ČÁST 1
DUCHOVNÍ ÚPADEK

KAPITOLA SEDMÁ

SOUČASNÝ STAV VĚCÍ V ROZPOLOŽENÍ
ČLOVĚČENSTVA A LIDSKÉ DUCHOVNOSTI.
PŘÍPRAVA NA NOVÝ VĚK.

Charakteristickými znaky současného rozpoložení člověčenstva jsou různorodá intenzifikace a nárůst všeho, co se prezentovalo v předešlé kapitole.

Všechny lidské systémy jsou ve stavu stálého selhávání, stálé krize a rozpadu. Výdobytky vědy, technologie, medicíny a ostatních oblastí lidského snažení, které se pyšní svou užitečností a prospěšností lidstvu, jsou ve skutečnosti iluzorní a mají pouze přechodnou, dočasnou povahu. Ve svém nejzazším smyslu přispívají k všeobecné kritické situaci, která v současnosti dosáhla nezvyklých rozměrů.

Cokoli slouží k podpoře, udržování, zachovávání a ochraně existující struktury, přirozenosti a stylu života lidské éry, nelze v nejzazším smyslu považovat za pokrokové a užitečné, bez ohledu na dobré úmysly, které při tom mohou existovat. Takové dobré úmysly se odvozují z nesprávných předpokladů a jsou počaty a přijímány tradičními, navyklými a kulturou determinovanými způsoby myšlení, cítění a postojů.

Totéž je pravdou s ohledem na všechna současné existující duchovní a náboženská hnutí a vnímání víry. Pojetí lidské duchovnosti je stranické, rozštěpené, rozdělené, protikladné a nesprávně definované. Pochází od církví a „duchovních“ vůdců působících na základě nesprávných premis z vnějších pozic a míst. Důraz se klade na vnější prostředky. Bez ohledu na to, jak dalece někteří z členů jim odpovídajících duchovních nebo náboženských směrů kladou důraz na niternou hodnotu duchovnosti a nejniternější přítomnost Nejvyššího, jejich interpretace, pochopení a definice takových hodnot a této přítomnosti jsou zkreslené kvůli jejich metodě a praktickému návodu, jak se toho všeho má dosáhnout.

Nástroje mají jen vnější hodnotu. Slovní modlitby, fyzická cvičení, půsty a odmítání určitých druhů potrav, zavrhování fyzických rozkoší, omezení a ohraničování určitých přirozených aktivit, lpění na jistých zevních jevech, odchod do ústraní, klášterů a monastýrů, rituály, slavnosti atd. - tento seznam může být nekonečný. Existuje falešná víra, že takové praktiky otevírají dveře k pravé duchovnosti. Ty jsou však otvíráním dveří zvnějšku - z „vně“, což je holou nemožností, neboť duchovnost je uzavřena, uzamčena a zahrazena zvnitřku - z „uvnitř“ a nelze s ní zacházet a nalézt k ní klíč nebo přístup zvnějšku - z „vně“.

Takové praktiky nakonec vedou k překroucené duchovnosti, což jen negativně přispívá k všeobecné kritické situaci všech lidských systémů v současnosti.

Tímto se ale nyní nechce říci, že rozliční jedinci, kteří v upřímnosti svého srdce věří, že tyto praktiky jsou užitečné a přinášejí jim větší duchovní uvědomění, nemohou mít úspěch. Oni ale uspějí ne kvůli těmto praktikám (takové praktiky jsou samy o sobě neužitečné), ale kvůli upřímné touze a žádosti po pravé duchovnosti. Upřímnost jejich touhy se projevuje ochotou danou ze svobodné volby vzdát se ze své svobodné vůle některých věcí, aby se dosáhlo duchovního uvědomění. Taková touha a žádost je niterné, čistě duchovní hodnoty a mohou si ji přičíst a přivlastnit. Když takoví lidé vstoupí do duchovního světa a seznámí se s pravou duchovní skutečností, rádi a bez zbytečných okolků a těžkostí se zbaví všech svých zkreslených náhledů na duchovnost a na prostředky jejího dosažení a přijmou s otevřeným srdcem a myslí skutečnou pravdu. Jejich niterná láska k pravdě jim umocní toto přijetí bez ohledu na nesprávnosti v jejich víře během jejich pozemského života.

Zde si je však třeba uvědomit, že negativními činí tyto pseudoduchovní praktiky jejich obecný sklon, a ne individuální motivace, což odráží všeobecně hroznou a kritickou situací lidských systémů současnosti. Takové obecné sklony jsou negativního původu, vložené pseudotvůrci, a musí se úplně zlikvidovat, má-li se pravá duchovnost znovu ujmout své náležité funkce a jít svým směrem.

Dodatečně k tomu, co bylo v předcházejících kapitolách řečeno o lidských systémech, tu máme některé zvláštní body, které by bylo užitečné zvážit při zhodnocení a analýze současného stavu záležitosti, který existuje v lidstvu a lidské duchovnosti. Většina těchto bodů je praktické, sekulární hodnoty. Avšak je třeba si pamatovat, že jsou souvztažnými činiteli a odrazem duchovních okolností. Cokoli se odehrává v lidském životě, je vždy výsledkem a souvztažností duchovního stavu záležitostí, který způsobuje, že se objevují takové události a okolnosti. Tudíž jsou dobrými všezahrnujícími indikátory současného rozpoložení existujícího v lidské duchovnosti a v jejích pozemských, světských, politických, ekonomických a sociálních projevech.

1. Současné uspořádání politických systémů a vlád světa lze v zásadě charakterizovat podvody, manipulacemi, utajováním, pokrytectvím, skandály, neupřímnosti a korupcí. Lidem se jen zřídka říká celá pravda o jakékoli situaci. Dostává se jim zkreslenin, polopravd a lží. To se vše domněle dělá pro jejich prospěch, jak tvrdí vládní agentury. Tyto vládní instituce již dávno přežily svou užitečnost a staly se udržujícími samy sebe, sloužícími účelu sobeckého zisku a zkažené motivace pod rouškou služby lidem. Zadržují a ponechávají si pro sebe důležité informace a výsledky niterných objevů, aby je mohly použít pro manipulaci a pro svou vlastní moc a zisk. To lze ilustrovat rozličnými zkresleními a nedostatkem pravdivých informací o kosmických letech, měsíčních přistáních, rozličných výzkumných projektech, pátráních po UFO a mnoha jinými věcmi.

2. Uspořádání současných vládních organizací je tak sebestředné a samoúčelné, že vše, co neslouží jejich úsilí a nepodporuje jejich pozici, se považuje za životní hrozbu. To vede k ohromnému úsilí ovládat lidské chování a lidskou mysl a vykonávat a praktikovat tuto moc nad všemi lidmi. Proto se zakládají a podporují tajné vládní organizace a výzkumy, aby se nalezl ten nejlepší mocný způsob ovládání, náhrady a pozměňování lidského chování tak, že by sloužilo jen vládním účelům. To vede k vývoji všech druhů technik pro změnu chování, mysl ovládacích drog, metod propírání mozku, elektronických, magnetických, chemických, fyzikálních a jiných prostředků, které mají zajistit tento účel. Všechny tyto prostředky se pokusně užívají na lidech, velmi často bez jejich vědomého uvědomění.

3. Jako součást tohoto experimentování a jako výsledek potřeby vyzkoušet nové strategické vojenské taktiky a zbraně jsou v různých částech světa za tím účelem zinscenovány a udržovány mnohé války, revoluce, incidenty a teroristické aktivity. Jsou uměle vyvolány s využitím místních ekonomických, politických a psychologických obtíží, takže si lidé myslí, že bojují za lepší život. Co si však neuvědomují, je to, že jsou pouze pokusnými morčaty ve velkolepých plánech supervelmocí, jak vyzkoušet nově vyvinuté taktiky, zbraně a prostředky k ovládání a ničení.

4. Taková situace ovšem vyžaduje ustanovení jistých úřadů, které se zabývají falzifikací nových událostí a vytvářejí propagandu, aby se zkreslovala, manipulovala a ovlivňovala skutečnost. Drží lidi ve slepotě, poskytují jim nesprávné informace a udržují je v neustálém napětí v souladu se záměry vlády přijatými za tímto účelem.

5. Postrádání duchovního jednotícího principu, který se zakládá na lásce, vzájemném respektu, přijímání, toleranci a oceňování odlišností, vede k zaujímání krajních pozic ve společnosti, což se politicky podporuje, udržuje a využívá vládními organizacemi. Společnost jako celek je rozdělena na politické strany, v nichž lze spatřit frakce, oddělení, rozkoly a krajní názory. Na jedné straně tu máme krajní liberalismus a radikalismus; na straně druhé krajní konzervativizmus, kdy se zachovává status quo. A ve středu se nachází zprostředkující směr, který se snaží přemostit tyto extrémy.

Taková situace vede ke stálému napětí, sporům, bojům, obviňováním, pochybnostem a vzájemným úskokům a sebepodvádění. Obě krajnosti využívají stejné metody a mají stejný cíl - moc a vládu nad lidmi a nad vším jiným. Podobné extrémy existují v rámci všech lidských systémů včetně náboženských sekt a církví. Všechny jsou dětmi pseudotvůrců, a tudíž odrážejí tyto vážné, závažné negativní aspekty, čehož výsledkem jsou takové krajnosti, frakce a schizmata.

6. Takové chování, jednání, působení a manipulování, jak je popsáno výše, vyžaduje prostředky ospravedlňování a rozumového odůvodnění. To vede k rozvoji pokrytecké společenské, politické a náboženské morálky, která je konglomerátem reakcí při přizpůsobování, projekcí, nevědomých akceptací a odmítání. Zevně mohou vůdci jednat a chovat se rozhořčeně nad vším nemorálním dle jejich pojetí morálky či mravnosti, ale niterně a tajně pociťují touhu dělat přesně totéž.

7. Za základní jednotku jakékoli společenské, politické a vládní struktury se považuje pevná a spolehlivá komponenta rodiny. Neustálé napětí, tlaky, stresy a krize všech lidských systémů se však nejen odrážejí, ale ve skutečnosti fakticky začínají s rozbíjením rodinných vztahu, sexuálních vztahů a výchovy dětí.

Jak bylo uvedeno dříve, bylo veškeré uspořádání rodiny postaveno na zcela nesprávných, zvrácených, zkreslených a zmrzačených pojetích vložených do lidských tvorů pseudotvůrci. Když se něco postaví na nesprávných předpokladech, skončí to nakonec celkovým zhroucením. Neštěstí, bída, násilí, sexuální ignorance a z nich vyvěrající sexuální perverze, zneužívání a využívání v rodinných vztazích jsou dennodenní skutečností. Statistika zřetelně a jasně ukazuje, že nejvyšší procento vražd, přepadení, zneužívání, sexuálního obtěžování dětí a ostatních ohavností páchají členové rodin a na členech rodin. Je to dobrý příklad toho, jak je pojem rodiny, dětí a sexuality zcela zkreslen, zvrácen a zmrzačen od samého počátku jeho ustanovení.

8. Analýza všech lidských systémů jasně ukazuje, že jsou utvořeny, udržovány a zachovávány na principech, které se mohou identifikovat jako protikladné, nestabilní a nejisté. Kvůli tomu jsou nebezpečné lidstvu a Zemi. Tyto protichůdné, nestabilní a nejisté okolnosti se odrážejí v politických, ekonomických, společenských a náboženských systémech. Není nic v lidských systémech, na co by se dalo spolehnout.

9. Jakmile vládní a politické organizace ztratí svoji pravou perspektivu a účel a stanou se soustředěnými a zamořenými na sebe sama, všechny jejich hodnoty se soustředí do této sebestřednosti a zaměřenosti na sebe sama. Takový výsledek vede k podivnému postoji k zacházení se členy společnosti. Je třeba sloužit abstraktnímu symbolu vlády, uctívat jej a považovat ho za svatý. Porušují se individuální lidská práva, nebere se ohled na lidskou důstojnost. Každý musí podporovat tento idol, pracoval pro něj, uctívat ho a považovat za svatý. Toto je formou světského náboženství.

10. Idol potřebuje neustálé zajišťování, potravu a nápoj ve formě svátostí, které odnímají lidem stále více svobodu, nezávislost a schopnost vlastní seberealizace a sebeaktualizace. Protože se veškerá energie investuje do tohoto idolu, může být využit, aby vnutil své monstrózní a brutální způsoby vládnutí všem lidem, kteří mu dali takovou moc. Jelikož tyto způsoby vlády slouží sebestřednosti, zaměřenosti na sebe a vlastnímu přežití tohoto idolu, jsou zevrubným, úplným, celkovým a krajním porušením všech pravých duchovních, společenských, duševních a přírodních zákonů.

11. Od těchto ohromných a monstrózních porušení je jen malý krok k znesvěcení lidského života a jeho principů. Život se považuje za maso, jehož množství se má vyprodukovat na jatkách lidských systémů, tradic, zvyků a kultur a jejich obranných systémů. Neprokazuje se žádný ohled na obsah, účel, cíl a skutečnou hodnotu takového života a jeho principů. Jedinými důležitými potřebami jsou ty, které má idol, jenž musí být zachován a uctíván všemi prostředky. Má jen malý význam, zdali tyto prostředky znesvěcují život a jeho principy. K čemu by jinak život byl? Jestliže se život považuje pouze za následek náhodné záměny či kombinace některých fyzických atomů či chemických vzorců odvozených z hmotných elementů, je skutečné ničím a nemá sám o sobě a v sobě žádnou hodnotu. Kdo by se o takový život staral?

Takový je skutečný následek a důsledek lidského duchovního úpadku, který se nyní mnohonásobně zesiluje.

12. Takové porozumění, pociťování a postoje vzhledem k životu uvrhávají do pochybností jakékoli duchovní principy, které by mohly být principy života a v životě.

Není-li tu žádný nejzazší inteligentní, sentientní a milující zdroj života, pak tu není žádná definitivní pravá autorita života. Výsledkem tohoto závěru je, že mnozí lidé zaujmou postoj charakteristický tím, že nerespektují, přehlížejí a postrádají mentální potřebu jakékoli konečné autority čili Nejvyššího. Neexistují žádné zákony, které by nemohly nebo neměly být porušeny a přestoupeny. Za těchto okolností dodržují lidé zákony jedině kvůli obavám, tlakům, donucení a hrozbě ztráty jejich fyzické svobody. Taková situace potřebuje více moci a větší spoléhání se na orgány vlády, které zákon prosazují. Ale v těchto orgánech jsou však lidé, kteří jsou náchylní k týmž pocitům. U nich se pak rozvine totéž nerespektování, přehlížení a postrádání ohledu pro zákon, a pak vytvoří své vlastní zákony z pojetí a výkladů dle svých sebestředných a na sebe zaměřených potřeb.

S takovými postoji se mnoho lidí neodradí od porušování zákonů, rozumné si zdůvodňujíc, že nejsou žádné zákony, které by se nemohly překročit, a tudíž je vše dovoleno. Vězení jsou pro tyto lidi domovem, kde se jen posiluje jejich antisociální přístup a ospravedlňuje jejich činnost a chování.

13. Moderní doba svědčí o tom, že se objevují početní samozvaní guruové, duchovní vůdci, falešní proroci, antikristové a pseudospasitelé člověčenstva. Mnozí z nich profitují na lidské bídě a strádání, využívajíce nakonec tyto okolnosti pro svůj osobní, materiální, duševní, politický a náboženský zisk.

Každý, kdo využívá lidskou bídu, strádání a neštěstí pro jakýkoli osobní zisk – bez ohledu na to, kdo by to mohl být a jak dobrým by se mohl zdát, může být považován za antikrista. Je to proto, že taková osoba nepřichází z pravdy - pravého významu slova „Kristus“. Přichází z pseudojá, které touží po moci, vládě a panování nad lidmi. To je stav lži, podvodu a sebeklamu, který je protikladem k pravdě - to jest ke Kristu. Proto jsou všichni tito lidé antikristy. Prahnutí po duchovní moci panování nad lidmi vychází z pseudoduchovního stavu pekel v duchovním světě. Ten je velmi často spojen s vychytralostí, mudrlantstvím, nároky, přesvědčováním, násilím, ohromováním a přichází mnoha jmény Nejvyššího. Kvůli svému pekelnému původu má jisté schopnosti při užívání zákonů souvztažností, známých obyvatelům pekel, což umožňuje těmto vůdcům provádět jisté takzvané zázračné kousky. To se činí jen z tím účelem, aby se lidé svedli, vedli nesprávně a podvedli, aby pjali jejich duchovní vůdcovství. Mnozí takoví jsou přímým vtělením negativních duchů z tímto zvláštním účelem.

14. Jakmile veškeré úsilí o zachování, uchování a udržení lidských systémů selže, každý se snaží najít někoho či něco, co za to nese vinu. Odmítá se pak a zvrhuje odpovědnost za vlastní rozhodnutí a volby a věří se v osud a v nevyhnutelnost výsledků bez ohledu na vlastní činnost. Toto je příhodná doba utéci od přijetí toho, že každý je zodpovědný za vše, co se s ním stane, a že také sdílí odpovědnost za cokoli, co se stane se světem, kvůli jeho nezájmu, sebestřednosti a bezohlednosti vůči duchovním hodnotám a principům.

Je ale v lidské povaze někoho či něco z této situace obvinit. Jelikož se v těchto situacích nepřijímá žádná osobní zodpovědnost ani v životě osobním, ani v životě celé společnosti, nalezne se obětní beránek a je potrestán. V interpersonálních vztazích se tento obětní beránek nalezne v někom, kdo je slabší, více zranitelnější či odlišný ve svých názorech, postojích a svém životním stylu. Ve společenských vztazích se tento obětní beránek nalézá v menšinách či jiných národech. V duchovních vztazích je tímto obětním beránkem Bůh. Bůh je obviněn, že všeho, co se odehrává. Jelikož skutečného Boha Nejvyššího - není možno obvinit z ničeho, je pseudočlověčenstvem zfabrikován bůh odlišný. Takový bůh má vštípeny všechny atributy, rysy a charakteristiky lidí a stává se jak terčem uctívání (čistého modloslužebnictví, jelikož bůh neexistuje), tak i obětním beránkem. Taková situace je nyní u mnoha lidí.

15. Jiným extrémem, který nastává ve zmatku hroutících se lidských systémů, je potřeba něco nebo někoho následovat bez toho, že by se o tom přemýšlelo nebo se z to nesla zodpovědnost. Nejlépe je to možno uskutečnit úplnou poslušností, slepou vírou a následováním pseudoprincipů a těch, kdo je zfabrikovali a kteří prohlašují, že se mohou o vše postarat a vše vyřešit. Lidé se pak dostávají do iluzí, že se nemusí strachovat, přemýšlet a nalézat odpovědi a řešení, neboť se spoléhají na pseudoboha, o kterém věří, že je pravým Bohem, že je ochrání. To vše protiřečí skutečným duchovním principům a jejich zvěstovatelům. Skutečné duchovní principy zdůrazňují, že jedinec je vždy zodpovědný za svůj život; že má svobodu volby a je oprávněn si zvolit, jakou chce alternativu. Každá alternativa má své důsledky, které vytváří její volba. Takže každý plně rozhoduje o každé situaci svého života. Nejvyšší tvoří lidi ve svobodě a nezávislosti, ze svobody a nezávislosti, pro svobodu a nezávislost a do svobody a nezávislosti. Nejvyšší jim dává vše potřebné k tomu, aby učinili správná rozhodnutí, správné volby a vybrali si náležité alternativy. To je možné jen tehdy, je-li někdo zodpovědný. V takovém duchovním pojetí se netoleruje žádná slepá víra, poslušnost či vedení někým jiným.

Takové pravé duchovní principy se ovšem neberou v úvahu, považují se za nesprávné a nevhodné a jejich zvěstovatelé nedocházejí sluchu. Kdo chce vzít na sebe jakýkoli díl odpovědnosti za chaos, který produkuje lidská éra?

Všechny shora vyjmenované zvláštní situace v současném rozpoložení všech lidských systémů a lidské duchovnosti jsou ve své konečné a závěrečné fázi. V takové fázi se nutně objeví nové prvky, které pomohou zcela zlikvidovat a odstranit systémy lidské éry a zároveň oznámí a připraví počátek nového věku.

V současné době existuje několik těchto prvků:

1. Jak dochází lidská éra ke svému konci, je nutné shromáždit, soustředit a oddělit všechny negativní a zlé prvky od všech zrnek pravdy, která v lidských systémech existují. Taková zrnka pravdy se kvůli své věčné duchovní hodnotě nemohou zničit. Takový proces vede k většímu a ostřejšímu rozlišování všeho negativního od všeho pozitivního. Vše negativní a pozitivní se jeví na povrchu, není to již skryto, zahaleno, maskováno a obaleno všemi druhy pseudopozitivních, charitativních pojetí.

Aby se toto vynoření na povrch a ostré rozlišování mohlo uskutečnit, je nutný vnější vliv, který funguje jako katalyzátor závěrečného střetu. Katalyzátor přichází ve formě intenzifikace vtělování jak pozitivních, tak i negativních entit a jejich takřečených „vstupování“ na planetu nula z jiných dimenzí. Jsou vybaveny nástroji, aby provedly tento proces rychle a účinně. Přicházejí v lidské formě, jelikož používají lidská těla zformovaná v ženské děloze přírodními fyzickými procesy, ale do nich přenášejí a vtiskují svou vlastní duševnost a ducha. Od početí ovlivňují rozvoj tohoto těla v přípravě na to, že do něj „vstoupí“. Když se tělo utvoří a je připraveno vyjít ven z ženské dělohy, „vstupují“ do něj se svou duší a svým duchem. V současné době má mnoho lidí na planetě Nula tento původ. Uskutečňují a aktualizují tak svými životy a činnostmi - ať negativními či pozitivními - nutnou separací, diferenciací, identifikací, intenzifikací, vynesení na povrch a shromáždění všech negativních jevů na straně jedné a všech pozitivních na straně druhé.

2. Aby se takový proces mohl odehrát bez jakéhokoli rušení, je duchovní svět se všemi svými dimenzemi uveden do těsné blízkosti k přírodnímu světu. To se dělá za účelem intenzifikace přírodních souvztažných událostí duchovního stavu záležitostí lidské éry. Výsledkem těsné blízkosti duchovního světa ke světu přírodnímu je úplná duchovní kontrola všech událostí a jevů v přírodě. Takto se přírodní děje a jevy mohou řídit, aby se co nejvíc udržovaly v souběžnosti se svými souvztažnými duševními a duchovními událostmi. Protože duchovní svět zahrnuje v těchto dnech ve své struktuře negativní stav zvaný peklo, tato blízkost duchovního světa spouští, zintenzivňuje a iniciuje jak pozitivní, tak i negativní prvky ve stejném rozsahu. Takto se udržuje rovnováha všech prvků a není porušena svoboda volby lidských tvorů.

3. Těsná blízkost duchovního světa ke světu přírodnímu vede k opětovnému otevření dveří a postavení mostu pro přímý kontakt mezi obyvateli těchto světů. Taktéž znovu otvírá nejniternější stupeň a poprvé po dlouhém období i přístup k vlastním duchovním rádcům a komunikace s nimi již není blokována. To napomáhá shora popsanému procesu. Výsledkem tohoto otevření je to, že mnozí lidé na planetě Zemi se dostávají do styku se svými duchovními rádci a nejrůznějšími duchy a kanály jsou jim přinášena mnohá poselství. Avšak kvůli rovnováze, svobodě volby a závěrečnému oddělení přicházejí tato poselství nutně z obou zdrojů - negativního i pozitivního. Je tedy třeba být velmi opatrným při určování věrohodnosti a reálnosti zdroje těchto poselství.

4. Těsná blízkost duchovního světa světu přírodnímu a přítomnost zvláštních agentů z obou stran mezi lidmi ustanovuje vhodnou kondici pro rozvoj smyslu pro pravou duchovnost, či - v situaci negativní - pro její větší a ohavnější deformaci a praktikování. To vede k objevování se nových duchovních trendů v rámci církví, což porušuje tradiční, konvenční a dogmatické přístupy k duchovnosti a připravuje cestu pro otevření dveří k nejniternějšímu já. Na straně negativní je možno pozorovat objevování se nových dogmatických, fanatických a autoritářských trendů, které ovládají mysl lidí, nutíce je ke slepé poslušnosti a ke stylu života, který zcela ničí svobodu volby, a tedy pravé duchovní principy.

5. Jako součást této přípravy na Nový věk a na odstranění, zneškodnění a likvidaci lidské éry je Nejvyšším poskytnuto nové zjevení. Toto zjevení poprvé otvírá „niternou stránku“ toho, proč je dovoleno, aby se toto vše stalo. Do jisté míry se zjevuje obsah Velkého plánu, popisuje se pokusná fáze dějin člověčenstva, vysvětluje se proces a důvod lidského duchovního úpadku, upozorňuje se na dobrovolnost účasti v tomto pokusu a předkládají se nové možnosti volby. Takové zjevení přichází v krocích. Některým lidem byla v minulosti dána zjevení o různých věcech, která připravovala cestu k současnému zjevení. Jak se již uvedlo, bylo nejvýznamnější a nejdůležitější zjevení poskytnuto skrze Emanuela Swedenborga. Prostřednictvím této knihy přichází jiné zjevení, které se má užít při budování Nové éry a likvidaci všeho ze zvláštní lidské éry.

6. Jelikož jsou všechny události, které se odehrávají v přírodním světě, v nejzazším smyslu výsledkem a následkem stavu záležitostí v duchovním světě, je to, co se zde zřejmě stane, souvztažností událostí toho světa.

Jak bylo uvedeno předtím, pokračovali lidé, kteří učinili přechod do duchovního světa po své fyzické smrti na Zemi, v budování, udržování, zachovávání a podporování všech zvláštních znaků a stylů života této typické lidské éry. Takto to probíhalo po mnoho tisíc let. Pravidelně byly některé takové negativní společnosti schopny splnit svůj účel, a když ohrožovaly existenci korespondujícího pozitivního stavu, přivedly na sebe svůj vlastní soud vyúsťující v holocaustech, vřavách, pozdviženích a katastrofách, které zcela zničily jejich pseudosvět, dostávajíce se takto do zvláštního pekelného stavu souvztažného se zvláštností jejich zla.

V současnosti jako předchůdci konce lidské éry probíhají tyto vřavy, holocausty, pozdvižení a katastrofy v jedné duchovní dimenzi spojené s planetou Zemí, kde se shromažďují všichni lidští tvorové od posledního soudu, který se udál v jedné oblasti světa duchů v době Swedenborgova zjevení. Současná situace je však odlišná. Zahrnuje v sobě celou jednu dimenzi a všechna s ní spojená pekla, která na ni vykonávají vliv a napájejí ji ideami zel a nepravd. Celá dimenze sestává ze všech těch, kdo žili na planetě Zemi od příchodu Páně a kdo se z nějakých důvodů nezúčastnili posledního soudu, jehož svědkem byl a jenž popsal Swedenborg. Jsou v ní zahrnuty všechny oblasti a úrovně s veškerým jejich obyvatelstvem a obyvatelstvem jim příslušných pekel. Tentokrát - jelikož je účelem ukončení lidské éry - je v ní zahrnut každý bez výjimky.

Aby se lidská éra zakončila, je nutno nejprve soudit a odstranit v duchovním světě všechny a všechno vytvářející, napájející, vyživující, způsobující a udržující tuto lidskou éru za účelem zničení duchovnosti a pravého řádu Stvoření. Žádná lidská éra by neskončila, kdyby se nejprve neodstranil tento zdroj rakoviny. Jinak by opět vzplála s ještě větší zuřivostí a zavilostí. Jelikož vše v přírodním světě a v lidském rozpoložení má příčinu ve stavech a procesech duchovního světa, musí konec lidské éry započít v duchovním světě. Její kořeny, původ a její podpora tkví v duchovním světě.

Proto se nyní odehrávají pozdvižení, holocausty, katastrofy a poslední soud v duchovním světě. Protože to zahrnuje také všechna pekla s výjimkou těch, která byla nastálo uzavřena Samotným Nejvyšším, účastní se tohoto procesu a právě probíhá lítá duchovní válka, ve které se používají všechny duchovní prostředky, zbraně a taktiky v tak ohromném rozměru, že je to lidské mysli ve fyzickém těle nepochopitelné. V této válce se definitivně porazí negativní síly a již nebudou s to vykonávat vliv na lidi na planetě Zemi. Protože tu nezbude nic, co by napájelo lidské systémy, všechny se zhroutí, typická lidská éra skončí a Nový věk vstoupí do své existence. Tyto události se završily vypracováním a zveřejněním této knihy. Nyní se provádí příprava na závěrečné zhroucení a zakončení všech lidských systémů a lidské éry.

7. Vše v přírodě k tomuto zakončení lidské éry směřuje. Protože je planeta Země částí Slunečního systému, odráží se význam tohoto konce pozicí planet v tomto Slunečním systému. Dají se dohromady všechny síly účastné na tomto ukončení. Jedna z nich se nazývá Jupiterův efekt. Tento účinek právě začíná. Nezjevují se však jeho důsledky, následky, dopady a rozsah, ani to, jaká část Země a lidí na ní budou zasaženy tímto jevem. Je to věcí Absolutní prozřetelnosti Nejvyššího, kdož jest pouze Jediným, který má znalost jeho účinků a míry zničení lidstva, které na sebe uvrhne svými závěrečnými volbami na této planetě. Je mnoho předpovědí těchto účinků. Je ale třeba varovat před přijímáním těchto předpovědí jako hotových věcí. Všechny z nich mohou obsahovat nějaké prvky pravdy, ale skutečný účinek a jeho rozsah není nikomu znám. Vše to závisí na volbách, které teď učiní lidé a jejich vlády. Tato rozhodnutí nakonec určí rozsah, intenzitu, výsledek a dopad Jupiterova efektu na planetu Zemi a lidský život.

8. Jelikož jsou všechny sféry, úrovně a dimenze zahrnuty do tohoto závěru lidské éry, zhroucení politických systémů lidstva vede k nevyhnutelnosti násilného střetu supervelmocí na planetě Zemi. Tato konfrontace bude jedním ze souvztažných účinků válek, které v současnosti zuří v duchovních dimenzích spojených s planetou Zemí a jejími příslušnými pekly. Ty neobvyklé prostředky a zbraně užité ve válkách těchto dimenzí souvztaží s neobvykle ničivými a smrtonosnými zbraněmi, prostředky a taktikami, které mají supervelmoci k dispozici pro vedení budoucích globálních válek člověčenstva.

V této chvíli však ještě není jasné, zdali bude dovoleno použití nukleárních zařízení v globálním měřítku. Možnost jejich lokálního použití však není vyloučena. Jakékoli snaze o jejich globální použití možná zabrání vnější síly mimozemského původu. Kdyby nějaká supervelmoc použila taková zařízení a vyslala je na území nepřítele, mohly by být deaktivovány nebo by se některé mohly navrátit zpět k tomu, kdo je vyslal, kde by explodovaly na omezeném území dávajíce mu tak lekci.

Takové jsou možnosti těchto vnějších sil. Užití nukleárních zařízení v globálním měřítku by mohlo vyvolat takové zničující výsledky (které nemůže vypočíst jakékoli vědecké poznání, které je k dispozici) pro Sluneční systém a jeho Galaxii, že by bylo zájmem celé Galaktické rodiny, aby se za účelem zábrany této události mohly započít a vykonávat rušivé vlivy těchto vnějších sil. Taková událost by se již netýkala jen lidských tvorů. Avšak použití nukleárních zařízení v globálním měřítku není zcela vyloučeno.

Opakuje se ještě jednou: Rozsah, dopad, následky, důsledky i výsledky této konfrontace jsou závislé na rozhodnutích, která se nyní dělají. Je možno pouze sdělit, že použití všech ostatních prostředků ničení, které mají jen lokální pozemské důsledky, by bylo dovoleno v plném rozsahu. Zhoubnost těchto prostředků a zbraní (vyjma jaderných, které mají univerzální důsledky) a jejich ničivé a smrtonosné schopnosti mohou být nevypočitatelné. Vše toto bude pomáhat v Posledním soudu pseudočlověčenstva a při ukončení lidské éry jednou a navždy.

9. V tomto procesu odlišování, oddělování a vycházení na povrch všech negativních a pozitivních elementů se dosvědčuje zvláštní situace v lidských systémech, obzvláště v náboženských systémech a vyznáních. Členové většiny církví a věrovyznání vyvinuli sklon vyhledávat společné základy, aby se dosáhlo pospolitosti a byla tu snaha tolerovat ostatní a spolupracovat s nimi. V současné době se důraz klade na prostotu a všeobecnost namísto rozdílů, jak tomu bylo v minulosti. Jak se opakuje, tento trend je možno shledat v obou směrech - pozitivním i negativním. Negativní strana dává také své negativní síly dohromady ve snaze překročit jejich rozdíly při vytváření jediné společné formace pro závěrečný útok na síly pozitivní. Tyto sklony jsou součástí přípravy na závěrečný střet a na zahájení nového údobí pravé duchovnosti.

Taková je tedy současná situace, taková jsou rozpoložení a stavy věcí lidstva a lidské duchovnosti. Je to stav a rozpoložení husté tmy pouhý okamžik před pádem.

A tímto končí dějiny lidské éry, která se zde označuje jako pseudočlověčenstvo, a ustává a hroutí se navždy pseudotvořivé úsilí pseudotvůrců.

Takový je následek a důsledek lidského úpadku. Jakmile lidská éra splní svůj účel a poslouží svému užitku v rámci Velkého plánu, stane se zastaralou a neproduktivní, opotřebujíc se sama svým předurčením, nepřirozeností a abnormalitou. Když se úplně zastaví, může začít Nová éra opětovného duchovního probuzení.

Ještě jednou je tu na místě varování. Cokoli se zde zjevuje, zjevuje se pro krok, který přichází jako další v lidském opětovném duchovním probuzení. Kvůli tomu je zřejmé, že musí existovat chápání celkové situace, které to vše přesahuje. Takové chápání by teď bylo předčasné a nemůže být myslitelné bez předchozího vysvětlení, výkladu a chápání celkového pojetí.

Zdroj: ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

ÚVOD | DUCHOVNO | KONTAKTY | MAPOVÁNÍ STRÁNKY | ZPĚT