Page 231 - spjkbr

stále nové a neopakovatelné zážitky z nebeských sfér. Naplněni
vděkem z toho, čeho byli svědky a s kým vším mohli sdílet svou
radost, navrací se pak zpět na svou domovskou základnu, kterou
je v případě lidské rasy Nová Země v 5. dimenzi. Vznešená cesta
všehomírem sice protentokrát končí, nekončí však dobrodružství,
kterým je vyplněna existence v pozitivním stavu až na věky věků.
Nová Země s potěšením vítá své navrátivší přátele a těší se z jejich
opětovné přítomnosti, při níž mohou dobrodruzi spojit svá srdce s
touto planetární bytostí a v jednom okamžiku tak pocítit celistvou
nádheru tohoto rajského světa, jehož neskonalá krása se slévá do
jediného obrazu, který v cestovatelích probouzí touhu proniknout
do jeho nitra a obsáhnout skvostnost této mozaiky v plné šíři.

A tak se opět vydávají do dálav, tentokrát v rámci Nové Země,
která se honosí těmi nejfantastičtějšími projevy života. Jejich trasa
nevede přes vyprahlé pouště, jak tomu bývá na divokém západě
planety Nula, nýbrž přes louky se svěží trávou, z jejíž sametové
jemnosti se na Boží světlo vypínají tisíce druhů pestrobarevných
květin, z nichž se line sladká vůně umocňující nádheru tohoto
světa. Symetrické geometrické tvary, oživené živoucími odstíny
širokého spektra barev, společně s oduševnělou esencí květin
dotvářejí šlechetnost zdejšího bytí, které na vlnách štěstí povznáší
všechny obyvatele 5. dimenze do nebeských výšin, odkud se opět
mohou snésti zpět na zem a pokračovat v prozkoumávání
úchvatných končin. Za loukami zvedá se radostí vyplněné pohoří,
které přitahuje mnohé bytosti ze širokého okolí a zve je na výstup
na jeden ze svých vrcholků vypínajících se k modré obloze. A tak
ani naši dobrodruzi neodolávají a přemisťují se k majestátním
horám, odkud podnikají cestu vzhůru, která je nijak nevyčerpává,
nýbrž je doplňuje stále novou energií. Na vrcholku, zahaleném v
nadýchaných obláčcích, pak spatřují nádheru Božího království,
které mají jako na dlani. Zdravé lesy, táhnoucí se, kam až oko
dohlédne, se snoubí se zahradami, zušlechťovanými těmi, kdož
jsou zapsáni v Knize života. Jejich zahrady, jevící se z této výšky
jako bohatě zdobený koberec zasazený do zvlněné krajiny, plynule
přecházejí do nížin, jejichž okraj je lemován písčitými i
kamínkovými plážemi, z nichž každé zrníčko či oblázek je
mikrokosmem sám o sobě. Pláže jsou líbány klidnými vlnkami
moře, které pevnině v neutuchajícím rytmu dokazuje, jak moc ji
miluje a přeje si s ní setrvat ve stálém souznění. Zatímco vrcholky
hor, na nichž naši cestovatelé sledují tuto scenérii, jsou