|
Uspořádání lidské mysli odvozuje svůj původ ze struktury Absolutní mysli Nejvyššího.
Je též odrazem struktury veškerého Stvoření, které bylo vybudováno ze struktury
Nejvyššího. Struktura lidské mysli dokonale souvztaží se všemi duchovními,
zprostředkujícími a fyzickými vesmíry se všemi jejich dimenzemi, úrovněmi,
kondicemi, stavy a procesy.
Takže cokoli je, je v multidimenzionálním modu svého jsoucna. Cokoli existuje,
existuje v postupných a souběžných krocích vlastního bytí. Multidimenzionálním
modem svého jsoucna a postupnými a souběžnými kroky svého bytí se stává celkem
své manifestace v konkrétní jevové podobě.
Vše ve stvoření tedy v sobě obsahuje třimpostupné a souběžné kroky či stupně, jimiž
je tím, čím je ve své celistvosti.
První stupeň lze nazvat nejniternějším stupněm. Tento stupeň sestává ze všech
principů, kategorií, atributů veškerého Stvoření a jejich odvozenin bez jakékoli
výjimky. Zde jsou obsaženy ve své nejčistší podobě. Cokoli nastává, nastává v tomto
stupni, jím a z něho. Ten je duchem všeho Stvoření.
Druhý stupeň lze nazvat intermediálním stupněm. Tento stupeň sestává ze všech
účinků, které jsou způsobeny všemi principy nejniternějšího stupně, kdy tyto principy
působí nejčistším způsobem. Cokoli nastává v nejniternějším stupni, odráží se v
probíhání své vlastní transformace ve zprostředkujícím stupni. Vše ve Stvoření tedy
probíhá v intermediálním stupni, jím a z něho. Je duševností veškerého Stvoření.
Třetí stupeň lze nazvat nejzevnějším stupněm. Tento stupeň sestává ze všech
výsledků, následků a důsledků působení zprostředkujícího stupně, způsobených
principy stupně nejniternějšího. Cokoli tedy nastává v nejniternějším stupni, se skrze
probíhání a transformaci v intermediálním stupni projevuje a realizuje v stupni
nejzevnějším. Zde se tyto principy nacházejí ve svých nejčistších výsledcích,
následcích a důsledcích. Takto se vše stává v nejzevnějším stupni, jím a z něho. Lze
jej nazvat tělem stvoření.
Taková je základní struktura veškerého Stvoření. Každý stupeň má v sobě své vlastní
tři následné a souběžné stupně, které jsou nutné pro jeho autonomní funkci. Všechny
následné a souběžné stupně pak v sobě obsahuji úrovně tří dodatečných následných
a souběžných stupňů a tak dále až do nekonečna. V takovém uspořádání se odráží
Absolutní stav a Absolutní proces Nejvyššího v celém Jeho/Jejím Stvoření. Všechny
stupně jsou tedy následné a simultánní ke všem ostatním. To, že každý postupný a
následný stupeň má svůj vlastní pokračující stupeň, znamená, že jeho obsah je
univerzální. Obsahuje všechny fenomény od nejobecnějšího uvědomění svého
projevování až po své nejdetailnější rozpoložení.
Vztah mezi různými stupni a v rámci jejich úrovní jsou určeny zákonem souvztažností.
Tento zákon lze plně zobrazit následujícím příkladem:
Láska je základním principem nejniternějšího stupně v jeho nejčistším rozpoložení a
stavu z Nejvyššího. Povahou svého stavu a rozpoložení vytváří své vlastní probíhání
ve formě dobra této lásky v intermediálním stupni. Láska je dobrem. Láska se stává
dobrem na zprostředkující úrovni. Takové uvědomění vede k transformaci lásky skrze
dobro do vůle po dobru této lásky. Počíná se chtít dobro z této lásky kvůli dobru.
Láska vždy miluje dobro a dobro vždy chce lásku. Vůle chce dobro pro svou lásku.
Taková transformovaná láska skrze své dobro do vůle vytváří touto vůlí aktivitu a
chování vedoucí ke konkretizaci této lásky v nejzevnějším stupni. Takové, aktivity a
chování posilují vůli po dobru této lásky.
Takže lze říci, že láska souvztaží s dobrem, dobro s vůlí a vůle souvztaží s činy. Činy
jsou tudíž nejzazší souvztažností lásky. Láska spočívá v činech jako ve svém vlastním.
Činy jsou konkrétně projevené formy lásky skrze vůli dobra této lásky.
Obdobně lze aplikovat tento zákon souvztažností na jakýkoli jiný princip, který
obsahuje struktura Stvoření, a tedy struktura lidské mysli.
Na základě těchto stručných obecných úvah lze strukturu lidské mysli postulovat
následovně:
Celek lidské mysli se skládá ze tří odlišných, následných a souběžných úrovní, z nichž
každá v sobě obsahuje tři následné a souběžné odlišné stupně s jejich vlastními
pokračujícími stupni.
První úroveň lidské mysli souvztaží s nejniternějším stupněm Stvoření a ustanovuje
duchovní úroveň její struktury. Takže první úroveň lidské mysli souvztaží s
nejniternější úrovní duchovního světa, z něhož nastává, probíhá a stává se a v němž
neustále sídlí a působí. Tuto úroveň je možno pro účel popisu nazývat niternou,
nejniternější či duchovní myslí každé lidské bytosti. Dle své povahy v sobě obsahuje
všechny principy, kategorie, atributy a jejich odvozeniny v jejich nejčistším
rozpoložení a stavu. Kvůli takové pozici je Niterná mysl samým středem každé lidské
bytosti a jejího bytí. Je stavem neustálého nastávání.
První úroveň obsahuje v sobě své vlastní tři následné a souběžné stupně od
nejniternějšího po nejzevnější nejniternější úrovně lidské mysli.
Nejniternější stupeň nejniternější úrovně lidské mysli ustanovuje samo centrum
centra, principiální jádro všech principů, kategorií a atributů samotného života. V něm
Nejvyšší neustále přebývá Svou samotnou esenciální a substanciální přítomností.
Taková přítomnost neustále emanuje život, který naděluje veškeré struktuře lidské
mysli vše, co má, a oživuje ji. Kvůli popisu ji lze nazvat nadjá. Nadjá je souhrnem,
celkem a celistvostí soustředěného života, který odráží podstatu všech sentientních
entit a je původcem jakýchkoli tvůrčích počinů lidského života. Souvztaží s
nejniternějším stupněm Nejvyššího emanací, jíž byl stvořen veškerý duchovní svět a
nadjá.
Nadjá - povahou svého aktivního a dynamického stavu a uspořádaní – emanuje ze
sebe sféru, skrze niž, v ní, jíž a z níž je utvořen druhý, intermediální stupeň
nejniternější úrovně lidské mysli. Zprostředkující stupeň souvztaží s druhou sférou,
která vyzařuje z Nejvyššího a skrze niž je stvořen veškerý intermediální svět. Kvůli této
pozici se tento stupeň pro účel popisu může nazývat univerzálním vědomím. Obsahuje
v sobě kopii veškerého stvoření ve jsoucnu a bytí.
Povahou svého vlastního aktivního a dynamického uspořádání emanuje tento druhý
stupeň svou vlastní sféru, z níž je stvořen v pořadí třetí, nejzevnější stupeň. Tento třetí
stupeň ustanovuje stav a proces uvědomění Nejvyššího já a Univerzálního vědomí v
jejich multidimenzionálním modu. Proto ho lze nazvat uvědoměním nadjá. Souvztaží s
třetí sférou, která vyzařuje z Nejvyššího, z níž je stvořen přírodní svět. Tento stupeň je
tedy stáváním se stavu a procesu nastávání a probíhání lidské mysli vzhledem ke
svým finálním následkům, důsledkům a výsledkům.
Celá nejniternější úroveň lidské mysli čili niterná mysl se může pojímat jako nastávání
celkové lidské mysli. Tento stav nastávání je ve své celistvosti aktivním a dynamickým
stavem. Ve své aktivitě a dynamice tedy vyzařuje sféru, jíž, skrze niž a z níž postupuje
ke stvoření druhé úrovně lidské mysli, kterou lze popisně nazvat intermediální myslí či
vnitřní myslí. Tato mysl je výsledkem nastávání nejniternější mysli čili nejniternější
úrovně, která ve své dynamické a aktivní povaze postupuje ke svému stávání se. Aby
se mohla stát, musí nejprve stvořit úroveň, v níž může zahájit transformaci všech
svých principů do nástrojů duševnosti, které umožní její celkové stávání se. Takové je
uspořádání celé intermediální úrovně, které se přizpůsobuje všem principům
Nejniternější mysli a transformuje je procesem korespondencí do účinků všech stavů
a procesů, které nastaly v předcházející, nejniternější úrovni.
Intermediální čili vnitřní mysl je uspřádána do svých tří následných a souběžných
stupňů od nejniternějšího až po nejzevnější, z nichž každý má svůj vlastní pokračující
stupeň.
Nejniternější stupeň intermediální úrovně vytváří centrum probíhání Nejvyššího já, s
nímž souvztaží. Jak nadjá nastává, zahajuje postup k formování já, kde se odehrávají
účinky všech jeho principů. Já je v této souvislosti prostředníkem a transformátorem
všeho, co nastává v nadjá, za účelem jeho stávání se v realizaci jeho výsledků.
Já svou dynamickou a aktivní povahou neustále emanuje svou vlastní sféru, z níž je
vybudován zprostředkující stupeň zprostředkující úrovně lidské mysli. Souvztaží s
univerzálním vědomím, vzhledem k němuž se stává útvarem, do něhož mohou
postoupit nastávání univerzálních událostí za účelem jejich transformace do
specifického lidského vědomí, které sídlí v jednotlivé lidské mysli. Proto je ho možno
kvůli popisu nazvat transpersonální duševností lidské mysli, neboť transformuje a
přizpůsobuje vše dostupné v univerzálním vědomí do specifických lidských
zkušeností na Zemi. Odráží veškeré vědomí celku člověčenstva a všech jeho
jednotlivců od okamžiku jejich stvoření až po současnost.
Svým aktivním a dynamickým stavem emanuje svou vlastní sféru, z níž je vybudován
třetí, nejzevnější stupeň intermediální úrovně. Tento stupeň je přímou souvztažností s
nejzevnějším stupněm nejniternější úrovně lidské mysli, to jest s uvědoměním
Nejvyššího já. Nastávání uvědomění Nejvyššího já postupuje ke svému stávání se
skrze proces transformace do specifičnosti toho, co by se mohlo kvůli popisu nazývat
fenomenální duševností. Fenomenální duševnost je charakterizována obsahem
zkušeností, které jsou typické pro jednotlivou linii v hierarchii duchovního uspořádání,
kterou každý následuje na základě vlastní volby. Uvědomění Nejvyššího já umožňuje
svým probíháním ustanovení fenomenální duševnosti, jež je samou specifikací
sledované linie zvoleného osudu a poslání každého jednotlivce od okamžiku jeho
nastávání a v procesu jeho probíhání, neustálého stávání se, udržování a trvání.
Celá intermediální čili vnitřní mysl se tedy může pojímat jako probíhání celé lidské
mysli. Je to aktivní a dynamický proces, který vyzařuje svou vlastní sféru, jíž, skrze niž
a z níž se realizuje budováním třetí úrovně lidské mysli, kterou lze popisně nazvat
nejzevnější úrovní lidské mysli čili vnější nejzevnější lidskou myslí.
Tato mysl je výsledkem probíhání vnitřní čili zprostředkující neboli intermediální mysli,
která je probíháním nastávání aktivního a dynamického stavu nejniternější mysli v ní
se vše, co nastává a probíhá, stává realizovaným a aktualizovaným.
Aby nastávání a probíhání bylo ve stavu a procesu stávání se, je nutné stvořit zvláštní
stupeň, který by umožnil takovou manifestaci v jeho konkrétní realizaci. Nejzevnější
čili vnější mysl je uspořádána do svých vlastních tří následných a souběžných stupňů
s tím, že každý má své vlastní pokračující stupně.
Nejniternější stupeň nejzevnější úrovně lidské mysli je centrem stávání se Nejvyššího
já, které postoupilo ke své transformaci ve formě já, s nímž souvztaží. Tento stupeň je
následnou souvztažností předcházejících nejniternějších stupňů na jejich příslušných
úrovních. V něm naleznou vnitřní úrovně své vyjádření a nejzazší projevení se
v celkové nejzevnější úrovni lidské mysli, která byla vybudována pro přijímání pojetí
celku jsoucna a bytí jak z předcházejících úrovní, tak i pro přizpůsobení se zevnímu
světu a zvolenému prostředí.
Kvůli této funkci se nejniternější stupeň nejzevnější úrovně lidské mysli může popisně
nazývat jáství. V něm se specifičnost multidimenzionální univerzality a obecná,
všezahrnující lidskost já stává jedinečnou a neopakovatelnou manifestací svých
konkrétních, individualizovaných výrazů a výsledků.
Kvůli své dynamické a aktivní povaze emanuje jáství svoji vlastní sféru, z níž, jíž a
skrze niž je vybudován druhý – intermediální stupeň nejzevnější lidské mysli, který
postupně souvztaží s intermediálním stupněm zprostředkující úrovně lidské mysli a
s intermediálním stupněm nejniternější úrovně lidské mysli. V tomto dílčím stupni se v
konkrétním vyjádření a výsledcích manifestuje a soustřeďuje nastávání univerzálního
vědomí skrze transformaci v transpersonální duševnost. Všeuniverzální vědomí se
svým ohromným obsahem a veškerá transpersonální duševnost ve svých
všezahrnujících zkušenostech člověčenstva se individualizuje v uvědomění
zkušeností, které jsou jedinečné a zvláštní povahy. Zde se projevuje to zvláštní
univerzálnosti a obecnosti transpersonální duševnosti. Kvůli léto funkci se tento
druhý zprostředkující stupeň může popisně nazývat individuálním uvědoměním. Je to
nádoba, dopravní prostředek, aktualizátor a realizátor všeho nastávání univerzálního
vědomí a jeho probíhání v transformaci do transpersonální duševnosti.
Při své dynamické a aktivní povaze emanuje svou vlastní sféru, v níž, již a skrze niž je
vybudován nejzevnější stupeň nejzevnější úrovně lidské mysli. Tento stupeň je
výsledkem postupných souvztažností s fenomenální duševností a skrze ni s
uvědoměním Nejvyššího já. Nastávaní uvědomění Nejvyššího já a jeho probíhání v
transformaci do fenomenální duševnosti se soustřeďuje a koncentruje v jejich
osobních zkušenostech, vyjádřeních a projevech. Nyní se všechny konkretizují v této
nádobě, dopravním prostředku či sféře, která obklopuje všechny předcházející stupně
a úrovně v jejich celku a úplnosti.
Tento stupeň se stává základnou a základem, na nichž mohou všechna nastávání
nejniternější úrovně a všechna probíhání a transformace zprostředkující úrovně lidské
mysli spolu s jejich projevy ve dvou předcházejících stupních nejzevnější úrovně
lidské mysli působit a mohou se pojímat, aktualizovat a uskutečňovat s ohledem na
vnější svět. Tento svět se stává jejich specificky vybraným prostředím. Kvůli této
povaze a funkci lze nejzevnější stupeň nejzevnější úrovně lidské mysli popisně nazvat
osobním vědomím. V něm vše spočívá, aktualizuje se a realizuje se. Je tedy uzavřeno
ve svých vlastních hranicích, z nichž interaguje s vnějším světem a se svým specificky
vybraným prostředím za účelem neustálého aktualizování a uskutečňování celku
lidské mysli ve vnějším světě.
Celá nejzevnější úroveň a její stupně se mohou pojímat jako stávání se celku lidské
mysli.
Taková je tedy základní struktura lidské mysli. Z ní lze vnímat, když se chce, celou,
úplnou a veškerou duchovnost obsahu a utvoření struktury lidské mysli. Není nic ve
svém stavu, procesu, esenci, substanci, jsoucnu a bytí, nastávání, probíhání a stávání
se, co by nemělo duchovní povahu a původ.
Jakékoli jiné pojetí, chápání a vysvětlení či vnímání této struktury lidské mysli by bylo
a je zásadně protikladné pravé lidské přirozenosti. Tím se však neříká, že neexistuje
přesahující pochopení této struktury. Je možno s jistotou tvrdit, že takové přesahující
chápání uspořádání lidské mysli existuje. Cokoli překračuje přítomné porozumění, je
nutně vyšší duchovní povahy. Tudíž by jen potvrzovalo a stavělo na tom, co se nyní
zjevuje o duchovní povaze lidské mysli.
Takové chápání je nutným krokem v procesu odstranění, eliminace, očisty a vyčištění
všech pojetí lidské mysli, která byla vytvořena na základě konvenčních, tradičních,
dogmatických a jednostranných přístupů takzvané vědecké a behaviorální
psychologie.
Takové úsilí je součástí duchovního obrození na počátku Nového věku.
Zdroj: ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI