POSELSTVÍ DVACÁTÉSEDMÉ

O LIDSKÝCH ZPŮSOBECH VNÍMÁNÍ, NEVĚDOMÝCH PROCESECH A POZMĚNĚNÝCH STAVECH VĚDOMÍ

Dne 27. dubna 1982

Dnes bylo přijato od Nejvyššího následující poselství.

Mnoho lidí má tendenci omezovat realitu jsoucna a bytí tím, co jsou s to vnímat svými senzorickými orgány. Buď popírají existenci čehokoliv za nebo nad takovým vnímáním, nebo je jim zatěžko to přijmout. Tato situace se poněkud změnila s objevy, které vedly k vývoji rádia a televize. Takové objevy prokázaly existenci různých vln, jež jsou mimo nebo nad rámec percepčních schopností lidských senzorických orgánů.

Lidé zapomněli, že fyzické smyslové orgány byly v první řadě vybudovány za účelem orientace v jejich bezprostředním fyzickém zevním prostředí a pro vnímání některých jejich tělesných funkcí. Ale i tato modalita fungování senzorických orgánů je velice omezená, hrubá a nepřesná, neschopná vnímat nekonečný počet a rozmanitost dimenzí, úrovní, stupňů a roků života existujících v různých modalitách kontinuity a diskrétnosti, simultánní synchronicity atd.

Vzhledem k tomuto postoji lidé očekávají a umísťují ohledně senzorického vnímání a vnějšího vědomí větší význam a smysl, než toto může předávat nebo jaký je vybaveno nabízet, anebo od svého smyslového vnímání očekávají to, co je v rozporu s jeho skutečnou funkcí. Lidé věří, že v senzorických orgánech a ve vnějším vědomí je něco, a vkládají do nich něco, co nikdy nebylo míněno jako součást jejich struktury, funkce a dynamiky; to je zdroj početných deformací.

Problém s lidmi na Zemi je ten, že žijí v rozpoložení aktivovaného a dominantního negativního stavu. Výsledkem a důsledkem této situace je uzavření a omezení většiny oblastí a míst lidské mysli, vytvoření negativních procesů, suspendování vnitřních znalostí a nastolení nevědomosti. Jak bylo dříve zmíněno, přibližně pět procent lidské mysli nebo méně je aktivováno do vědomé modality své existence a funkce. Za této podmínky mají lidé stěží dostatek času a prostředků potýkat se svým vnějším fyzickým prostředím a přežít v něm. Takže svou pozicí jsou nuceni obracet téměř celou svou pozornost na vnější zápas o každodenní přežití.

Vrozená aktivovanému a dominantnímu negativnímu stavu je kondice odmítání jakékoliv vědomosti, která by byla v rozporu se status quo této aktivace a dominance. Proto taková modalita existence negativního stavu udržuje lidi ve slepé poslušnosti k ustanoveným způsobům, normám, standardům a stereotypům žití, přežití, chápání, vnímání a fungování. Ta rozvíjí příšerné zvyky, instituce, systémy, konvence, tradice a kultury, aby se lidé udržovali zaneprázdnění svými zevnějšnostmi, zabraňujíce jim tím nalézt skutečnou pravdu o jejich svízelném postavení a situaci.

Vzhledem k tomuto zaneprázdnění si většina lidí není vědoma toho, že jsou otroky nevědomých procesů a neznámých faktorů jejich chování, tužeb, chtění, postojů, vztahů atd. Věří, že všechny jejich aktivity jsou výsledkem jejich rozumových, logických a vědomých rozhodnutí. Považují tuto situaci za normální, přirozenou a zdravou. Většina z nich zavrhuje dokonce i jen zmínku o existenci nevědomé mysli, nemluvě o Niterné mysli. Lidé si neuvědomují, že jedním z mnoha vedlejších účinků aktivovaného a dominantního negativního stavu je udržet všechno skryté, motivovat lidi ze zákulisí, aby jeho fungování, procesy, stavy a způsoby ovlivňování, panování a činnosti nebyly objeveny a následně odstraněny.

Proto jsou lidé na Zemi ve svém chování motivováni v první řadě nevědomými procesy. Lidé něco dělají, aniž by často věděli, proč to mají dělat. Mají jisté pocity, aniž by věděli, proč to takto či onak pociťují. Horoucně po něčem touží, aniž by věděli, proč mají takovou touhu. Tato situace existuje vůbec ve všem v jejich životech. Velmi málo si opravdu uvědomují, proč se věci dějí tak, jak se dějí. Obvykle mají dohady, náhledy, domněnky, názory atd. o důvodech takových událostí, ale ve většině případů tyto jsou vědomými závěry, které velmi vzácně odrážejí pravdu o této situaci. Takové vědomé závěry nereflektující pravou realitu věcí, udržují lidi v sebeklamné a klamné modalitě bytí.

Taková situace zde popsaná ustanovuje velmi podivnou a negativně jedinečnou kondici, existující pouze zde na Zemi, která celkem vzato, činí lidské chování a postoj nepředvídatelným dokonce i pro ně samé. Nikdo přesně neví, jak bude reagovat od jedné situace ke druhé.

Tato nepředvídatelnost je pravou přirozeností aktivovaného a dominantního negativního stavu. Není nic předvídatelného o takovém negativním stavu. Ten je svou povahou nelogický, iracionální a nesoudržný. Jeho předvídatelnost je možná jen, pokud ve svém přirozeném stavu zařazení, dřímoty, zkrocení a úslužnosti stavu pozitivnímu. Ale v okamžiku, kdy ztrácí své přirozené rozpoložení, stává se nepřímým, nezdravým, patologickým a rozvráceným. V takovéto modalitě bytí není nic logického, racionálního, rozumného, stabilního a soustavného.

Lidé tedy falešně věří, že rozpoložení jejich života, jaké je nyní - život omezeného vědomí a panování nevědomých procesů - je přirozenou zdravou normální událostí a kondicí. Jsou na ni navyklí, strnule na ni lpí a velmi často mají smrtelný strach z objevu toho, co je za jejich zevním vědomím. Začnou věřit, že žádný jiný způsob života není možný nebo proveditelný. To je přesně to, co negativní stav chce, aby cítili, aby tomu věřili a aby si to mysleli. Pokud lidé považují takovou situaci za normální, přirozený, náležitý a správný stav věcí, budou udržovat negativní stav v aktivované a dominantní modalitě jeho bytí. Pokud je negativní stav v této modalitě existence, vynaloží všechny své síly a energie (ukradené pozitivnímu stavu) na to, aby udržel lidi právě tam, kde se nacházejí - věřící, že toto je jediný možný způsob bytí, a proto je to normální, přirozené, zdravé, správné a náležité. Je to začarovaný kruh vzájemných zpětných vazeb falešností a nepředvídatelností jejich následků.

Lidé se obávají objevit a připustit, že současná modalita jejich existence a životního stylu - panování nevědomých procesů, ohromná omezení nyní existujících vědomých procesů, nepředvídatelnost, nevědomost, problémy, tragédie, bědy atd. - nemá v sobě nic přirozeného, normálního, zdravého, správného a náležitého. Proto mají v mnoha případech tendenci odmítnout vše, co by je vedlo k tomu, věřit v opak.

Dobrým příkladem takovéto situace je strach některých lidí ze změněných stavů vědomí, jako např. hypnózy a autohypnózy. Obávají se zakusit něco, co je mimo a nad jejich takzvanou vědomou modalitou bytí. Velmi často považují takové zkušenosti za abnormální, nepřirozené, nezdravé, nenáležité a nesprávné. Z toho důvodu se po dlouhou dobu v dějinách vyhýbali takovým zkušenostem, což si racionálně zdůvodňovali nejbláznivějšími prostředky. Přesto není nic vzdálenější pravdě, než považovat takový fenomén jako hypnóza a autohypnóza a podobné metody za nebezpečné, abnormální, nepřirozené, nezdravé atd. Právě přesný opak je pravdou. Takové jevy jsou nejnormálnější, nejpřirozenější, nejzdravější, nejnáležitější, nejsprávnější a nejvíce duchovní. Jsou integrálními částmi výbavy lidské mysli pro přeměnění hluboké a široké mezery, rozkolu, který existuje mezi zevním vědomím a nevědomou myslí.

Duchovním faktem je, že normální, přirozenou a zdravou kondicí lidské existence je úplné a celkové vědomí, bez jakýchkoli nevědomých procesů, s plným uvědoměním a přístupem do všech úrovní, stupňů, oblastí, kroků a vrstev celkové jedincovy mysli. Cokoli méně než toto je nepřirozené, abnormální, nenáležité a je výsledkem aktivovaného a dominantního negativního stavu.

Proto, cokoliv pomáhá přemostit a spojit různé úrovně a oblasti lidské mysli a cokoliv pomáhá překonat jeho současně existující nepřirozenou a patologickou kondici, je náležité, správné, přirozené, normální a zdravé a mělo by se praktikovat, využívat a procvičovat v širokém měřítku.

Dobrým příkladem takové normální, zdravé a přirozené kondice, která by měla trvale existovat v každém, je schopnost zažít změněné stavy vědomí takovými způsoby, jako je hypnóza a autohypnóza, a obvzláště schopnost vstoupit do takzvaného bdělého stavu plenární úrovně hypnózy. Tato zkušenost dává jedinci určité vhledy a porozumění ohledně toho, jaké je to fungovat normálně, přirozeně a zdravě. V této kondici je jedincovo vnímání multidimenzionální a zvětšeno téměř do jeho původní proporce. Jeden může simultánně vnímat a fungovat ze všech nebo z většiny úrovní vlastní mysli, ve všech dimenzích nebo ve většině dimenzí v tom okamžiku přístupných. Je s to chápat a vnímat, co je opravdu správné a náležité. Je schopen zažít mnoho jiných věcí, které je obtížné pochopit v omezeném vědomém uvědomění.

Taková zkušenost je tedy náležitá, správná, žádoucí a duchovně ospravedlněná a vede ke zdokonalení a obohacení jedincova života. Měla by být trvalou kondicí jedincova života.

Faktem je, že jakmile je negativní stav uveden zpět do své dřímající, suspendované, zkrocené a nápomocné kondice, bude se v lidském životě znovu aktivovat výše uvedený způsob bytí a žití a stane se trvalým stavem a procesem lidské mysli a její funkce s tím rozdílem, že bude nepředstavitelně větších, hlubších a mohutnějších rozměrů, než jsou lidé schopni zažít dokonce i na nejhlubší úrovní plenárního stavu hypnózy. (Tato náležitá kondice existuje v celém Stvoření, s výjimkou planety Země.) Konec konců za současně existujícího rozpoložení na Zemi jsou lidé, i na nejhlubší úrovni plenárního stavu hypnózy, do jisté míry pod vlivem aktivovaného a dominantního negativního stavu, který vkládá do jejich zkušeností omezení a restrikce.

Při pohledu na tato fakta je radno, aby lidé ve svých každodenních životech začali používat takové prostředky pozměňování jejich vědomí, jako hypnózu, autohypnózu, meditaci, hlubokou relaxaci, zpětnou biovazbu, řízenou představivost a podobné metody, které pomáhají lidem překlenout širokou mezeru, existující mezi jejich vnějším vědomým uvědoměním a nevědomou myslí, a dostat se do styku s Niternou myslí, aby odstartovala proces celkové eliminace nevědomých procesů.

Použít tyto metody je duchovně správné a náležité, protože kromě mnoha jiného přispívají k tomu, aby negativní stav byl opět uveden do nečinnosti, dřímoty, nápomoci a krotkosti, kam patří.

Jakmile je negativní stav plně ukázán a plně vstupuje do jedincova vědomí, získá se vhled jeho současné nepřirozené kondice, která zapříčiňuje všechny druhy problémů a běd v lidském životě na Zemi. Uznání a přijetí této skutečnosti je prvním důležitým krokem k jeho eliminaci a navrácení do počátečního stavu.

Jediným způsobem, jakým může odhalení této situace za současného existujícího rozpoložení na Zemi být plodné, je sebezkoumání, sebehodnocení, sebezpytování, sebeurčování a neustálý kontakt a rozhovor s vlastní Niternou myslí a s Nejvyšším v ní za účelem naučit se být pánem vlastního života od Pána a centrem svého vlastního vesmíru od Pána. Tím, že se jedinec stává opravdovým pánem svého života od Nejvyššího a opravdovým centrem svého vesmíru od Nejvyššího, ruší své otroctví negativnímu stavu; a v jakém rozsahu se jeden stává více a více pánem vlastního života a centrem vlastního vesmíru z Pána, v takovém rozsahu se negativní stav stane více a více deaktivovaným, dřímajícím, služebným, zkroceným a opustí jeho vlastní život.

To je pro dnešek vše.

Zdroj: POSELSTVÍ Z NITRA