|
Doba mezi stavem duchovní stagnace a smrtí starých, konvenčních, tradičních,
nenormálních, nepřirozených a chaotických trendů a návratem k duchovnímu pokroku
se může nazývat dobou přechodu. Toto období je plné nebezpečí, rizik, obav a starostí
a vyžaduje si jejich uvědomování a jistou opatrnost.
Jakékoli staré systémy, stagnující hromadění a ideje, etablované životní styly,
„pohodlně“ vžité situace atd. mají sklon bránit změnám. Nechtějí se hýbat a
vynakládají veškerou snahu na udržení své vlastní existence a vlastního trvání za
každou cenu. Toto lpění na starém a to, že se zároveň brání novému, ohrožuje jejich
život. V samé své povaze a kvůli sklonu potlačovat vše, co je neznámé, nepoznané a
co se nezažilo, obsahují mnohá rizika. Vždy se zdá být snadnějším, bezpečnějším,
jistějším a pohodlnějším nacházet se v situaci, která je známá, poznaná a dobře zažitá.
Bez ohledu na to, jak zlou a mizernou může být. To je známý sklon každé ideje a
situace. Čím déle se něco přijímá a udržuje, tím větší odpor se bude klást proti tomu,
aby se to odstranilo. To platí také o vzorcích lidského chování.
Jiným problémem přechodného období je to, že vyžaduje otevření plného přístupu ke
všem úrovním a dimenzím. To také znamená, že většina úrovní zlých, negativních
stavů pekel je plně otevřena. Toto otevření je tedy platné v obou směrech. Lidé nyní
mají přístup, pokud si tak přejí, do duchovního světa včetně negativního stavu a také
ke všem duchům tohoto světa. Zároveň všichni duchové včetně těch, co jsou z
negativního stavu, mají přístup k lidem. Jakmile se dveře otevřou, přichází a je k
dispozici záplava různých informací, poselství, působení a vlivů.
Taková situace je nutná pro náležité soustředění, intenzifikaci, shromáždění, rozlišení,
oddělení a eliminaci negativních a zlých vlivů, které nastávají. Lidé na planetě Zemi
byli svými různými sklony, vírami a ztotožňováními se vždy spjati skrze souvztažnosti
se všemi odpovídajícími a relevantními duchovními stavy duchovního světa. Pro
úspěšný a účinný proces přechodu nyní bude nutné dostat lidi na planetě Zemi do
styku se souvztažnými duchovními stavy duchovního světa v souladu s jejich
způsobem života a podobností povah bez ohledu na dimenze či úrovně. To znamená
proces shromažďování, soustřeďování, odlišování a oddělování. V takové situaci má
každý jasnou ideu o tom, kam patří v souladu se svou láskou, náklonností a
totožností. Každý se tudíž přidružuje ke svým.
Toto přechodné období ze starých, mrtvých, navyklých a tradičních životních stylů,
které charakterizují typickou, specifickou lidskou éru, k novému, pokrokovému a
vysoce duchovnímu životnímu stylu Nového věku člověčenstva, již nějakou dobu
existuje. Jeho první znamení a startovní bod se datuje k období závažného zjevení
přeneseného Emanuelem Swedenborgem. Toto zjevení lze považovat za počátek
přechodné periody ze starého, tradičního a stagnujícího myšlení Temných věků k
myšlení, ideám a životu nového duchovního věku. V jeho době bylo však otevření
dveří do duchovního světa stále omezeno a zapovězeno. Kvůli přípravě na otevření
bylo nutné nejprve formulovat určité nové ideje o duchovnosti, náboženství a pravém
náboženském životě. Proto Swedenborg varoval před komunikací s duchy a s
duchovním světem. Za podmínek, jaké tehdy existovaly jak v duchovním světě, tak i na
planetě Zemi, to bylo vhodné a správné varování. Pro tuto komunikaci nebyly tehdy k
dispozici žádné náležité nástroje, záruky, postupy a správné duchovní ideje. Tím, že
lidé mají ve své nadosobní duševnosti jen staré, zkreslené náhledy bez přítomnosti
správných idejí o duchovním světě, by mohlo toto otevření zničit rovnováhu
duchovních stavů a kondic. Důvodem je to, že by byl dovolen přístup pouze k
negativním nebo pochybným stavům a rozpoložením duchovního světa kvůli
nedostatku jakýchkoli náležitých idejí, které by byly schopny spojit lidi s pozitivním
stavem. To by jen umocnilo stavy zla a rozšířilo existující negativní podmínky. Je třeba
si pamatovat, že Swedenborgova éra byla érou, ve které se právě začalo vycházet z
tzv. Temných věků. Nebylo zde nic, co by mohlo být spojeno s něčím zdravým.
Duchovní ideje zjevené Swedenborgem - jak se uvádí v první části této knihy ale
podchytily - jak to bylo zamýšleno - uvědomění nadosobní duševnosti a fenomenální
duševnosti a niterně (v mnoha případech nevědomě) připravovaly lidstvo pro toto plné
otevření a závěrečný střet mezi negativním a pozitivním stavem. Swedenborg však ve
svém pojetí naznačil, že nutnost znovuobjevení přístupu do duchovního světa a
komunikace s jeho obyvateli má vrcholný význam pro jednotlivcův duchovní pokrok.
Má jen malý význam, jak mnoho či jak málo lidí skutečně zná či četlo Swedenborgovy
práce, vzhledem k tomu, že jakmile jakákoli idea takové povahy nastane, uchytí se v
univerzálním vědomí, z něhož se přenáší za účelem transformace do nadosobní
duševnosti a fenomenální duševnosti, aby mohla být na vnější úrovni a vnějším stupni
účinná v působení a činnostech lidstva jako celku.
Tento přechodový proces probíhá více než 225 let. V současnosti se přechodové
období dostává ke svému vrcholu. Výsledkem dalšího kroku bude závěrečný střet
vedoucí k odstranění negativních vlivů a k založení plné vlády pozitivních stavů a
procesů na planetě Zemi. Když se tohoto vrcholu dosáhne, uskuteční se otevření
dveří. A toto otevření přinese se sebou jistá rizika a nebezpečí, jež si je třeba
uvědomit.
V průběhu tohoto otevírání se nitra u všech jednotlivých lidí na planetě Zemi
neotevřou souběžně. Taková situace je kvůli duchovní nevědomosti mnoha lidí
nežádoucí a riskantní. Nicméně toto otevření nastane v širokém měřítku u těch lidí,
kteří budou potřeba pro duchovní vedení druhých. Je-li dostatečný počet takových
lidí, kteří mají přístup k duchovnímu světu v obou směrech, nastolí se dostatečná
duchovní rovnováha k tomu, aby se odstartoval závěrečný proces střetnutí. Jejich
uvědomění a vliv bude zahrnovat i ty, kdo zůstanou nevědomí, či ty, kteří nedosáhnou
osobního přímého duchovního uvědomění této nové situace.
Ačkoli probíhá proces přechodu, přípravy a reorganizace všech sil postupně a v
progresivních krocích, jakmile bude vše připraveno, uskuteční se drastický posun a
náhlá změna. Takový drastický posun lze srovnat s ničivým zemětřesením. Chvilku
před tím, než zemětřesení udeří, je vše normální a v klidu a míru, ale chvíli poté
zůstanou jen trosky a mrtvá těla. Nic nebude stejné. V procesu přípravy počínají lidé
obvykle dostávat mnohé zprávy z duchovního světa. Obsah těchto správ je určen
niternými pocity, stavy, kondicemi a kvalitami na obou stranách. Jak pozitivní, tak i
negativní entity získávají na svou stranu lidi s podobným vnitřním založením či filosofií
a skrze ně vykazují vliv na běh událostí, zintenzivňujíce tak proces odlišování a
separace.
Protože se esenciálně a substanciálně jedná o duchovní bitvu se souvztažnými
důsledky ve fyzickém světě, hlavní zdroj odporu, nechuti a opozice vůči jakékoli
změně se bude nalézat v institucích, které ovládají lidské duchovní uvědomění. Tyto
instituce zahrnují existující církve. Tyto církevní instituce se po celém světě stanou
hlavní zbraní v rukách negativních sil, aby bránily změnám a přiváděly lidi zpět k
tradičnímu a navyklému myšlení a způsobu života. Nebezpečím této situace je fakt, že
se to dělá ve jménu Boha. Mnozí lidé po mnohá léta slepě věřili církevním doktrínám a
pravidlům tak, že je berou za daná.
Proto je třeba být neustále ve střehu před vlivem domněnek náboženských institucí.
Tím se teď ale nemá říci, že někteří jednotliví členové církevních institucí nejsou
osvíceni pravdou. Velmi často jsou a velmi často v nejméně očekávaném a nanejvýš
konzervativním prostředí. Co se zde říká, je to, že církevní instituce a jejich horoucí
příznivci jsou využiti za účelem udržování stagnace, ale toto tvrzení se nevztahuje na
všechny členy.
Jsou ještě jiná upozornění na nebezpečí, rizika a na opatrnost, která se mají v této
době vzít v úvahu:
1. Jakmile se poznání konce lidské éry a konce těch, kdo ji nastolili, dostane do
povědomí, všichni její udržovatelé a negativní pseudolidé mnohonásobně zintenzivní
všechny své prostředky na obranu svého panství. To povede k útokům neobvyklé síly
a divokosti - podobným jako u zraněné šelmy - které se budou projevovat narůstající
frekvencí a intenzitou negativních, špatných události, zlovolností, podvodů,
sebeklamů, obmyslné a zavádějící propagandy. Taková situace může vést k nebezpečí
akceptace některých jejich idejí, obzvláště těch, které se představují ve jménu Božím.
2. Neobvyklá šíře duchovní temnoty a rozšíření zla, jež v průběhu tohoto přechodu
zahalí svět, by mohla vést mnohé k pocitům apatie, zklamání, beznaděje i nemožnosti
pomoci a k touze vzdát boj. Takové stavy jsou vkládány, podporovány a umocňovány
všemi negativními silami. Tyto sklony si je třeba neustále uvědomovat a včas je
zachytit tím, že se připomene, že takové pocity a impulsy slouží jen negativním silám.
3. V průběhu tohoto období přechodu se objeví neobvykle mnoho jasnovidných
předpovědí přesných dat konce světa, katastrof, holocaustů a přírodních pohrom.
Takové předpovědi budou pro lidi zavádějící a budou odvádět jejich pozornost od
skutečného nebezpečí. Nebezpečí takové přesné předpovědi spočívá ve faktu, že
jakmile ve skutečnosti selžou, lidé mohou přestat věřit elementům pravdy, kterou
mohou tyto předpovědi obsahovat, aby tak nedbali varování, až nastane skutečné
nebezpečí a oni na něj budou upozorněni. Zárukou v této situaci je být obezřetným a
opatrným v přijímání přesných dat z těchto předpovědí. Jejich obecný obsah má
obvykle nějakou platnost, kterou lze bezpečně pojímat a která bude najisto působit.
Nikdo ale nezná a ani nemůže znát - s výjimkou vyložené náhody - jakékoli přesné
datum. Negativní duchové mají rozkoš z jasnovidného předávání nesprávných dat v
pevné víře, že skutečně znají pravdu, ale je to jen klam a sebeklam.
Taková znalost by rušila Absolutní Božskou prozřetelnost Nejvyššího a ničila by ji tím,
že by odnímala svobodu volby změnit jakoukoli situaci. Jakmile se něco provede, je to
k dispozici každému skrze univerzální vědomí, aniž si to vědomě uvědomuje, či
nikoliv. Takové uvědomění nutnosti a nevyhnutelnosti situace vede k opaku svobody
volby a vynakládá se veškeré úsilí na to, aby se šlo opačným směrem. Vzhledem ke
schopnosti lidí se měnit se tito mění, jakmile znají předpověď a věří v ni. Taková
změna není ale vždy v jejich nejlepším zájmu, neboť se příčí Absolutní prozřetelnosti,
která ví, co je pro každého nejlepší s ohledem na jeho věčný život. Toto je skutečné
nebezpečí takových situací a předpovědí. Narušování Absolutní prozřetelnosti by u
každého vedlo ke stále větším a ničivějším důsledkům pro jeho věčný život.
Přesné předpovědi jsou tudíž možné jen tehdy, až se učiní finální volby a pro
jednotlivou situaci jsou již nezměnitelné. Přesné odpovědi se ve skutečnosti činí
synchronně s událostmi. Ale i v této situaci není žádné konečnosti, neboť její následek
se může změnit. Pojetí finality pochází z negativního stavu zel, protože v něm
neexistuje žádný pokrok, vše je pro něj konečné. Ne tak pro pozitivní stav, neboť vše v
něm a z něho je progresivní a lze to změnit s ohledem na zvelebení jakékoli situace.
Finalita situace je zavržením tvořivého ducha. V Absolutní lásce a Absolutní moudrosti
Nejvyššího a ve všech pozitivních stavech a procesech, které se z Nejvyššího
odvozují, neexistuje žádná taková stagnace.
Jiným nebezpečím takových přesných předpovědí je to, že kdyby měly být pravdivé,
byly by také k dispozici stavům zla, které by se náležitě připravily na to, aby odvrátily
cokoli ohrožující jejich rozpoložení.
Proto si má každý uvědomit, že není možná žádná přesná předpověď vyjma náhody.
Obecně je však možné přibližné vylíčení různých událostí, které se odehrají. Kvůli
připravenosti na jakoukoli možnost je užitečné mít takové přiblížení.
4. Jak se shora uvedlo, přechodné období dovoluje komunikaci s vlastními
duchovními rádci z duchovního světa. Pojem duchovních rádců se široce probírá v
knize téhož autora pod názvem „Principy duchovní hypnózy“, na kterou se odkazuje
čtenář, který si přeje tuto věc sledovat do hloubky. (Je publikována stejným
vydavatelem jako tato kniha). Když lidé započnou komunikovat s někým z jiné
dimenze, jsou velmi nadšeni a chtiví sdílení a mají přirozenou tendenci na místě
přikládat hodnotu všemu, co jim takový duch říká. Omylem za této situace je to, že si
lidé myslí, že duchovní rádci mají Absolutní pravdu. Lidé si nechtějí uvědomit, že
nikdo v celém Stvoření nemá úplnou pravdu či schopnost sdělovat Absolutní pravdu.
Jedině Nejvyšší má tuto Absolutní pravdu, protože je Sám/Sama Absolutní pravdou.
Ryzí Absolutní pravda není ve své celistvosti dosažitelná a pojímatelná nikým, kdo je
relativní - bez ohledu na to, kdo to je, byť by byl stvořen jako první po Nejvyšším. I
tento někdo by stále byl nastáváním, probíháním a stáváním se této pravdy, a ne touto
Absolutní pravdou samotnou.
Takže když lidé slyší něco od svých duchovních rádců a nepůsobí to tak, jak jim bylo
slíbeno, jsou zklamaní, rozladěni a zraněni a mohou se uzavřít před takovouto
komunikací věříce, že to byla pouze jejich představivost.
Jiným nebezpečím a rizikem v této situaci je, že chtivost komunikace s duchovním
světem bez znalosti zákonů, principů, směrnic a postupů ověřování a kontroly
totožností těchto entit může vést k častým kontaktům s podvodníky, falešnými rádci či
negativními duchy, kteří jsou chtiví toho, aby danou osobu spletli, svedli a uvedli do
zmatku. Je třeba si zapamatovat, že jakmile se dveře otevřou, jsou otevřeny všude. To
je skutečné riziko přechodu. Je možno začít naslouchat podvodníkům a věřit, že je to
pravda.
Předtím, než se může bezpečně odehrát jakákoli taková komunikace, je třeba se
seznámit s obecnými postupy, zákony a principy styku s vlastními duchovními rádci či
duchovním světem. Tyto postupy, principy a zákony byly popsány ve shora zmíněné
knize „Principy duchovní hypnózy“.
5. Komunikace s duchovními rádci a s duchovním světem je nutným následkem
otevření vyšších úrovní a stupňů. Sleduje-li kdo postupy, pravidla, směrnice a zásady
takové komunikace, je to bezpečné, náležité, užitečné a nutné pro proces duchovního
obrození a pokroku. Ohromně to tomuto procesu pomáhá. Pro všechna stará, tradiční,
konvenční a stagnující zřízení je takový proces ovšem nežádoucí. Ohrožuje jejich
základy, které jsou vybudovány na zákazu takové komunikace. Proto mnohé církevní
instituce a agenti sil zla zavile útočí na takové praktiky a považují takové kontakty za
velmi nebezpečné. Naznačují, že takový styk ničí svobodnou lidskou vůli, tudíž je proti
Bohu a od ďábla. Problémem u těchto tvrzení je to, že jsou učiněna ve jménu Božím a
vkládají do lidí obavy a pocity viny z této komunikace. Přesto je tato komunikace
životně závažná pro proces duchovního obrození a duchovního pokroku, protože
připravuje náležité základy pro multidimenzionální spojení, které je součástí pravého
duchovního růstu, pokroku a zlepšování.
Je třeba si být vědom takových nesprávných tvrzení a nepodléhat jejich vlivu. Ve
skutečnosti je opak pravdou: Zabraňovat někomu ve styku s jeho vlastními
duchovními rádci, kteří jsou mu přiděleni Nejvyšším za účelem duchovní svobody a
rovnováhy, znamená ničit svobodnou vůli, jít proti Nejvyššímu a sloužit ďáblu.
6. Intenzifikace zla a negativních procesů spolu se záplavou informací přicházejících z
ostatních dimenzí jako výsledek otevření dveří by v přechodném období mohla mnohé
uvést do stavů zmatku, temnoty, masové hysterie, deziluze, rozporů, přijímání
falešných slibů atd. V takové situaci jeden neví, čemu má věřit. Váhavost, nejistota a
neschopnost jasného nazírání vytváří kondici, v níž se pochybuje o všem. Je třeba si
uvědomit tato nebezpečí a rizika a nenechat se ovlivnit ničím, co zaplavuje mysl.
Opakuje se, že je třeba ostražitosti, opatrnosti a rozvahy před tím, než se přijme něco
či někdo nebo uvěří něčemu či někomu.
7. Jak se uskutečňuje intenzifikace a koncentrace negativních stavů, zintenzivňují
všichni agenti těchto stavů na celém světě svoji aktivitu. Jejich znakem je arogance,
hrubost, vychloubačná jistota, která je k nalezení ve světě terorismu, revolucí,
komunismu a v oblastech pod jejich vlivem. Tato situace je chmurná, vedoucí mnohé
lidi k víře, že taková (negativní) ideologie musí být správná, když je tak úspěšná v tom,
čeho dosáhla. To je skutečné nebezpečí této situace. Neuvědomují si, že dočasnost
takového úspěchu je znakem přechodné periody, v níž se taková pojetí a tyto ideologie
diferencují, separují a vstupují do plného vědomí lidí za účelem jejich eliminace v
závěrečném střetnutí. Nelze eliminovat něco, co je skryté, nejprve to musí vystoupit na
povrch. Vyjít na povrch znamená dočasně zvítězit, jinak by to nevyšlo na povrch.
8. Intenzifikace a vystoupení nahromaděných negativních stavů na povrch nutně vede
ke zmenšení a v mnohých případech k nedostatku lásky, víry, trpělivosti, tolerance a
vůle porozumět druhým a sobě. To je nebezpečný vedlejší efekt této přechodné
periody. Ta také vytváří mnohé urážky, trampoty, mnohá popuzení, unáhlení a druhy
posedlého chování spolu s mnoha ostatními patologickými kondicemi ducha, duše a
těla. Mít účast a setrvávat v takových myšlenkách, pocitech a rozpoloženích může u
některých podkopat pozitivní stav a jejich důvěru, spoléhání se, snášenlivost,
vytrvalost a stálost v jeho konání v průběhu tohoto období zmatků a strádání. Je třeba
si stále uvědomovat toto nebezpečí a nevydávat se neustálým útokům a výpadům
producentů těchto rozpoložení.
9. Záplava v nadbytku informací, zpráv a předpovědí, která charakterizuje období
přechodu, může svým rozporuplným obsahem rozvíjet nesprávné vědomí či pocit, že
ve Vesmíru neexistuje žádný sjednocující princip a žádná duchovní autorita, která by
mohla vše utřídit a dát dohromady něco, co je spolehlivé, solidní a věrohodné. To
vytváří pocit, že Nejvyšší opustil lidstvo. Při takovém uvažování se i lidé, kteří věří v
Nejvyššího, příležitostně trápí pochybami o své vlastní integritě a pochybami
týkajícími se jejich víry v Pána. To je vážný vedlejší účinek, který doprovází
přechodové období a je třeba si ho stále uvědomovat a nebýt pod vlivem takových
pochybností. Takové pochyby lze považovat za znaky končící typicky lidské éry.
10. Vynesení všech negativních stavů na povrch a též otevřený přístup ke stavům k
nim souvztažným v přírodním i duchovním světě dává producentům negativních stavů
neobvyklé nástroje vychytralosti, přesvědčivosti a mistrovství přetvářky. Jsou schopni
vytvořit tak přesvědčivá roucha pro své falešné doktríny, že se jeví jako ryzí pravdy.
To platí obzvláště tehdy, když používají citáty z Bible a z jiných svatých knih, aby
dokázali věrohodnost svých doktrín. Taková situace je ilustrována objevením se
početných kultů, skupin, sekt, způsobů ovládání mysli a všech druhů „spirituálních“
trendů, které jen přispívají k temnotě, zmatku a nevědomosti celkové situace. Je třeba
si jich být vědom a také si být vědom jejich vychytralosti a mistrovství, s jakými
mohou svádět, zavádět a negativně ovlivňovat duchovní uvědomělost.
11. Jedním z mnoha způsobů, jakými negativní síly vykonávají svůj vliv na lidi, je jejich
přesvědčování, že jedině staré, tradiční, navyklé způsoby jsou bezpečné, jisté a
spolehlivé. Proto se z jejich popudu objevují takzvané „morální“ většiny, které se snaží
zachovat všemi prostředky staré zvyky, konvence, tradice a konzervativní,
viktoriánské, pseudonáboženské životní styly zákazů, omezování a tabu. Zlořádnost
takových snah je posilována skutečností jejich takzvané většiny a podpory od
mnohých církevních institucí a jejich přežitých doktrín. Obvykle jsou v jejich čele buď
představitelé, či horliví stoupenci těchto doktrín. Nebezpečí takových situací je v tom,
že výřečností, sebeospravedlňováním, horlivostí a bezohledností samozvané většiny
může být jedinec doveden k pochybám o svém vlastním vnitřním hlasu a o vedení
Vnitřní myslí, která může přinášet a přináší nové, svěží a svobodné ideje a nového
ducha do všech stojatých vod konvencí a tradic, které tak horlivě brání morální
většina.
V této přechodné periodě je třeba si pamatovat, že objevení se takových skupin, jako
je „morální většina“, je znakem přicházejícího konce všech takových stagnujících
nahromadění a hald zkreslení.
12. Jak se již uvedlo, v průběhu přechodného období se přenáší mnoho zpráv, tvrzení
a nauk z duchovního světa do světa přírodního. Mnoho svazků knih je napsáno na
základě těchto zpráv či přímého diktátu skrze média. Nebezpečí těchto poselství je v
tom, že kvůli faktu, že přicházejí z duchovního světa, obsahují v sobě často elementy
pravdy. Takovým působením se mimo jakýkoli stín pochybností potvrzuje existence
duchovního světa. V mnoha případech však tím i končí jejich užitečnost. Velmi často
není důležité, co se v nich říká, ale skutečnost, že se to říká a odkud se to říká.
Naneštěstí lidé nerozumí této záležitosti a vnímají tento fakt jako přímé zjevení.
Nechtějí přijmout skutečnost, že pravé zjevení je dáno a je možné jen přímo od
Nejvyššího. Žádné jiné zjevení není možné. Jakýkoli jiný zdroj takzvaného zjevení je
pochybný, neúplný a zjevení kvůli omezenosti svého zdroje podléhá početným
zkreslením.
Přijímání takových poselství z různých zdrojů duchovního světa vytváří vážné
nebezpečí pro mnoho lidí, kteří jimi mohou nahradit pravé duchovní principy, které
mohou přicházet jedině přímo od Nejvyššího. Je třeba si toto pravidlo zapamatovat a
nebýt ovlivněn naprosto ničím, co přichází z duchovního světa, byť to zní příjemně,
přesvědčivě a věrohodně.
13. Přechodné údobí je obdobím očekávání a obav z neznámého. V takových emocích
spočívá nebezpečí buď v promítání vlastních osobních tužeb, přání, osobních
předpokladů, prahnutí po odvetě, sebeospravedlňování, fantazií a snů, což má jen
málo společného s realitou budoucího, nebo na straně druhé muže strach z
neznámého vést k váhavosti, ohlížení se zpět a k blokování vlastního niterného hlasu,
který pobízí k tomu, aby se postoupilo vpřed. Takový strach je doprovázen falešnými
vzpomínkami na falešnou bezpečnost a jistotu odvozenou ze starých vzorců chování a
životních stylů, které vybízejí k návratu.
Je třeba si neustále připomínat taková nebezpečí a rizika a být všemožně opatrný před
vlivy buď svých vlastních nereálných očekávání, nebo falešných pocitů bezpečnosti a
jistoty starých životních stylů.
14. Charakteristika této přechodné periody se může popsat v pojmech nestability,
neustálých změn a rozporů. Takový charakter nutně určuje i své směřování, jehož
podstatou je nedůslednost, nesouvislost a nespolehlivost ohledně jakýchkoli
poznatků, filosofií, výsledků a tvrzení neustále se valících na lidi. Toto je hlavní riziko v
průběhu přechodu, protože nic není věrohodné a jisté, jelikož se vše nachází v
neustále se měnícím módu a trendu. Nic není konstantní, nic není stabilní ani
spolehlivé. Tato situace je neslučitelná s pravou lidskou přirozeností, která vyžaduje a
požaduje ve svém prostředí stabilitu, bezpečnost a jistotu a spolehlivou zpětnou
vazbu z něho. Její rovnováha je za těchto okolností vážně ohrožena.
Je třeba si tento fakt uvědomit a zaujmout moudrý postoj s otevřenou myslí a
otevřeným srdcem a s neustálým vědomím potřeby pohyblivosti, ohebnosti a
přizpůsobivosti. V takové moudrosti je přítomnost Nejvyššího, který bude takovou
osobu bezpečně vést skrze rizika přechodu. Je nutné si zapamatovat, že v průběhu
přechodné periody platí jen jedno pravidlo: Co bylo vhodné a správné včera, nemusí
být vhodné a správné dnes, a co je vhodné a správné dnes, nemusí být správné a
vhodné zítra.
Toto jsou tedy hlavní rizika a nebezpečí období přechodu a otevírání a stavění mostů.
Vyhnout se negativním silám a střežit se jich je možné jedině nasloucháním vlastnímu
niternému hlasu, ve kterém je Nejvyšší, nepovažovat nic za trvalé a konečné a
neočekávat nic od ničeho či nikoho. Takový postoj pomůže nalézt správné a vhodné
nástroje a stavební bloky nového věku a vlastního nového života.
Zdroj: ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI