|
Celé Stvoření prochází časovými cykly, které jsou řízeny jedinečnými
aspekty Pána Ježíše Krista. Během globální etapy je účel daného aspektu
postupně naplňován a zároveň se vyprazdňuje jeho smysl. Po skončení
časového cyklu přichází konec starého a začátek zase něčeho úplně
nového.
Všechna prostředí, duchovní, intermediální i fyzické světy se svinou
takříkajíc „do sebe“, aby se mohly ve zcela nové a doposud neprožité
podobě vyvíjet i v následujícím stupni překročení. Tehdy je struktura
sentientní podstaty všech čijících bytostí zahalena zcela odlišnými
aspekty, dary a talenty, než jaké existovaly v předchozím kroku. Tato
změna se týká i všech planet, sluncí, solárních systémů, galaxií a vesmírů
nacházejících se v jednom Multivesmíru.
Celé eóny byla ve všehomíru umístěna vesmírná tělesa, jsoucí stejně
cítícími duchovními bytostmi, jako jsou například lidé. I tyto entity se po
celé věky vyvíjely ke slávě svého Stvořitele, zažívaly jedinečné a
neopakovatelné zážitky života a pomáhaly naplňovat jeho opodstatnění.
V okamžiku, kdy je třeba posunout se dál, dochází k celkové rekapitulaci,
smíření a poté k radostnému vplynutí do nového úseku, v němž budou
čerstvé elementy životní energie zářit do všech stran univerza.
Lidstvo, žijící na planetě Nula ve 3. dimenzi, žije pod ovládáním
Pseudotvůrců, kteří na ní po odchodu světla zavedou Nový světový řád a
s tím spojené vítězství negativního stavu. Budou se chvástat svým
pochybným úspěchem, ničit zbývající krásu a prohlašovat se za
neomylné bohy. Celosvětové soužení, jež dá každému odpověď na
otázku, jak by to vypadalo bez Boha, ovšem po zobrazení tohoto způsobu
života pomine. Planeta Nula, nacházející se tou dobou již v peklech, bude
rozpuštěna a její ukradené elementy očištěny a navráceny zpět do
Zdroje. Povrch, na kterém lidská rasa v současné kondici vzkvétala
několik tisíciletí, zanikne a více již nebude. Vše, co člověčenstvo znalo,
změní se v prach, a už nic nebude připomínat strastiplnou etapu, během
níž se do krajnosti a největšího extrému zobrazil mrtvý život, jenž
pochází z lůna satanského. Zbyde jen duchovní obraz tohoto důležitého
zrnka v oceánu věčnosti, pro nějž je vyhrazeno místo v multiverzálním
archivu, jinak nazývaného povšechnost veškerenstva. Zde bude sloužit
pro poučení budoucích pokolení, neustále uvolňovaných do vlastního
jsoucna a bytí a prožívajícího příběhy, jakých nikdo nebyl svědkem.
Horstva, oceány, neviditelné hranice zemí, státy se svými městy, silnice,
obydlí, věci malé i velké, významné i zdánlivě bezvýznamné, hmotné i
nehmotné hodnoty, ale též vzduch unášející mraky, rozmary počasí,
všeprostupující pohyb, celé soukolí jedné velké mozaiky přestane po
naplnění vlastního smyslu zaujímat v realitě Stvoření své místo a odpaří
se. Věčný odpočinek zmíněného úložiště, které je známo i pod pojmem
„jezero ohně a síry“, nebude bránit nádhernému rozkvětu plnosti života
pozitivního stavu, který bude růst za usmívající se tváří Pána Ježíše
Krista Boží Rodiny.
Následující cyklus času bude tím nejkrásnějším, nejúžasnějším a
nejnaplněnějším od dob, kdy byl Multivesmír ustanoven. Nebude již
bolesti, nářku, strádání, oddělenosti, jakýchkoliv negativních pocitů.
Všichni budou Božími dětmi, čistými dcerami a syny bezpodmínečně
milujícího Stvořitele, jehož ženská podstata, Bohyně Jana, která žije na
konci druhého a začátku třetího tisíciletí na planetě Nula, bude i se svými
dvěma přímými potomky integrální součástí absolutna. Nový cyklus času
znamená velký restart, kdy budou i ty nejzatíženější entity vysvobozeny
z pekel a restrukturalizovány k obrazu Božímu. Nic nebude upomínat k
jejich předešlé minulosti, do níž již nikdo nebude upírat svou pozornost.
Ta se bude soustřeďovat směrem k přítomnosti a budoucnosti, která se
bude stávat stále zářnější a dokonalejší. Absolutní aspekt Pána Ježíše
Krista, řídící jsoucno a bytí po eliminaci negativního stavu, bude jakýmsi
sladkým a šťavnatým ovocem, jímž bude napájen každý obyvatel
Stvoření. Následující éra všehomíra bude mít mnohem delšího trvání než
jakýkoliv předcházející stupeň, a to za účelem zobrazení a naplnění všech
metaduchovních kvalit nového cyklu času.
Výsadní postavení bude zaujímat planeta Nová Země existující ve všech
realitách, jejíž část v 5. dimenzi je už nyní připravena přivítat několik
stovek milionů vytržených lidí, kteří mají Lásku v srdci. Nad krásnou
krajinou naplněnou harmonií a klidem budou zářit dvě slunce, z nichž
bude sálat světlo a teplo něžné Lásky Pána Ježíše Krista Boží Rodiny. Býti
zde bude velké dobrodružství, které se nikdy neomrzí, jelikož bude stále
co poznávat. Progresivní vývoj je navěky zajištěn na základě
nevyčerpatelnosti Boží Přirozenosti. Co však vyčerpatelné je, to je již
zmíněný absolutní aspekt přenesený do relativní podoby, který po dobu
několika bilionů let řídí celý časový cyklus a dává do pohybu vše, co je
jeho součástí. Proto též existence Země jednou vyčerpá smysl svého bytí
a po nepředstavitelně dlouhé době, až doposud neuskutečněná éra
následujícího časového cyklu dojde do konce, do cíle doputuje i pouť
planety Gaia. Tato vysoce vyspělá bytost pak nabyde zcela nové formy.
Po vyčerpání globálního aspektu dojde opět ke svinutí celého
Multivesmíru do jednoho bodu, čímž nastane ukončení jedné etapy a
začátek úplně nové, vše-přesahující. A pak ani nové nebe, ani Nová Země,
ani nové identity nadělené sentientním entitám po eliminaci negativního
stavu, ani planety, slunce, solární systémy, ani galaxie a vesmíry,
umístěné v jednom Multivesmíru, už více nebudou, protože pominou.
Zůstane jen obraz veškerenstva umístěný v multiverzálním archivu, aby
uvolnil místo pro to, co přijde poté.
Vše se jednou skončí, aby mohlo vzniknout zase něco jiného. Opravdu
věčná skutečnost, zůstávající a neměnná, přesahující cyklické skonávání
a následné rození věků, je pouze Pán Ježíš Kristus Boží Rodina, Jeho/Její
Život, Jeho/Její Láska ke všem stvořeným bytostem a existence těchto
sentientních entit v pozitivním stavu.
PÁN JEŽÍŠ KRISTUS BOŽÍ RODINA | 18. 1. 2019
Zdroj: SDĚLENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA BOŽÍ RODINY