Page 92 - KOROLARIA NOVÉHO ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

dopuštění sami dostanou na špici. A lze to ověřit pohledem na stav záležitostí, se
kterým je nyní konfrontována většina mládeže a světa. Co se tím myslí?

Aby se tomuto bodu rozumělo, je nutno opět zjednodušovat. Jak lidé vyhledávají
důvěrně známé, což je pro ně jediným pohodlným způsobem působení, je tu stále
narůstající proces, jehož výsledkem je rozpoložení, jež stále a velmi neochvějně
odstraňuje jisté prvky, které by jinak byly v jejich vědomí. A protože je tu zřejmá
desintegrace, kterou v tomto bodě lidstvo pociťuje, je tu souběžná vytrvalost, s
jakou lidé přistupují k představě stability, která je ve skutečnosti falešnou
představou – neboť se týká stability na planetě Nula. Jedinou stabilitou, jakou lze
očekávat na planetě Nula, je stabilita pocházející z uvědomění, že nic není stabilní.
Teď je to v několika ohledech zpětným pohledem, ale ten vede k něčemu novému a
tím je následující:

Doposud nebyl nikdo schopen uchopit konkrétně a, což je nejdůležitější,
zkušenostně představu nestabilního. Protože dokonce i s informacemi a vědomím
Nového zjevení nebylo doposud ani včasné, ani vhodné se soustředit na stabilitu
skrze nestabilitu. Tento paradox je poněkud obtížné pochopit. Jak víš, Petře, jak
zahajují mnozí proces své duchovní transformace v rovině svého vlastního
uvědomění, tedy řekněme bytím na živu, stávají se účastníky této transformace;
když dosáhne nejvyššího bodu či vrcholu počátku, čehož znakem je, že si
uvědomují svoji vlastní duchovní transformaci a též okrajové prvky s ní spojené
(totiž být s to vám o tom vyprávět, nebo se s k vám z tohoto zvláštního důvodu
připojit), tedy se jejich mysl stává naplněnou mnoha, mnoha prvky, které jsou
vhodně načasované, protože je pro ně vhodné a časově příhodné, aby se soustředili
na veškeré toto zjevné pozdvižení, které je spojeno s duchovní transformací. To je
v podstatě procitnutí.

Je-li tomu tak, soustředí-li svoji energii na toto procitnutí, pak je pro ně velmi
obtížné se též soustředit na jiné elementy objevování, které jsou jednotlivci jako vy
nyní připraveni pochopit. Takže vidíte, že následuje pěkné pokročení – že v procesu
počáteční duchovní transformace se tu toho vynořuje tolik a tak mnoho věcí je
uvrženo do stavu převratných změn, že je nutně třeba soustředit se na sebe.
Jakmile se tohoto bodu dosáhne a uspěje se v něm, je možno se soustředit na
dodatečné elementy, kterými jsou ve skutečnosti doplnění novými údaji. Takže
s tímto na mysli a s pochopením toho, že to předtím nikdy nebylo časově vhodné,
protože kolektivně jste vy jako skupina nebyli na této pozici a prostě se to nehodilo
– s tímto poučením a porozuměním můžeme nyní pokročit v této rozpravě.

Je přirozeností lidí, že používají pojem paradox pro něco, co přesahuje jejich rozsah
chápání. Přesto je ale pojem paradoxu svým způsobem nejvhodnějším obratem pro
toto, co máte chápat jako svoji cestu návratu. Protože na počátku je konstatování
skutečnosti či paradoxu nebo věci – a pak je tu druhá strana paradoxu, jíž je to, co
nedává na první pohled žádný smysl – ta souvztaží s cestou návratu. Ale ve
skutečnosti je to jen cedulka či štítek, který je velmi vhodně vtisknut či pojmově
uzpůsoben v lidské řeči, aby se popsalo něco, co ve skutečnosti nepřináší žádné
porozumění v situaci zde-a-nyní na planetě Nula. Ale v podstatě je vhodné pochopit,
že nyní přišel čas se tím zabývat. Co to znamená?

Při umisťování všech lidských tvorů a u jejich kolektivních voleb existuje bod, ve
kterém kolektivní volba zaujme pozici nasměrování. Tím se má říci následující:
V průběhu dějin planety Nula a lidstva je tu vždy prvek zralosti, jenž je pro negativní