Page 152 - REALITA, MÝTY A ILUZE
P. 152

T:     Ať  tedy  na  tobě  spočine  bílé  světlo  Páně,  založené  na  tomto  milosrdenství
            a  odpuštění  a  vzájemném  respektu  a  akceptování  a  lásce,  bezpodmínečné  lásce,
            a  ať  odejme  tu  černou,  temnou,  sršící  vinu  z tvého  systému.  Podívej,  jak  vychází
            ze  tvých    chodidel  a odchází nalevo  do údolí a tam mizí...  všechnu  tu  černotu,
            temnotu, vinu, jak   vychází  z  tvého  systému,  z  tvého  ducha,  tvé  duše,  tvé  mysli,
            tvého  těla,  tvých  buněk,  tvého chování, postoje, myšlení, vůle, pocitů, ze všeho. Tato
            temnota, tato strašná vina  vychází ven a to břemeno padá a je odstraněno. Ujisti se,
            že je všechno pryč, takže když  přichází   ke   tvým   chodidlům   bílé   světlo   namísto
            temnoty,  znamená  to,  že  všechno  je  venku. Dej mi vědět, až to bude hotové. (Dlouhá
            pauza.)


            C:     Je to pryč.

            T:     Je všechno venku?

            C:     Uhhmmm.


            T:     OK.   Teď      můžeme   vidět...   teď   můžeme   říci   rodičům,   aby   se   vrátili.   A
            ovšem,  pokud je budeme potřebovat, zavoláme je zpět. A poděkuj jim s respektem a
            vděčností  a oceněním a s uctivostí za jejich ochotu zúčastnit se, a že je zavoláš zpět,
            budeme-li je  potřebovat. Snad budeme.

            C:     Učinila jsem.


            T:     Teď   zjistíme,   zda   jsou   nějaké   další   situace,   podmínky   po   tomto   období,
            které  přispěly,  posílily  tu  vinu.  Zkontroluj  a  zjisti,  co  je  dalšího,  pokud  jde  o
            vinu,   aby   nepřekážely žádné  další přispívající, dílčí problémy tohoto hlavního
            problému. Takže,  co je další, je-li vůbec něco? Další situace.


            C:     Ummm... matka našla H. a sestru vysvlečené.

            T:     Věk?

            C:     Čtyři roky.


            T:     OK. A co spolu dělají?

            C:     Prohlíží se.


            T:     Jeden druhého?

            C:     Ano.

            T:     A co se děje, co říká matka, když vejde a zjistí to?


            C:     Je velice rozzlobená.

            T:     Poslouchej slova, jaká slova říká, používá?

            C:     Špatné, ošklivé, neměli by to dělat, hněv.


            T:     Toto se ovšem týká i viny ohledně sexuality?

            C:     Ano.


            T:     Jak ty nadávky v této situaci, tento zážitek, ovlivnil život H.?
   147   148   149   150   151   152   153   154   155   156   157