Page 224 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM PRVNÍ DÍL
P. 224

Třicátý čtvrtý dialog




                                                     4. února 1999




            Peter:  Rád  bych  uvedl  do  Tvé  pozornosti  několik  otázek,  položených  Dr.  Beth  Ann
            Voienovou.  Nejprve  prosí  o  objasnění  pojmů  ‚náklonnosti‘  a  ‚návykovosti‘.  Ze  svého
            profesionálního  stanovisky  by  ráda  poznala,  jaké  jsou  mezi  těmito  dvěma  pojmy
            rozdíly, pokud nějaké jsou.


            Pán Ježíš Kristus: Ačkoliv její prosba vychází z jejího profesionálního zájmu, přesto
            má otázka multiverzální význam. Vztahuje se na strukturu a dynamiku typické lidské
            přirozenosti a jak byla propojena v procesu fabrikace lidského mozku a jeho nervové
            soustavy. Hned na počátku této rozpravy můžeme souhlasit s definicí Beth Ann, která
            naznačuje, že návykovosti jsou extrémní formou náklonnosti.

            Rozpracujme  více  tuto  záležitost.  Náklonnost  může  a  nemusí  vést  k návykovosti,  to
            záleží  na  povaze  a  předmětu  náklonnosti.  Na  druhé  straně  návykovost  vždy  končí
            v nějaké formě buď mentální, nebo fyzické závislosti, nebo v obou. Duchovní faktor zde
            spočívá ve faktu, že lidští tvorové byli zfabrikováni tak, aby se v nich snadno vyvinula
            nějaká forma závislosti na zevních vjemech, což je odvádí od možnosti objevit cokoliv
            vnitřního,  pocházejícího  z jejich  vlastního  nitra.  Bylo  nutné  vytvořit  takové
            rozpoložení, aby se  mohla aktivovat plnost negativního  stavu  a jeho životního stylu,
            který je zakořeněn v zevní závislosti.


            Jak  víš,  Petře,  slovo  ‚návykovost‘  se  již  nepoužívá  v Diagnostickém  statistickém
            manuálu,  v jeho  čtvrtém  vydání  (DSM-IV),  vydaném  americkou  psychiatrickou
            společností. Toto není náhodné. Ačkoliv autoři DSM-IV toho moc nevěděli o duchovním
            důsledku,  týkajícím  se  změny  v těchto  termínech,  je  zřejmé,  že  se  v nich  odráží
            duchovní posun v průběhu té změny. Pojem ‚návykovost‘ neodráží plně svůj smysl a
            duchovní nebezpečí ve srovnání s termínem ‚závislost‘. Ačkoliv DSM-IV mluví jenom o
            chemických látkách a o jejich zneužívání a závislosti na nich, v našem pojímání tohoto
            termínu  to  není  omezeno  jen  na  takové  návykové  substance.  Má  to  daleko  širší
            význam. Může se vyvinout závislost na mnoha  věcech, nejen na chemických látkách,
            jako  jsou  například  alkohol,  opiáty,  nikotin,  povzbuzující  látky,  látky  vyvolávající
            depresi  a  co  všechno  ještě  máte  v takové  hojnosti  na  vaší  planetě.  Může  vzniknout
            závislost  na  jiných  lidech,  domácích  miláčcích,  na  jídle,  na  sexu,  na  televizi,  na
            internetu a na mnohých jiných zevních faktorech.


            Bez  ohledu  na  to,  jaký  typ  závislosti  vznikne,  její  duchovní  důsledek  je  velmi  jasný:
            odvádí  od spoléhání  se  na  sebe a  od pocitu  nezávislosti a  vnitřní svobody. Jeden se
            stává  otrokem  nějakého  zevního  objektu,  který  vládne  nad  jeho  životem  ve  všech
            aspektech  a  podrobnostech.  Léčka  byla  nastavena  negativním  stavem.  Dveře  byly
            zavřeny  pro  vědomí  pravé  duchovní  reality  jedincova  života  a  života  vůbec.  Čili,
            v některých případech, látky pozměňující mysl uzavřely dveře před pravou duchovní
   219   220   221   222   223   224   225   226   227   228   229