|
 Předčítat |
POSELSTVÍ TŘICÁTÉŠESTÉ
O POVAZE A STRUKTUŘE STVOŘENÍ A O DUCHOVNÍCH, DUŠEVNÍCH A FYZICKÝCH CHOROBÁCH A JEJICH LÉČENÍ
Dne 6. května 1982
Dnes byla přijata od Nejvyššího následující poselství.
Je nutné si zas a opět připomenout, že je tu určitá struktura, dynamika a funkce všeho
Stvoření, která následuje řádně ustanovené zákony a principy duchovního pokroku,
jak se popisují v „Základech lidské duchovnosti“ a v těchto „Poselstvích z nitra“. Tato
struktura, dynamika a funkce byla Nejvyšším utvářena v souladu s Jeho/Její
Přirozeností. Mohlo by se říci, že Nejvyšší byl a je prototypem pro jakékoli Stvoření jak
v jeho obsahu, tak i v jeho formě a projevu.
Jak se mnohokrát předtím naznačovalo, jsou hlavními principy, které ovládají
Přirozenost Nejvyššího, Absolutní láska a Absolutní moudrost a všechny jejich
výlučně pozitivní odvozeniny. Tyto hlavní principy a jejich odvozeniny jsou nepřetržitě
a stále reflektovány v celém Stvoření od věčnosti do věčnosti.
Proto lze s jistotou, bez stínů pochyb, říci, že cokoli a kdokoli projektuje, přisuzuje či
přidává velké Přirozenosti Nejvyššího cokoli, co není Lásky a Moudrosti, páchá
duchovní ohavnost a porušuje veškeré principy pravého života.
Lze také s jistotou říci, že kdokoli popírá, zavrhuje či odmítá tyto zde zjevené principy
a pojímání Přirozenosti Nejvyššího, je ve stavu a procesu vážné duchovní nemoci.
Popírání, zavrhování a odmítání těchto principů a nazírání Nejvyššího jakýmikoli
negativními pojmy, či celkové zavrhování faktu Absolutního jsoucna Absolutního bytí
Nejvyššího vede k aktivaci negativního stavu a procesu. V okamžiku své aktivace
negativní stav a proces ihned přebírá a počíná opanovávat jedincův veškerý život.
Je velmi zřejmé, že při procesu popírání těchto duchovních faktorů a principů či jejich
deformacemi je negativní stav a proces a všichni ti, kdo ho aktivovali přijetím a
praktikováním jeho pseudoprincipů ve svých životech, mimo hierarchii duchovní
organizace Stvoření a jsou vyloučeni sami sebou z univerzálního řádu Stvoření.
Svým postojem a pseudofilosofií se fabrikátoři a účastníci negativního stavu a
procesu umístili „vně“ Stvoření. Z těchto důvodů nemůže být nic a nikdo z negativního
stavu a procesu součástí či uvnitř čehokoli pozitivního nebo čehokoli Přirozenosti
Nejvyššího.
Takové zevní umístění negativního stavu a procesu čili jeho umístění „vně“ ho činí
zcela nenormálním, nepřirozeným, nelogickým, iracionálním, klamným, šíleným a
nereálným v sobě a o sobě.
Prostě řečeno: Každý, kdo je dle své svobodné vůle a volby součástí a následovníkem
negativního stavu a procesu, se vylučuje ze Stvoření a samotným tímto vyloučením se
stává nakonec chorým.
Je jen jeden normální, přirozený, zdravý, rozumný, logický, racionální a reálný stav a
proces - uspořádání, dynamika a fungování Stvoření, jak je utvořeno dle Přirozenosti
Nejvyššího, Jenž/Jež vtiskl/vtiskla do Svého Stvoření Svou podobu a obraz. Toto je
pravý duchovní princip Stvoření. Toto je axiom číslo jedna jsoucna a bytí Stvoření.
Tento axiom ustavuje normalitu, reálnost, živost, rozumnost, logiku a zdravost
stvoření Nejvyššího. Toto je univerzální řád.
Logicky z toho tudíž plyne, že kdokoli záměrně oponuje, zavrhuje, popírá či deformuje
tato duchovní fakta, je fakticky velmi vážně a smrtelně nemocen. Houževnaté lpění na
takovém postoji a ztotožňování se s ním vede k duchovní smrti. Jinými slovy vede do
pekel. Jelikož pekla jsou svou povahou esencí a substancí všech negativních stavů a
procesů, jsou zcela a úplně mimo čili „vně“ Stvoření. Opravdový a reálný život a
živost, jakož i realita vlastního jsoucna a bytí se mohou udržovat pouze zevnitř čili
„uvnitř“ Stvoření. Proto v peklech není žádný reálný a pravý život. Každý je zde mrtev.
Kdokoli tedy dle své svobodné volby vchází do pekel (vyjma vlastní svobodné volby
neexistuje žádný jiný způsob, jak vejít do pekel), zanechává reálného a pravého života
a stává se duchovně mrtvým.
Taková volba či rozhodnutí (jít do pekla) ustavuje genezi vlastního duchovního
onemocnění. Vzhledem k faktorům odráženým v zákonech souvztažností má cokoli, co
se odehrává v duchovní oblasti vlastní mysli, svůj dopad a důsledek ve všech
ostatních duševních a fyzických oblastech vlastní mysli a života. Je tudíž velmi zřejmé,
že všechny lidské duševní a fyzické nemoci, nehody a všechny ostatní ubohosti ve
všech ohledech vyvěrají z této duchovní nemoci. Ve vlastním životě neexistuje nic, co
by bez ohledu na to, je-li to dobré či zlé, nevzniklo v duchovním stavu vlastních
událostí.
Jak se jinde ukázalo, je po milénia v historii člověčenstva zničujícím omylem si myslet
či uvažovat, že každá nastávání, dění či události ve vlastním životě či v životě
člověčenstva jsou z jiných než duchovních zdrojů. Myslet si, že existuje jiný než
duchovní zdroj života, je myšlením z abnormálních, nepřirozených, šílených a
nereálných stavů a procesů. Znamená to tudíž myslet z negativního stavu, tedy z
pekel.
Jedním z hlavních důvodů, pokud ne nejdůležitějším, veškeré lidské bídy, strádání a
problémů je to, že lidé věří a přijímají jako fakt, že věci mohou vznikat v sobě ze zdrojů
jiných než duchovních.
Mají-li se lidé kdy vrátit k normálnímu, reálnému, zdravému a rozumnému rozpoložení,
musí nejprve zcela a úplně zanechat takových pověr a úvah. Nelze udělat v jakémkoli
ohledu vůbec nic předtím, než se toto zanechání udá.
Naneštěstí víra opačná - že věci mohou vznikat či výlučně vznikají z přírody, hmoty,
těla, zevnějšností, „vně“ bez působení jakýchkoli duchovních principů - je tak vštípena
do myslí a pojímání lidí a tak je promývá, že ti jsou skrz na skrz nemocni. V
člověčenstvu na Zemi jako celku není nic opravdu zdravého. Toto je rakovinou
člověčenstva. Skutečná fyzická rakovina jedinců, jakož i všechny ostatní choroby,
vyvěrá z této všeobecné choroby lidstva. Přijetí této víry či ztotožnění se s ní učiní
jednoho nemocným tak či onak.
Jak se zdůrazňuje v „Základech lidské duchovnosti“ a v těchto „Poselstvích z nitra“,
bylo toto rozpoložení člověčenstva a šílený systém víry ohledně vznikání věcí bez
jakéhokoli zahrnutí duchovních principů vpuštěno, vloženo a vštípeno do lidstva jeho
pseudotvůrci během takzvaného pádu.
Pokusili se prokázat to, že život a jeho dění mohou být reálné a produkovat sebe sama
bez zahrnutí jakýchkoli duchovních principů, anebo dle duchovních principů a
univerzálního řádu jiného, než jaký se utváří z Přirozenosti a dle Přirozenosti
Nejvyššího. Tyto principy jsou ovšem pseudoduchovními pseudoprincipy, protože
jsou založeny na popírání axiomatických duchovních principů života a univerzálního
řádu (jak jsou definovány v těchto „Poselstvích z nitra“).
Aby to provedli, museli pseudotvůrci nejprve vystoupit mimo reálný univerzální řád a
duchovní principy. Z této pozice začali fabrikovat životní formy utvářené z jejich a dle
jejich vlastních idejí toho, čím a jakým by život měl být. Zfabrikovali pseudoživot, který
se živí bídou, strádáním a nemocí. Toto je logický následek každého života utvářeného
na neduchovních principech, z neduchovních a dle neduchovních principů. Aby se
oponovalo reálnému životu a jeho duchovním principům, bylo nutné ustanovit
odlišnou sadu pravidel a principů, které by byly v přesném protikladu k reálnému
životu a duchovním principům a jejich následkům. Jelikož následkem reálného života
a duchovních principů je láska, sdílení, vzájemný prospěch, společné blaho, zdraví,
štěstí, radost, potěšení, rozkoš, logika, racionalita a moudrost, bylo nutné tyto atributy
reálného života zrušit a nastolit jejich protiklady. Takže byl ustaven pseudoživot bídy,
strádání, nemocí, problémů, nenávisti, sobeckosti, nelogičností, iracionality, zvyklostí,
tradic, zvyků a pseudokultur. Toto ustavení začalo přinášet na Zemi a ve všech
peklech své plody a důsledky. To je přirozeným následkem odvozování života a žití z
jakéhokoli jiného zdroje či principů než z Nejvyššího a duchovnosti. Takový život
ovšem nemůže být vůbec nazýván životem. Jeho náležitým jménem je tudíž duchovní
smrt. Je to život, nebo fakticky pseudoživot mrtvé duchovnosti negativního stavu a
procesu. Je to peklo v peklech a je to peklo na Zemi. Vše, co se neodvozuje z pravého
zdroje života - Nejvyššího - a z duchovních principů, je čistým peklem.
Jak se má ale s lidmi na Zemi a v peklech zacházet ohledně tohoto hrozného neduhu ?
Nejprve je pro pacienta nutné, aby připustil, že je nemocen a potřebuje léčení. Bez
toho svobodného připuštění nemůže být nikdo úspěšně léčen, neboť by to bylo
porušení jeho práva být nemocen. Problémem v této situaci je to, že lidé v peklech a
jejich následovníci na Zemi si nemyslí, že jsou nemocní nebo potřební se nějak léčit.
Lidé tento stav věcí považují za normální. Ve většině případů v této situaci
neshledávají nic patologického. Tímto postojem ovšem zvěčňují, napájejí a udržují
naživu ( nebo v aktivované a dominantní pozici a módu) negativní stav a všechny jeho
bídné důsledky.
Proto je třeba je nejprve upozornit, že tento stav věcí a jejich ubohý životní styl je
výsledkem patologického popírání pravých duchovních principů života a jejich
přebývání vně reality a univerzálního řádu, kde není žádná realita a řád. To, že chybí
řád, nepřináší ovšem nic jiného než všemožné nedostatky. Žádný div, že v peklech a
na planetě Zemi je vše v takovém nepořádném rozpoložení.
Není snadným procesem přesvědčit někoho, kdo miluje a koho těší způsobovat škodu
a utrpení druhým a sobě samému, neboť takové aktivity jsou výsledkem chorobné
mysli vážně potřebující léčbu. To je jeden z důvodů, proč je tak obtížné léčit zatvrzelé
zločince a chronické schizofreniky. Tento způsob života je baví a milují ho. Jsou
fabrikacemi a následnými fyzickými inkarnáty těch druhů negativních idejí, jež vznikly
v peklech.
Bez uvědomění si potřeby léčby není žádné léčení či změna stávajícího stavu a
rozpoložení možná.
Proto je nutné těmto nemocným lidem stále připomínat pravá fakta o záležitostech ve
Stvoření, dokud se v nich nezažehne uvědomění si toho, že věci by nemusely být
takové, jaké se zdají. Proces tohoto připomenutí ovšem nemůže být násilný či z
nátlaku, ale pouze dle živého příkladu a srovnání. Vlastní život ve srovnání s jejich
životy je tím nejlepším a jediným platným a duchovně správným připomenutím. Aby
jim tudíž bylo měnit, musí nejprve změnit sami sebe a demonstrovat příkladem
možnost a postup takové změny.
Aby takový příklad a srovnání bylo stále k dispozici všem, kdo jsou v šíleném
negativním stavu, je Nejvyšším dovoleno, že se lidé z pozitivního stavu a procesu
neustále inkarnují na Zemi do panství negativního stavu a procházejí procesem svých
vlastních problémů v potýkání se s podmínkami negativního stavu, potírajíce je,
překonávajíce je, nejsouce jimi dotčeni, a v potýkání se s ustavením vzorů pravého
života a pravých duchovních principů uprostřed svých protikladů. Navíc se Nejvyšší
za těmito a mnohými jinými účely přímo inkarnoval na planetu Zemi ve formě Ježíše
Krista a méně přímo v některých jiných formách velkých duchovních vůdců, aby
přinesl takový nejzazší příklad a srovnání, aby se ukázaly cesty a prostředky, jak se
dostat ven ze šílených a bídných situací. Na druhé straně mnozí lidé z pozitivní a
nebeské strany dobrovolně přijímají pověření přímo v rozličných peklech, aby taková
připomínka příkladem a srovnáním byla stále přítomná a k dispozici každému v
peklech za účelem zažehnutí možného rozpoznání jejich bídného stavu a rozpoložení.
Jakmile se toto rozpoznání v někom zažhne, poskytují se početné příležitosti a
nabídky pomoci, aby se u něho zahájilo rozvíjení jeho touhy a potřeby zanechat svého
vlastního negativního rozpoložení. Jakmile se tato touha silně vyvine, iniciuje se pod
dohledem Nejvyššího a těch, kdo jsou dobrovolně duchovními rádci tohoto jedince,
proces změny, aby tomuto jedinci pomohl úspěšně završit probíhající zanechávání
negativního stavu pekel a změnit jeho vlastní rozpoložení do pozitivního stavu, takže
opustí pekla natrvalo. To je procesem znovuzrození a vzkříšení z duchovní smrti do
duchovního života. Tento proces je pro každého jedince velmi složitý a jedinečný a v
tomto ohledu nejsou možná žádná zevšeobecňování. Toto je to, co se fakticky míní
znovuzrozením a vzkříšením z mrtvých.
Jako součást tohoto důležitého procesu, zde stručně popsaného, Nejvyšší inicioval
určité kroky duchovního obrození pro některé lidi na Zemi a pro mnohé v duchovních
a jiných dimenzích (spojených s negativním stavem).
Prvním krokem bylo zavést určité nástroje, které by poskytly vhodnější léčebný
prostředek pro duchovní požadavky na změnu. Donedávna většina léčebných způsobů
existujících na Zemi málo nebo omezeně brala v úvahu fakt, že jediná možná účinná
léčba je duchovními prostředky, jelikož všechny lidské problémy bez výjimky vždy
vznikají v duchovním stavu záležitostí vlastního života. Bylo tedy nutno vyvinout
vhodnější nástroje léčby, které by primárně zdůraznily duchovní postupy a záměry.
Tento nový nástroj a duchovní postup léčení je vysvětlen a představen v knize
„Principy duchovní hypnózy“. Obsah této knihy lze považovat za vzorek či příklad
toho, jak by jakékoli léčení mělo být uspořádáno, a jako příklad druhu principů,
postulátů a teorií léčby, jež by se měly následovat a používat. Následováním tohoto
vzoru a příkladu lze pozměňovat vlastní přístup v souladu s potřebami každého
individua. Avšak základní principy, postuláty a teorie tohoto léčení se vždy musí
odvozovat z duchovních principů, jelikož jinak by se nedošlo nikam. Jakmile se tyto
duchovní postupy a prostředky prosadily výše uvedeným příkladem a vzorem, dalším
důležitým krokem bylo zjevení co do pravých duchovních principů a toho, jak vznikl
negativní stav a proces a jak ovlivňuje život všech příslušníků člověčenstva na Zemi a
v peklech se všemi důsledky a následky své negativní povahy. Bylo taktéž nutno zjevit
obecnou strukturu a dynamiku pravého člověčenstva a všech principů duchovní
progrese, aby se nastavil příklad srovnání k jeho opačnému protějšku -
pseudočlověčenstvu.
Tento důležitý krok došel plodného dozrání v knize „Základy lidské duchovnosti“.
Třetí důležitý krok konečně spočíval v ustanovení určité integrace a kombinace
předešlých dvou kroků, jež by lidem poskytovala lepší konkrétní pochopení
duchovnosti a praktičtější nástroje pro vykonání duchovních změn v jejich životech,
měli-li by se rozhodnout takto činit ze své svobodné vůle. Tento třetí krok se odráží v
těchto „Poselstvích z nitra“.
Takže nyní se poskytuje úplná sada všech principů, nástrojů a jejich aplikací, jejichž
platnost lze potvrdit a které lze uvést do užívání kýmkoli, kdo touží naslouchat a brát
to na zřetel.
Sada těchto tří hlavních prací je určena k používání v procesu duchovního obrození a
pro první krok ve vývoji nového člověčenstva a nového duchovního věku.
Jak se uvedlo předtím, když se tento krok ustanoví a splní svůj účel a užitek, bude
použit jako nástupní kámen pro budování dalšího, vyššího stupně duchovního
pokročení člověčenstva. V té době bude prostřednictvím někoho jiného poskytnuto
nové zjevení, odpovídající obsahu a stavebním blokům následného kroku. V procesu
přenášení tohoto nového zjevení bude vše, co bylo zjeveno a řečeno v sadě těchto tří
prací („Principy duchovní hypnózy“, „Základy lidské duchovnosti“ a „Poselství z
nitra“), přehodnoceno, doplněno novými údaji a přídavky a, pokud to bude nutné a
Nejvyšším považováno za vhodné, pozměněno, změněno či nahrazeno.
Na tomto bodě tato poselství končí. Měla-li by vyvstat nějaká potřeba přenosu a
záznamu dalších poselství či jakýchkoli dalších objasnění, vysvětlení a rozšíření,
budou poskytnuta ve správný čas, za správných okolností, tehdy, tam a tím, jak to
Nejvyšší shledá za vhodné.
Nejvyšší žádá, aby tato poselství byla publikována a dána k dispozici za nízkou cenu
všem, kdo se zajímají o duchovní záležitosti a mají touhu se změnit a pokročit.
Výše uvedená sada tří prací byla publikována a rozšířena po všech duchovních
světech a rozličných dimenzích a využívá se pro všemožné duchovní účely. Tyto práce
byly taktéž využity v dříve popsaném programu Nové školy. Proto kdyby i tyto knihy
neměly širší veřejnou nabídku či přijetí lidmi na Zemi, další rozvoj lidí bude nicméně
ovlivňován principy v nich popsanými a formulovanými skrze univerzální vědomí a
univerzalitu povšechnosti.
V závěru této práce chce Nejvyšší ujistit každého, kdo čte tato poselství a „Základy
lidské duchovnosti“, že nic v nich nepřišlo od nějakého anděla, ducha, rádce, lidského
tvora nebo od jejich pozemského autora. Vše pochází přímo od Nejvyššího.
Nikdo se ovšem nenutí, nežádá a nepožaduje, aby věřil tomuto či jakýmkoli jiným
zaznamenaným tvrzením. Je to věc vlastní svobody volby, duchovní zralosti,
moudrosti, rozumnosti, logiky a srdce rozhodnout se, zda se chce přijmout cokoli, o
čem se zde tvrdí, že je přímým zjevením od Nejvyššího.
To je pro nyní vše.
Zdroj: POSELSTVÍ Z NITRA
