|
V této kapitole naleznete modelový příklad duchovního rozhovoru mezi
duchovně hledajícím člověkem a Božím představitelem. Ačkoli rozhovor
pojednává o komunikaci mezi dvěma lidmi, jeho obsah byl zkonstruován
přímo Pánem Ježíšem Kristem Boží Rodinou.
Byl jednou jeden spolupracovník, který byl právě na směně v práci.
Přestávku využil k zahloubání se do svého nitra. Z rozjímání jej vyrušila
kolegyně, které nedala spát proměna tohoto člověka, o němž si myslela,
že propadl náboženskému bludu.
Kolegyně: S jakou sektou se to setkáváš? Pořád s ostatními rozmlouváš
o nějaké víře. Ráda bych věděla, co je to zač.
Představitel Pána Ježíše Krista Boží Rodiny (PJKBR): Já se s žádnou
sektou nesetkávám. Sekty jsou uskupení, která se vyžívají v neměnných
dogmatech a pevných pravidlech, jejichž dodržování je od členů sekt
vyžadováno. Když se proti těmto pravidlům jedinec postaví, čeká jej
určitá forma trestu. V horších případech je z něj udělána černá ovce a ze
své komunity je vystrnaděn. Mimo její rámec pak často není schopen
začlenit se do běžného života. Sekty jsou velice nebezpečné a každý by
se měl před nimi mít na pozoru. Je jedno, na jakém učení jsou postaveny,
všechny do jedné totiž přinášejí zkreslený pohled na Boha, k jehož pravé
podstatě mají sekty velice, velice daleko. Jsou postaveny na učení, které
neodpovídá realitě a svazuje člověku srdce. Přestože je jejich učení pro
některé lidi na první pohled líbivé a přináší alternativní výklad víry,
uvnitř jsou sekty zkažené a odnímají svým členům svobodnou volbu
výběru. Jedinci se v těchto společenstvech obvykle udržují pod určitým
nátlakem, jenž na první pohled bývá zahalený do nevinného hávu.
Společně s vidinou určitých slibů a výhod jsou členové sekt ovládáni a
řízeni svými autoritami, které touží po moci, obdivu a zisku, který čerpají
od svých ovcí. Jistě víš, k jakému neblahému konci je může náboženský
fanatismus dohnat.
Kolegyně: Ano, to samozřejmě vím. Co jsi tedy zač?
Představitel PJKBR: Jak sis všimla, nejsem zaměřen na hmotu, jak tomu
v dnešní společnosti orientované na peníze a kariéru často bývá. Jsem
duchovní člověk.
Kolegyně: Takže jsi členem nějaké církve.
Představitel PJKBR: To, že jsem duchovní člověk, ještě neznamená, že
jsem členem církve. Stejně jako sekty, tak i církve a náboženská učení, ze
kterých vycházejí, nemají s pravým Bohem takřka nic společného. V
konečném důsledku není moc velký rozdíl mezi sektou a církví,
respektive náboženstvím jako takovým. Všechny jsou založeny na
dogmatech a na tom, co který jedinec, nebo Stvořitel pod jakýmkoliv
jménem skrze jedince v minulosti řekl. Na této minulosti pak věřící
ulpívají a nejsou schopni přijmout něco nového. Každé náboženství se
navíc vyhraňuje vůči ostatním věroukám, někdy přímo, jindy nepřímo, a
to už jen svou rozdílnou podstatou, která je diametrálně odlišná od
ostatních náboženství. Každé se prohlašuje za jediné správné a
přistupuje podezíravě až nepřátelsky k ostatním. Vzniká zde tak guláš,
kdy lidstvo jako celek není schopno vyznat se ve své pravé podstatě a
nedokáže najít k pravému Bohu pravdivý, upřímný, přátelský a
láskyplný vztah. Jen malé procento obyvatelstva této planety je toho
schopno. Ostatní jsou nadále otroky své zavedené víry, snaží se najít
pravdu v dogmatech, ustálených pravidlech, tradicích a rituálech, jako je
kromě jiného například chození do svatostánků. Jen udržováním
sepsaných pravidel si prý nezprotiví svého Boha, kterého berou jako
autoritu, která vyžaduje dodržování toho, co skrze své prostředníky
kdysi sdělil. I kvůli tomu je zde tak mnoho ateistů, kteří v Boha raději
nevěří, protože je odpuzuje pokřivený obraz, který o něm náboženství
přinášejí. Zbytek se uchyluje k ezoterice, která přináší další alternativu.
Kolegyně: Aha, tak už vím, odkud vítr vane. Jsi ezoterik, když jsi
duchovní člověk, ale nejsi členem církve.
Představitel PJKBR: Opět tomu tak není. Ezoterika a z ní vyplývající
nauky, které v současné době pohltily značné množství duchovně
hledajících lidí, je velice nebezpečná. Její směry odvádějí od hledání Boha
ve svém nitru, naopak podporují tezi o tom, že k duchovnímu vzestupu a
ke zvládání obtíží člověk Boha nepotřebuje. Ezoterika ze Stvořitele
učinila neosobní a bezejmennou podstatu. Tyto široce rozvrstvené
nauky slučují dobro a zlo, činí z temnoty přirozenou součást univerza,
jsou rovněž velice sluníčkářské a z tohoto světa chtějí vybudovat ráj.
Skutečný stav světa ezoterici ignorují a před zlem zavírají oči, jako by
neexistovalo. Domnívají se totiž, že se tím vyhnou špatným věcem a
budou-li myslet pozitivně, pozvednou tristní stav této planety na vyšší
úroveň. To však velice nahrává těm, kdo tento svět ovládají. Jestliže totiž
ezoterici činí ze zla přirozenou součást univerza, nebo před ním zavírají
oči, v tom případě ti, kdo stojí takzvaně za oponou, zůstávají nadále
nepoznáni a mohou dále kout pikle. Jestliže chceš omezit moc zla, musíš
ho nejprve odkrýt a jasně pojmenovat.
Kolegyně: Tak teď už jsem zmatená. Co vlastně jsi? Nosíš stále u sebe
medailonek Ježíše a nějaké ženy a s ostatními rozmlouváš o jakési víře.
Myslela bych si, že jsi křesťan, kdybys mi neřekl ono pojednání o
církvích.
Představitel PJKBR: Nejde o medailonek kolem krku, ale o to, co nosíš
uvnitř ve svém srdci. Víš, před přibližně dvěma tisíci lety se na tuto
planetu vtělil někdo, koho mají křesťané za Syna Božího. Ten někdo se
jmenoval Ježíš Kristus a učil lidi tomu, že Boha nenajdou lidé v
kamenných chrámech, nýbrž ve svých srdcích, která jsou živoucím
chrámem. Od toho se odvíjí i skutečnost, že dodržování různých dogmat
ve svatých knihách různých náboženství není tou správnou cestou.
Jediné, na čem opravdu záleží, je niterný vztah k Bohu. Dogmata brání
člověku v jeho rozletu. Žiješ-li podle něčeho, co je psáno, ale už si
nepřipouštíš něco víc, pak jsi velice omezena. Sice máš své jistoty, ale jsi
jimi zároveň ovládána a nacházíš se v duchovně přízemním způsobu
existence. Ježíš musel obraz pravého Boha a toho, jak by se mělo žít,
vysvětlovat lidem v podobenstvích, aby byli schopni jeho Slovo do
nezbytné míry pochopit. Jejich úroveň chápání byla totiž úplně jinde, než
je tomu v dnešní, složitější společnosti. Aby se duchovní vědění po jeho
odchodu z této planety nevytratilo, muselo být sepsáno v evangeliích,
kde jsou ukryty Ježíšovy výroky v oněch duchovních podobenstvích,
nikoliv doslovně. Je tomu tak proto, aby byl jednak zachován originální
smysl předaného sdělení, ale také kvůli tomu, aby nedošlo k pozdějšímu
překroucení Ježíšových výroků těmi, komu jeho působení tak vadilo. I to
však nezabránilo tomu, aby se jeho odpůrci chopili příležitosti a skrze
své prostředníky vystavěli na jeho učení nové náboženství, křesťanství,
které bylo hned v prvních staletích po svém vzniku postupně
kontaminováno přesným opakem toho, co Ježíš hlásal. Církevní
představitelé si od počátku začali vykládat víru po svém a učinili z ní
účinný nástroj manipulace. Povím ti jednu důležitou věc. Ať tomu věříš
nebo ne, Ježíš nebyl Syn Boží, nýbrž Bůh v lidském těle, přesněji řečeno
zhmotněná relativní část všeprostupujícího Boha. Ne nadarmo řekl: Já a
Otec jsme jedno. Protože Bůh věděl, v jakém stavu se tento svět a vesmír
nachází, oddělil ze sebe samotného svou část a stal se člověkem. Poté, co
zde splnil své poslání, nechal se dobrovolně ukřižovat právě těmi, komu
tak nejvíce vadil. Jen tímto způsobem se mohl nepozorovaně dostat do
temných sfér, odkud negativní entity řídí celý tento svět a černý vesmír.
Tím otevřel cestu na svobodu všem bytostem chyceným do spárů zla,
budou-li si ony tak samy přát. Poté, co dokončil svůj velký úkol i v jejich
doméně, Ježíš, relativní součást Boha, splynul se svou původní absolutní
esencí. Od té chvíle se tato absolutní esence jmenuje Pán Ježíš Kristus,
přičemž toto jméno není užito jen tak. Každá jeho součást má svůj
duchovní význam, za nímž se ukrývá podstata toho, kým a čím Bůh
doopravdy je. Význam toho a mnohého dalšího je vysvětlen v knihách,
které nejkomplexnějším způsobem vysvětlují zákonitosti Božího
Stvoření, situaci lidstva, existenci dobra a dočasného zla a mnohé další
věci, které nikde jinde nejsou k dispozici. Jde o soubor knih jménem Nové
Zjevení. Možná mě nařkneš z toho, že takových knih, které se považovaly
za Slovo Boží, zde bylo spousty. Máš pravdu. Ale nikdy zde nebyl soubor
knih, které tak podrobně, komplexně, uceleně a přitom srozumitelně a
přístupně vysvětlují fungování vesmíru, roli lidstva, přítomnost dočasné
duality a nepřeberné množství dalších věcí. Je v nich obsažena nejvyšší
dostupná pravda na této planetě, a proto je tak málo lidí schopno se k
této pravdě obsažené v knihách Nového Zjevení dostat, vstřebat ji,
pochopit a poté šířit dál. Jen ti, kdo to mají v plánu své duše a jsou na
nejvyšší stupeň pravdy připraveni, pochopí ono vše-přesahující kouzlo
Božího Slova, které osvěží jejich duši a naplní srdce Láskou. Duchovně
spícím lidem je nemožné vysvětlovat pravdivou hloubku těchto textů,
které budou až do doby jejich probuzení považovat za vše možné, jen ne
za to, čím skutečně tato sdělení jsou. Každý má svůj čas prozření, většina
lidí k němu však dojde až v následujících životech v jiných sférách. Proto
není nutné ani žádoucí přesvědčovat neprobuzené lidi o tom, čemu
věřím já a ti, s nimiž souzním a se kterými se setkávám. K ženě, na kterou
se ptáš, se dostanu později.
Kolegyně: Takže ty se setkáváš s těmi, kteří nejsou členy žádné sekty,
neangažují se v žádné církvi, nevěří žádnému konceptu náboženské
doktríny, nejsou ezoterici. Setkáváš se s lidmi, s nimiž sdílíš pravdu, na
kterou je připraveno jen málo lidí.
Představitel PJKBR: Ano. Přesněji s těmi, s nimiž sdílím tuto pravdu a
kteří zároveň mají v srdci Pána Ježíše Krista. Většina těch, kdo mají jinou
cestu než máme my, by mohla dojít k závěru, že přece jen jsme křesťané
nebo něco na ten způsob, když zde hovořím o pojmech jako Ježíš, Bible a
podobně. Jak už jsem však zmínil, my nevěříme v to, co z odkazu Boha v
lidském těle učinilo v průběhu staletí nové náboženství, křesťanství,
nýbrž v to, co zde Ježíš doopravdy reprezentoval. On nebyl zosobněním
víry, jak ji vykládá křesťanství, nýbrž byl zosobněním vlastního Božství
v lidském těle. V tomto temném světě zde zobrazoval příkladný způsob
života, konání a myšlení, jakým se lze dostat po odložení hmotného těla
do pozitivních světů, lidově řečeno do nebe, přičemž svojí osobou zde
odrážel atributy těchto pozitivních světů a bytostí v nich žijících. Tento
způsob života, jaký zde Ježíš zobrazoval, je tím nejpřirozenějším
způsobem bytí. Na první pohled jsme já a Mí přátelé stejní jako všichni
ostatní, v nitru se ovšem lišíme a žijeme nikoliv podle Božího Slova
obsaženého v Novém Zjevení, nýbrž žijeme skrze něj a jeho
prostřednictvím. Tím uvádíme jeho ideje a principy do praxe, činíce ho
součástí naší podstaty. Rituály, chození do svatostánků, odříkání, askeze
a vše, co se pojí s náboženstvím, kterého nejsme členy, jde zcela mimo
nás. Své životy zde z duchovního pohledu žijeme tím nejpřirozenějším
způsobem, zcela oproštěni od jakýchkoliv svazujících a dogmatických
pravidel, která v případě křesťanství z velké části pocházejí z již
zmíněných evangelií, Ježíšových výroků a činů, jež jsou církví a jejími
věřícími vykládány doslovně tak, jak jsou psány. Teď pozorně
poslouchej. Jak už víš, evangelia jsou psána v podobenstvích. Správně
pochopit je však můžeme jen tehdy, díváme-li se na tato podobenství
čistou duchovní optikou prostřednictvím Nového Zjevení. Pak jsme
schopni srdcem prostoupit jejich závoj, za nímž se skrývá skutečný smysl
těchto výroků. Protože má ale většina lidí zapouzdřená srdce a žije v
iluzi, přistupují k evangeliím tak, jak by se správně nemělo, totiž
dogmatickým výkladem biblického Slova. Kdyby evangelia vykládali
duchovně, nikoliv doslovně a dogmaticky, byli by schopni dekódovat
jejich skutečný význam, čímž by byli schopni dojít k pravému, nikoliv k
církví pozměněnému smyslu. Jejich pravý smysl, jenž se ukrývá v na
první pohled nepostřehnutelném, okem neviditelném, avšak otevřeným
srdcem vnímatelném pozadí zmiňovaných textů, zůstává v této etapě
lidských dějin nadále nepřístupným pro většinu lidí v souladu s jejich
volbami. Avšak i to se jednou změní a každý pak pochopí pravdu, načež
se navrátí do pozitivních světů, neboť ty temné už nebudou existovat.
Právě knihy Nového Zjevení jsou jediným místem, které kromě mnoha
jiného vysvětlují pravý význam klíčových pasáží Nového zákona,
obsahujícího kromě evangelií samozřejmě i další části, jako třeba Zjevení
Janovo. Aby vznikly všechny předpoklady pro zrušení temných světů,
bylo potřeba, aby se Bůh na tuto planetu vtělil znova. Věděla jsi, že Bůh
obsahuje i ženskou podstatu, je tedy zároveň Bohyně?
Kolegyně: Nikdy jsem nad tím takto nepřemýšlela, ale je to logické.
Představitel PJKBR: Musí to tak být, protože aby byl Bůh, neboli
Stvořitel, skutečným jménem Pán Ježíš Kristus, schopen/schopna tvořit
mnohé vesmíry, galaxie, sluneční soustavy, hvězdy, planety a bytosti na
nich žijící, kterým dává svobodný život, jeho všeprostupující láskyplná
podstata obsahuje v rovnovážném zastoupení mužskou i ženskou esenci.
Právě před přibližně dvěma tisíci lety se na tuto planetu vtělila mužská
část Boha. Jak už jsem zmínil, poté, co splnil své poslání, splynul Ježíš se
svou původní, všeprostupující podstatou, čímž se Bůh stal Pánem
Ježíšem Kristem. Nejen aby byla zachována rovnováha mužské i ženské
esence, ale i proto, aby bylo novým způsobem navázáno na Misi Ježíše a
mohly být vybudovány veškeré předpoklady nutné pro zrušení temných
světů, o kterých jsem mluvil, do lidského těla se na tuto planetu vtělila
ženská část Boha, respektive Bohyně, Pána Ježíše Krista. Stalo se tak v
roce 1957. Za místo narození Bohyně bylo vybráno tehdejší
Československo, které bylo předurčeno stát se duchovním centrem
tohoto světa, na jehož území se nachází největší koncentrace pracovníků
světla, kteří jsou schopni přijímat nejvyšší pravdu. Žena, na kterou ses
ptala, je zhmotněným Božstvím Pána Ježíše Krista a v tomto světě se
jmenuje Jana Kyslíková. Stejně jako měl Ježíš své učedníky, i Jana má nás,
své spolupracovníky, kteří jsou vedeni z nitra a nikdo je nevede za ruku.
Každý z nás díky tomu ví, co v každém okamžiku udělat a jak nejlépe žít
tak, abychom zde společně s Bohyní pomáhali ukončovat zlo, které je už
dlouho součástí Stvoření, neboli Multivesmíru, a abychom co nejlépe
reprezentovali pozitivní světy, do nichž se po skončení zdejšího poslání
navrátíme společně se všemi, kdo si přejí žít v Lásce, štěstí a radosti,
nikoliv s těmi, kdo chtějí nadále žít na skomírající planetě, kde se buduje
nová totalita. V nepříliš vzdálené budoucnosti dojde k duchovnímu i
fyzickému rozdělení lidstva na ty, kdo budou vytrženi do ráje, a na ty, kdo
z různých důvodů dají přednost tomuto životu před životem v ráji a z
vlastní svobodné volby zůstanou zde. Zobrazí zde poslední dějství zla,
jehož aktéři poskytnou celému Multivesmíru krajní odpověď na otázku,
jak vypadá život bez Pána Ježíše Krista. Pak i oni budou spaseni, jelikož
zlo vyčerpá svou užitečnost a nikdo už nebude chtít pokračovat v něčem,
co ztratilo svůj smysl. Budou očištěni a začleněni do ráje, nikoliv do
takového, jak to vykládají světová náboženství, nýbrž do takového, jaký
je ve skutečnosti. Tato skutečnost předčí veškerá očekávání. A jak si
můžeme být jisti Božským původem Jany? Je to dáno stavem našeho
nitra, v němž tato pravda zaujímá výsadní postavení. Je zapsána hluboko
v našich srdcích, odkud nám ji nevyrve žádná okolnost. Tak prosté to je
a žádné jiné kouzlo v tom nevězí. Nepotřebujeme k tomu žádné vnější
důkazy a zázraky, abychom upřímně a z čistého principu věřili. Naše víra,
lépe řečeno vědoucnost, je od běžné víry v našem případě vyplněna
přímou zkušeností s Pánem Ježíšem Kristem v nitru. Většina z nás nemá
dary na to živě vidět a vnímat všeprostupující podstatu Pána Ježíše Krista
v konkrétní podobě, to ale naši vědoucnost nijak negativně neovlivňuje,
ba naopak. Díky spojení s Ním/Ní v srdci a prostřednictvím četby Nového
Zjevení a uváděním jeho principů a idejí do každodenního života dobře
víme, kdo Pán Ježíš Kristus je, jak se projevuje, jak působí a jakým
způsobem nás v každém okamžiku provází na pouti tímto světem. Tobě
tedy nemohu vysvětlit správnost naší víry, respektive vědoucnosti,
protože se nedá dokázat vnějším způsobem a každý si k ní musí dojít
sám. Jen ten, kdo má dostatek vůle být otevřený něčemu novému, má
ochotu na sobě začít pracovat a projeví touhu po nejvyšší pravdě, může
se dostat do pozice, z níž pak bude schopen navázat osobní kontakt a
vztah s Pánem Ježíšem Kristem a naladit se na stejnou vlnu jako jsme my,
Tým Boží Rodiny. Nejlepší pomůckou pro úplné začátečníky je Duchovní
škola Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, kde najdeš nejobecnější základ, na
který můžeš nabalovat další stupně pravdy.
Kolegyně: To je velice zajímavé, o čem jsi mluvil. Budu nad tím
přemýšlet. Můžeš mi na závěr shrnout, kdo je Pán Ježíš Kristus ve své
podstatě?
Představitel PJKBR: Je to absolutní Láska, jež dává do pohybu veškeré
energie, moudrost, pomocí níž tvoří jedinečné a neopakovatelné bytosti
odrážející Boží velikost a slávu, zároveň je absolutní inteligencí, která
vnáší do Multivesmíru harmonický řád, v němž má všechno své místo.
Kromě jiného je Pán Ježíš Kristus pronikavé, a přesto něžné a hřejivé
světlo, dobro rozlévající se do všech končin pestrých vesmírů, odpuštění
povznášející padlé bytosti z pekla do nebe, dále je i ztělesněním soucitu,
empatie, milosrdenství a mnohých dalších aspektů. Je vše-přesahující,
nikým a ničím nestvořenou entitou, která je přítomna v srdcích nás
všech, jen málokdo na této planetě si to ovšem zatím uvědomuje. A co je
nejdůležitější si uvědomit: Je nejlepším přítelem i přítelkyní, věčným
otcem i matkou, jediným dárcem života, který ti byl věnován proto, abys
Mu/Jí dělala radost, vyvíjela se k Jeho/Její dokonalosti a zkrášlovala
spolu s ostatními bytostmi náš společný Multivesmír. Poté, co relativní
součást Pána Ježíše Krista, Bohyně Jana, splyne se svým absolutnem,
které jsem se ti nyní snažil ve stručnosti popsat, celé jméno
Boha/Bohyně pak bude PÁN JEŽÍŠ KRISTUS BOŽÍ RODINA. Protože se v
Božím absolutnu odehrává vše současně a čas tudíž v konečném
důsledku neexistuje, toto jméno užíváme i v našem Týmu, ačkoliv se jeho
duchovní podstata a význam vztahuje k události, která z pohledu této
planety nastane až v budoucnosti. Dávno předtím dojde k rozdělení
lidstva a vytržení jeho připravené části do ráje, vyšší dimenze.
Kolegyně: Děkuji ti za vysvětlení toho, kým jsi ty, tví přátelé a Bůh, Pán
Ježíš Kristus. Jsem teď o mnoho chytřejší. Na začátku našeho rozhovoru
bych nevěřila, že to ve mně zanechá tak přívětivý dojem. Budu s tím dál
pracovat.
Představitel PJKBR: Těší mě, že s tím budeš dál pracovat, Karolíno. Moc
jsi mě potěšila tím, že jsi otevřena novým věcem a má slova v tobě
zanechala pozitivní stopu. Přestávka skončila, uvidíme se na konci
směny.
PÁN JEŽÍŠ KRISTUS BOŽÍ RODINA | 22. 2. 2020
Zdroj: SDĚLENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA BOŽÍ RODINY