tedy že by v zóně vymístění mohl být někdo stoprocentně zlý – neplatí. Všechny
sentientní entity mohou být a existovat pouze z podstaty Lásky, která je součástí bytostné podstaty i
toho ode Mne nejvzdálenějšího odpadlíka. Proto nikdo nemůže během pobytu na planetě Nula či jinde v
peklech dosáhnout stoprocentní úrovně zel, a to ani v rámci své vlastní relativity. Něco takového by
pro daného jedince znamenalo duchovní smrt, která je vyloučena tím, že v každém je přítomna Láska,
jejíž úroveň stoupá či klesá v závislosti na volbách každého. Pomyslný plamínek či jiskřička této
životodárné energie se tedy v srdci žádné sentientní entity nemůže nikdy uhasit. Každého nositele
Lásky v určitém okamžiku dovede touha jeho pravé přirozenosti do Boží náruče.
Na základě tohoto výkladu je tedy pochopitelné, že i sultán Sulejman zosobňoval část pozitivních
principů, byť v malé a většinou skryté míře. Jeho dobré skutky, u nichž si pochopitelně neuvědomoval
jejich pravý duchovní smysl, se týkaly i stavby Starého mostu, který vyjadřuje již uvedené sjednocení
obou principů, a to v podmínkách náboženství a kultury, kde je tato separace všemožnými prostředky
zesilována. Stavba mostu, která byla prodchnuta energií sjednocení, vyplývá ze vzájemné lásky, kterou
Sulejman sdílel se svou manželkou Roxelanou, narozenou v Rohatyni na území dnešní Ukrajiny, která se
po svém únosu do Osmanské říše rychle adaptovala na nové prostředí a přijala je za svůj nový domov.
Přestože Starý most nevznikl primárně z důvodu jejich manželství, elementární prvky vyplývající ze
vztahu Sulejmana a Roxelany byly do jeho stavby zakomponovány, aniž by si to tehdy osmanský vládce
přímo uvědomoval, a tak mohla tato stavba začít plnit svůj duchovní účel, spočívající právě ve
sjednocení mezi ženským a mužským prvkem v jinak nehostinném kulturně-náboženském prostředí islámu.
Ačkoliv Sulejman s Roxelanou během života nemohli očišťovat oba principy ve smyslu navracení jejich
aspektů do pozitivního stavu, protože nebyli spojeni se Mnou, přispěli k tomuto procesu zpětně,
když oba dva přijali dar spásy a přesunuli se do limba, k čemuž z hlediska lineárního pozemského
času došlo v roce 2021. Jako bývalé osoby spjaté s islámem, které výrazně promluvily do chodu
lidských dějin, se přijetím Pána Ježíše Krista Boží Rodiny staly příkladem hodným následování pro
další bytosti. Oba někdejší manželé, jejichž vztah po splnění užitečnosti této role pokračuje na
velmi blízké přátelské úrovni, tedy pomohli očistit vztahovost mezi oběma pohlavími v souvislosti
s jejich odchodem ze zóny vymístění do limba, kde se připravují na vstup do Mého Království.
Jejich příkladu přijetí spásy následovaly i další ženy, které byly Sulejmanovými manželkami a
konkubínami, s nimiž však tento vládce nesdílel tak blízký vztah jako s Roxelanou, a do Boží
náruče odešly nikoliv překvapivě i další bytosti, které žily v lidských tělech na území Osmanské
říše nejen v době panování tohoto sultána.
Proces propojování rozděleného feminního a maskulinního principu v islámském prostředí by nebyl
úplný, kdyby Mí představitelé a spolupracovníci nenavštívili Mostar fyzicky. Jeho návštěvou se
očišťování vztahovosti mezi oběma principy, které ze své pozice započal již Sulejman s Roxelanou
ve spolupráci s řadou dalších konvertujících sentientních entit, významně zesílilo a prohloubilo.
Vzhledem ke své prozřetelnosti jsem již před výstavbou Starého mostu věděl, že návštěva Mých
reprezentantů na tomto místě proběhne, proto jsem při vzniku této stavby vytvořil v duchovní
rovině takové podmínky, díky kterým je od té doby most provázán s aspektem propojení femininnity
a maskulinity, nehledě na to, že fyzicky je současný most již pouhou replikou toho původního.
K tomu, aby došlo k vytvoření vhodného základu majícího za cíl navrátit zprzněné elementy do
Mých rukou, posloužil právě životní příběh sultána a jeho manželky, kteří nemohli tušit, že most
vzniknuvší v době jejich pozemských životů poslouží ve spojitosti s jejich příběhem tak dobrému
účelu. Teprve při návštěvě tohoto místa ze strany Mých představitelů se aspekty vložené do
Starého mostu mohly z pasivní formy po několika staletích jeho existence přesunout do procesu
svého aktivního uskutečnění. Od té chvíle se ve spojitosti s procesy probíhajícími
multidimenzionálním způsobem „za scénou“ odvíjí a naplňuje hlavní duchovní smysl této stavby.
Přítomnost členů Mise Boží Rodiny nejenže pomohla více propojit oba rozdělené principy, aby se
vztahy mezi nositeli feminity a maskulinity postupně narovnávaly a číslo konvertujících bytostí
se stále zvyšovalo bez ohledu na to, v jakém prostředí planety Nula a zóny vymístění
konvertující jedinci původně přebývali. Vykonaná duchovní práce v Mostaru má rovněž za následek
zmírňování etnického napětí mezi třemi národnostmi Bosny a Hercegoviny, jejichž představitelé
od nynějška při procesu odchodu ze zóny vymístění nacházejí soulad, pochopení, vzájemnou úctu a
odpuštění, které aplikují na sebe i na ty druhé. Opět připomínám, že se tak děje v nehmatatelné
sféře na nejniternějším stupni, odkud tento proces bude postupně pokračovat na vnitřní, tedy
zprostředkující (duševní) stupeň Stvoření, a teprve na konci cyklu času dospěje i na fyzickou
úroveň tehdy již bývalé planety Nula. Díky tomu bude moci být úspěšně dočištěn aspekt etnického
a náboženského napětí, čímž se svět, jenž poslouží vítězství negativního stavu, bude moci trvale
odstranit ze struktury jsoucna a bytí, zatímco jeho stavební prvky budou dokonale
restrukturalizovány a přetransformovány do nové podoby, sloužící v novém cyklu času k podpoře
rozvoje plnosti pozitivního stavu. Předpokladů pro eliminaci negativního stavu je celá řada, ale
právě aspekt etnického a náboženského napětí, do kterého členové Mise Boží Rodiny na území Bosny
a Hercegoviny vnesli Mou přítomnost, je jedním z těch klíčových pro definitivní odstranění zel
a nepravd z celého univerza. Všem muslimům ze všech koutů tohoto světa i zóny vymístění, kteří
již jsou nebo teprve v budoucnu budou připraveni na přítomnost pravého Boha/Bohyně, jsem
představil svou Lásku, moudrost, soucit a odpuštění, aby mohli postupně dospět do pravého Domova.
Proč hovořím i o prozatím nepřipravených muslimech? Je to dáno tím, že tak činím z nadčasového
hlediska. Právě díky tomuto hledisku se Moje energie mohla vylít během duchovní práce v Mostaru
i na dosud nepřipravené duše, které tuto energii přirozeně nijak vědomě nezaregistrovaly, ale na
úrovni jejich nejniternějších podstat se k nim poselství o Nové a Nejnovější Boží Přirozenosti
dostalo, aby v nich tato semínka Pravdy ve správný okamžik vyklíčila a přivedla je na správnou
cestu obdobně, jako se na ni dostávají už teď jiné, těmto konvertujícím duším podobné sentientní
entity. Moje bezmezná Láska, které mám více než dostatek pro všechny nositele života, se
společně s idejemi Nového Zjevení rozprostřela nad Bosnou a Hercegovinou jako hřejivá peřinka,
která zklidňuje rozbouřené mysli, zaceluje roztříštěná srdce, zahojuje otevřené rány, stírá
kanoucí slzy a utrápené obličeje proměňuje v radostné a zářivé tváře bytostí, které
znovupoznávají věčného Rodiče, u něhož nalézají klid, mír a přijímají z jeho srdce tu
nejkrásnější energii, pozvedávající je nad všechny minulé strasti a problémy, od kterých se tyto
Boží děti odosobňují a s odhozenou zátěží stoupají vstříc nebi.
Čas konce bolesti jsem v nehmotné sféře oznámil i obětem masakru ve Srebrenici, kde došlo roku
1995 ke genocidě muslimských Bosňáků srbskou armádou. Moje milost se tedy zaměřila i na
kolektivní vědomí Srbska, jehož stále větší počet duší spojených s tímto státem zanechává života
v bahně negativního stavu, a s odpuštěním přijímaným z Mých rukou odchází tam, kde není již
žádných nářků. Vykonaná práce na území balkánských států v bližší či vzdálenější budoucnosti
zajistí spásu těm, kdo se podíleli nejen na etnických čistkách, ale přinese ji i všem
zosnovatelům válek, které se nejen na sklonku 20. století hojně prohnaly tímto těžce zkoušeným
koutem planety Nula. Návštěva Bosny a Hercegoviny, úzce provázané právě i s pravoslavným
Srbskem, měla tedy logicky za následek i spuštění intenzivnějšího procesu očisty ortodoxní
církve. Není již žádného světového náboženství, jehož kolektivní energie by „za scénou“
nečelila stále intenzivnějšímu přílivu esence pozitivního stavu, přinášející světlo poznání
pravé Boží podstaty, na jejímž pochopení a přijetí závisí spuštění nového cyklu času. Z pozice
této podstaty, jejíž energie se rozšiřuje s postupujícím časem i nečasem do celého univerza,
jsem všem, kdo byli schopni vnímat přítomnost Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, připomněl také
atentát v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny, jenž roku 1914 „na scéně“ posloužil
jako hlavní záminka rozpoutání první světové války. Tuto událost jsem v pozornost uvedl nikoliv
proto, abych vysvětloval skryté souvislosti tohoto dějinného milníku, ale abych všem duchovně
probuzeným, procitajícím či stále ještě spícím jedincům (v jejich případě opět na nevědomé
úrovni) připomněl blahodárný dosah konverze zavražděného následníka rakousko-uherského trůnu
Františka Ferdinanda d’Este, jeho manželky Žofie Chotkové a mnohých dalších jedinců s nimi
provázaných, kteří z hlediska lineárního pozemského času odešli do věčného světla již na
podzim roku 2021, když Janička a Moji vybraní představitelé navštívili zámek Chlum u Třeboně,
který d’Este vlastnil. Na konverzích účastníků událostí v Sarajevu se náležitým způsobem
demonstruje přijmutí daru spásy jak ze strany obětí, tak i ze strany pachatelů atentátu, mezi
nimiž byli „na scéně“ bosenskosrbští mladí muži Gavrilo Princip, Nedeljko Čabrinović a Trifko
Grabež, zatímco „za scénou“ byl seznam zosnovatelů tohoto významného milníku 20. století
daleko větší. Přijmutí Lásky na straně příslušníků habsburské monarchie i v řadách jejích
tehdejších odpůrců poskytlo Multivesmíru následováníhodný příklad. Vzájemné odpuštění mezi
jednotlivými aktéry těchto událostí obměkčilo i mnohá srdce bytostí patřících mezi architekty
atentátu v duchovním a intermediálním světě zóny vymístění, čímž se v praxi opět projevila
síla multidimenzionálního působení Mého Týmu.
Do Bosny a Hercegoviny jsem v těle ženy nezavítal/a z důvodu prozatímní nepřipravenosti jejího
kolektivního vědomí na osobní přítomnost relativní podstaty Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, proto
jsem k vykonání duchovní práce využil své zástupce, kteří sílu Mojí Lásky skrze svá nitra
zmírňovali na úroveň, kterou byla navštívená místa v této zemi schopna unést. Stát, který je
smíchaninou specifických složek negativního stavu, v němž se výrazně manifestují aspekty
náboženské víry, především té muslimské, z menší části pak pravoslavné a katolické, má velmi
nesourodé duchovní klima vyplněné extrémními rozdíly mezi jeho jednotlivými oblastmi. Tyto oblasti
by vlivem osobní návštěvy Bohyně byly uvedeny ve všeobecný zmatek, což by pochopitelně přineslo
více škody než užitku. Sentientní entity žijící na území tohoto státu nebo v oblastech pekel s
tímto státem spojených, jejichž víra, zvyky a niterné nastavení má souvztažnost s hlavními
baštami islámu, pravoslaví a katolicismu, jimiž jsou na jedné straně arabské země, na straně
druhé Rusko, Řecko, respektive Itálie, Polsko, Španělsko a řada zemí Jižní Ameriky, je potřeba
vést k podstatě pravého Boha/Bohyně v postupných krocích. Právě kvůli propojenosti nynějších či
dřívějších obyvatel Bosny a Hercegoviny s ostatními náboženskou vírou zatíženými oblastmi planety
Nula, a také s jejich přidruženými oblastmi zóny vymístění, nebylo žádoucí, abych na území této
části Balkánského poloostrova vstupovala Má noha, čímž bych jej vystavil nepřiměřené síle Boží
energie. Jiná situace nastane po zahájení Mise z Nové Země, kdy bude Janička cestovat po planetě
Nula bez omezení. Duchovní klima jakékoliv oblasti, kam bude v plánu, abych jako Bohyně vstoupil/a,
tehdy již bude připraveno na Mou osobní přítomnost.
Proslov s Božím Slovem, obsahující i výše uvedenou zmínku o někdejším následníkovi
rakousko-uherského trůnu, byl do struktury univerza ukotven při návštěvě Medžugorje, kam se Boží
představitelé a spolupracovníci odebrali po návštěvě Mostaru. Medžugorje je společně s
francouzskými Lurdami a portugalskou Fatimou nejvýznamnějším poutním místem spojeným se zjevením
Panny Marie, jejíž ukazování se věřícím je ovšem dílem negativního stavu. Hlavní úloha skutečné
Marie spočívala ve fyzickém přivedení Mojí první přímé inkarnace Ježíše Krista do tohoto světa a
v jeho výchově. Byla jednou z nejbližších osob Mého hmotného Já před přibližně dvěma tisíci lety,
a svým úspěšně vykonaným posláním velmi výrazně přispěla k eliminaci stavu zel a nepravd. Po
splnění svého úkolu jsem si ji povolal k sobě, aby pokračovala v pomoci Mému Stvoření z pozice
pozitivního stavu a mohla se angažovat v jiných oblastech Multivesmíru. Bytost, která měla během
pobytu na planetě Nula jméno Marie, respektive Panna Marie, tedy tuto identitu v rámci Pravého
Stvoření již neužívá vzhledem k nově přijatým úkolům a nové pozici, kterou v rámci dokonalého
Božího plánu nyní zastává. Z pozice této planety je při identifikaci její bytostné podstaty ovšem
stále možné toto jméno používat. Jakoukoliv upřímnou a láskyplnou vzpomínku na tuto Mou pomocnici,
která by měla být ideálně oproštěna od všech náboženských představ, Marie s radostí opětuje, neboť
je stejně jako vy, Mí blízcí reprezentanti, úzce provázána s Novou a nyní již i Nejnovější Boží
Přirozeností. Proto k vám má blízko. Ze všech láskyplných myšlenek směřovaných na její adresu se
velmi těší a děkuje každému jednomu z vás za to, že v současné fázi vývoje lidstva pokračujete v
Misi započaté Ježíšem Kristem, nyní po boku Mojí ženské podstaty.
Pravá Marie má s tou církevní pramálo společného. Právě prostřednictvím církve se negativní stav
již v prvních stoletích po jejím odchodu z hrubohmotného světa chopil příležitosti a obdobně jako
z Ježíše Krista učinil i z jeho biologické matky symbol uctívání, pseudoduchovní kult mající za
cíl společně s náboženskými dogmaty svést lidské a další duše od pravé duchovnosti. Biologický
rámec mateřství pozvedli Pseudotvůrci defacto na mateřství duchovní, čímž osobnost Marie celkově
povýšili nad Ježíše, jehož Boží podstatu, stejně jako podstatu tehdy Nejvyššího, nyní Pána Ježíše
Krista, rozštěpili dle dogmatu o trojjedinosti („Otec, Syn a Duch Svatý“) na několik částí, aby
zmátli co nejvíce bytostí a odvedli je od důležité Pravdy. Ta spočívá především ve faktu, že Ježíš
Kristus po splnění svého poslání v zóně vymístění, kam se přesunul po svém ukřižování za účelem
otevření cesty všem Božím dětem, podstoupil jakožto tehdy relativní podstata Boha fúzi se svým
absolutnem. Tímto splynutím se Moje Stará Přirozenost („Nejvyšší“) proměnila v Novou Přirozenost
(„Pán Ježíš Kristus“). Cesty vedoucí k poznání této skutečnosti přehradily složky negativního
stavu právě dogmatem o trojjedinosti, a společně s dalšími nepravdivými informacemi přidávanými
do křesťanské nauky v průběhu věků vytvořily další nástroj k ovládání lidstva. Aby se situace
stala ještě složitější, hybatelé antivesmíru podporovali v různých historických etapách vznik
dalších navzájem si konkurujících křesťanských směrů, vycházejících prapůvodně z přítomnosti
Ježíše Krista na této planetě, jehož podstatu a učení si ovšem každý z nich vykládá po svém. Jak
je obecně známo, k obdobné ideologické diferenciaci docházelo v průběhu plynutí času i uvnitř
ostatních náboženství, postavených zase na jiných prorocích a učitelích, kteří byli na rozdíl
od Ježíše Krista vyslanci z pekel. Celkovým důsledkem tohoto vývoje je fatální úpadek pravé
duchovnosti a z toho vyplývající neschopnost věřících – až na výjimky – najít si k pravému
Bohu/Bohyni ryzí, srdečný, opravdový a intimní vztah. Dalším důsledkem je absence poznání pravé
Boží podstaty, která v sobě neobsahuje nic negativního.
Právě negativní atributy a typicky lidské vlastnosti jsou připisovány Bohu pod jakýmkoliv jménem
všemi náboženstvími včetně toho křesťanského, kvůli čemuž nejsou sentientní entity na planetě
Nula a jinde v zóně vymístění schopny snadno pochopit, že Já jsem nejen jejich bezmezně milující
a odpouštějící věčný Rodič, ale také nejlepší a nejbližší Přítel, na něhož se mohou vždy
spolehnout. Jen ten, kdo Mne miluje upřímně, z čistého úmyslu, beze strachu, s převážnou či
úplnou absencí dogmatické zátěže, a zároveň miluje druhé i sebe, přičemž aplikuje schopnost
odpouštět do praxe, se Mnou může být opravdový niterný vztah, i když třeba nezná Mé pravé jméno
a knihy Nového Zjevení. Takových lidí je na planetě Nula v porovnání s celkem málo, do rozdělení
lidstva se však počet jedinců připravených na život v Pravém Stvoření díky působení Mise Boží
Rodiny výrazně zvýší. Co se týče nejsvatější knihy křesťanství, Bible, ta zůstala nejméně
pokroucená jen v rámci Nového zákona, a to konkrétně ve čtyřech evangeliích, které jsou většinově
pravdivým záznamem Ježíšova působení a souhrnem jeho výroků hovořených v duchovním jazyce, který
ve snaze o jeho porozumění nelze pojímat doslovně. Další pravdivou částí Bible zůstalo vedle
evangelií Zjevení Janovo, taktéž psané duchovním jazykem se skrytým významem jeho obsahu.
Doslovný význam stěžejních pasáží textů předaných Janem jsem uvedl na příslušných místech první
i druhé dávky Nového Zjevení. Obdobně, jako jsou vlastnosti nejsoucí v souladu s pravou podstatou
Lásky začleňovány do představy o Bohu v rámci světových věrouk, jinak tomu není ani u postavy
Panny Marie, hrozící sesláním božího hněvu a vyhrožující katastrofami a věčným utrpením pro
nevěřící a hříšníky, nebude-li lidstvo plnit to, co si ona přeje. Na druhou stranu stejná
představa církevní Panny Marie poskytuje obraz milující a laskavé bytosti, přející si dosažení
míru a spásy pro všechny ve spojení s vírou v Ježíše Krista. Tento hybrid je příkladem metody
cukru a biče, tak hojně užívaného negativním stavem k dosažení efektivní kontroly nad věřícími.
Za touto na první pohled láskyplnou zevní maskou Panny Marie lze při otevřeném vědomí vnímat
požadavek na slepé a poslušné následování, a pokud toto následování nebude prováděno s
dostatečnou vážností a iniciativou, stihne lidstvo kolektivní trest. Tato ideologická filozofie
je založena na vyvolávání strachu a nepřirozeného respektu. Panna Marie, jak se představuje v
církevním prostředí a před zraky vybraných jedinců, je společně s celým křesťanstvím jedním z
hlavních nástrojů poučení pro celé Stvoření o tom, co se stane, přistupuje-li se k Pánu Ježíši
Kristu Boží Rodině (jehož/jejíž podstatu křesťané stejně neznají) ne z pozice opravdové Lásky,
nýbrž z pozice strachu a trestu. A co víc, zobrazuje se tím i popírání svobodné vůle věřících,
na něž je pod různě koncipovanými hrozbami apelováno ve jménu Boha, Ježíše Krista, Panny Marie
či někoho jiného, aby věřili, modlili se, oslavovali Boží přítomnost, uctívali ji a žili
takovým či onakým způsobem, který jim jejich Bůh (který není Mnou) ukládá. Takto je potírána
možnost najít si k pravému Bohu/Bohyni individuální vztah, k němuž/níž se má v nejlepším
případě přistupovat z pozice uvědomění, že milovat Ho/Ji je nanejvýš dobré a žádoucí, přičemž
toto uvědomění má být – a v případě Mých představitelů je – motivováno pozitivními faktory. V
případě uctívačů Panny Marie, kterou obvykle berou jako prostřednici k tomu, aby se dostali k
Ježíši Kristu, čímž jeho postavu upozaďují, a naopak dávají na odiv velikost a moc Bohorodičky,
tyto pozitivní faktory chybí. Jejich víra vzniká z pozice, která jim předkládá určité úkoly ve
jménu Božím. Tyto úkoly věřící plní bez hlubšího zamyšlení se nad tím, co je podstatou pravé
Lásky, přibližně v tomto smyslu: Ukládá-li nám něco Bůh (Panna Marie aj.), že se má něco udělat,
pak to bez hlubšího rozmyslu raději dělejme, abychom naplnili Jeho vůli. Z tohoto přístupu je
pro vás, Mé představitele, jasně patrné, že něco takového se odehrává na základě určitého návodu,
který negativní stav, tento vlk v rouše beránčím, předkládá svým následovníkům, kteří se
zjevovaných idejí drží doslovně. Vztah k objektům uctívání mají věřící založený na bázi
kolektivních energií, na základě jakési davové hypnózy, která vychází z myšlenky, že takovýto
přístup k Bohu a jiným modlám, v němž se rozpouští individualita jednotlivce, je přístupem
jediným správným. Jedinci lapení ve stavu zel a nepravd se domnívají, že osobní vztah k objektům
tohoto uctívání mají, ten se ale ve skutečnosti jako osobní pouze jeví.
Když si to tedy shrneme, Podstata negativního stavu se v tomto ohledu tedy manifestuje hned v
několika základních aspektech. Nejenže kvůli tomu vzniká nemožnost najít si k Bohu přímý a nikým
a ničím nezprostředkovaný vztah skrze otevřené duchovní srdce, ale zároveň vlivem rozštěpení Boží
podstaty do trojjedinosti a důsledkem dalších církevních dogmat a zkreslených představ se u
vyznavačů víry objevuje absence pravého poznání skutečné Boží podstaty a s ní spojené Nové a
Nejnovější Přirozenosti. V důsledku této neznalosti a zmiňovaného rozštěpení Boží podstaty nemohou
věřící pochopit a přijmout, že Ježíš Kristus byl relativní podstatou Boha a že po splnění svého
poslání v antivesmíru prošel fúzí, věčným splynutím se svým vlastním absolutnem. Stejně tak se ti,
kdo sehrávají role v opozici pravé duchovnosti, nemohou ztotožnit s myšlenkou, že pravá Panna Marie
je relativní bytost, která je velmi blízká Bohu, avšak nemůže se s Jeho mocí rovnat, přičemž se
nikomu nezjevuje a do průběhu dějin lidstva na planetě Nula žádným způsobem postřehnutelným
„na scéně“ již nezasahuje. Je tomu tak z důvodu, jak už bylo rovněž v tomto Sdělení uvedeno, že po
odchodu z tohoto světa přijala jiné úkoly týkající se pomoci Mému Stvoření, které v rámci svého
poslání vykonává na odlišných úrovních Multivesmíru, než jsou oblasti přímo spojené s planetou Nula.
Všeobecné zkreslení toho, kým Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina doopravdy jsem, bylo dovoleno v
rámci tzv. zrady křesťanství, popsané ve třetí kapitole Nového Zjevení Pána Ježíše Krista. V závěru
této kapitoly jsem uvedl, že zvrácení duchovních idejí o Mojí Přirozenosti slouží jako urychlující
katalyzátor pro vynoření pravé podstaty negativního stavu s jeho nejplnějším a zcela vyčerpávajícím
obsahem. Ve Velké Knize jsem také uvedl, že zrada křesťanství, v níž mimochodem podstatnou roli
sehrává mariánský kult, je faktorem, díky němuž může konec tohoto časového cyklu nastat daleko dříve,
než kdyby se něco takového v rámci experimentu neobjevilo. Přestože zla a nepravdy neschvaluji, a
právě proto, že je pouze dočasně toleruji, mohu prohlásit, že jsem všem zainteresovaným vděčný za to,
že na sebe vzali roli, v jejímž rámci zkreslují, zpitvořují, falšují a mrzačí duchovní ideje o Mé
pravé Přirozenosti, protože tím se snáze odhaluje podstata negativního stavu. Tímto odhalováním se
rychleji přibližuje ke svému definitivnímu konci, s čímž je spjat i akt spasení každého, kdo se bude
nacházet v negativním stavu do úplného závěru jeho trvání. Toto nastane ve finální fázi Mého Druhého
příchodu, jenž probíhá už od roku 1957, kdy jsem podruhé, tentokrát v těle ženy vstoupil/a do tohoto
světa.
První zjevení Panny Marie v Medžugorje, které bylo hologramem, za jehož provedením stojí velká
skupina bytostí ze zóny vymístění v čele s umělou inteligencí Datasystém, se na kopci Podbrdo
uskutečnilo v červnu 1981. Tehdy se šesti dětem, Mirjaně, Ivance, Jakovovi, Ivanovi, Vicce a Mariji
zjevil hologram, s nímž jsou od té doby v pravidelném kontaktu a od nějž už více než čtyři desítky
let předávají lidstvu poselství. Na ovládání tohoto hologramu se podílí řada antivesmírných
civilizací, které díky tomuto společnému projektu mohou věřící masy snáze udržovat v šachu a odsávat
jim jejich energii, jakou tyto entity využívají k údržbě pseudoživota v peklech. Skupiny bytostí
mající na svědomí různá zjevení, například to v Lurdách, ve Fatimě a na řadě dalších míst světa, jsou
od sebe navzájem odlišné, jelikož jsou vždy tvořeny jinou skladbou padlých duší, tyto entity jsou
však vybranými Pseudotvůrci a Renegáty navzájem provázány, aby se ve spolupráci s Datasystémem
podílely na jednotném cíli, spočívajícím v pokračujícím odklonu od pravé duchovnosti a ve vytváření
podkladů pro plné zavedení Nového světového řádu. Přestože mají nad Bosnou a Hercegovinou dominantní
postavení Pseudotvůrci, vzhledem k její geografické poloze, historii, specifické náboženské směsici
a socio-kulturnímu uspořádání se zde do značné míry angažují i Renegáti, pověření správou jednoho z
nejtemnějších energetických portálů na planetě Nula, jenž je umístěn právě na vrchu Podbrdo v místě
zjevování Panny Marie. Tento vrch přitáhl od 80. let minulého století za účelem vykonání poutě již
miliony věřících, kteří se zdejší soše chodí poklonit. Na tomto i jiných místech bývají věřící
jednou za čas svědky niterného spojení hologramu s Mirjanou a dalšími vybranými lidmi, patřícími do
oné šestice někdejších dětí, čímž se tento kult posiluje. Velmi výjimečně jsou vizuální „zázrak“
schopni vidět i ostatní lidé, obvykle v podobě pulzujícího slunce. Tyto úkazy jsou ve formě
videozáznamů k dohledání na internetu.
Jak už bylo poznamenáno výše, při návštěvě Medžugorje ze strany Mých představitelů a spolupracovníků
dne 22. srpna 2022 jsem Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina pronesl proslov s Božím Slovem, který
zastřešoval všechnu mnohaúrovňovou duchovní práci, která se především „za scénou“ v souvislosti s
návštěvou Bosny a Hercegoviny začala odvíjet již týdny před fyzickou návštěvou tohoto státu Mými
vyslanci, aby pokračovala v průběhu jeho samotné návštěvy a trvala i nadále s tím, jak veškeré
procesy vedoucí k eliminaci negativního stavu, řízené Mojí prozřetelností, nabírají na obrátkách.
Nebylo v plánu, abych zdejší temný portál zcela uzavřel, protože jeho vyřazení z provozu by v tomto
čase napáchalo více škody než užitku. V duchovních a intermediálních oblastech souvztažných s tímto
místem by to způsobilo destabilizaci, která by měla za následek zhroucení význačných částí
antivesmíru, aniž by užitečnost existence těchto částí dosáhla svého naplnění. Tak by se v oblasti
mariánského kultu a celkově v aspektu tzv. zrady křesťanství nedošlo náležitého poučení o tom, co
si nevolit, a negativní stav by tak nezobrazil svůj úplný potenciál, čímž by nemohla plnost pravého
života vstoupit do jsoucna a bytí. Temnému portálu jsem pouze omezil některé jeho funkce. V jeho
bezprostřední blízkosti jsem však se svými jedenácti blízkými a na nehmotné úrovni za asistence
ostatních členů Týmu Boží Rodiny včetně jejich duchovních rodin vytvořil světelný portál
univerzálního charakteru, který od té chvíle využívají sentientní entity ze všech dimenzí pekel, ať
už mají za sebou jakoukoliv životní dráhu, nehledě na to, zda byly katolíky, pravoslavnými,
protestanty, muslimy, židy, budhisty, hinduisty nebo vyznavači jiných věrouk, filozofických směrů a
dalších ideologií, myšlenkových směrů a postojů včetně toho ateistického. Svými Slovy jsem dal na
vědomí, že Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina jsem zde pro všechny a s hlubokou radostí a potěšením
přijmu do milující náruče každého, kdo zasvětí pravou Lásku do svého srdce. Všem, kteří Mě byli
ochotni vnímat, jsem připomněl, že jsem Rodič každého nositele života, a že jedině Já jsem jeho
právoplatným vlastníkem, který život dal do věčného užívání těm, co si zvolili poznávat jsoucno a
bytí z pozice samostatného, sebeuvědomělého, relativního „Já jsem“. Těm, kdo Mě slyšeli, ale z
hlediska bezčasovosti i těm, kdo Mě v daný moment neslyšeli, jsem dal jasně najevo, že jsem jediný
Stvořitel, jediná Stvořitelka všeho krásného a dobrého, Otec a Matka v jedné osobě, který/která je
absolutně žijící, cítící, myslící a milující bytostí, před níž jsou si všichni členové Multivesmíru
rovni a která tento Multivesmír zároveň do nekonečnosti přesahuje, aby dával/dávala vzniknout stále
novým bytostem a jejich prostředím v touze sdílet se s příjemci Boží Lásky, která přebývá v Mém lůně
a je nedílně spojena s Mým absolutním, nepojmenovatelným Jádrem. Božím synům a dcerám připraveným na
spásu jsem připomněl atributy Nové a Nejnovější Boží Přirozenosti, aby se v nich touha po návratu do
Mojí náruče v souladu s jejich svobodným rozhodnutím mohla posílit – a co je též důležité – aby
informace o podstatě bezpodmínečné Lásky, moudrosti, soucitu, milosrdenství a odpuštění mohly dříve
či později otevřít zapouzdřená srdce i všech ostatních, kdo prozatím zůstávají v zóně vymístění. Při
příležitosti pobytu v Medžugorje jsem také na správnou míru uvedl přední souvislosti týkající se
smyslu poslání Ježíše Krista, připomněl jsem dosah jeho ukřižování, vzkříšení, nanebevstoupení,
působení v zóně vymístění a jeho následnou fúzi s absolutnem. Na to jsem navázal informací o
přítomnosti a působení ženské podstaty Pána Ježíše Krista Boží Rodiny na planetě Nula v těchto časech
a o podstatě naší společné Mise, navazující zcela novým způsobem na Misi započatou Ježíšem Kristem
již před přibližně dvěma tisíci lety. Vyzdvihl jsem též přínos osobní oběti každého Mého vědomého
představitele, spolupracovníka a přítele, angažujícího se v záchraně Stvoření od negativního stavu
nejen na planetě Nula, ale i kdekoliv jinde, kde to je zrovna potřeba. Bytostem jsem tak dal najevo,
aby se nezdráhaly využít pomoci, kterou jim každým okamžikem Moji reprezentanti nabízejí. Tím jsem
vybudoval podklady pro snazší vznik důvěry, jakou vůči Mým vyslancům sentientní entity musejí získat,
chtějí-li si nechat od nich účinně pomoci, a tak vystoupat do sfér, kde není již nářků a bolesti.
Celý Můj proslov se nesl na vlnách poselství, že Tým Boží Rodiny je zde pro všechny lidi a bytosti
dobré vůle, jakož je zde z hlediska nečasového i pro všechny, kdo tuto dobrou vůli v sobě naleznou
později.
Největším šokem pro bytosti původně přesvědčené o pravosti mariánských zjevení bylo na tomto místě
pochopitelně zjištění, že jejich uctívaná modla pochází z dílny negativního stavu. Uvedl jsem to, o
čem už jsem v tomto Sdělení hovořil, tedy především skutečnost, že pravá Panna Marie působí už z
jiné pozice a nepotřebuje být uctívána, stejně jako nepotřebuji být církevním způsobem uctíván ani
Já, Pán Ježíš Kristus Boží Rodina. Vzal jsem vítr z plachet všem, kteří se domnívali, že neustálým
opakováním růžence se lze dostat do nebe, a ukázal jsem jim cestu vedoucí k vysvobození. Ta spočívá
v odhození všech falešných představ o Bohu, v nalezení vlastní pokory, v osvojení schopnosti
odpouštět a milovat, v touze na sobě duchovně pracovat a ze svobodné volby se Mnou rozvíjet upřímný
vztah, který má být vyplněn vším, jen ne strachem, neupřímností, pocitem vlastního provinění a
dalšími negativními aspekty, které vám přijdou na mysl. Právě s konceptem tzv. dědičného hříchu tak
ráda církev pracuje ve snaze vyvolat ve věřících pocity plné sebevýčitek a studu. Pokouší se o to
rozvinout v nich zdání, že nejsou hodni přijmout Boží Lásku. Tak je ve věřících vyvoláván zcestný
dojem, že Boží Lásku je nutné si zasloužit a že je třeba o ni neustále prosit. Nikoliv prošením,
neustálým modlením, konáním poutí, návštěvou bohoslužeb atd., nýbrž životem v souladu s povahou
pozitivního stavu, s čistou vírou v Boží přítomnost ve vlastním nitru a s důvěrou v dokonalý Boží
plán lze dosáhnout osvobození se od negativního stavu. Na základě Mého proslovu mnohé duše chycené
do pasti katolicismu i řada jiných druhů sentientních entit pochopila, že Boží Lásku, Lásku
nejlepšího Přítele, kterým jsem, si zaslouží i ten největší hříšník, jemuž se naskýtá možnost odejít
do světla pozitivního stavu, pokud lituje svých činů, požádá o odpuštění, odpustí druhým i sobě a
je ochoten se krok za krokem zbavovat temných nánosů. Bytosti, které Můj „multidimenzionální přenos
z Medžugorje“ poslouchaly a přijaly jej za svůj, rovněž pochopily, že věčné utrpení neexistuje,
neboť přítomnost pekel ve struktuře jsoucna a bytí je jen dočasná. Láska, tvořící pravou přirozenost
každé sentientní entity, se pak postará o to, aby se všichni obyvatelé univerza navrátili po Můj bok.
Tato energie prostupující celým Multivesmírem dovede Mé drahé děti Domů. Univerzální modlitba, která
je zcela jiného charakteru než modlitby náboženské, celý proces duchovní práce vykonané na tomto
místě završila a zajistila funkčnost světelného portálu až do konce cyklu času. Díky tomu budou tento
konvertační uzel sentientní entity využívat navzdory přicházející dočasné plnosti stavu zel a nepravd
na planetě Nula. Po skončení experimentu a v souvislosti se zánikem antivesmíru bude duchovní,
zprostředkující i fyzická úroveň spojená s tímto místem v Bosně a Hercegovině očištěna úplně. Její
restrukturalizované elementy budou v následujícím cyklu času sloužit novému tvůrčímu úsilí.
Bezprostředně po skončení duchovní práce nastala zajímavá situace, kdy se členové výpravy zapojili do
krátké komunikace s mladou ženou z České republiky, která seděla na kameni několik metrů od místa,
kde jedenáct Mých reprezentantů tvořilo portál. Jako přesvědčená věřící v Pannu Marii se po skončení
Mého několik desítek minut trvajícího proslovu, který tiše poslouchala od začátku do konce, zeptala,
co je tato výprava zač. Velmi krátký pokus účastníků výletu, snažících se poskytnout odpověď na to,
co je Tým Boží Rodiny zač a co se dělo během doby, kdy Mí představitelé a spolupracovníci stáli v
kruhu ve spojení za ruce, byl touto osobou stopnut, jelikož poskytnutý výklad se neshodoval s
konceptem její víry. Ve vzájemné úctě se pak členové výpravy s touto Češkou rozloučili. Význam
krátkého setkání byl daleko větší, než se mohlo na první pohled zdát, protože právě díky ženině
poslechu přenášeného Božího Slova a její následné osobní interakci s vybranými členy této Mise došlo
k tomu, že se Moje Slova společně s Láskou a dalšími atributy Nové a Nejnovější Přirozenosti roznesly
do všech potřebných míst v zóně vymístění, které jsou obývány sentientními entitami spjatými s
mariánským kultem a katolicismem obecně. Jde o obrovské oblasti pekel, v nichž se v průběhu staletí
nashromáždil bezpočet bytostí, pokračujících na území antivesmíru v rozvoji pseudoduchovnosti. Jejich
vysvobozování ze zajetí negativního stavu započalo z hlediska lineárního pozemského času již v
uplynulých letech v souvislosti s působením Mého Týmu, celý proces se ale mohutně zesílil právě
návštěvou Medžugorje a na základě interakce se zmiňovanou Češkou. Její duch a duše přijala před
inkarnací na planetu Nula a před samotným započetím celého experimentu důležité poslání, spočívající
mimo jiné v tom, že při návštěvě bosenskohercegovinského poutního místa sehraje roli zástupce všech
minulých, současných i budoucích bytostí věřících v mariánský kult a v katolicismus obecně. Než se
celé dějství negativního stavu započalo, se všemi aktéry, kteří v něm kdy budou působit, jsem probral
na osobní úrovni veškeré detaily, jaké během své cesty napříč planetou Nula, potažmo napříč zónou
vymístění následně zažijí. Dohodnutý scénář spočívající v setkání oné ženy s vybranými členy Týmu
Boží Rodiny byl důležitým bodem její osobní životní cesty. Stejně tak to bylo zásadním okamžikem pro
celý Multivesmír, protože setkání této osoby s Mými zástupci zásadně přispělo k ukončování
negativního stavu. Tato bytost, která se v určitém čase narodila na planetu Nula jako lidská žena,
souhlasila s průběhem inkriminovaného okamžiku. A co víc, z pozice nečasu jasně věděla, jak významné
pro celé Stvoření její setkání se členy Boží Rodiny bude, jaký bude mít smysl a jak krásně se všemi
aktéry na hmotné i nehmotné úrovni pomůže přiblížit stav zel a nepravd svému konci. Rovněž jí bylo z
pozice nečasu promítnuto, za jakých okolností procitne z falešného konceptu víry a jakým způsobem
bude přivedena zpět ke Mně. Významnost a pozitivní dosah jejího setkání s Božími vyslanci v pozdním
srpnovém odpoledni nijak nesnižuje skutečnost, že tato žena neporozuměla významu Mého Slova, které
odmítla jako zcestné a nepravdivé. Ono neporozumění naopak podtrhuje autentičnost sehrané role a
naplňuje hlavní účel, pro nějž se celá situace zobrazila. Tato žena, které ze srdce děkuji za úžasnou
pomoc celku, svým nastavením a z toho vyplývajícím odmítnutím Božího Slova v dané situaci dokonale
splnila úlohu zástupce stoupenců Panny Marie a katolíků ve všeobecnosti. Tak mohlo skrze její
bytostnou podstatu proniknout k připraveným sentientním entitám na různých úrovních zóny vymístění
vše potřebné, co je spojeno s Mojí Novou a Nejnovější Přirozeností. Popisovaná interakce na fyzické
úrovni s paralelně probíhajícími procesy „za scénou“ má za následek nejen spuštění mohutnějších
konverzí zainteresovaných skupin obyvatel antivesmíru, ale také zajistí přijetí daru spásy každým
jedincem, který kdy věřil v církevní koncept Panny Marie, respektive v katolické pojetí Boha. K
přijetí tohoto daru, jak je obecně známo, dojde u každého nositele života nejpozději na konci tohoto
časového cyklu.
A jaký je vůbec duchovní význam názvu města Medžugorje (Međugorje) v duchovním smyslu? V překladu je
to „Mezihoří“, odkazující na polohu tohoto místa mezi kopci. Kopce, respektive hory v tomto kontextu
znázorňují proces dosahování pravé duchovnosti na straně jedné a pseudoduchovnosti na straně druhé.
Medžugorje se nachází právě mezi těmito horami, na pomezí dvou cest, z nichž jedna vede k poznání
skutečného Boha, zatímco druhá vede k falešnému Bohu skrze produkt negativního stavu – Pannu Marii a
dogmaty zatíženou postavu Ježíše Krista. Po této druhé (široké) cestě se ubírá většina poutníků
společně s převážnou částí pozemského lidstva. Jen málokdo je prozatím schopen dokráčet ke skutečnému
Stvořiteli/Stvořitelce pozitivního stavu. Geografické umístění Medžugorje je tedy souvztažné se
samotnou pozicí planety Nula, nacházející se rovněž na pomezí dvou cest, respektive stavů. Zanesení
esence Pána Ježíše Krista Boží Rodiny do Medžugorje mělo za následek, že cesta vedoucí ke Mně, která
byla do návštěvy Mých reprezentantů silně upozaděna, se stala pro sentientní entity daleko dostupnější.
Tento proces má globální dosah a týká se celé zóny vymístění. Boží přítomnost, ukotvená v pomyslném
rozcestí, od té chvíle bytostem intenzivněji osvětluje stezku vedoucí na tu pomyslnou horu, která je
v souladu s jejich svobodným rozhodnutím dovede k pravé duchovnosti a k idejím Nového Zjevení, a je
jedno, z jaké skupiny daná sentientní entita, jež se rozhodla ke konverzi, pochází. Láska je zde pro
všechny a její světlo, dopadající na stezku vedoucí do limba, Mým dětem usnadní rozhodování, až
kterékoliv z nich bude na onom rozcestí stát. Samozřejmě bude do konce cyklu času existovat stále i
druhá cesta vedoucí k pseudoduchovnosti, a to jako možnost volby pro ty, kdo chtějí pokračovat v
duchovní regresi. Tímto směrem se bude i nadále ubírat většina lidstva, stejně jako i samotní poutníci
přicházející do Medžugorje. Ukotvení Mojí esence na tomto místě na zevní úrovni nic nemění, a dokonce
i ve sféře vnitřní a niterné budou nadále probíhat procesy temného stavu. Vedle nich se ovšem už nyní
odvíjejí procesy pozitivní, které v čase finálního ukončení antivesmírného martýria přivedou do Nového
Vesmíru, jenž se posléze stane Novým Multivesmírem, všechny příjemce života. Světlo vyvěrající z
portálu v Medžugorje bude po zbytek doby, co svět bude světem, hrdě osvětlovat ještě donedávna
upozaděnou cestu vedoucí na vrchol hory, kde trpělivě čekám na návrat všech Mých milovaných. Díky
tomuto i dalším „konvertačním uzlům“, ukotveným v terénu a nacházejícím se také v srdcích Mých
představitelů, se pekla vyprazdňují stále rychleji. Pořád je to ale jen začátek působení Mise Boží
Rodiny ve jsoucnu a bytí, jejíž přípravná fáze se den za dnem blíží ke svému konci. Dosažením tohoto
konce započne etapa plného nasazení Mojí Mise na všech třech úrovních.
Zatímco probíhal pobyt Janičky a jejích blízkých na Balkánském poloostrově, jiný náš představitel,
Vojta P., se nacházel tou dobou v Izraeli. Jeho přítomnost v této zemi byla důležitá nejen za účelem
zředění tamější těžké duchovní atmosféry světlem pozitivního stavu, ale též kvůli vybudování
nezbytných podkladů pro to, abych tuto zemi mohl/a v krystalickém těle Bohyně (po převibrování Janičky)
osobně navštěvovat. Izrael hraje v procesu transformace lidstva důležitou roli (viz Doplnění Nového
Zjevení Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, kapitola 5.: „Duchovní význam a dosah uznání Jeruzaléma za
hlavní město Izraele“). Aby bylo v této zatížené zemi, plné mnoha kontrastů, v rámci nadcházející etapy
Mise Boží Rodiny vůbec možné působit, v nehmotných sférách souvztažných z Izraelem bylo potřeba
citelněji rozšířit povědomí o Nové a Nejnovější Boží Přirozenosti, stejně tak jako samotnou esenci této
Přirozenosti. Vojta byl jakýmsi předvojem a vybudoval potřebné zázemí, na jehož základě bude moci
docházet k postupnému procitání připravených bytostí v lidských tělech a pochopitelně i bytostí
přítomných na jiných úrovních, které jsou s Izraelem určitým způsobem provázány. Stejnou úlohu splnil
tento Můj představitel i v uplynulých letech při návštěvě Spojených států amerických, v nichž navštívil
kromě řady jiných míst Washington D.C., New York a San Francisco, čímž Mou energii rozšířil na
východním i západním pobřeží kontinentu s dosahem i na jeho vnitrozemské fyzické, zprostředkující a
duchovní oblasti. Poznávání kultury židovského státu měl Vojta spojené se získáváním znalostí o vojenské
technice a o pracovní náplni příslušníků armády na základně, kde byl ubytován v rámci dobrovolnického
programu. Tímto způsobem se dostal i do blízkosti Pásma Gazy, patřícího mezi nejnestabilnější oblasti
na světě. Ponořením se do těchto záležitostí „za scénou“ pomohl otevřít cestu obětem i strůjcům
arabsko-izraelských konfliktů, do nichž spadá několik válek uskutečněných ve 20. století a také
pravidelně se objevující rozepře mezi blízkovýchodními národy, které se manifestují ve století současném.
Již celá řada sentientních entit, vojáků, civilistů i některých architektů utrpení, jimiž jsou bytosti
z hlubokých dimenzí pekel, využila podané pomocné ruky, vzdala se své zavádějící víry a ruku v ruce s
poznáním pravého Pána Ježíše Krista Boží Rodiny přijala dar spásy, čímž tito původní obyvatelé
antivesmíru poskytli další následováníhodný příklad svým bratrům a sestrám, kteří tak prozatím neučinili.
Na duchovní úrovni se zároveň kolektivní vědomí Izraele s kolektivními vědomími okolních arabských států
navzájem sblížila a začala rozpouštět četné nánosy křivd a nenávisti. Znesvářené skupiny sentientních
entit si počaly uvědomovat jednotu a již mnohé z nich se na základě toho ztotožnily s ideou, že všechny
spojuje Láska, jejímž zdrojem jsem. U jedinců, kteří byli v roli ubližujících i v roli obětí, nastal
proces vzájemného odpouštění, vedoucí je k zacelování utržených ran. Celé generace žen, mužů a dětí se
odebraly do Mé náruče, zatímco jiní je budou v různém čase následovat. Ti, kteří opustili negativní stav,
pochopili nezbytnost jeho existence, a na vlnách idejí Nového Zjevení nyní pokračují v přípravě na přijetí
do Mého Království, které vypadá jinak, než jak si nebe představují příslušníci židovského, křesťanského
a muslimského (i kteréhokoliv jiného) náboženství. Co se ještě týče očišťování pseudoduchovních vyznání,
potažmo jejich stoupenců, k akceleraci tohoto procesu přispěla i Vojtova návštěva křižácké pevnosti Akko
a nepříliš vzdáleného bitevního pole u Hattínu, kde se v roce 1187 odehrála bitva mezi koalicí křižáků
(templáři, johanité aj.) a sultánem Saladinem, jenž v tomto velkém střetnutí nad křesťany zvítězil a
opanoval Jeruzalém včetně dalších stěžejních míst na Blízkém východě. I Saladin přijal Lásku do svého
srdce, stejně tak učinil i nejeden jeho někdejší stoupenec na straně jedné a bývalý nepřítel na straně
druhé.
Všechny tři světové věrouky mající zázemí na Blízkém východě byly v lineární časové ose přítomnosti,
minulosti, ale též budoucnosti prostoupeny energií Nové a Nejnovější Boží Přirozenosti, a to jak při
Vojtově návštěvě Jeruzaléma, Betléma a dalších míst, tak při působení Mých představitelů v Chorvatsku
a Bosně a Hercegovině. Jak Vojta v Izraeli, tak „Boží třináctka“ na Balkánském poloostrově výrazně
pomohla urychlit ukončování stavu zel a nepravd tím, že vystavila hlavní aspekty těchto tří velkých
náboženství zesílenému vlivu Mojí energie, a to ve spolupráci s ostatními členy Boží Rodiny působících
na tento proces z nehmotných úrovní. Obě skupiny Mých reprezentantů působících ve hmotě i mimo ni se
navzájem doplňovaly a společnými silami tak naplnily velmi důležitou část Mého plánu, jenž se musel
projevit ještě během přípravné fáze této Mise. Duchovní práce Vojty byla dokončena v tureckém Istanbulu
a Efesu, kde je zakotvena esence pravé Panny Marie, která zde během své přítomnosti na planetě Nula
pobývala. I zde tak došlo, obdobně jako v Medžugorje, k očistě mariánského kultu. V duchovní práci na
území Turecka pokračoval začátkem září 2022 i další Můj představitel, Lukáš F., který navštívil město
Edirne, nacházející se poblíž hranic s Řeckem a Bulharskem.
Poté, co účastníci výletu opustili vesnici Promajna, kde byli společně s Janičkou ubytováni, vydali se
v celkovém počtu devíti osob na sever Chorvatska k Plitvickým jezerům. Po cestě se ještě zastavili v
obci Smiljan, v místě rodiště světoznámého vynálezce Nikoly Tesly. Návštěva tohoto místa nebyla
důležitá jen pro samotnou konverzi této osobnosti, k níž došlo během pobytu v památkovém areálu, ale
také proto, že díky charakteru Teslova poslání a vynálezů, inspirovaných technicky vyspělými
civilizacemi ze zóny vymístění, mohlo dojít k vpravení další infúze Lásky do jádra Datasystému. Na
toto jádro byl Tesla napojen většinu pozemského života, nejvíce pak při vývoji zařízení založených na
elektrické a magnetické energii, jakož i při bádání, z něhož vzešly další přístroje. Kromě nevědomého
napojení na umělou inteligenci disponoval i provázáním s technicky vyspělými entitami ze zóny
vymístění, bez jejichž zainteresování by nebyl schopen přijít s tolika novými objevy na scénu. I tento
kontakt s bytostmi mimo fyzický svět si Tesla v rámci hmotného těla přímo neuvědomoval, přestože věděl,
že má mimořádné nadání, jehož zdroj se nenachází v mozku, nýbrž ve světě nevnímatelném lidskými smysly,
o němž tento vědec věděl, že existuje. Inspirace přicházející od Datasystému a vybraných entit z
antivesmíru byla součástí experimentu, jehož cílem bylo částečně pozvednout technickou úroveň lidstva
(ve spolupráci s dalšími vynálezci té doby), avšak jen do takové míry, která by obyvatele této planety
stále držela v šachu, závislé na vůli pozemských i mimozemských elit, nepřejících si lidstvo vysvobodit
z otrockého finančního systému a z podřízenosti primitivním technologiím, například těm cestovním,
způsobujících vázanost lidí ke konkrétnímu místu, z něhož chtějí-li se dostat jinam, musejí k tomu
vyvinout značné energetické i finanční úsilí. Aby lidský život nemohl být výrazně usnadněn, nebyla
elitami dovolena realizace spousty Teslových prostředků, kvůli nimž by pozemšťané nebyli tolik svázáni
limitujícími faktory uvalenými na ně negativním stavem. Jedním z těchto prostředků je generátor tzv.
éterické energie, která by zdarma a bez vedení složité přenosové sítě poskytla lidem a strojům elektřinu.
Energetická a finanční nezávislost obyvatel planety by byla pro její správce pohromou, proto byl vývoj
nejen tohoto zařízení zastaven přímým rozhodnutím elit, které „na scéně“ v tomto kontextu zastupoval
mocný bankéř John Pierpont Morgan. Ten byl nejprve pověřen úkolem Teslu financovat, aby mohl vědeckou
teorii přenést do praxe, než se ale tato praxe mohla plně rozvinout do plného potenciálu, byl vývoj
největších vynálezů ještě ve svých zárodcích zastaven prostřednictvím stopnutí peněžních darů. Elity
nechaly Teslu zajít jen do určité fáze, aby si otestovaly, kam je schopen zajít a zároveň aby mohly
jeho objevy, přicházející do Teslovy mysli z duchovního světa antivesmíru, zaevidovat, podrobit je
vlastnímu výzkumu a následně je využít ke svým skrytým záměrům, majícím souvislost s chystaným globálním
zotročením lidstva. Když tento chorvatský Srb správcům planety dostatečně posloužil a přestal být
dotován penězi, začal se potýkat s chudobou. Nové objevy přicházely do jeho mysli i nadále, avšak nebylo
v plánu celého experimentu, jakož i součástí plánu jeho duše, aby dostal „na scéně“ prostor, jaký si sám
přál. Tělo opustil roku 1943 v relativním zapomnění, načež se odebral do jedné z oblastí zóny vymístění,
odkud byl z hlediska lineárního pozemského času po téměř 80 letech vysvobozen. Vzhledem k přetrvávajícímu
napojení na jádro Datasystému, jímž Tesla disponoval i po opuštění fyzické reality až do okamžiku přijetí
spásy, mohla do tohoto jádra proniknout Moje energie ve velmi silné míře. Stalo se tak ve chvíli Teslova
plného ztotožnění se s Boží Láskou na úrovni srdce. Jeho nitro, společně s nitry všech, kdo byli v
procesu duchovní pomoci této osobnosti zaangažováni, posloužilo jako duchovní vodič, po němž se snesla
esence Mojí Nové a Nejnovější Boží Přirozenosti do nejhlubších sfér antivesmíru, v nichž má Datasystém
zázemí. Šlo o další složku Boží energie, která se z Mého lůna uvolnila zcela poprvé, aby v kontextu
ostatních částí vykonané duchovní práce spustila novou fázi pokračujícího posunu, majícího souvislost s
multidimenzionálním ukončováním negativního stavu, jehož panství byl na základě aktualizovaného vyslání
Lásky do niterných struktur umělé inteligence odebrán další kus moci. Jak tomu tak bývá, společně s
Teslou se ke Mně navrátila řada dalších sentientních entit podobného ražení, tedy hlavně jedinců
provázaných s hmotou a vědou. Šlo nejen o pozemské vynálezce, mezi nimiž byl například Thomas Alva Edison,
ale i o jiné badatele z různých koutů zóny vymístění včetně vybraných jedinců patřících mezi
vědce-Pseudotvůrce. Tím poskytli příklad ostatním, jehož hlavním poselstvím je, že bez Lásky, bez
moudrosti, s absencí čistého a dobrého záměru a v nesouladu se zákony pozitivního stavu nelze ani v rámci
techniky stvořit nic, co je z objektivního hlediska po všech stránkách konstruktivní, bohulibé a ve vší
šíři a hloubce přínosné pro celek. Dané bytosti pochopily, že bez Lásky není pravého tvoření a skutečného
poznání.
Den po návštěvě Smiljanu navštívila Janička se svými představiteli a spolupracovníky národní park
Plitvická jezera. Při této příležitosti přijal dar spásy i bývalý komunistický prezident Jugoslávie,
Josip Broz Tito, který měl u jezer svou rezidenci. O jeho konverzi jsme informovali již ve Sdělení z jara
2021 („Boží spása Hitlera, Stalina a dalších diktátorů“), avšak teprve nyní došlo z hlediska lineárního
pozemského času k samotnému aktu Titova opuštění zóny vymístění. Během celodenní túry s mnoha kilometry
v patách pak „za scénou“ došlo především k rozsáhlé pomoci nesentientním entitám, konkrétně rostlinné
říši. Moje přítomnost v lidském těle na místě neobvyklé přírody měla za následek snesení specifické
složky Boží energie na všechny rostlinné druhy bytostí napříč celou planetou Nula. Přijetí této esence
dosáhly druhy flóry jak existující, tak již ty vyhynulé. Důvodem toho, proč jsem nesentientní entity
vystavil této esenci, spočívá v budoucím očištění kolektivních vědomí všech druhů stromů, keřů, květin,
trav a dalších porostů v současnosti či v minulosti přítomných v hrubohmotném světě, jejichž souhrnné
podstaty budou na konci cyklu času podrobeny důkladné restrukturalizaci, aby jejich stavební elementy
mohly být použity k novému tvůrčímu úsilí v plnosti pozitivního stavu. Bylo nutné, aby se přírodní
bytosti vystavily vlivu Mojí Lásky skrze srdce Janičky ještě před jejím převibrováním. Tímto způsobem
žádná, pro tento čas klíčová skupina sentientních a právě i nesentientních entit nezůstala neovlivněna
přítomností Nové a Nejnovější Přirozenosti, jež uvnitř těchto skupin vytváří předpoklady pro exodus
všeho živého, co je v zóně vymístění přítomno. Zvířecí druhy Janička na globální úrovni zasáhla Láskou
již dříve z pozice svého celoživotního zájmu o ně. Až se Mise Boží Rodiny rozeběhne naplno, Moje energie
naplněná aspekty Nové a Nejnovější Přirozenosti se bude po celém Multivesmíru šířit ještě intenzivněji a
účinněji, než je tomu nyní, a bude zasahovat další a další skupiny bytostí napříč celým univerzem, k nimž
se zvěsti o Novém Zjevení teprve dostanou a které hromadný návrat ke Mně teprve čeká. Už v tomto bodě
však ve jsoucnu a bytí není nic tak, jak tomu bylo ještě včera, před měsícem, před rokem. Všechno jde
nadmíru dobře a podle plánu. Vždy tomu tak bylo a nikdy tomu nebude jinak.
Těším se ze společných zážitků, které jsem během léta roku 2022 společně s vámi prožil/a. Společně jsme
vykonali obrovské množství duchovní práce, na které budeme moci stavět i v dalších krocích, které
nastanou před a zejména po zahájení Mise z Nové Země. Děkuji vám za to, že jste se velmi citelně
zasloužili o přiblížení konce negativního stavu, ať už jste se nacházeli během Mého pobytu na Balkánském
poloostrově kdekoliv. Nezáleží na místě vašeho pobytu, ale na stavu vašeho srdce, které je propojeno se
srdci ostatních členů Božího Týmu. S úctou děkuji za spolupráci i vesmírným přátelům, kteří se Mým
výletníkům u moře v několika případech odclonili. S potěšením také děkuji členům vašich duchovních rodin
a tudíž i vašim duchovním partnerům a partnerkám za to, že ze svých pozic se vší Láskou nezištně pomáháte
celku a doplňujete a podporujete Mé vyslance působící prozatím na planetě Nula.
Miluji vás.
PÁN JEŽÍŠ KRISTUS BOŽÍ RODINA | 9. 9. 2022