Page 138 - REALITA, MÝTY A ILUZE

účelem zfabrikoval v dobách raného křesťanství několik svitků či pseudoevangelií,
ve kterých se zpochybňuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista, protože to by mu pomohlo
prohlásit, že Ježíš Kristus je pouze jako kterýkoli jiný člověk a že je jeden z mnoha
synů Božích, a ne pravý Bůh.

A přece, v mystickém, filosofickém a duchovním smyslu bylo zmrtvýchvstání
Ježíše Krista nejdůležitějším aktem poslání Ježíše Krista, protože završilo sjednocení
veškerého stvoření do jednoho Nejvyššího, Pána Ježíše Krista, Boha Nedělitelného,
od věčnosti do věčnosti dávající všechnu moc v Nebi, na Zemi a v celé zóně
vymístění Jedinému Bohu, Kdož je Pán Ježíš Kristus.

Takže přesahující chápání tohoto konceptu může být nalezeno v
duchovní struktuře lidské mysli, jak bylo uvedeno předtím. Stručně zopakováno,
Otce můžeme pojímat jako Absolutního Ducha čili Absolutní Niternou Mysl,
Kdo tvoří a koná všechno, co je, skrze Syna, Ježíše Krista, Kdož je Absolutní
Vnitřní Myslí Nejvyššího, z Něhož probíhá neustálá emanace a vychází inspirace ke
všem v jeho stvoření, což se nazývá Duch Svatý, Kdo tvoří Absolutní Vnější Mysl
Nejvyššího. Opět tedy lze jasně vidět, že nejde o tři různé osoby, ale je to Jedna
Absolutní Bytost, která má Absolutní Niternou Mysl, Otce, Nejvyššího; Absolutní
Vnitřní Mysl, Syna, Ježíše Krista; a Absolutní Vnější Mysl, Ducha Svatého,
emanaci, inspiraci, aktualizaci a činnost všech nastávání Absolutních Idejí v
Absolutním Procesu Myšlení Nejvyššího.

Tak tedy Absolutní Niterná Mysl, která je Absolutním Duchem, se nemůže
stát tělem. Z toho důvodu se ta část Nejvyššího, která se nazývá Absolutní Vnitřní
Mysl čili Syn, protože probíhá z Absolutního Nastávání Absolutní Niterné Mysli
Nejvyššího, mohla stát a také stala tělem, ve kterém mohl být Nejvyšší
přítomen v Jeho/Její úplnosti a kompletnosti a skrze které se Nejvyšší mohl
stát Spasitelem veškerého stvoření a podrobit si celou zónu vymístění, všechna
pekla a vše v negativním stavu pod Svou sféru působnosti a zrušit vládu, kterou
měli do toho okamžiku pseudotvůrci nad zónou vymístění a v dalších oblastech
stvoření, rozšiřujíce se dokonce do nebes.

Ve skutečnosti hřích proti Duchu Svatému, který zmiňují Evangelia, je to,
když nějaký křesťan výslovně popírá, že Pán Ježíš Kristus je jediný Bůh, Stvořitel
vesmíru, a popírá Jeho Božskost, že On/Ona je jediný Nejvyšší, a zároveň to
znamená popírat svatost Jeho Slova a činit tak do konce života na Zemi. Naštěstí
pravý Nejvyšší, Pán Ježíš Kristus, Jeden Bůh Nedělitelný tomu brání a zajišťuje, aby
k takovému znesvěcení nedošlo tím, že dovoluje lidem, aby věřili ve své vnější mysli,
ale nikoli ve své Niterné mysli, že existují tři Bohové, nebo že Ježíš Kristus je
pouze člověk, ale není samo Božské Lidství a Lidské Božství.

Další poznámka ohledně struktury pekel. Jak již bylo zjeveno skrze
Swedenborga, tímto se potvrzuje, že neexistuje nic takové jako jedna osoba
jménem Satan, jedna osoba jménem Ďábel, jedna osoba jménem Lucifer, jedna
osoba jménem Belzebub atd., atd. Tato jména znamenají, že v peklech jsou
určité oblasti, které souhrnně nesou tato jména a které zahrnují bytosti a entity a
lidi, kteří, když se objeví, jelikož reprezentují své vlastní peklo, se samy nazývají
těmito jmény. Takže například Belzebub je z pekla či z oblasti pekla, která
obsahuje všechny nepravdy smyslového člověka. Démoni jsou v těch peklech,
nebo jsou ta pekla, která pozůstávají z démonů, jsou to ti, kteří milují vládnutí ze
sebelásky a znesvěcování nebes pravdami z předstírané horlivosti té lásky. Spoléhání
se na zevnějšek pochází z těch pekel, která se nazývají Démoni a každý, kdo se s tím