POSELSTVÍ SEDMÉ

O ŽIVOTĚ A JEHO SMYSLU.
VÍCE O SEXUALITĚ A SEXUÁLNÍM STYKU

Dne 30. března 1982

Dnes byla přijata následující poselství od Pána.

Je důležité si uvědomit, co ustanovuje život. Co je život? Nábožensky založení lidé správně tvrdí, že Bůh, Ježíš Kristus, Nejvyšší, nebo ať používají jakákoli jména, je život. Ale tato jména jsou bez znalosti toho, co znamenají, nepoužitelná při stanovení náležité definice a chápání života. Proto bude dnes užitečné zpracovat něco o pojetí života.

Život lze definovat a pojmout pouze duchovními principy a kategoriemi. Tyto základní duchovní principy a kategorie v obecném smyslu jsou Láska a Moudrost. V širším smyslu lze život zařadit pod pojmy známé jako femininita a maskulinita a pod vše, co reprezentují, popisují a znamenají.

V tomto pojetí lze život definovat jako neustálou výměnu, sjednocování, spojování, individualizaci, vyzařování a přenášení těchto principů, kategorií a všech jejich odvozenin od věčnosti do věčnosti se všemi důsledky takové aktivity.

Bylo mylné předpokládat, že tyto principy a kategorie jsou prázdnými pojmy nebo abstraktními ideami, které nejsou nijak hmatatelné. Co se tohoto týče, jsou jedinou konkrétní, hmatatelnou, faktickou a aktuální realitou ve jsoucnu a bytí. Jsou pravou esencí, substancí, stavem, procesem, obsahem a formou, jež se nazývá život. Život je bez nich rozpoznatelný a pojímatelný. Ve svém čistém rozpoložení bez počátku a konce ustanovují úplné pravé vědomí a uvědomění. Jsou v absolutním smyslu pravým obsahem a formou toho, co lidé nazývají Bůh, Nejvyšší atd. Nejvyšší je tedy Producentem, Udržovatelem, Podporovatelem, Sjednocovatelem, Vyzařovačem života ze Sebe Sama/Samé v absolutním smyslu, protože Nejvyšší ustavuje všechny tyto principy a kategorie v Absolutním stavu a Absolutním procesu. On/Ona je samým principem a kategorií v sobě a o sobě. Žádný jiný zdroj života neexistuje. Takže Nejvyšší je opravdu Životem v Sobě.

Na straně druhé jsou sentientní entity přijímači, nosiči a nádobami tohoto života v relativním stavu a procesu, jak tak důkladně a znamenitě ukázal Swedenborg.

Z hlediska sentientních entit lze jejich životy definovat jako stav a proces přijímání, vnímání, obsahování, asimilace, diferenciace, individualizace, prožívání a přenášení všech výše uvedených duchovních principů a kategorií v jedinečném a neopakovatelném obsahu a formě za účelem reciprocity, sdílení, vespolnosti a vzájemného prospěchu všeho Stvoření. Stvoření bylo, je a bude navěky za tímto účelem.

Jelikož je život vyzařován a přenášen do sentientních entit a do lidských tvorů z Nejvyššího a Nejvyšším, je Nejvyšší v každém jediným možným životem. Jelikož přijímání, vnímání, obsažení, přizpůsobování, diferenciace, individualizace, prožívání a přenášení tohoto života je z Nejvyššího a Nejvyšším, Nejvyšší v Sobě Samém/Samé obsahuje všechny možné nekonečné rozmanitosti a počty jedinečností ve jsoucnu a bytí od věčnosti do věčnosti. Takže v tomto smyslu je Nejvyšší absolutně Jedinečná bytost a entita. Nikdo jiný nebyl, není a od věčnosti do věčnosti nebude životem a jako Nejvyšší.

Možnost bytí a jsoucna jedinečných a neopakovatelných jedinců zcela vyplývá z Absolutní jedinečnosti Nejvyššího. Tudíž nic ve Stvoření nemůže či nesmí být opakovatelné. V této jedinečnosti je zakotven sám princip života a žití. Život může sám sebe udržovat jen svou jedinečností a neopakovatelností. Mimo takovéto rozpoložení neexistuje žádný pravý život.

Existují některé další body, které je třeba uvážit s ohledem na výše uvedená tvrzení:

1. Přijímání, vnímání atd. pravého života je možné pouze z Nejvyššího. Nejvyšší nadílí život přímo do jeho recipientů. Jakékoli jiné způsoby, módy a metody produkování, posílání, přijímání, obsahování a přenášení života jsou jen nepřímým nadělením. To znamená, že cokoli je, je pouze proto, že Nejvyšší Jest. Z tohoto „Jest“ lze vzít a produkovat něco, co smí a může imitovat život. Ale i tato imitace života je možná pouze proto, že Nejvyšší Jest. Není možná žádná imitace bez toho, co je imitováno. Proto se nazývá životem nepřímým nadělením Nejvyššího.

2. Pseudotvůrci, jsouce původně a ve svém počátečním obsahu a formě přímým nadělením života z Nejvyššího a Nejvyšším, byli s to použít tento princip za účelem zahájení negativního stavu. Takže negativní stav začíná v tomtéž okamžiku, kdy nastává produkce, přenos a přijímání života jinými prostředky než přímým nadělením od Nejvyššího a Nejvyšším. Taková metodologie produkuje neduchovní život, který se pak považuje za pravý život. Z tohoto pochází vznik všech neduchovních principů a kategorií, které vedou k ustanovení zla ve formě pekel a všech ostatních běd v bytí.

3. Přímé nadělení života z Nejvyššího v sobě obsahuje duchovní a praktické důsledky, které lze mezi mnoha jiným rozlišit takovými stavy a procesy, jako potěšení, rozkoš, radost, štěstí, legrace, svoboda, blahobyt, sdílení, výměna, vespolnost, vzájemný prospěch a všechny ostatní pozitivní hodnoty života. Vždy se touží po tom, aby každý sdílel tyto znamenité blaženosti, které ustanovují prožívání pravého života. Do pravého života se nevkládají ani se po něm nechtějí žádné jiné významy a očekávání.

4. Všechny ostatní způsoby žití (ukradenými principy života, jak se popisuje v „Základech lidské duchovnosti”) nemohou samy o sobě produkovat takové čisté stavy a procesy, jak se uvádějí v bodě 3. Jen je napodobují. Imitace ale nejsou pravými skutečnostmi. Proto lidé vyprodukovaní nepřímým či ukradeným nadělením od Nejvyššího či Nejvyšším (skrze snahu pseudotvůrců zničit duchovnost) nemohou opravdu vnímat, chápat a prožívat tyto čisté stavy a procesy v jejich původním obsahu a formě. Takže jejich takzvaná radost, štěstí, rozkoš, potěšení atd. je velmi mělká, povrchní, přechodná a iluzivní a je brzy nahrazena zklamáním, depresí, zármutkem, obavami, strachem, nepokoje, beznadějí, zmateností, nedorozuměním a mnohými jinými podobnými bědami.

5. Inherentní jiným způsobům produkce, přijímání a přenášení života než přímým nadělením od Nejvyššího a Nejvyšším je stálé trápení, podléhání pocitu viny, který prostupuje a prosakuje vše bez výjimky. To je imanentní princip univerzálního řádu z Nejvyššího. Znamená to, že cokoli je ukradeno, musí přinést důsledky tohoto činu. Důsledek je takový, že někdo má zásluhu na jeho životě. Jelikož je ale jeden nicméně naživu, principem nepřímého nadělení z Nejvyššího a Nejvyšším (jeden je, neboť Nejvyšší Jest), jedinec nemá žádnou jinou možnost než pociťovat stálou existenciální vinu. Vina nemůže produkovat nic radostného, šťastného, rozkošného a opravdu produktivního. Vina je tudíž přímým výsledkem negativního stavu zla a je kontraproduktivní, destruktivní a konzumuje vzácnou životní energii, aby se udržel, a postrádá jakýkoli opravdový význam a smysl – v protikladu k víře některých lidí (existencialistů). Takže vina může produkovat jen bídu. V životě, který pochází z přímého nadělení od Nejvyššího a Nejvyšším, neexistuje žádná vina. Myslet si opak znamená myslet z negativního stavu, tj. z pekel.

6. Pokud lidé pokračují v tom, že přicházejí na planetu Zemi nepřímým nadělením z Nejvyššího a Nejvyšším (jak ho zfabrikovali pseudotvůrci), tj. živočišným způsobem, budou vždy žít v pocitu viny a stálé bídy. Aby se na této planetě znovu nastolily pravé principy života, je nejprve nutné se navrátit k původnímu způsobu, jakým lidé na tuto Zemi přicházeli – k přímému nadělení od Nejvyššího a Nejvyšším (jak se stručně popisuje v „Základech lidské duchovnosti“). Aby se toto stalo, je nejprve nutné odstranit typickou lidskou éru, která je na prvním místě výsledkem zvrácené metody infúze pseudoživota do pseudolidí pseudotvůrci. Pouze tehdy lze z lidské mysli a chování odstranit pocit viny a všechny výsledné ubohosti.

7. Ve stavu a procesu života (pseudoživota), který byl vyprodukován krádeží, není možná žádná opravdová výměna, sjednocení, individualizace a sdílení principů maskulinity s principy femininity a opačně. Jediné, co lze vyměňovat, je vina, bída, neštěstí a mnohá předstírání, o nichž se věří, že jsou pravými a opravdovými pocity a vztahy. Toto je velmi nanicovatou a iluzorní bází, na níž se mají budovat lidské vztahy. Jak historie lidských tvorů na planetě Zemi živě dosvědčuje, takový vztah může rezultovat ve zničujících důsledcích. Cokoli má za výsledek takové ničivé důsledky, není z pravého života. Pravý život má vždy za výsledek tvořivost a věčně produktivní, konstruktivní a užitečná snažení, která produkují takové stavy a procesy, kromě mnoha jiného, jak se uvádí v bodě 3.

8. Aby se odstranila typická lidská éra, jež je zvěčňovatelkou negativních stavů pocitů viny a běd, je pro lidi na Zemi nutné, aby došli k uvědomění, uznání a přijetí faktu, že nikdo na této planetě nemá v sobě jakýkoli pravý život o sobě a že žije ukradenými principy života, jak to vykonali pseudotvůrci. Lidé na Zemi se musí také uvědomit, že ze své svobodné vůle a dle své svobodné volby dobrovolně postoupili tuto zkušenost jako součást pokusu a demonstrace zjišťování toho, jaké je to a co je to být bez přímého nadělení Nejvyšším a od Nejvyššího. Rozpoznání, uvědomění a přijetí tohoto faktu spolu s přiznáním si dobrovolného statusu vlastní účasti v tomto experimentu je samým prvním krokem ke konečné eliminaci typické lidské éry na planetě Zemi. Je to také, kromě mnoha jiného, otevření dveří k pravým duchovním principům života, což lidi povede k objevení původního, náležitého, správného a duchovního způsobu přivádění nově zrozených lidí do tohoto jednotlivého světa.

9. Je nutné se opět uvědomit, že od doby, kdy negativní stav vstoupil do bytí a pseudoživot se uchytil na této planetě a v peklech, jsou všechny snahy duchovních principů života a Nejvyššího zaměřeny k navrácení všeho naživu do jeho původního stavu a procesu pravého života. Cokoli se tedy od vyskytnutí se negativního stavu zde na Zemi a v duchovním světě odehrálo, událo se a bylo dovoleno se udát za jediným účelem a užitkem: Znovunastolení, návratu a ustanovení pravého života a všech duchovních principů a kategorií, které ustanovují život na této planetě a v duchovních světech lidí ze Země. Bez ohledu na to, jak bolestivé, hrozné, zničující a bídné tyto události prozatím jsou, sloužily, slouží a budou sloužit nejzazšímu účelu pravého života. Ukazují, kromě jiného, co není pravý život. Jsa opačným k pravému životu, pseudoživot vede k plnému uvědomění si a poznání toho, co je pravý život vůbec zač. Styl pseudoživota lidí na této Zemi je živým příkladem tohoto faktu.

To je konec tohoto poselství.

Dodatečné poselství od Nejvyššího:

Toto má objasnit některá tvrzení o lidské sexualitě, jak v současnosti existuje na planetě Zemi.

Jak se uvedlo předtím, sexualitu lze náležitě pochopit jen z duchovních principů a dle nich. Její duchovní účel nebyl nikdy zamýšlen pro fyzické rozmnožování lidského rodu, jak si lidé myslí. Ve vyšším, mystickém smyslu byla myšlena jako fyzická manifestace stavu a procesu výměny a sdílení všech principů maskulinity se všemi principy femininity a obráceně, za účelem vzájemného prospěchu, rozkoše, potěšení, vyjádření univerzální lásky, pro zábavu a, což je důležitější, v pravých manželských vztazích, pro sjednocování, integraci a individualizaci.

Tento význam sexuality byl ztracen a fakticky byl pseudotvůrci vymazán z lidských myslí. Namísto toho ustanovili použití sexu pouze za účelem rozmnožování, vymazávajíce z něho opravdu důležité principy uvedené výše. Vštípili do lidí pocit viny z toho, že mají sexuální tužby za jinými účely než kvůli rozmnožování, a z toho, že mají sexuální styk s partnery jinými než s vlastními manželskými protějšky. Lidé se stávají zahanbenými pro své sexuální tužby, které byly nazírány jako spalující, pohlcující plameny necudné vášně a chtíče. Toto je ovšem přesným důsledkem sexuality, je-li považována přijímána jako zvířecí bez jakékoli duchovnosti.

V této konotaci neexistuje žádná opravdová sexualita, pokud pokračuje na Zemi typická lidská éra. Aby se navrátila pravá sexualita a její náležitý význam a praktikování, je nejprve nutné odstranit lidskou éru, jež je výsledkem negativního stavu.

Avšak mějte na mysli, že by to byla duchovní ohavnost předpokládat, že lidem ani nyní není dovoleno se účastnit sexuálního styku za účely jinými než rozmnožování, ať je to s manželským partnerem či jinými sexuálními partnery, ženatými/vdanými či svobodnými. Tak tomu není. Každý smí do takových vztahů vstoupit, pokud jeho žádost vyvěrá z náležité motivace a dobrého úmyslu: Kvůli sdílení, vzájemnému prospěchu, potěšení, rozkoši a zábavě, pro zvelebení a obohacení vlastního života a v prvé řadě kvůli lepšímu poznání sebe sama, druhých a Pána. V takovém postoji a motivaci není nic cizoložného či negativního. Opak je pravdou: Je to znakem dospělosti, pravé duchovnosti a přítomnosti Pána.

Jak víte, lidské sexuální orgány byly pseudotvůrci restrukturalizovány tak, aby umožnily početí lidského plodu neduchovními prostředky (jako zvířata savci). Toto je vedlejším účinkem existujícího negativního stavu. Pokud negativní stav existuje, bude tato fyzická forma početí pokračovat.

Aby se vyhnulo populační explozi, jež by mohla být výsledkem takové výše uvedené svobodné sexuální výměny, bylo dovoleno vstoupit do bytí fyzickým prostředkům kontroly početí (tj. různým chemickým prostředkům ve formě pilulek, různým mechanickým zařízením atd.). Za současného neduchovního rozpoložení na planetě Zemi vyvěrá idea kontroly početí v podstatě z pravých duchovních principů. Poprvé přivádí k uvědomění si, že sex lze využít nejen k rozmnožování, ale též za jinými účely (jako potěšení, zábavu rozkoš a podobné pozitivní, ale též negativní účely).

Avšak jak se uvedlo v prvním dnešním poselství, je v negativním stavu inherentní pocit viny z bytí na živu. To se mnohonásobně vztahuje na sexualitu, jako na nejhmatatelnější, intimnější a nejintenzivnější pocit bytí na živu (reflektovaný ve fyzickém orgasmu). Použití nástrojů kontroly porodnosti tudíž vyvolává tento inherentní pocit viny, který pak vyvolává nebezpečné vedlejší účinky, které tyto nástroje mají. Takto je ustanoven zlomyslný kruh trvalého sebetrestání.

Jiným problémem je to, že ačkoli idea kontroly porodnosti za těchto okolností vychází z náležitého duchovního vlivu, její realizace nastává typickým zevním, medicínským, pseudovědeckým způsobem. Namísto používání k dispozici jsoucího zařízení jejich Niterné mysli se lidé obrací k medicínským, neduchovním prostředkům. Odtud nastává další zdroj problémů, bídy a pocitů viny.

Lidé skutečně zapomněli, že v sobě mají Niternou mysl, která v sobě obsahuje vynikající prostředek kontroly početí. Smí a mohou ovládat svou plodnost v každé době, kdykoli si přejí. Naneštěstí namísto toho, aby byli závislí na svých vlastních niterných zdrojích, spoléhají se na zevní prostředky, které jsou nespolehlivé, nebezpečné a často neúčinné. Toto je výsledek jejich neduchovního rozpoložení. Jsou tak uvyklí na zevní prostředky, že se všechny ostatní k dispozici jsoucí způsoby, které jsou více v souladu s duchovními principy, úplně přehlížejí. Nevěří v ně nebo se jim vysmívají. A jak víte, pokud je nepoužíváte, ztrácíte je. Přesně toto se stalo lidským tvorům.

Jak víte, v lidských lékařských termínech existuje diagnostická kategorie zvaná neplodnost. Její výskyt není jak u mužů, tak i u žen neběžný. Celkem vzato je toto rozpoložení způsobeno takzvanými mentálními čili psychologickými procesy (ačkoli fakticky jsou duchovní). Něco v nevědomé mysli osoby způsobuje, že nastává tento stav. Ve většině případů s několika výjimkami nemá tento stav žádné fyzické či organické důvody. Všechny fyzické či typické medicínské prostředky k nápravě této situace jsou obvykle marné. Avšak jak víte, prostřednictvím takových metod jako hypnóza, obzvláště duchovní hypnóza, biologická zpětná vazba, meditace a podobné způsoby ovládnutí mysli tato kondice smí být napravena. Lze ji napravit a je natrvalo napravena.

Jestliže tedy lidé mohou použít svou mysl, aby se sami učinili opět plodnými, smí a mohou použít tutéž mysl ke kontrole početí. Mají schopnost si účinně vsugerovat, aby byli plodní jen tehdy, když si zvolí být v souladu se svou touhou a potřebou být takovými či onakými. Taková metoda kontroly početí je duchovně náležitá, správná a má se vyučovat, poznávat v širokém měřítku.

Avšak zde je na řadě varovná a upozorňující poznámka. Duchovní metoda kontroly porodnosti prostřednictvím moci Niterné mysli z Pána bude náležitě působit jedině tehdy, když se takové úsilí podniká s dobrým a pozitivním úmyslem, zbavené pocitu viny anebo nízkých motivací. Používat ji jakýmkoli jiným způsobem může nahromadit zlo, pocit viny, strádání a bídu. Jeden tudíž musí u sebe nastolit správné duchovní postoje k sexualitě a k životu obecně před tím, než by směl a mohl účinně použít tuto metodu ve vlastním životě v procesu sexuálního styku nebo kvůli jiným legitimním důvodům.

Existuje přesahující chápání tohoto pojetí sexuality, které není rozpoznatelné, pokud je jeden v přírodním stavu a stupni. Také způsoby sexuálního styku jsou v duchovním světě odlišné od toho, jaký je znám lidským tvorům planety Země. Bude-li to vhodné a potřebné, budou některé tyto způsoby zpracovány ve vhodné době vhodné pro tento účel.

Jedna velmi důležitá věc: Aby jeden přijal roli sexuality zde naznačenou, musí se nejprve osvobodit od pocitu viny a nesprávného pochopení ohledně jí. Je radno neangažovat se v sexuálním styku s kýmkoli, dokud se jeden neosvobodí od všech nesprávných pojímání a pocitů viny vnucených mu nesprávnými náboženskými doktrínami, společenskými a pseudomanželskými požadavky a očekáváními. Jinak bude zbytečně trpět. Avšak to neznamená, že jeden bude považován za hříšníka, cizoložníka či smilníka, jestliže se tak stane, pokud se ovšem jedinec neangažuje v tomto styku za účelem poškozování, užívání, využívání a zneužívání anebo z čistě sobeckých důvodů a kvůli nízké motivaci. Je tudíž duchovně radno, aby jedinec sám sebe prozkoumal, aby se stanovilo, jakou motivaci, postoj, potřebu a přístup kdo má ohledně sexuality, a aby tento jedinec požádal Nejvyššího ve vlastních modlitbách, meditacích či autohypnóze (nebo ať je lidé na Zemi nazývají jakkoli), aby mu ukázal, osvítil ho a poradil mu ohledně nejprospěšnějšího, nejužitečnějšího, náležitého a správného způsobu ohledně všeho, co se týká sexuálního styku a všech ostatních záležitostí života.

Neexistuje žádný jiný praktický způsob ukázání a získání poznatků pro řádné praktikování lidské sexuality. Je to vždy mezi Pánem a tím, kdo Pána o toto žádá. V této věci nelze nikdy zobecňovat.

Vyhýbejte se tudíž za každou cenu soudit někoho v jakémkoli ohledu, ale obzvláště v ohledu toho, jak praktikuje svou sexualitu či k ní přistupuje. Jestliže u těchto pravidel setrváte, nebudete ani vy souzeni.

To je pro dnes vše.

Zdroj: POSELSTVÍ Z NITRA