Page 139 - spjkbr
P. 139

KAPITOLA 43.
                            Smysl věčné existence Boha


            Pán  Ježíš  Kristus  je absolutní,  nikým  a ničím  nestvořený  Bůh,
            Stvořitel všeho a všech, jediný dárce života. Jeho existence, kterou
            můžeme nazvat jako „JEST“, se v objektivním absolutním stavu,
            nacházejícího se mimo časoprostorové kontinuum, nacházela vždy
            ve stavu BYTÍ. Toto „JEST“ je metabožská esence, zahrnující vše, co
            bylo, je a bude, jakožto i to, co nebylo, není a nebude. Protože
            „JEST“ je nikým a ničím nestvořené, jsoucí samo o sobě, ze sebe a v
            sobě od věčnosti do věčnosti, bez jakéhokoli počátku či konce,
            nemůže mít žádný prapůvodní SMYSL, o němž by se dalo hovořit
            pouze v případě, že by „JEST“ z něčeho vycházelo. Pán Ježíš Kristus,
            zahrnující plnost veškerých stavů, podmínek a procesů v jejich
            úplně   zbožštělé   formě   a   obsahu,   tudíž   v   nejzazším   smyslu   a
            konečném důsledku neměl a nemá ŽÁDNOU PŘÍČINU  A SMYSL
            svého   „JEST“,   čili   svého   nezávislého,   individualizovaného,
            zosobněného, věčného, bez jakéhokoli počátku či konce trvajícího
            BYTÍ. Toto „JEST“ vždy BYLO a JE ve stavu svého trvání, přičemž
            zahrnuje jak vší existenci, tak i veškerou ne-existenci, která je i
            přes svoji nicotnost, nedynamičnost a totální neenergičnost vždy
            plně závislá na „JEST.“ Nic nemůže být vně neohraničené „JEST“
            Pána Ježíše Krista, na němž je vše závislé. Celistvost „JEST“ Pána
            Ježíše Krista proto spočívá v jeho interuniverzální NESMYSLNOSTI,
            NEPŘÍČINNOSTI A NEOPODSTATNĚNOSTI, jinak by nebylo nikým a
            ničím nestvořené a od věčnosti do věčnosti jsoucí.
            Naproti tomu smyslem tvůrčího procesu Života Pána Ježíše Krista
            (nikoliv smyslem Jeho/Jejího věčného trvání – „JEST“) je sdílet svůj
            Život   s   relativními   bytostmi   umístěnými   do   určité   oblasti   v
            Multivesmíru, aby v něm jako svobodné a sebeuvědomělé entity
            zrcadlily  určitý  absolutní  aspekt   Pána  Ježíše  Krista  v  relativní
            kondici.   Skrze   tyto   entity   poznává   Stvořitel   Sám/Sama   sebe   z
            takového úhlu pohledu, jaký před vznikem Multivesmíru nebyl
            přítomný, neboť tehdy nebylo žádné relativní bytosti. Tento tvůrčí
            proces bude navěky zachován, proto bude neustále docházet k
            duchovnímu   zrodu   nových,   originálních   a   neopakovatelných
            bytostí,   progresivním   způsobem   se   vyvíjejících   v   rozmanitých
            světech univerza.
            PÁN JEŽÍŠ KRISTUS BOŽÍ RODINA | 12. 11. 2018
   134   135   136   137   138   139   140   141   142   143   144