KAPITOLA ŠESTÁ

O NĚKTERÝCH OBECNÝCH TRENDECH NEGATIVNÍHO STAVU

Nejvyšší mi řekl, abych se podělil o následující myšlenky a ideje se všemi, kdož mají zájem. Byly mi nastíněny při rozjímání brzy ráno 23. února 1983. Tyto ideje se týkaly některých obecných trendů negativního stavu, se kterými mají lidé tendenci se ztotožnit. Takové ztotožnění je nebezpečné, protože vede v jejich životech k rozmanitým druhům vniknutí negativních duchů, které je potřeba vyhnat, pokud by bylo takové ztotožnění se zjištěno ve svém nitru nebo v těch lidech, se kterými jeden pracuje při léčbě nebo jako duchovní poradce.

V tuto chvíli je tu osm bodů ke zvážení.

1. V negativním stavu je trendem vždy vyhledávat odlišnosti, být separován, být izolován, být oddělen a být odloučen od všech ostatních. Nejsou zdůrazňovány či vyhledávány žádné společné body, žádné společné rysy všech. Toto je nebezpečný trend, protože vede člověka ke stavu sebelásky, ne k lásce k sobě, ale k sebelásce, k sobectví, egoismu. Je to přímý klíč k otevření dveří pro vniknutí negativní entity do jedincova života. Na druhé straně, pozitivní stav má trend vyhledávat neustále nějaké společné základy, nějaké společné body se všemi ostatními ve stvoření, aby tam byla jednota v rozmanitosti, aby tam bylo pojetí bytí mnoha částí stejného celku. Společným bodem, který sjednocuje všechny v pozitivním stavu stvoření, je věčná přítomnost Nejvyššího v každém. Jedinec má vztah k Nejvyššímu ve svém nitru a má vztah k přítomnosti Nejvyššího v nitrech všech ostatních ve stvoření. Tato tendence sjednocuje a činí jedním a harmonickým veškerou stranu pozitivního stavu stvoření.

Jelikož negativní stav zdůrazňuje odlišnosti a izolaci a separaci namísto společných rysů z přítomnosti Nejvyššího v každém, negativní stav tím brání v odhalení tohoto společného znaku, který všichni máme, přítomnosti Nejvyššího v našem nitru.

2. Cokoli někdo v negativním stavu dělá, dělá to kvůli sobě, s malým či žádným ohledem na Nejvyššího či na někoho jiného. Počátečním bodem jakéhokoli jednání je vždycky to, jaký mohu mít z toho užitek já, a ne to, jak to prospěje společnému užitku, obecnému blahu a vzájemnému sdílení se všemi, kvůli všem a hlavně kvůli Nejvyššímu. Dělá-li někdo něco v negativním stavu pro Nejvyššího či pro jiné, je to s ohledem na sebe, kvůli sobě, a ne kvůli nim. Takže motivující faktory činností v negativním stavu jsou vždycky sobecké, egoistické a zaměřené na sebe.

Ztotožnění se s takovým trendem znamená přímé otevření dveří pro vniknutí nějaké negativní entity do jedincova života, což neustále živí, podněcuje a udržuje takový druh tendence. Toto je nebezpečný trend, protože může být velmi vychytrale zamaskován falešnou skromností a pokorou a ponížeností a obzvláště dobročinností. Dělat věci zdánlivě kvůli ostatním a Nejvyššímu, ale ve skutečnosti vnitřně je činit kvůli uznání, reputaci a dobrému postavení a kvůli všem ostatním podobným postranním motivacím.

Na druhé straně, v pozitivním stavu je trend, že všechno, co jedinec dělá, dělá kvůli Nejvyššímu a kvůli ostatním a kvůli vzájemnému prospěchu, obecnému blahu a sdílení a společnému užitku pro všechny. Všechno, co někdo dělá v pozitivním stavu pro sebe, dělá s tím zřetelem, že to dělá pro ostatní a pro Nejvyššího. Jedinec miluje sebe, neboť chce milovat Nejvyššího a chce milovat ostatní. Jestliže jedinec nemiluje sebe, nemůže milovat Nejvyššího ani ostatní. A toto je skutečný motivující faktor, který řídí život každého v pozitivním stavu.

3. V negativním stavu je jeden velmi dominantní či převládající trend a to je, že cokoli kdo učiní nebo cokoli kdo vymyslí v negativním stavu, učiní a vymyslí to vždycky z vnější pozice, ze zevnějšku, tedy z očekávání, předpokládání, pravidel a nařízení, která jsou definována a ustanovena z vnější pozice, zvenčí, ze zevnějšku. Tyto trendy vedou k vytvoření iluzorních sebepojetí a vlastních představ, které mají lidé o sobě, což je vylučuje od objevení niterností, kde je možné vytvořit a získat z přítomnosti Nejvyššího v nitru skutečné sebepojetí a vlastní představy. Ztotožnění se s těmito trendy vede opět k otevření se pro vniknutí negativního ducha či entit do svého života, které podněcují, podporují a drží jedince venku, v neustálých iluzích a sebeklamu ohledně sebe a ostatních a Nejvyššího.

Na druhé straně cokoli, co se vytvoří či udělá v pozitivním stavu, vždy se činí z pozice nitra, z reality věčné přítomnosti Nejvyššího v nitru každého, která reguluje všechny události a která umožňuje získat pravdivé a pozitivní a pravé a správné sebepojetí a vlastní představu, což je zase promítnuto vně, do zevnějšku kvůli sdílení s každým v duchu vzájemného prospěchu, obecného blaha a společného užitku.

Takže v pozitivním stavu je pravé já vytvořeno z přítomnosti Nejvyššího, podle přítomnosti Nejvyššího, skrze přítomnost Nejvyššího a s přítomností Nejvyššího, v celistvosti jedincova jsoucna a bytí. A protože taková přítomnost je jedinou pravou realitou, jedinec získává pravé sebepojetí a vlastní představu a uniká tomu, aby byl ovládán iluzemi a podvody. Ovšem trend negativního stavu je přesně opačný, neboť tam není nic vytvářeno nebo děláno či vymýšleno z niterností, ale podle fabrikací zevnějšku, které jsou následně vnuceny jedincovu životnímu stylu a ten si potom volí nemít jinou možnost, než se ztotožnit s takovými fabrikacemi, stát se takovými fabrikacemi a nést důsledky takového zničujícího ztotožnění se s těmi fabrikacemi.

4. Trendem negativního stavu je, že všechno je podmínečné. Cokoli je uděláno, cokoli je zosnováno v negativním stavu, je vždy podmínečné. Vždycky je to závislé na určitých protihodnotách, které vylučují celistvost jedincovy esence a substance jeho jsoucna a bytí, takže když má jedinec v negativním stavu k někomu vztah, je to jako mít vztah z pozice zavřené knihy. Já se ti otevřu jen do té míry, do jaké budu mít pocit, že je to pro mne prospěšné a užitečné, a popřu a odmítnu a oklamu a budu neupřímně tvrdit, že je to všechno, co mám. Takže negativní stav je velmi tajnůstkářský, vždy se drží zpět, aby jedinec nesdílel bezpodmínečně všechno, co má či vlastní. Toto vede k osvojení si podvádění, odmítání a nečestnosti vůči ostatním i vůči sobě, což zase vede k postoji vlastní výjimečnosti, že „jen já mám právo vlastnit a vědět určité věci, a kvůli tomuto falešnému přisvojení si takového práva nebudu sdílet sebe nebo své poznání či cokoli, co mám, s nikým. Já určím, do jaké míry a kolik budu sdílet nebo dělat či odhalovat.“ Všímáte si, jak je negativní stav tajnůstkářský? Podívejte se na KGB, podívejte se na CIA, IRS a všechny ty organizace pekel, které jsou zřízeny na planetě Zemi, jak jsou utajované pod záminkou národní bezpečnosti a různých jiných ohavností negativního stavu. A ovšem za současně existujících podmínek na planetě Zemi je toto jediný proveditelný a možný způsob. Ztotožnění se s takovými ideami a trendy je samozřejmě jedním z nejničivějších způsobů, skrze jaké a jakými negativní entity vnikají do života lidí a jak podněcují a stimulují a podporují tyto druhy trendů a postojů.

Takže v pozitivním stavu je trendem, že všechno je tam bezpodmínečné. Každý je otevřenou knihou. Já jsem otevřená kniha, proto si mě může každý přečíst stránku za stránkou a já se o sebe podělím bezpodmínečně, bez jakékoli výlučnosti, bez jakéhokoli odmítání, nečestnosti, zavádění, bez zatajování čehokoli. Je velkým potěšením a požitkem, že se mohu bezpodmínečně se všemi kompletně a úplně podělit o sebe a o všechno, co mám. V takovém postoji je věčná přítomnost Nejvyššího, protože Nejvyšší se o Sebe dělí bezpodmínečně se všemi ostatními do té míry a v takovém rozsahu, v jakém jsou lidé s to přijmout Jeho/Její bezpodmínečné sdílení.

5. V negativním stavu je trend, že vše, co kdo dělá či cítí nebo s čím přijde, je a může být potvrzeno jen prostřednictvím uznání, přijetí, obdivu a ocenění ostatními. Potvrzení se tedy nečiní Nejvyšším, skrze Něho/Ni, s Ním/Ní a od Něho/Ní, z pozice uvnitř Niterné mysli, ale namísto toho se činí podle toho, co říkají druzí lidé, jak reagují, jak přijímají nebo potvrzují či obdivují cokoli, s čím kdo přijde. Všimněte si prosím, že pokud chybí taková podpora, přijetí, potvrzení, obdiv atd., vede to ke zničujícímu stavu deprese, utrpení, trápení, zbytečnosti, sebepopření a nakonec k sebevraždě. Toto je nebezpečný trend, neboť ztotožnění se s takovými postoji otevírá dveře velmi tvrdému vniknutí negativních entit, které podněcují, krmí a stimulují každého, aby se tak cítil a aby byl závislý na uznání, přijetí, obdivu a schválení druhými.

Na druhé straně, v pozitivním stavu je trend, že uznání, obdiv či přijetí jedincových skutků, idejí, myšlenek přichází vždycky jen z nitra z přítomnosti Nejvyššího. Proto přicházejí přímo od Nejvyššího, podle Nejvyššího, skrze Nejvyššího a s Nejvyšším. Díky takovému postoji a stanovisku ovšem nechybí žádné přijetí, protože jeden přijímá Nejvyššího ve svém nitru. Díky takovému postoji, jelikož jedinec to přijímá, přijímá Nejvyššího v ostatních. Toto vede k naprostému vzájemnému přijímání se, ke vzájemnému respektu a vzájemnému ohledu. Takže je ani nenapadne, aby byli uznáváni, akceptováni, obdivováni a uctíváni ohledně svých idejí, myšlenek a skutků ze zevnějšku, protože tam každý činí všechno z Nejvyššího, podle Nejvyššího, skrze Nejvyššího a s Nejvyšším z nitra, proto je každý cenný, pozitivní a vážený. Jak vidíte, v pozitivním stavu není žádné pomyšlení či potřeba být uznáván, přijímán, obdivován a uctíván ostatními za své skutky. Jeden dělá věci kvůli principu, protože tak to je, bez jakékoli nutnosti uznání a přijetí ostatními ze zevnějšku. Protože zevnějšek pochází z niterností, vnitřní uznání znamená zároveň vnější uznání, takže jeden se nemusí obracen ven, marnit svůj čas a energii na vyhledávání uznání tam, kde žádné uznání není.

6. V negativním stavu existuje tendence jako trend, aby lidé vyhledávali u jiných lidí jen to, co je negativní, co je špatné, co je zlé, co je slabé, co je choulostivé, co je nepříznivé. Mají snahu zdůrazňovat takovéto aspekty jedincovy osobnosti. Obvykle se tak činí se sklonem ponižovat lidi za účelem odsuzování, zavrhování a odmítání všeho dobrého a pozitivního v lidech, aby jedinec mohl ze své vlastní pozice vypadat dobře a pozitivně a obdivuhodně, za účelem vlastního povýšení, vlastního obdivu, vlastního velebení, vlastní důležitosti, vlastní výjimečnosti, farizejství atd., atd. Zde je principem, že „já mám pravdu a všichni ostatní se mýlí“. Z toho důvodu, abych dokázal, že je to pravda, že já mám pravdu a všichni ostatní se mýlí, je nevyhnutelné hledat v lidech pouze negativní věci, špatné věci, nesprávné věci, které mě vedou, že jelikož oni jsou špatní, zlí a negativní, nemohou mít pravdu, a proto jen já mám pravdu a všichni ostatní se mýlí. Arogance tohoto stanoviska, drzost a megalomanství tohoto stanoviska je naprosto zřejmá a toto je oblíbená cesta negativních duchů, pokud se lidé ztotožní s tímto stanoviskem a trendem, jak se vloudit do lidských životů a ovládat a ovlivňovat jejich životy v tomto směru.

Tak na pozitivní straně je obecným trendem, že členové pozitivní strany vždy v lidech zdůrazňují všechno dobré, pozitivní, pravé, správné, tvořivé, produktivní, konstruktivní a co obsahuje v takových atributech přítomnost Nejvyššího. Důraz je proto vždy na přítomnost Nejvyššího. Zatímco v negativním stavu je vždy důraz na přítomnosti ďábla, na přítomnosti negativního stavu, na přítomnosti nesprávnosti, v pozitivním stavu je vždycky důraz na přítomnosti Nejvyššího a následně na všem, co je pozitivní a dobré. V pozitivním stavu proto není možné, představitelné, ba ani jim vůbec nepřijde na mysl žádné odsuzování, žádné souzení, žádné popírání, žádné odmítání, žádné odepisování lidí. Takové myšlenky, objeví-li se v jejich mysli, jsou ohavností a jim se hnusí byť i jen pomyšlení na ně. Takže v pozitivním stavu platí princip: protože každý obsahuje věčnou přítomnost Nejvyššího ve svém nitru, uvnitř vlastní Niterné mysli, každý, dokonce i v negativním stavu, má potenciál mít pravdu bez ohledu na to, jak zlá a negativní je jeho momentální situace. Důraz je tu na potenciál mít pravdu, což je základnou či základem, na němž se lze odvrátit od vlastního zla a nepravdy nebo od toho, že se někdo mýlí. Proto nikdo v pozitivním stavu či z pozitivního stavu není nikdy v negativním stavu ponižován a není tam žádná touha, přání, ba dokonce tam ani nevznikne myšlenka vlastního povyšování, vlastního obdivu, vlastního velebení, vlastní důležitosti, neboť každý je důležitý, každý je obdivuhodný, každý je odlišný, každý je jedinečný, každý je zvláštní a každý je rovnocenný a každý je hodnotný, protože každý nese ve svém nitru, uvnitř své Niterné mysli, jedinečný projev a přítomnost Nejvyššího.

7. V negativním stavu je podivný trend, že všechno, co se děje v lidském životě nebo v životě obecně, nebo přesněji v pseudoživotě, je ovládáno situacemi, událostmi a zevnějškem. Komické na tom je, že člověk nevládne nad situací, děními a událostmi vlastního života, ale ony vládnou nad ním. Jedinec je téměř určován situacemi, událostmi, prostředím a zevnějškem. Takže je otrokem situací a nemá vládu nad vlastním životem z této pozice. V negativním stavu tedy vládne mylný dojem, že jedinec není pánem svého života, že není středem svého vlastního vesmíru, ale namísto toho je hříčkou sil a situací, které jsou mimo jeho kontrolu. Toto je opět nebezpečná situace, neboť vede k přijetí ideje, že negativní stav je nevyhnutelný, a proto je marné proti němu bojovat. Takže ztotožnění se s takovou ideou opět pěkně otevírá dveře pro vniknutí negativních entit, které ovládají a kontrolují lidi, do jedincova života a ten se skutečně stává hříčkou ve hře hranou negativním stavem.

Na druhé straně, v pozitivním stavu je situace zcela opačná. Jedinec ovládá každou situaci, každou událost, neboť on určuje svou volbou, jaká to bude situace, jaký bude její obsah, jak bude ta situace využita a jaké události a příhody jsou nevyhnutelné, aby mohl nastat a uchytit se vzájemný prospěch, obecné blaho a sdílení se všemi ve stvoření Nejvyššího. Takže v pozitivním stavu jsou všechny události, situace a dění výsledkem jedincova nitra či jeho idejí, jež neustále nastávají v jeho Niterné mysli z přítomnosti Nejvyššího, podle přítomnosti Nejvyššího, skrze přítomnost Nejvyššího a s přítomností Nejvyššího v jeho Niterné mysli.

8. A posledním trendem, trendem číslo osm, je, že v negativním stavu je všechno postaveno na principu představ a výmluv. Hledáním pouze negativních aspektů v druhých, jak bylo uvedeno v trendu číslo šest, jedinec ospravedlňuje a odůvodňuje svoji vlastní negativitu a přijímá negativitu jako způsob života; fakticky jako normální způsob života. Principem zde je, že dívám-li se okolo a vidím, že každý dělá věci, které jsou obecně považovány za ne vhodné a jsou odsouzeníhodné či negativní, protože všichni ostatní to dělají, potom také já mám právo dělat to samé, a proto bych se neměl cítit špatně či dělat něco, abych se změnil, neboť každý podvádí, každý klame, každý říká lži atd., atd. ad infinitum. Toto je dobrý způsob odůvodnění, ospravedlnění, opodstatnění a vymlouvání pro negativní stav. Toto je další důvod, proč mají lidé tendenci hledat ve druhých pouze negativní aspekty, aby tím mohli ospravedlňovat svoji vlastní negativitu.

Na druhé straně, všechno, co si jedinec představuje v pozitivním stavu, když si to představuje, je to vždy pozitivní, dobré, pramenící z Nejvyššího, z nitra, má to tendenci hledat společné body, přítomnost Nejvyššího v ostatních za účelem sjednocení, jedinosti a harmonie, aby z takového vztahu mohl vzniknout větší vzájemný prospěch, obecné blaho a užitek.

Ještě jednou, ztotožnění se s touto negativní situací, negativními trendy, je jedním z nejlepších způsobů pro vniknutí negativních entit do jedincova života, které podporují, podněcují a udržují takový druh projekce a ohavnosti, ospravedlňování, výmluv a odůvodňování jsoucna a bytí negativního stavu.

Z toho důvodu je v přístupu k lidem důležité, zejména pokud je někdo léčí či je jejich poradce, uvědomovat si tyto i jakékoli další body a možnosti velmi rafinovaných a vychytralých vniknutí negativních entit skrze taková falešná ztotožnění se, jaká byla zmíněna výše.

Zdroj: REALITA, MÝTY A ILUZE