Page 265 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM PRVNÍ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM I.

přístup ke skutečnému Stvoření? Nemají. Za prvé: jejich přístroje pozorování jsou
vyrobeny z materiálů, které nemohou nic odkrýt z pravé reality pravého jsoucna a bytí,
to jest, v pravém Stvoření. Ty materiály jsou vzaty z prvků, z jakých sestává planeta
Nula a zóna vymístění. Proto jedinou věcí, kterou mohou odkrýt, pokud vůbec mohou,
je ta, která je příbuzná s tím materiálem. Takže z pohledu na tuto skutečnost vidí
pouze pseudovesmír, a nikoliv reálný vesmír.

Můžeš se ptát, Petře, a Já vidím tuto otázku ve tvé mysli, jaká je geneze tohoto
pseudovesmíru? Ačkoliv některé z těchto faktorů byly popsány na stránkách knih
Mého Nového zjevení, určité velmi originální kroky v tomto postupu ještě nebyly
vylíčeny. Vrhněme tedy trochu světla na toto téma. Jak víte, v procesu aktivace
negativního stavu bylo nutné přijít s ideou zfabrikování něčeho, co by bylo srovnatelné
s pravým Stvořením, ale co by bylo zcela odlišným od přirozenosti pravého Stvoření.
V tom čase (v ne-čase!), než byla kondenzovaná látka podstrčena k expanzi pro
vytvoření fyzické dimenze multivesmíru se všemi jeho vesmíry, galaxiemi, slunečními
soustavami, planetami a různými dalšími nebeskými tělesy, bylo pseudotvůrcům
dovoleno oddělit jednu velkou ‚hromadu‘ té látky, předělat strukturu jejích součástí,
prvků, částic a subčástic a speciálním typem kombinace jich všech způsobit
nepředstavitelnou (pro vás) explozi (teorie Velkého třesku!), čímž došlo ke vzniku
pseudovesmíru se všemi jeho příslušnými galaxiemi, solárními systémy a planetami.
Tento proces proběhl paralelně se stvořením skutečné fyzické dimenze Stvoření. Jak
víte, stvoření fyzické dimenze předcházelo stvoření duchovní a intermediální dimenze.
Pseudotvůrci sledovali tuto paralelu, ale se simultánním vymístěním svého
pseudostvoření ze skutečného. Odtud vznik zóny vymístění, která má stejné
uzpůsobení a strukturu jako skutečné Stvoření, jenže vzhůru nohama.

Díváte-li se na pseudostvoření jako na převrácenou reflexi skutečného Stvoření, může
vás napadnout, že viditelný vesmír se bude rozpínat navěky, jelikož podle duchovního
činitele, který leží v základě Stvoření a odráží Absolutní Přirozenost Stvořitele,
Stvoření vždy bylo a bude. V tom smyslu, a jenom v tom smyslu, je věčná expanze
Stvoření zaručena. A protože pseudostvoření je bledým odrazem skutečného Stvoření,
pak i ono odráží tento faktor nepřestávající expanze a má ji za svou vlastní. Z těchto
faktů vaši astronomové předpokládají možnost, že zhroucení hmoty nenastane, a že
tudíž se může viditelný fyzický vesmír (vlastně pseudovesmír) rozpínat navěky.

Nicméně v pravé skutečnosti této domněnky se pseudostvoření nemůže rozpínat do
nekonečna, protože nemá svůj původ v Absolutním Stavu, to jest správně řečeno,
nepochází ode Mne přímo. Relativní bytosti pomohly jeho zrodu, implantovaly do něj
pseudozákony a pseudoprincipy, které mohou mít jen relativní povahu. Díky tomuto
faktoru relativity je pseudojsoucno a pseudobytí u pseudostvoření pouze relativní
v absolutním smyslu. Proto v jednom časovém bodě, kdy vše o negativním stavu a
pseudoživotě pseudostvoření dojde naplnění, viditelný fyzický pseudovesmír
zkolabuje, čili se zhroutí sám do sebe a původní ‚hromada‘ hmoty, která byla vyňata ze
zmíněné zhuštěné hmoty, se připojí ke svému původnímu zdroji, stane se integrální
komponentou toho stavu s plnou účastí na stvoření nové fyzické dimenze, souběžně se
stvořením duchovních a intermediálních dimenzí, s ním korespondujících. Takto by
mohla podle vaší představy vypadat přeměna zóny vymístění na zónu umístění.