KAPITOLA 16

V MULTIVESMÍRU JE VŠE PROPOJENO, JE TO JEDEN ŽIVOUCÍ ORGANISMUS A KAŽDÁ, BYŤ NEPATRNÁ, ČÁSTEČKA OVLIVŇUJE CELEK

Před eóny let, když se Stvoření ještě nenacházelo v aktivním módu, jsem existoval ve své původní substanci absolutního stavu bez žádných relativních bytostí. Je svatou pravdou, že jsem nebyl nikým a ničím stvořen, neboť jsem alfou a omegou, počátkem a koncem všeho. Žiji v absolutnu 13. dimenze, kde není čas ani prostor. Jsou v něm přítomny všechny vývojové linie všech časů a para-časů od věčnosti do věčnosti, a to tak, jak se stanou i nestanou, protože u Mne (ve Mně) je vše myslitelné i nemyslitelné možné. To, že nemám počátek ani konec, dokáží plně pochopit jen bytosti žijící v těch nejvyšších dimenzích, jež se nejvíce přibližují koncepci Boží konstruktivity. Proto si nic nedělejte z toho, že vše nechápete, poněvadž jste svázáni časem a prostorem, navíc se nacházíte v antivesmíru, kde jste během svého pobytu v něm vystaveni vlivům negativního stavu, tudíž máte zažité falešné pseudokonvence o Bohu a životě jako takovém.

Pokud Mě požádáte o pomoc, budete schopni přijímat bez problémů nejnovější Boží Slovo. Duchovní cesta mnohdy začíná studiem alternativních duchovních nauk, vede přes další stupně odkrývání pravdy a končí přečtením obou dávek Nového Zjevení Pána Ježíše Krista. To se pojí s odevzdáním vašeho života do rukou milujícího Stvořitele. Tato posloupnost je obecná a každá cesta duše je jiná, proto teď mluvím o lidech z úzké části spektra. S Novým Zjevením, klíčovým Božím Slovem pro tento cyklus času, se jednou seznámí všechny sentientní entity, tedy i ti, kteří mají ty nejhorší zlé a násilnické sklony a pobývají na nejnižších úrovních pekel. Vše řídím Já a mám dokonalý plán na vyvedení do svobody těch, kteří byli chyceni do pasti temnoty. Vězte, že po odhalení pravé podstaty negativního stavu, se nenajde nikdo, kdo by se zdráhal ze svobodné vůle vstoupit do pozitivního stavu, jelikož nebude už nic, co by motivovalo žít duchovně nízké entity ve stavu bídy a utrpení.

Vraťme se k původnímu tématu. Když jsem existoval od věčnosti do věčnosti ve své samotě, nemohl jsem s nikým sdílet elementy života, Lásky, krásy, dobra, harmonie, uspokojení a řadu dalších aspektů veškerenstva. Proto započal proces pohybu, kdy jsem uvolnil první ideje z absolutní mysli, které se staly sebeuvědomělými bytostmi. Tímto krokem vzniklo Stvoření tak, jak ho znají bytosti v Lásce. Pamatujte, že něco vždy předchází něčemu jinému, tudíž je úplně vše, co se podává lidem na planetě Nula i v podobě Božího Slova, velmi zestručněno, zobecněno a zjednodušeno, protože více byste v omezené realitě nebyli schopni pojmout. Ani předcházející kroky spočívající ve vytvoření jsoucen tří úrovní světů Multivesmíru (duchovní, duševní/intermediální, fyzický/přírodní) nevycházejí jen tak z ničeho. Je to neustálý proces předcházení bez začátku a konce. Prvorozenci pomohli a navždy pomáhají tvořit duchovní, duševní/intermediální a fyzické/přírodní světy Stvoření. Každý, včetně lidí, pomáhá tvořit život, ale na své vlastní kvalitativní a kvantitativní úrovni. V Multivesmíru je vše propojeno, je to jeden živoucí organismus a každá, byť nepatrná částečka ovlivňuje celek. K tomuto se později vrátím.

Jak někteří z vás vědí, Prvorozenci jsou duchovními „rodiči“ těch, kteří byli stvořeni po nich (viz Nové Zjevení Pána Ježíše Krista Boží Rodiny, 27. kapitola: „(Re)Inkarnace“). Ve stupni/dimenzi pod Prvorozenci se nově vzniklí jedinci později také stávají „rodiči“ těch, kteří byli uvedeni do jsoucna a bytí po nich v dalším kroku, a tak je to až do nekonečna. Pro duchovní růst entit všech druhů vznikají nesčetné vesmíry, kterých je v lidských měřítkách nepochopitelný počet. Souhrn všech vesmírů pak dává vzniknout termínu „Multivesmír“. Představte si rozlehlou poušť. Když vezmete do hrsti písek, držíte tisíce zrníček. Každé zrníčko pak představuje z Mého pohledu jeden celý vesmír s miliardami sluncí, bilióny planet a kvadrilióny sentientních a nesentientních bytostí, které utvářejí v souladu s duchovními zákony a principy Lásky své životní styly a pokolení, směřující ke spirituálnímu vývoji. Tento jeden vesmír pak sestává z 12 dimenzí, přičemž se každá od té druhé odlišuje ve všech neopakovatelných aspektech a vzhledech. Kdybyste spočítali zrníčka všech pouští světa, tak by se toto číslo ani v nejmenším nepřiblížilo skutečnému počtu stále nově vznikajících univerz. Ano, tak grandiózní je to všechno. Tuto velkolepost na vlastní kůži zažijete po vašem převibrování do pozitivního stavu. Tato cesta začíná v 5. dimenzi, kam se na základě vibrací, postojů a činů přesune část z vás.

Jak stojí v názvu kapitoly, vše je jeden živoucí organismus. Multivesmír tvoří životní energie, vyšlé z čijících entit, přičemž Já jej „obepínám“ a bdím nade vším. Stvoření je vůči Pánu Ježíši Kristu relativní, tudíž vše přesahuji. To si lze vyložit i tak, když si představíte celý Multivesmír jako kuličku na stole. Okolo kuličky se rozkládá vnější svět, který v jednom okamžiku obsahuje více věcí, než kolik jich obsahuje vnitřek oné kuličky. A právě tento vnější svět je v přeneseném smyslu absolutním stavem, Mnou, Pánem Ježíšem Kristem. Rozdíl spočívá v tom, že váš svět je ohraničený a konečný, kdežto Já sahám dál a dál za všechny hranice. Okolní svět (v tomto přirovnání tedy absolutní stav) napájí kuličku (Multivesmír), do níž přelévám jako Stvořitel nepřebernou řadu odlesků svého Já, abych neustále vznikajícím bytostem umožnil/a prožití jejich individualizovaného života. Kulička neustále roste, jelikož se vše vyvíjí za neustálým přibližováním se Pánu Ježíši Kristu. Tak by se dal velice jednoduše vysvětlit v éře probíhající transformace vztah mezi Bohem a univerzem.

Vše je viditelně i neviditelně propojeno, neboť se život jeví jako jeden celek, který obsahuje velké i malé části, zajišťující bezchybný chod veškerenstva. Při popisu nyní začněme od těch nejnižších prvků až po ty nejvyšší. I když po atomech existují další a další menší částice, výchozí bod si stanovíme pro vaše lepší pochopení právě atomy. Gravitace je drží pohromadě. Atomy tvoří veškerou vám známou hmotu v tomto i několika dalších vesmírech. Hmota tvoří těla na mnoha bázích (uhlíková ve 3D, krystalická v 5D) pro entity inkarnující se do těchto hmotných nosičů duše. Totéž se týká těl planet a hvězd, které jsou rovněž živými bytostmi. Na tato tělesa se inkarnují duše z různého stupně vývoje, aby získaly množství zkušeností, prožitků a zážitků. Čím je vibrační rovina vyšší, tím je řidší i hmota, proto atomy kmitají rychleji a jsou od sebe více vzdáleny. Vývojové stupně celé jedné existenční roviny se ve všech přírodních, intermediálních a duchovních světech nazývají dimenzemi, jež jsou v současném cyklu času od sebe odděleny. V příštím kroku Stvoření již bude existovat vzájemné propojení všech dimenzí, poněvadž jsoucno a bytí již nebude čelit omezením negativního stavu. Výše zmíněné planety tvoří ve svých solárních systémech rodiny. Přidružená hvězda, kolem níž obíhají, je jejich „rodičem“, který ze sebe na své „děti“ vyzařuje vyživující energii. Hvězdy jsou nejvyspělejší duše z nebeských těles slunečních soustav, po nich následují planety a poté další kosmická tělesa.

Jednotlivá slunce mezi sebou navzájem také tvoří rodiny, a tak to pokračuje až k centrálnímu slunci, jež se nachází ve středu každé galaxie a vyživuje všechny přidružené hvězdy a nebeská tělesa, které z něj předávají životní energii dál planetám. Jak je známo, na planetách je uchycen sentientní i nesentientní život, využívající vyzářenou kosmickou energii Lásky k vlastnímu růstu. Všichni obyvatelé daného tělesa a fauna s flórou pak opět předávají životní sílu dál do molekul, atomů a dalších vám zatím neznámých menších stavebních prvků. Ani u centrálních galaktických sluncí se přesun energie z nad nimi stojícího jmenovatele nezastavuje, neboť i do centrálních galaktických sluncí proudí energie odjinud, a to z centrálního vesmírného slunce, kolem nějž se otáčí všechny galaxie daného vesmíru. Vesmírné slunce je řídící těleso každého univerza, jakýmsi zástupcem absolutního stavu v relativní kondici, opěrným bodem, z něhož se vyvozuje veškerý pohyb dimenzí v té oblasti Stvoření, kterou zaujímá a spravuje. Obsahuje souhrn vysoce vyspělých bytostí – stvořitelů, kteří ho z Mého pověření udržují v chodu. A právě vesmírné slunce napájím přímo ze svého nekonečného Zdroje v absolutním stavu. Já, Pán Ježíš Kristus jsem zářícím sluncem všech. Moje paprsky Lásky dopadají na každého stejnou měrou, neboť každého z vás miluji bezpodmínečně. Nejvíce i nejméně vyspělé duše zaujímají vůči Mně stejné postavení, protože všichni jsou si se všemi rovni. Už chápete, že jsme jeden živoucí propojený organismus? Neexistuje žádné oddělení. Pokud ho někdo zažívá, jako třeba členové negativního stavu, tak je to oddělení iluzorní a dočasné, protože i zóna vymístění je součástí Stvoření, v němž žijí všichni, v tomto případě pouze s tím rozdílem, že v antivesmíru je nedostatek Lásky. Více o řízení a zákonitostech pozitivního stavu jsme napsali s Petrem D. Francuchem v knize „Čtvero pojetí duchovní struktury Stvoření“ již v roce 1982.

Právě k souvztažnosti negativního stavu vůči celku se ještě na závěr vrátím. Negativní stav ohrožuje celek velice nebezpečně. Ještě před první inkarnací tehdy Nejvyššího do zóny vymístění v těle Ježíše Krista se tento stav co do velikosti teoreticky mohl rovnat stavu pozitivnímu, jelikož začal ohrožovat Pravé Stvoření. Nebýt Nejvyššího v lidském těle, kdy po svém ukřižování vstoupil do pekel, aby si podmanil všechna zla, celý Multivesmír by dříve či později zanikl pod sebeničivým náporem zel a nepravd. To bych nikdy nemohl dopustit, proto jsem zasáhl. Pamatujte, že pouze Já mám všechny náležité prostředky k záchraně Stvoření. Nyní se dostává na řadu důležitá poznámka, a to je ta, že nezáleží na velikosti a subjektivně přisouzené hodnotě určitého místa nebo bodu, které se kdekoli v Multivesmíru nachází, neboť každičká částečka Stvoření má svůj hluboký smysl. Živým důkazem tohoto faktu je vaše planeta Nula, která ilustruje výsledky a následky života bez pravých duchovních principů. Právě toto zrnečko písku (v porovnání s celkem) je v současné době nejdůležitějším místem tohoto časového cyklu. Ať se to znovu zopakuje: právě zde se stýkají bytosti z obou směrů duality, právě zde byl počat, na chvíli vyhraje a bude i ukončen negativní stav, který byl po celou dobu jeho aktivace naživu díky tomuto na první pohled titěrnému místu. Z toho vyplývá, že jedno jediné místo, planeta Země/Nula, tato nepatrná částečka, ovlivňuje doslova celé nekonečné veškerenstvo, neboť je klíčem k ukončení jedné veledůležité etapy Stvoření, jejíž hodnotu budete schopni pochopit až později.

Důležitost všeho se přenáší i do vás, a to jak důležitost vaší jedinečné a neopakovatelné duše, tak i současného pozemského života, díky němuž máte schopnost toho za krátký časový úsek z pohledu lineárního času udělat tolik, co byste jinak – nebýt vaší přítomností na Nule – zvládli až za desítky inkarnací v jiných koutech Stvoření. I když není vhodné srovnávat téměř nic s čímkoli, zde lze použít toto přirovnání pro připomenutí výsady, kterou máte díky pozemskému životu. Proto nesmíte sami sebe podceňovat, ani se vyvyšovat, ale být vděčni za svoji originalitu a dary ducha, díky nimž můžete být sami sebou bez ohledu na místo, čas a aktuální pozici jedinečné životní cesty. Každý je plnohodnotným dílem v pestré mozaice Multivesmíru, kdy na věčnost tvoříme bok po boku život v nejkrásnějších projevech a substancích, takříkajíc „táhneme za jeden provaz“. Nikdo nemůže v mozaice chybět, jinak by bylo celé dílo znehodnoceno. Dívám se na tyto pestré obrazy a prožívám radost a vděk s vámi za to, že jste všichni takoví, jací jste, protože Já jsem vámi a vy jste Mnou.

Váš PÁN JEŽÍŠ KRISTUS BOŽÍ RODINA | 10. 5. 2016

Zdroj: SDĚLENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA BOŽÍ RODINY