|
29.5.2016
Ty, jenž mne provázíš celou věčností,
chci ti vzdát hold, čest, slávu a úctu ještě předtím,
než budu očištěn od všech nepatřičných nánosů,
abych se mohl/mohla svobodně rozvíjet a růst v ráji na zemi.
Nikdy bych tě, můj Pane Ježíši Kriste, neopustil/neopustila,
ač to tak může v těžkých chvílích vypadat.
Jsem si vědom/vědoma tvé přízně, kterou prokazuješ
svoji bezpodmínečnou Lásku všem bytostem ve Stvoření,
a to jak těm, kteří jsou Ti nejblíž, až po ty,
kteří se od Tebe dočasně odvrátili, aby poznali,
že jim jistojistě nestojí žít v zóně vymístění,
vzdáleni trilióny světelných let od toho,
kdo je stvořil/stvořila, a který/která chce držet každou
svou bytost v náruči odpuštění, porozumění a spojení.
Ve chvílích, kdy nevidím světlo slunce na modré obloze,
nýbrž pouze černé mraky, v momentech,
kdy nejsem schopen/schopna cítit žádné city světa,
tiše mi špitni do ucha radu, díky níž Tě
ze svobodné vůle a úmyslu požádám
o upřímnou a svatou pomoc, abys mi zahojil/zahojila
všechny rány a šrámy na duši a na srdci.
Vše se pak zlepší kvantovým skokem.
Tímto Ti chci dát najevo mou náklonnost
k Tvému dobru, abychom se mohli
v čistotě milovat a spolutvořit dosud nevídané světy.
Před všemi členy pozitivního stavu tímto dávám
Pánu Ježíši Kristu slib, že do samého ukončení
negativního stavu se neobrátím proti Němu,
a kdyby mi kdy vyvstala tato idea na mysli,
prosím, ochraň mne před vším, co by následovalo.
Vše zlé je k něčemu dobré, a to má
Multivesmírný dosah, který všichni jednou plně pochopí.