Page 374 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

KAPITOLA 17.

Nemůže ze své sféry vyloučit lidské tvory. Jinak by nebyla absolutní. Absolutní
moudrost této Absolutní lásky požaduje, aby se milovalo v absolutním smyslu,
přizpůsobeném úrovni a potřebám každého nositele jakéhokoliv života. Takže bylo by
to porušením Přirozenosti Pána Ježíše Krista a všech Jeho/Jejích duchovních principů,
kdyby pominul lidské tvory a nechal je jejich vlastnímu sebezničujícímu údělu. Konec
konců, prokazují lidští tvorové veškerému stvoření a jeho multivesmíru neocenitelnou
službu tím, čím právě jsou, a tak, jak jsou.

V tomto ohledu je na místě otázka, co se stane s lidskými tvory, lidstvem planetou
s
a

Nula, až lidský typ života vyčerpá svou užitečnost, všechny duchovní poučky budou

zvládnuty a negativní stav bude eliminován?
Ta skutečnost, že lidští tvorové svým neobyčejným způsobem života poskytují

neocenitelnou službu veškerému stvoření, má spásnou kvalitu. Navíc - jak bylo dříve
zjeveno - jakýkoliv život, včetně nemožného lidského života, obsahuje v sobě

schopnost svobodně volit a měnit se. Tato schopnost je používána Pánem Ježíšem
Kristem v procesu duchovní, duševní a fyzické transformace lidských tvorů, až opustí
svou planetu a hmotné tělo, v němž je jejich život polapen.

Je třeba, abyste chápali, že lidský život je integrálně spojen tím typem jejich
s

hmotného těla a planetárních podmínek, v jakých žijí. Pouze v lidském životě a nikde

jinde je tomu tak, že prostředí planety a hmotné tělo převážně ovládá způsob života.
Lidský život závisí na těchto dvou zevních faktorech. Lidští tvorové mají velmi málo
schopnosti myšlenkové kontroly a vědomé regulace svých tělesných funkcí a fyzického
prostředí. To, co mají z té schopnosti myšlenkové kontroly je ve srovnání s jinými

sentientními entitami, majícími schopnost plné kontroly, tak infinitesimálně malinké,
že se s tím nedá počítat. Jejich chvástavě arogantní nárokování si nějaké lidské
schopnosti kontrolovat myslí procesy a funkce jejich těl a jejich fyzického planetárního
prostředí pomocí inženýrství, není ničím víc, jak drzým vychloubáním. Je tak

nepatrného rozměru, že jim neposkytuje žádnou pravou schopnost kontroly. Nakonec
vždy ještě podléhají pravidlům, řídícím jejich tělo a planetární fyzické prostředí. A
ačkoliv několik vybraných jedinců dovede docílit relativně hodně v transu podobném
stavu, jde pouze o ubohoučkou výjimku z tohoto pravidla.

Když tedy lidští tvorové opustí hmotná těla a planetární prostředí, zanechají za sebou
tyto dva mohutné stimulátory a upravovače lidského života. Co berou se sebou na
místo toho, je způsob lidského života, čili lidský životní styl. Ve skutečnosti však tím, že
nejsou neustále znovuposilováni v modalitě lidského života svým hmotným tělem ani
planetárním prostředím, není pro lidské tvory tak těžké vzdát se lidského životního
stylu, než jak se to jeví na první pohled. Vše, co jim zbývá učinit, je vyjádřit své přání
před Pánem Ježíšem Kristem, aby byli osvobozeni od svých neřestných, rigidních,
zarputilých a arogantních návyků, které jsou vlastní jejich lidskému životu.

Jiným problémem s lidmi je ovšem to, že jejich život je specificky vázán pouze na určité
podmínky. Nemohou bez těchto podmínek, reflektovaných v jejich hmotných tělech a
v planetárním postavení, fungovat. Tak se stává, že po svém příchodu do mezisvěta

duchů a po té, co jim bude vysvětleno vše o jejich stavu a situaci, nabídne se jim, aby si
zvolili, zda podstoupí transformaci do pozitivních entit nebo do negativních. Oba druhy