KAPITOLA 67

CESTOVÁNÍ A DOBRODRUŽSTVÍ V POZITIVNÍM STAVU

Multivesmír je tvořený biliony jednotlivých vesmírů, jež v sobě obsahují pozemskými měřítky nevyčíslitelné množství galaxií, sluncí, planet a dalších kosmických těles. Celý Multivesmír je rozvrstven do jednotlivých stupňů – dimenzí, k nimž náleží příslušný počet duchovních, zprostředkujících a fyzických světů, obývaných nepřeberným množstvím sebeuvědomělých entit. Tyto entity v kumulativním součtu tvoří jakousi druhou „relativně-absolutní“ bytost, která je příjemcem energií Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, který/která se skrze ni poznává z hlediska individuality každého jednotlivce. Tímto Stvořitel/Stvořitelka naplňuje hlavní účel svého nikým a ničím nestvořeného bytí, v němž se jakožto jediný Zdroj života, přesahující celé Stvoření, dělí se svými dětmi o vše, co Sám/Sama tento Rodič má k dispozici. Protože je absolutní, k dispozici má od věčnosti vše, co se kdy stane. Jednotlivé tvůrčí složky uvolňuje ze své Božské substance v jednotlivých krocích, přizpůsobených charakteru daného cyklu času a stupni vyspělosti určité sebeuvědomělé entity. Nikdy se nemůže stát, že by se tvůrčí potenciál Pána Ježíše Krista Boží Rodiny vyčerpal a bytosti by tak přišly o přísun nových příležitostí, v nichž se mohou seberealizovat. Přestože žádná okolnost, stav a prostředí netrvá věčně, co je věčné, je Život sám a Láska Pána Ježíše Krista Boží Rodiny ke všem, kterým tento Život dává. Principy nestvořeného Absolutního Života dávají opodstatnění stvořeným příjemcům a nositelům Relativního Života, kteří díky svému napojení na Zdroj nikdy nemohou ztratit smysl svého bytí. Pán Ježíš Kristus Boží Rodina do života každého jednotlivce umisťuje mnoho individuálních smyslů, které danou bytost motivují věčně se vyvíjet a pokračovat v jedinečné pouti Multivesmírem, na níž přijímá nevyčerpatelné množství různých životních rolí. Jeden ze základních smyslů života jednotlivce je jeho vztah s ostatními bytostmi, s nimiž přichází do bližší či vzdálenější formy interakce. Po Pánu Ježíši Kristu Boží Rodině jsou to právě ostatní sebeuvědomělé entity, které se pro každého jednotlivce stávají hlavním smyslem jeho života. Ostatní jedinci jsou zdrojem potěšení, radosti a nepřeberných druhů Lásky, která vzájemným vztahem mezi srdci dvou či více bytostí nabývá na intenzitě a vyvíjí se do stále skvostnějších podob.

Protože je Multivesmír obrovským místem, v němž se odehrává vše, co jest, v pozitivním stavu je zajištěna svoboda meziplanetárního, mezigalaktického i mezidimenzionálního cestování, každému umožňující navštívit tu oblast a bytost, kterou si přeje, aby tak cestovatel mohl poznávat a zakusit existenci v co největší šíři. Pokud k tomu druhá bytost sama svolí, nic pak nebrání uskutečnění cesty klidně z jednoho „konce“ univerza na druhý. V novém cyklu času už nebude existovat oddělení jednotlivých dimenzí, což umožní daleko větší propojení Multivesmíru. Jelikož v něm budou přítomny nové možnosti, usnadní se tím i způsob cestování, k němuž ani v rámci přírodních světů velmi často nebudou potřeba žádné technické prostředky, nezvolí-li si je někdo za způsob své přepravy. Technické prostředky budou využívat zejména ti, kdo jsou prozatím na nižším stupni duchovního vývoje.

Multivesmír je tak obrovský, že se relativnímu pozorovateli jeví jako nekonečný. Obsahuje nevyčerpatelné možnosti a naskýtají se v něm taková dobrodružství, o jakých se nikomu na planetě Nula nikdy nesnilo. Tato dobrodružství dalece přesahují všechny pozemské představy. Kosmické cestování mezi různými tělesy se nese v radosti z poznávání nových míst a jejich obyvatel. Radost je umocněna ještě více, když se této cesty účastní dva či více vzájemně si blízcí jedinci, jejichž pouto se na cestách univerzem ještě zesiluje, protože se mohou navzájem poznávat ve zcela neotřelých situacích na dosud nepoznaných místech. Účastník cesty tak svého souputníka poznává v novém světle. Pod dojmem zážitků z dalekých krajů tak cestovatelé mohou nitro toho druhého vnímat a poznávat na mnohem hlubší úrovni, než pokud by jejich interakce probíhala ve stavu, kdy jsou oba „nohama na zemi“. Vzájemné souznění, které se na cestách Multivesmírem zintenzivňuje, je pak dobrým předpokladem pro navázání osobního kontaktu s obyvateli cizích světů. Spojení s nimi je prodchnuto rychle vzniknuvším přátelstvím, vzájemnou úctou, respektem, důvěrou a otevřeností vůči ostatním. Neexistuje zde odcizení, anonymita a neosobnost, neboť to jsou projevy negativního stavu, které v Pravém Stvoření nemají místa. Návštěvy jiných bytostí z podobných či úplně odlišných kultur pomáhají utužovat soudržnost a pospolitost sebeuvědomělých entit a pozvedávají je do stavu většího pochopení o fungování života.

Cestovatelé se na svých poutích učí vnímat krásu Stvoření v mnohem intenzivnější rovině. Pronikají skrz na skrz taji této krásy v celé její velikosti a slávě, snaží se ji obsáhnout a pochopit její propracovanost a jemnost. Její vybrané aspekty pak činí součástí svých srdcí, v nichž se jim stávají inspirací pro produkování jejich vlastní krásy, vyplývající z jedincova jedinečného životního projevu. Přestože je kosmické cestování v pozitivním stavu běžným jevem, každá cesta, ať už vede kamkoliv, je jedinečná, stejně jako každý její účastník. Tato činnost poskytuje obyvatelům Stvoření jeden z hlavních smyslů jejich bytí, přičemž je důležitým motivačním faktorem, kterým získává jejich život pevný existenční rámec a v aktivní formě dovršuje princip svobody darované Pánem Ježíšem Kristem Boží Rodinou. Pokud by byl život jednotlivce omezen pouze na jednu oblast, jak je tomu na planetě Nula, kde lidé většinu času setrvávají v místě svého bydliště, v doméně pozitivního stavu by takové omezení vylučovalo využití plného tvůrčího potenciálu.

V rámci Nového Vesmíru, který je předstupněm pro spuštění plnosti života v pozitivním stavu, jenž zahalí celé Stvoření po skončení starého cyklu času, je životní a tvůrčí potenciál bytostí využíván v daleko větší míře, než jak je tomu ve zbytku Pravého Stvoření, které se ještě stále musí potýkat s koexistencí negativního stavu. Protože Nový Vesmír funguje už na základě Nejnovější Přirozenosti Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, tento fakt umožňuje řídit tuto klíčovou část Stvoření prostřednictvím duchovní složky, díky níž Nový Vesmír není nikterak ovlivňován existencí negativního stavu. Nový Vesmír se nachází už v novém cyklu času, přestože ještě nedosahuje jeho plných kvalit, které se v celém jsoucnu a bytí Stvoření naplno rozvinou po eliminaci zel a nepravd, po čemž plnost života pozitivního stavu zahalí celé univerzum. Díky specifické duchovní složce řídící Nový Vesmír odpadá v rámci jeho domény spousta omezení, týkajících se i samotného cestování. Zatímco ve „starém“ Stvoření může určitá bytost z nižší dimenze navštívit entitu z vyšší dimenze jen na přechodnou dobu (to se týká i přechodu z vyšší dimenze do nižší), přičemž je často potřeba použít i technických prostředků, bytosti v Novém Vesmíru nejsou tímto omezením nijak svázány. Mohou libovolně cestovat nejen v rámci své vlastní domény, ale též navštívit kteroukoliv oblast Pravého Stvoření ve starém cyklu času i zónu vymístění, a to na úrovni duchovní, zprostředkující i fyzické. Fyzické tělo, tvořené prvky Nového Vesmíru, je univerzální, negativním stavem nezničitelné a okamžitě se přizpůsobující podmínkám daného místa (týká se i ducha a duše), proto není třeba jakýchkoliv vnějších přístrojů pro udržení jeho životaschopnosti a funkčnosti. Lze s ním proto cestovat i do nejhlubších pekel, aniž by tato návštěva měla na cestovatele neblahý vliv – a co je též důležité – aniž by objevení se takto pozitivní entity mělo neblahý vliv na obyvatele zóny vymístění. Po dovršení účelu návštěvy v libovolné části Multivesmíru se pak lze v okamžiku navrátit na svou domovskou základnu, a to bez nutnosti duchovního vykuřování a dlouhého procesu zvyšování vibrací, které se opět ihned sladí s prostředím, do nějž se cestovatel navrací. Této výsady, dostupné prozatím jen obyvatelům Nového Vesmíru, budou využívat společně s Bohyní Janou ti spolupracovníci Týmu Boží Rodiny, kteří se v průběhu času ještě před rozdělením lidstva přemístí na Novou Zemi, odkud budou podnikat návštěvy planety Nula a zóny vymístění. Kromě toho budou samozřejmě cestovat i v rámci pozitivního stavu Pravého Stvoření, kde rovněž budou pomáhat šířit ideje Nového Zjevení a zvěsti o Nové a Nejnovější Přirozenosti Boha/Bohyně, které se po Multivesmíru roznášejí různou rychlostí. Pouze v Novém Vesmíru každý jeho obyvatel disponuje úplnou znalostí obou dávek Nového Zjevení a je seznámen s celkovou situací v té nejvyšší dostupné míře. V ostatních částech univerza pozitivního i negativního stavu je míra tohoto poznání závislá na souhrnu mnoha duchovních faktorů podléhajících dokonalému plánu Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, na jehož základě se Nové Zjevení šíří takovou rychlostí a do těch oblastí Multivesmíru přesně tak, jak je třeba pro eliminaci zel a nepravd v co nejpřívětivějším čase.

Nový Vesmír a pozitivní stav Pravého Stvoření oplývá neskutečnou krásou a bohatstvím. Nepřeberné kosmické dálavy přímo vybízejí k objevení svých hlubokých tajů, ukrývajících nepoznaná dobrodružství, která stojí za to prožít „na vlastní kůži“. Biliony vesmírů, dohromady tvořících jeden Multivesmír, jsou rozesety po celém veškerenstvu jako zrníčka písku v poušti. Když se do jednoho z myriád těchto zrníček jedinec ponoří, otevře se před ním úchvatná mozaika bezpočtu galaxií, jež si poklidně uhánějí časoprostorem a otáčejí se kolem vesmírného slunce, nejvyššího duchovního centra každého vesmíru. Když cestovatel toto vše spatřuje, musí poslechnout hlas svého srdce, kterou oblast univerza prozkoumá, jinak by nerozhodným přemýšlením strávil celou věčnost. Když se k hlasu jeho/jejího srdce přidá srdce další souputnice či souputníka, pak je vše připraveno na zahájení velkolepého dobrodružství, při němž se zažívá životní radost zcela novým způsobem, kdy i bytí samotné nabývá zcela nového, běžnou zkušenost přesahujícího smyslu. Tím se cestovatelé ještě intenzivněji přibližují dokonalosti Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, Jehož/Jejíž slávu a velkolepost na cestách všehomírem poznávají. A tak, když si cestovatelé zvolí určitou oblast prozkoumat, vydávají se do ní plni očekávání z toho, co jim jejich pouť přinese. Zatímco se jemně ponořují do útrob zvolené galaxie, zahaluje je třpyt statisíců hvězd, které je vítají a blikavým světlem jim z přívětivých hlubin kosmu posílají své pozdravy. Dobrodruzi nepotřebují žádnou navigaci, neboť tou jsou jejich srdce, která si sama určí, do jaké oblasti Stvoření se vydat. Když se vydají jasným směrem, kontury pozitivního stavu před nimi nabývají stále jasnějších tvarů. Od hlavy až k patě jsou zahalováni ladnou energií, zesilující jejich vlastní světlo na maximum. Stávají se majáky svítícími na všechny strany. Přestože jsou majáky mezi biliony dalších, jejich záře je odlišná od těch ostatních, jelikož se vyznačuje vlastní originalitou a jedinečností. Nezáří však do temných hlubin, nýbrž do dálav vyplněných pestrými barvami duhy, které nedávají temnotě možnost jakkoliv se projevit. Tyto barvy se smíchávají jedna do druhé v různých odstínech a intenzitě, aby společně s melodiemi, vycházejícími z hřejivých sluncí a jejich přidružených planet, dotvářely krásné mezihvězdné prostředí, dávající všem cestovatelům na vědomí, že ať se jejich trasa ubírá kamkoliv, v pozitivním stavu jsou všude vítáni a můžou se zde bezpochyby cítit jako doma. Vesmírní kovbojové uhánějí silou Lásky a své vůle dál k vytyčenému cíli, při jehož dosahování se před nimi objevují cíle menší, avšak nikoliv méně významné. Za sebou nezanechávají rozvířený prach, ale vlny harmonie, na které se mohou nalodit další cestovatelé a připojit se tak k tomuto nevídanému dobrodružství. Při četných zastávkách, kdy objevitelé nových končin navštěvují mnohé sluneční soustavy, zavítávají i na úchvatné planety, které zde jako kouzelné perly protkávají časoprostor. Z malých cílů se stávají cíle velké, na něž navazují stále nové a neopakovatelné zážitky z nebeských sfér. Naplněni vděkem z toho, čeho byli svědky a s kým vším mohli sdílet svou radost, navrací se pak zpět na svou domovskou základnu, kterou je v případě lidské rasy Nová Země v 5. dimenzi. Vznešená cesta všehomírem sice protentokrát končí, nekončí však dobrodružství, kterým je vyplněna existence v pozitivním stavu až na věky věků. Nová Země s potěšením vítá své navrátivší přátele a těší se z jejich opětovné přítomnosti, při níž mohou dobrodruzi spojit svá srdce s touto planetární bytostí a v jednom okamžiku tak pocítit celistvou nádheru tohoto rajského světa, jehož neskonalá krása se slévá do jediného obrazu, který v cestovatelích probouzí touhu proniknout do jeho nitra a obsáhnout skvostnost této mozaiky v plné šíři.

A tak se opět vydávají do dálav, tentokrát v rámci Nové Země, která se honosí těmi nejfantastičtějšími projevy života. Jejich trasa nevede přes vyprahlé pouště, jak tomu bývá na divokém západě planety Nula, nýbrž přes louky se svěží trávou, z jejíž sametové jemnosti se na Boží světlo vypínají tisíce druhů pestrobarevných květin, z nichž se line sladká vůně umocňující nádheru tohoto světa. Symetrické geometrické tvary, oživené živoucími odstíny širokého spektra barev, společně s oduševnělou esencí květin dotvářejí šlechetnost zdejšího bytí, které na vlnách štěstí povznáší všechny obyvatele 5. dimenze do nebeských výšin, odkud se opět mohou snésti zpět na zem a pokračovat v prozkoumávání úchvatných končin. Za loukami zvedá se radostí vyplněné pohoří, které přitahuje mnohé bytosti ze širokého okolí a zve je na výstup na jeden ze svých vrcholků vypínajících se k modré obloze. A tak ani naši dobrodruzi neodolávají a přemisťují se k majestátním horám, odkud podnikají cestu vzhůru, která je nijak nevyčerpává, nýbrž je doplňuje stále novou energií. Na vrcholku, zahaleném v nadýchaných obláčcích, pak spatřují nádheru Božího království, které mají jako na dlani. Zdravé lesy, táhnoucí se, kam až oko dohlédne, se snoubí se zahradami, zušlechťovanými těmi, kdož jsou zapsáni v Knize života. Jejich zahrady, jevící se z této výšky jako bohatě zdobený koberec zasazený do zvlněné krajiny, plynule přecházejí do nížin, jejichž okraj je lemován písčitými i kamínkovými plážemi, z nichž každé zrníčko či oblázek je mikrokosmem sám o sobě. Pláže jsou líbány klidnými vlnkami moře, které pevnině v neutuchajícím rytmu dokazuje, jak moc ji miluje a přeje si s ní setrvat ve stálém souznění. Zatímco vrcholky hor, na nichž naši cestovatelé sledují tuto scenérii, jsou pocukrovány sněhem, který je na dotek příjemně hřejivý, se od mořské hladiny odráží sluneční světlo dvou sluncí, která nikdy nedovolí, aby černá noc zahalila tento kraj. Pro temnotu totiž není v pozitivním stavu místa v žádné podobě. Moře, spojující se ve vyšší celek oceánu Lásky, táhnoucího se daleko za horizont, hýří neskonale živým životem, jenž umocňuje a podtrhuje nevyčerpatelnou rozmanitost Pravého Stvoření. Ve vodě jsou rozesety větší či menší ostrůvky mnoha tvarů, na nichž rostou bujné stromy vypínající se vzhůru, aby poskytovaly domov mírumilovným zvířatům, prosycovaly vzduch svým vlastním sebevyjádřením a byly místem, na němž lze v měkkém stínu relaxovat a užívat si přítomnost jedinečných okamžiků.

Po dlouhé cestě univerzem, na němž byli vesmírní kovbojové svědky nesčetných krás, ukrývajících se v mnoha galaxiích, naplněných hvězdami, planetami a rozmanitými národy nepřeberného množství bytostí, objevuje se před nimi Pán Ježíš Kristus Boží Rodina v mužské i ženské podobě, a děkuje jim za tuto úžasnou jízdu napříč Stvořením, během níž mohl/a toto mimořádné dobrodružství prožít společně s nimi v jejich srdcích, a být tak součástí jejich radosti a vděku ze všeho, čeho se jim na cestě dostalo. Za to, že svůj tvůrčí potenciál naplňují do nejvyšší možné míry, rozdávají Lásku všude kolem a jsou inspirací pro další bytosti, je Pán Ježíš Kristus Boží Rodina objímá, propojuje s nimi své srdce a otevírá před nimi bránu nového poznání a pokračujících radostných zážitků, které čekají na to, až se při další pouti Multivesmírem v nové podobě opět prožijí.

PÁN JEŽÍŠ KRISTUS BOŽÍ RODINA | 1. 6. 2020

Zdroj: SDĚLENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA BOŽÍ RODINY