POSELSTVÍ DVACÁTÉDEVÁTÉ

O ZDROJI LIDSKÝCH PROBLÉMŮ, BĚD A STRÁDÁNÍ
A O TOM, JAK JE PŘEKONAT

Dne 29. dubna 1982

Dnes byla obdržena od Pána následující poselství.

Problémem u mnoha lidí na Zemi je, že velmi často považují sebezkoumání, sebehodnocení a vcházení „dovnitř“ do své Niterné mysli za zaneprázdnění, které je nemorální, nezdravé a nebezpečné. Proto věnují malou pozornost či zřetel tomu, co se v nich děje. Fakticky dělají vše, co je v jejich moci, aby se neobraceli do sebe samých, do svého nitra a naslouchali svým niterným myšlenkám, pocitům, vjemům a intuicím. Namísto toho mrhají svými vzácnými energiemi a svým časem tím, jak se udržují ve svých zevnějšnostech čili „vně“, zabývajíce se zevními záležitostmi, úmyslně se udržujíce zaneprázdněnými všemožnými pracemi, pochůzkami a činnostmi, které je úspěšně zdržují před stykem s jejich Niternou myslí, a fakticky tedy se sebou samými a s jejich Stvořitelem.

S tímto postojem není překvapující, že lidé sami sebe neznají a jsou nepředvídatelní co do svého chování a postojů. Prostě nemají čas objevit sami sebe, poznat sami sebe, chtít sebe, cítit sebe a prožívat sami sebe takové, jací skutečně ve své esenci a substanci jsou. Namísto toho se honí dokola naslouchajíce tomu a přijímajíce to, co řekli jiní, jak na ně jiní nahlížejí, uvažují o nich, hodnotí je a co ostatní od nich očekávají, přičemž berou za dané, že jsou skutečně takoví, jak je vnímají ostatní. Protože tomu věří, ztotožňují se s takovými svými zevními počitky a očekáváními a ze všech svých sil se řídí tím, aby byli takovými, zatlačujíce, potlačujíce, zarážejíce a neberouce na zřetel úpěnlivý hlas svého vnitřního, reálného já, jež je znásilňováno a hrubě tepáno takovým postojem a životním stylem. Tuto situaci považují za normální a stávají se tedy výsledkem své zevní věštby, která naplňuje samu sebe. Vše ostatní považují za nebezpečné, nejisté, nezdravé a vedoucí k šílenství. Není neobvyklé slyšet naivní výrok jako: „Vidíte, tak dlouho se zabýval sám sebou, že to z něho udělalo šílence a museli ho zavřít.“ či podobné výroky.

Mnozí lidé si nechtějí připustit a uvědomit, že takový postoj je zvrácením univerzálního řádu, a že je tedy fakticky velmi nebezpečný, neopatrný a nezdravý. Přivádí lidi do všemožných duchovních, duševních, emočních, intelektuálních, volních, sexuálních, sociálních a fyzických problémů, poruch a bláznovství.

Tato situace je ovšem důsledkem převládajícího negativního stavu, který existuje na Zemi v aktivovaném a dominantním módu.

Jednou z největších zbraní negativního stavu a jedním z důvodů toho, že je tak úspěšný (jak dosvědčují veškeré lidské dějiny), je to, že lidi zaměřil na zevnějšek sebe samých a do jejich myslí jim vložil ideu, že být uvnitř sebe samého vede k šílenství a ke všemožným druhům duševní nestability, poruch a chorob.

To je ovšem tím největším zfalšováním a zvrácením reality ze všech. Ve skutečnosti je přesný opak pravdou. Být neustále zaneprázdněn tím, co je vně sebe samého, vlastním zevním prostředím a tím, co ostatní považují a očekávají, že je vlastní reálné já, je tím, co způsobuje lidské problémy, neduhy, strasti a šílenství.

Jak se již před tím ukázalo, vede takový obrácený a zvrácený postoj k porušení duchovního principu vyváženého života a žití (viz poselství ze dne 24. dubna 1982). Jedním z výsledků tohoto porušení je to, co se s lidmi na Zemi děje po tisíciletí.

Pokud lidé vůbec doufají, že dosáhnou na Zemi a v sobě míru se spravedlností a štěstím, potřebují se nejprve naučit uplatňovat tento vyvažující princip života. Znamená to, že se musí naučit obracet do „nitra“ a věnovat pozornost tomu, co je tam. Pak z této pozice smí a mohou patřit ven, aby viděli realitu skrze své vlastní oči, a nikoli skrze oči někoho či něčeho jiného. Tím, že se realita vnímá skrze někoho či něco jiného a jeden zůstává slepým ke svému vlastnímu pozorování, se věci neustále deformují a nevidí se takové, jaké jsou. To znamená žití v iluzi reality. Žádný div, že lidé mají tak mnoho problémů.

Přesto asi někoho napadne, že pokud je dle jejich standardů a očekávání správný převažující náhled ohledně udržování se vně sebe samého, pak proč lidé dospívají do situace, že se tak obávají nalézt sebe samé ? To je paradoxem negativního stavu; je to nelogické, iracionální a bláznivé.

Toto je tedy tím, čím zvrácený řád univerzálních principů vůbec je.

Je nutné uvést vše do jeho pravé perspektivy v souladu s náležitým řádem věcí a postupů.

Jak bylo předtím ukázáno v „Základech lidské duchovnosti“ a v těchto „Poselstvích z nitra“, je náležitý univerzální řád Stvoření z „uvnitř“ do „vně“, a někdy z „vně“ bez jakéhokoli zřetele k „uvnitř“. Okamžikem, kdy „uvnitř“ do „vně“ je umístěno do dominantní pozice, zaráží veškerý přístup do „uvnitř“, odkud bere veškeré energie pro svou existenci. Takovým aktem je ustanoven stav neustálého potlačování „uvnitř“ a, jako výsledek, lidé skutečně „nežijí“, ale strádají. Lidský život se stává neustávajícím řetězcem bídy, strádání, válek, zločinů, nemocí a všemožných problémů, jejichž seznam je opravdu nekonečný. Takový život není pravým životem, ale je iluzí a padělaným životem. Lidé žijí v klamu a iluzi věříce, že toto je nejenom pravým životem, ale jediným možným a k mání jsoucím životem v jsoucnu a bytí.

Takové myšlení je výsledkem dominujícího a aktivovaného negativního stavu, v němž lidé sami sebe lapají do pasti svým mylným systémem víry.

Aby se tato situace napravila, radí se provést určité kroky, které se nabízejí v těchto „Poselstvích z nitra“.

Dodatečně je tu několik přídavných bodů hodných uvážení pro praktikování ve vlastním životě toho, jak ustanovit náležité a řádné plynutí života a všech jeho duchovních principů žití. Následující body jsou v jistém smyslu rozpracováním a snad opakováním a rozšířením všech ostatních předešle uvedených.

1. Samotný první důležitý krok v tom, jak uvést věci ve vlastním životě do řádu, je uznání a přijetí faktu, že přehnané zabývání se „vnějškem“, zatímco obrácení se k „uvnitř“ se považuje za nebezpečné, neobezřetné a nezdravé, je nesprávné. Je zdroj mnoha lidských problémů a porušení duchovního principu vyváženosti každodenního žití (viz opět poselství ze dne 24. dubna 1982). Jakmile se jeden podejme na tento první krok tím, že se začne tázat a probírat starý životní styl „vnějškovosti“, povede ho to k odstranění umělého strachu vyvolaného negativním stavem před vcházením do sebe samého.

Radí se uznat a přijmout fakt, že strach ze sebe samého je nejničivějším a nejškodlivějším strachem ze všech, protože jednoho olupuje o vše, čím je. Namísto toho se radí, aby jeden k sobě přistupoval s důvěrou, vírou a spoléháním se; s láskou, péčí, oceněním a respektem; přijímaje fakt, že jeho Niterná mysl, niterné já, kde je Nejvyšší vždy přítomen, je ten pravý a jedině možný zdroj poznání, moudrosti, lásky a štěstí, a je určovatel smyslu opravdové reality. Jestliže jeden začne myslet a cítit v tomto smyslu, je na dobré cestě ven ze šlamastik vlastního života produkovaných starým životním stylem zevnějšností čili „vnějškovostí“. Ale tento krok se musí podejmout první. Je to jako uvést se do původního stavu, aby se začalo myslet z vlastního nitra, a nikoli z vlastního vnějšku.

Je radno strávit nějaký čas denně v praktikování tohoto způsobu aktivního myšlení, chtění, pociťování a jednání, jak se popisuje předtím (viz poselství ze dne 23. dubna 1982).

2. Dalším důležitým krokem v procesu opravy vlastního chybného životního stylu je připuštění duchovního faktu, že štěstí a význam života nelze nalézt v zevnějšnostech a ve vlastnictví hmotných statků. V nich není nic, co by mohlo opravdu inspirovat, motivovat anebo poskytovat pocit naplnění a uspokojení z bytí naživu. Toto je velmi důležité uznání, pomáhající jednomu, aby přestal vyhledávat hodnoty tam, kde nejsou žádné. Nelze nic změnit, aniž se prvně tento fakt nepřipustí. Opět se opakuje, že radí zabývat se aktivně tím, aby se k tomuto faktu obrátilo čelem s tím, že se připustí, že je pravdivý, a že se opakuje ve vlastním myšlení, cítění, chtění a jednání. Jestliže takto činí, jeden se připravuje na změnu.

3. Třetím důležitým krokem v tomto počínání je uznat, že vlastní život není tím, čím by měl být, a že je nutné něco učinit ohledně změny jeho obsahu, významu a účelu. Jinými slovy se radí, aby se prostě připustilo, že se jeden potřebuje změnit. Bez takového připuštění nebude se pociťovat žádná potřeba změny. Bez potřeby změny nelze žádnou změnu zahájit.

Radí se tudíž aktivně se denně zabývat rozvíjením potřeby změny ve vlastním životním stylu v souladu z duchovními principy tím, že se připouští fakt, že je potřeba změny. Tento druh aktivního zabývání se poskytuje vlastní Niterné mysli a Nejvyššímu v ní příležitost přenést do vlastního vědomého uvědomění smysl, pocit a náležitou znalost pro započetí takové změny.

4. Čtvrtým důležitým krokem v tomto aktivním procesu je nalézání náležitých a správných nástrojů, cest a prostředků změny nejlepším možným způsobem souhlasným s esencí a substancí vlastní veškeré mysli a osobnosti. Jinými slovy je nutné nejprve uznat, že jeden doposud nenáležitě využíval, cokoli má, a nástroje, způsoby a prostředky, které ve svém životě používal, nedokázal upotřebit a přivodit ve svém životě náležitý duchovní a tvořivý mód žití. Takže jeden musí připustit, že je nutné nejprve odstranit staré nástroje, způsoby a prostředky žití, jelikož ty ve své činnosti úplně selhaly. Jakmile se tento fakt připustí a je z vlastní vůle vyjádřena žádost po potřebě nahrazení novými nástroji, způsoby a prostředky žití a po nalezení nových nástrojů, způsobů a prostředků žití, které jsou adekvátnější a náležitější k pravému životu, jeden pak může přistoupit k předložení prosby své Niterné mysli, „uvnitř“, kde je Pán, o osvícení, inspiraci, zjevení, jasný vhled a znalost ohledně takových budoucích nástrojů, způsobů a prostředků správného a náležitého žití. Jestliže se takto koná soustavně, každodenně, jeden sám u sebe shledá, že má všemožný náležitý vhled, chápání, ideje atd. co do toho, jak postupovat s odstraňováním starých, ubohých vzorů života a toho, jak je nahradit novými, opravdu duchovními.

5. Pátým důležitým krokem v tomto ohledu je nutnost ustavení aktivní vůle k užívání těchto nově získaných nástrojů, prostředků a způsobů co nejproduktivněji, nejkonstruktivněji a nejtvořivěji, jak je možné, aby se tak mohlo dosáhnout vzájemného prospěchu, společného blaha a sdílení a mohla probíhat neustálá duchovní progrese směrem kupředu a dále se zabudovanou bezpečnostní ochranou proti jakékoli možné reverzi starých, destruktivních, ubohých, neduchovních módů a vzorů žití.

V tomto ohledu se radí si dávat dennodenně sugesce, aby se taková vůle docílila a ve vlastní mysli a ve vlastním praktickém životě se stále udržovala vyšší duchovní perspektiva života definovaná všemi duchovními principy života a žití a principem duchovní homogenity. Jestliže jeden takto věrně a soustavně činí každodenně se správnou motivací, kdy vždy na to v každodenním životě nalezne nějaký čas, ten s největší určitostí ve všech ohledech uspěje.

6. A konečně šestým důležitým krokem v tomto podnikání je připuštění a přijetí neoddiskutovatelného duchovního axiomu, že toto jeden může činit jedině dle sebe samého, po svém, dle vlastního určení, úsilí a snažení se, s vírou, důvěrou a spoléháním se na vlastní hodnotu a schopnost tak úspěšně a účinně konat, aniž by se jakkoli spoléhal na někoho či něco vně sebe samého, uznávaje fakt, že veškerý život a jeho pozitivní atributy neustále plynou z Nejvyššího do vlastní Niterné mysli. Vcházení do nitra sebe samého, spoléhaje se na vlastní Niternou mysl, tudíž znamená vcházet k Nejvyššímu, k Pánu kdož je pravým zdrojem všeho pozitivního a dobrého ve vlastním životě.

Toto je to, proč je tak důležité obrátit sebe samého dovnitř, k vlastní Niterné mysli. Toto je jediné místo, kde lze nalézt Boha, Nejvyššího. To je také důvodem k tomu, že aktivovaný a dominující negativní stav vynakládá tak velké úsilí, aby lidi udržel vně sebe samých. Tím, jak toto činí, je negativní stav udržuje pryč od Pána - to jest mimo zdroj opravdového života a veškerého dobra a pravdy.

Proto se radí, aby jeden občas vysedl z vlastních každodenních činností, aby si dával pozitivní sugesce k ustanovení potřeby, touhy a vůle obrátit se niterně k Pánu ve vlastní Niterné mysli a požádat o pomoc a podporu při aktualizování faktu, že se spoléhá sám na sebe, na vlastní Niternou mysl a Pána, aby byl s to konat vše po svém, aniž by naději a hodnoty umisťoval zevně, kde neexistuje žádná naděje a hodnota.

Tím, že se tak činí soustavně, trpělivě a s rozhodností, jeden se stane svobodným a nezávislým, silným a zdravým, užitečným a tvořivým, šťastným a veselým, naplněným a spokojeným, bavícím se a dosahujícím dobrých a pozitivních věcí.

To je pro dnes vše.

Zdroj: POSELSTVÍ Z NITRA