Page 215 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 215
NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
pramenů problému, usoudilo se, že posedlá osoba je vinna, a proto byla upálena na
hranici. Takto řešit problém bylo zcela tak zlé a démonické, jako kdyby se vůbec
neřešil, anebo kdyby se popřelo, že taková situace existuje. Musíte chápat, že v té době
v peklech existovalo mnoho klik. Každá vedla zlomyslnou válku proti ostatním. Ta
klika, která vyhrávala, surově trestala členy poražené strany. Na vaší planetě se v těch
dobách tato situace projevovala fenoménem inkvizice. Inkvizice obyčejně
reprezentovala vyhrávající kliku v peklech a ti lidští tvorové, co hořeli na hranici, byli
poraženými. Takže neexistovalo nic pozitivního a dobrého ve způsobu tenkrát
použitém při řešení problémů tohoto druhu.
V přítomné době byla zjevena metodologie, jež se může použít vhodně a všeobsažně
při zacházení s lidskými problémy. Byla popsána v páté kapitole této knihy.
5. Jiným komplikujícím faktorem problémů lidských tvorů je kosmická, existenciální a
duchovní izolace, jež na ně byla úmyslně uvalena. Účelem této izolace je to, aby se lidští
tvorové drželi v úplné nevědomosti, v dohadování o komkoliv a čemkoliv jiném ve
stvoření a jeho multivesmíru. Mít přímý přístup ke všem úrovním jsoucna a bytí, a to
jak duchovními, tak i vědeckými prostředky, ohrozilo by aktivní a dominující postavení
negativního stavu. Lidé na území negativního stavu by shledali, co je pravou povahou
negativního stavu a co je pramen jeho původu a nakonec by jej potřeli. Z toho důvodu
bylo nutno zfabrikovat speciální podmínky se speciálními světy a dimenzemi, kde by
bylo jen malé vědomí existence čehokoliv jiného jinde a téměř žádný přístup k tomu.
Aby se zajistilo utajení toho, jak vznikl negativní stav a jak operuje, nebyla tato izolace
omezena jen na jiné stavy odlišné od negativního, nýbrž se taky provedla uvnitř
samotného negativního stavu. Nemají tudíž regulární členové negativního stavu žádný
přístup k jiným světům v rámci své vlastní říše. Nejvíc ohraničující postavení bylo
uvaleno na vaši planetu. Lidští tvorové na vaší planetě nemají žádnou zkušenostní,
hmatatelně prokazatelnou vědeckou znalost o tom, že duchovní a intermediální světy
existují; že je něco takového jako zóna vymístění; že peklo doopravdy je. Vědí něco o
pekle; ale kdo tam byl tělesně, aby mohl prokázat jejich skutečnou existenci? Většina z
nich v pekla nevěří a považuje je za náboženskou bajku vymyšlenou kazateli pro
udržování lidských tvorů ve strachu a poslušnosti. Totéž je pravdou i co se týká nebes.
Kdo může vědecky prokázat jejich existenci?
Toto omezení se vztahuje i na zevní vesmír, vnímatelný lidskýma očima a jinými
smysly. Konec konců, mohou lidští tvorové patřit na planety i hvězdy na obloze. Bylo
by obtížné popřít jejich existenci. Ale cestovat tam a je navštívit je něco jiného. Dosud
se lidským tvorům podařilo pobýt na jejich vlastním Měsíci. Ale jak to bylo omezující!
Jak těžký oděv museli mít na sobě, aby přežili! Kolik nehod a nezdarů museli zakusit,
než se jim povedlo učinit první krok na Měsíci! A co s cestováním na jiné hvězdy? S
nyní existující technologií by bylo třeba mnoha lidských životů, než by se dostali na
jiné planety ve vlastní galaxii, nemluvě vůbec o galaxiích jiných. Tato situace je vážným
faktorem a podněcovatelem lidské existenciální úzkosti, zoufalosti, osamocenosti a
trýznivých pochyb, jež jsou vykompenzovány krajnostmi, jakými jsou komplex
méněcennosti na jedné straně a komplex nadřazenosti na straně druhé.
V lidském životním postavení není nic jistého, stabilního, spolehlivého, nic stálého. V
okamžiku, kdy si pomyslíte, že jste získali co nejspolehlivější znalost a pochopení
