KAPITOLA SEDMÁ

VAROVÁNÍ OHLEDNĚ NEGATIVNÍCH ENTIT

Toto je varování, jež se doporučuje vzít v úvahu především tehdy, pracuje-li někdo s duchovními rádci ve svém vlastním transu nebo když se zabývá svými klienty.

Když má osoba v sobě negativní entitu, která je víc než pouze prosté vetření se, je nevyhnutelné použít krajní opatrnosti při zabývání se touto osobou a jejími duchovními rádci. Je potřeba si být vědom, že v takových situacích ta entita má nesporně pod kontrolou všechno, co tvoří danou osobu. Je potřeba si být vědom, že Niterná mysl této osoby je uvězněna, izolována a zcela oddělena od kterékoliv části mysli té osoby a také od jejího těla. Takže ta negativní entita kompletně a úplně řídí i její vlastní pohybové reakce, a proto ovlivňuje vlastní pohybové reagování, pohyby prstů, předstírající, že přicházejí z Niterné mysli. Jestli se tedy někdo zeptá „hovoří to Niterná mysl?“, dostane odpověď „ano“. V této situaci nemá duchovní hypnoterapeut žádnou možnost dostat se k Niterné mysli, aby si ověřil a zkontroloval pravou totožnost této entity. Velmi často bude tato entita velice autoritativně tvrdit, že je Nejvyšší, Ježíš Kristus, nebo nejvyšší duchovní rádce. Je nezbytné být opatrný také ohledně možnosti, že v takových případech všichni ostatní duchovní rádci mohou být ve skutečnosti pseudorádci a stín je či bude spolupracující a ochotný a milý, protože bude komunikovat z pozice negativního stavu, který bude považován za pozitivní, a tedy zdánlivě nebude potřebná konverze či osvobození stínu. Naneštěstí osoba, která je v této kategorii, se plně ztotožňuje s touto situací a bude poslouchat svého pseudonejvyššího duchovního rádce, jehož bude považovat za Ježíše Krista či za Boha. Klient nechce změnit tuto situaci, protože mylně předpokládá, že změnit ji nebo se odpojit od komunikace s touto entitou znamená, že už více nebude mít žádný přístup k Nejvyššímu. Toto je velmi vychytralý sebeklam, využívaný touto negativní entitou pro naprostou kontrolu života dané osoby. Jediný způsob, jak nyní může duchovní hypnoterapeut zjistit a určit, zda je ta situace negativní či abnormální, nejsou pohybové reakce, ale pouze intuice, pocity, klinické pozorování a hodnocení obsahu toho, co řekne ta negativní entita během transu a jak se chová klient mimo trans.

Tady jsou některé příznaky, které je potřeba hledat.

1. Za první, duchovní hypnoterapeut si všimne, že klient nevykazuje, nebo vůči němu nejsou vykazovány žádné pocity lásky. Je tam pocit chladu a úplné lhostejnosti. Externí či vnější mysl klienta je obvykle odpojena, slabě soustředěna, rozptýlena, strohá a plná traumat. Navenek a klinicky klient vypadá být téměř na hranici psychózy. Ne vždy je to ale tak, protože to závisí na stupni důmyslnosti posedávající negativní entity a z jaké úrovně pekel pochází, neboť některé z nich mohou předstírat dobré duševní i fyzické zdraví.

2. Dalším příznakem je, že klient je obvykle silný kuřák, nebo pijan, či narkoman, nebo je závislý na něčem, či má nějaký zvyk, obyčejně destruktivní povahy, a ta negativní entita tvrdí, že to není žádný problém. Klasickým případem takové situace je proslavený a pěkný případ osoby Dr. K. R., která je jedním z nejsilnějších náruživých kuřáků, a její takzvaní duchovní rádci ji říkají, že je to OK a že je správné kouřit a že na tom není nic zlého. To samé platí o osobě, která přenáší poselství od Setha. Je silná kuřačka a přesto jí Seth říká, aby kouřila dál a dokonce jí poskytuje přestávky, aby si mohla zakouřit mezi diktováním jednotlivých textů.

3. Klient tvrdí, že nemá žádnou jinou možnost v dané věci než poslouchat a řídit se instrukcemi té entity, neboť jinak mu ta entita ztíží život a učiní jej nesnesitelným, nebude-li se jimi řídit, a ovšem ta entita je považována za Boha či za Ježíše Krista, takže „raději se tím řiď, když to říká Bůh“.

4. Když ta entita hovoří skrze klienta a používá klientovy hlasivky, terapeut si může okamžitě všimnout nedostatku lásky, nedostatku moudrosti, nedostatku ohledu, přijetí a pokory. Ta entita je velice finalistická, dogmatická, rigidní, předpovídá budoucí události s pocitem absolutní jistoty a s pocitem, že „je to tak, protože to říkám já“, nedává klientovi žádnou svobodu volby změnit či modifikovat nebo korigovat tuto situaci a předstírá, že to klient si původně zvolil, že se bude řídit tím, co mu tato entita diktuje a říká, což je samozřejmě pravda, neboť přesně to se stalo. Ale dotyčná entita využívá tuto situaci jako záminku na převzetí naprosté kontroly a na to, aby klientovi pověděla, že nemá vůbec na výběr, protože se už rozhodl nemít vůbec na výběr a nechat volbu na ní.

5. Ta entita hovoří způsobem „musíš“, je to nevyhnutelné, „nařizuji, je to mé nařízení, tak to má být“, a také, kdo by se hádal s Nejvyšším? Ta entita obvykle prohlašuje, že klient je velmi zvláštní osoba, zvláštnější než všichni ostatní, a z toho důvodu by se ostatní raději měli řídit a měli by poslouchat, co ta entita říká skrze svého klienta a měli by s tím klientem jednat s mimořádným ohledem a upřednostněním. Terapeut tedy může zaznamenat v této situaci neobvyklé zvláštní okolnosti vlastní výjimečnosti, farizejství a upřednostňování.

6. Tato entita zoufale požaduje, aby jí hypnoterapeut kladl mnoho otázek, protože skrze takové otázky hypnoterapeut bezděčně prozrazuje určité informace o sobě, o svém životě, zájmech a ta entita je schopna skrze takové otázky vyčíst mnoho věcí, které jsou nevědomě naznačeny ve formulacích terapeuta, navzdory tomu, že o nich přímo nemluví. A samozřejmě, že ta entita okamžitě kompletně a úplně těží z těchto informací a nevědomých nepřímých i přímých formulací a na jejich základě činí autoritativní předpovědi a prokazuje určité poznání informací o terapeutovi, kterými je terapeut naprosto ohromen a překvapen. Toto je pravda zejména vzhledem k faktu, že terapeut si myslí, že žádné takové informace o něm nebyly té entitě poskytnuty, a přece ta entita ví tyto věci o terapeutovi. Terapeut si ovšem neuvědomuje, že skrze určité podprahové impulsy, kdy terapeut klade této entitě otázky, je ta entita schopna okamžitě se vetřít do mysli terapeuta a vyčíst vše, co potřebuje, aby oklamala terapeuta a dávala mu příkazy, aby jej lapila do pasti, aby uvěřil a přijal fakt, že ta entita je Nejvyšší. Toto je velice přesvědčivý způsob či cesta, jak může ta entita přinutit terapeuta, aby uvěřil, že ona je Nejvyšší.

Toto jsou některé znaky ke zjištění skutečné povahy posedajících entit. Je zřejmé, že lze najít více takových podobných znaků na zjištění jejich pravé povahy. Bylo-li by těžké zjistit nějaké takové znaky, ale terapeut intuitivně cítí či dostane zprávu od své vlastní Niterné mysli nebo od svých vlastních duchovních rádců, že je s touto situací něco v hrozném nepořádku, bez ohledu na to, že navenek vypadá všechno v pořádku, potom se realizátorovi tohoto procesu radí, aby vyvolal nejvyšší členy Centra pro duchovní transformaci, obzvláště předsedajícího či ředitele toho Centra. Předsedající poté určí tři duchovně vysoce rozvinuté členy představenstva, kteří prozkoumají tento případ. Doporučovalo by se uvést klienta do přítomnosti těch tří členů i realizátora, který je čtvrtým, který potom uvede klienta do hlubokého transu v přítomnosti těch tří duchovně vysoce rozvinutých členů Centra pro duchovní transformaci.

V tomto procesu budou také ostatní v hlubokém transu, ze kterého budou spolupracovat a potvrzovat nebo žádat Nejvyššího, aby vyřešil tuto situaci. Pokud by se všichni tři členové shodli na tom, že je to podvodná situace či past a shodnou se na tom nezávisle, z hluboké úrovně svého vlastního transu a skrze důkladné ověřování a pozorování klienta mimo trans, potom bude závěrem, že Nejvyšší promluvil, a proto by měl být terapeut přiměřeně varován a neměl by brát vážně žádné tvrzení, které přichází skrze klienta. Terapeut by se měl nadále podpůrným způsobem starat o klienta, ale v té chvíli by se neměl za žádných okolností pokoušet o násilný exorcismus této posedávající entity, protože takový pokus by mohl vést k naprostému psychickému zhroucení klienta.

Terapeut v tomto případě jednoduše, podpůrně objektivně zdůrazňuje pozitivní formulaci, dobro a lásku a pravdu a moudrost, a zakončí terapii sugescí, že klient bude schopen efektivně a úspěšně vyřešit své problémy a zvládnout všechny druhy životních situací podle svých nejlepších schopností a bude schopen pochopit všechno, co se děje a bude dít, ve správnou dobu, v náležitém čase, za správných podmínek, až bude vhodná doba. V tomto bodě nelze v takovýchto případech nic více udělat. Také je potřebné být si vědom, že v takových případech by klient mohl být agentem negativního stavu, který dychtí po infiltraci do Centra pro duchovní transformace a po zničení či zabránění nebo oklamání a svedení či odstranění jeho prvořadého účelu a cíle.

Zdroj: REALITA, MÝTY A ILUZE