Page 87 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 87
NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
Božským, a že prvky, vzaté z Josefa a Marie, byly po jejich zbožštění spojeny fúzí v
povšechnosti Nejvyššího, a tak došlo k narození zcela nového stavu křížení v
Přirozenosti Nejvyššího. ‚Pít Jeho krev‘ značí přijmout ten fakt, že Nejvyšší vzal jeden
prvek ze Své absolutní vnější mysli, provedl fúzi s elementy Marie a Josefa, potom k
ním přidal jeden prvek ze Své Absolutní vnitřní mysli a znovu provedl fúzi. A pak když
proces divinizace byl dokonán, vzal jeden element ze Své Absolutní duchovní mysli-
Absolutního ducha, a dal je dohromady pomocí fúze a klížení. Tímto činem připravil
Nejvyšší příznivé podmínky pro lidské tělo Ježíše Krista, aby tak postupně, krok za
krokem, v čase a prostoru, zcela prošlé fúzí bylo integrováno v celku Jeho/Její
Absolutní Přirozenosti.
Když se tento akt naplnil, stal se Nejvyšší navěky plností Pána Ježíše Krista. I to se má
rozumět pod slovy ‚jísti maso z těla Syna člověka‘ a ‚pít Jeho krev‘. Splynutí s touto
skutečností dává vpravdě život věčný. O tom svědčí slova ‚Neboť maso z Mého těla je
pravý pokrm a Má krev je pravý nápoj‘. Jenom plným přijetím tohoto procesu lze dojít
k jistotě, že vskutku jde o spojení s pravým Pánem Ježíšem Kristem. Toto se odráží ve
slovech: ‚Kdo jí maso z mého těla a pije Mou krev, ve Mně zůstává a Já něm.‘
v
Ovšem mnozí budou znechuceni tímto pojímáním Přirozenosti Pána Ježíše Krista čili
Nejvyššího. Rovnou odmítnou připustit možnost, že by se podobný proces mohl
odehrát u Nejvyššího. Příliš jsou zamilováni do tradičního pojímání Přirozenosti Pána
Ježíše Krista či Nejvyššího či Boha nebo do čehokoliv, co mají a čemu věří. Dokonce
citují biblická rčení, podle nichž Ježíš Kristus je tentýž navěky (‚Ježíš Kristus je stejný
včera i dnes i na věky‘, Židům 13:5). Doslovný výklad tohoto rčení zdánlivě naznačuje,
že k žádným změnám v povaze Nejvyššího či Ježíše Krista nikdy nemůže dojít.
Avšak kdyby tato interpretace uvedeného rčení byla správná, především by se pak
Nejvyšší nikdy nebyl mohl vtělit ve fyzické formě Ježíše Krista. Vždyť takový krok
znamenal ohromnou změnu! Duchovní, vnitřní spoluoznačení slova stejný prostě má
ten význam, že nehledě na to, jak se přirozenost Nejvyššího, Pána Ježíše Krista, mění,
zůstává přesně takovým Jedním Nedělitelným Stvořitelem či Bohem a že není vůbec
nikoho druhého v jsoucnu a bytí. Jeho/Její milující, laskavý, spravedlivý a moudrý
postoj k Svému stvoření bude navždy tentýž, nezměněný a bude provždy v absolutní
proporci. Toto je význam stejnosti.
Na neštěstí mnoho jedinců po přečtení této knihy skončí přesně tak, jak se to stalo s
dřívějšími učedníky Pána Ježíše Krista na planetě Nula, jak to dosvědčuje verš 60 téže
kapitoly u Jana: ‚To je těžká řeč! Kdopak ji může pochopit?‘ A samozřejmě, jak 66 verš
říká: ‚Od té doby mnoho z Jeho učedníků odešlo zpět a již s ním více nechodili.‘
Nepřijme-li kdo skutečnost Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista, pak se sám odsoudí k
duchovní regresi, sklouzne zpět do negativního stavu (‚odešlo zpět‘) a nebude moci již
s Ním/Ní více chodit. A toto je duchovní smrtí. S ohledem na tyto skutečnosti je
očividné, jako je to důležité v tomto bodě přistoupit k setkání se s Pánem Ježíšem
Kristem jako s Nejvyšším duchovním rádcem, a to ze stanoviska nového pojímání
Jeho/Její Přirozenosti. Cokoliv méně nebo jinačího bude mít za následek ‚odchod zpět‘
a nemožnost ‚více s Ním/Ní chodit‘.
