Page 48 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOG 105

bude obsahovat jak praktické, tak duchovně-filosofické aspekty naší rozpravy. Tato
zvláštní záležitost se vztahuje k důležitému tématu intuice. Nyní po nějakou dobu,
Petře, rozvažuješ o tom, zda je tu více způsobů, jakými lze ověřit jakoukoli pravdu, než
jen intuicí. Před dvěma dny, když jsi četl Spisy [v originále „Writtings“ pozn. překl.] dr.
Pietra Noomena, ti tato otázka přišla na mysl opět a pociťoval jsi jako vhodné, že je čas
se touto záležitostí zabývat během našeho rozhovoru. V jednom z dřívějších dialogů
jsme již definovali pojem „intuice“ jak z hlediska duchovního, tak i z typicky vědeckého.
Nyní se ale nebudeme zabývat podstatou intuice, ale tím, zda sentientní mysl má
k dispozici něco víc než jen intuici k dosažení pravdy o čemkoli.

Podívejme se na tuto záležitost z poněkud odlišné perspektivy. Jaké jsou metody,
jakými sentientní mysl může a smí dospět ke zjištění, zda je něco pravdivé, či nikoli,
nebo zda je to tak, či není? V závislosti na pozici a umístění sentientní mysli v struktuře
stavby Stvoření či pseudostvoření má sama první metoda kořeny ve schopnosti
sentientní mysli být logickou, analytickou, intelektuální a mít schopnost uvažování.
Procesem myšlení, logiky, analýzy a intelektuálního rozpoznávání může sentientní
mysl dospět k syntéze objevených faktorů a učinit si o nich správné závěry. Tato
důležitá schopnost sentientní mysli pochází z Mé Absolutní Zevní Mysli a Já jsem ji
vložil do všech vědomě uvědomělých bytostí, aby byly schopny dosáhnout správných
závěrů o čemkoli vůbec svou vlastní zevní myslí. Ve hře tu máme souvztažný činitel.
Jak víte, zevní mysl jakékoli sentientní mysli je v souvztažné pozici k Mé Absolutní
Zevní Sentientní Mysli. Tato Mysl vytváří strukturální celistvost Mého Stvoření a všech
jeho sentientních myslí. Přirozená strukturální celistvost sestává z logiky, rozumu,
intelektu, racionality, analýzy a syntézy. V tomto smyslu lze říci, že z pohledu
uspořádání tak, jak působí Moje Absolutní Zevní Sentientní Mysl, Já jsem Absolutní
Logika, Rozum, Racionalita, intelekt, Analýza a Syntéza v absolutním smyslu. Z této Mé
Mysli se odvozují všechny poznatelné a nepoznatelné zákony, principy, řád, elegance a
harmonie, soudržnost a vše ostatní, jimiž a skrze něž se vykonává náležitá funkce a
udržování Mého Stvoření.

Vzhledem k tomuto souvztažnému faktoru existujícímu mezi Absolutní Myslí a
relativní sentientní myslí má relativní sentientní mysl schopnost vyvozovat a
odvozovat správné závěry o jakémkoli pozorovatelném, jakož i nějakém jiném jevu.
Naneštěstí to byla tato konkrétní schopnost, která byla použita za účelem aktivování a
ustanovení negativního stavu. Povšimněte si, prosím, že toto se událo v nejzevnější
pozici ve Stvoření z nejzevnějších činitelů odvozených ze Samé Mé Zevní mysli. Nic
negativní povahy by se nemohlo ani vzdáleně přiblížit za účelem svého odvození
z žádného jiného stavu a rozpoložení než touto myslí a skrze ni a prostřednictvím ní. Je
to vždy zevní mysl, která je v pozici být s to zneužít cokoli, co je obsaženo v jejím
rozumovém repertoáru. Faktorem tohoto zneužití může zevní mysl libovolně
ospravedlnit, omluvit, doložit a doložit jakékoli své závěry a pozice o čemkoli vůbec.
Takto jsou vědomě uvědomující si bytosti v negativním stavu a lidští tvorové s to
účinně sami sebe přesvědčit o oprávněnosti své věci. Touto schopností sentientní
mysli každý může a smí ospravedlnit cokoli, co chce.

Vezměme například nějakou statistickou korelaci mezi příčinou a účinkem. Je účinek
skutečně výsledkem nějaké příčiny? Nebo je příležitostný a nahodilý, nepřesahující