Předčítat

POSELSTVÍ DVACÁTÉPÁTÉ

O PRAKTICKÝCH PRINCIPECH KAŽDODENNÍHO ŽIVOTA


Dne 25. dubna 1982

Dnes byla přijata od Nejvyššího následující poselství.

Jestliže by si lidé na Zemi příležitostně připomínali, uvědomovali a přijímali fakt, že cokoliv dělají, a nezáleží na tom, jakým druhem činnosti se v daném okamžiku svých každodenních životů zabývají, ať je to práce, zábava, jídlo, pití či milování atd., je nejzazším důsledkem a následkem působících duchovních principů Nejvyššího a od Nejvyššího, kdož je přítomen v jejich Niterné mysli, a že takové aktivity jsou konkrétními projevy a souvztažnostmi různých duchovních stavů, procesů a rozpoložení, potom by jim nic v jejich životech nemohlo ublížit, přinést neštěstí, způsobovat jim jakékoli komplikace, problémy nebo zkázu jakéhokoliv druhu.

Problémem s lidmi v tomto ohledu je to, že buď opomíjejí uvažovat o tomto axiomu a neoddiskutovatelném faktu anebo dokonce zcela odmítají možnost existence takovýchto duchovních principů.

Výsledkem a důsledkem takovéhoto opomenutí nebo odmítnutí je to, že většina lidských každodenních činností, prací a povinností vede dokonce k problémům, komplikacím, protivným reakcím, nespokojenostem a mnoha jiným negativním následkům. I když v jedné oblasti svých snah ke své zdánlivé spokojenosti uspějí, v jiných oblastech sami sebe shledají nespokojené atd.

Nedostatek, pomíjení a odmítání duchovních úvah každodenního žití porušuje základní principy opravdového života a ničí vyváženost funkcí a činností lidské mysli (ducha, duše a těla). Odtud se tvoří všechny druhy problémů a ubohostí v životě, které kontaminují jedincův život.

Aby sami sobě poskytli jinou příležitost a šanci, aby se znovu ustavily a uvedly zpět do svých životů duchovní principy každodenního života a žití tak, jak jsou zde formulovány (v těchto poselstvích), radí se lidem, aby přistupovali ke svým každodenním aktivitám a zaměstnáním uplatňujíce následující praktické principy.

1. Princip umírněnosti. Duchovní princip života říká, že jelikož je jeden svobodným a nezávislým jedincem, nelze nikomu vnucovat žádná omezení, zákazy, limity anebo tabu. Jedinci je dovoleno užívat cokoli a všechno jsoucí k dispozici k zabývání se v rozličných aktivitách každodenního života. Avšak tento princip je platný pouze tehdy, pokud se přistupuje ke všem dosažitelným zdrojům a využívají se s umírněností. Jakékoliv přehánění nebo opomenutí v jejich využívání vede ke zrušení rovnováhy života a stává se silným zdrojem všech druhů životních problémů. Žádný extrém není pro jedincova ducha, duši a tělo zdravý.

Dobrý příklad toho, jak tento princip pracuje, se může najít v jídle a pití. Může se jíst a pít všechno, co je poživatelné a pitné, a neměla by se vnucovat žádná omezení ohledně toho, co by se mělo jíst či pít (taková omezení jsou neduchovního původu). Nicméně se vám radí jíst a pít s umírněností, vyváženě bez přejídání nebo nadměrného pití, anebo bez nedostatečného najedení a napití se. Toto samozřejmě platí o všech aktivitách vlastního každodenního života. Jestliže je jedinec umírněný ve všech ohledech, jedná z duchovnosti. Negeneralizovat tento princip umírněnosti je znakem duchovní moudrosti a zralosti. Radí se, aby jeden spolu s Pánem uvnitř vlastní Niterné mysli ustanovil to, co je pro toho kterého jedince nejvhodnější, správné a odpovídající měřítku takové uměřenosti s ohledem na jeho skutečné potřeby, míru a rozsah zodpovědností, povinností závazků a práv a s ohledem na jeho strukturu, dynamiku a zvolené pověření na této Zemi. Různí lidé budou mít odlišné potřeby a požadavky na život a žití, které budou ve všech ohledech určovat míru nezbytné umírněnosti. Odlišní lidé budou mít odlišné potřeby a požadavky života a žití, které budou určovat rozsah nutné umírněnosti ve všech ohledech. Co je náležité pro jednoho, není nutně náležité pro druhého. Radí se tudíž vždy poradit s Niternou myslí a s Pánem ve vlastní Niterné mysli, aby se tento princip ve vlastním životě náležitě uplatňoval. Tím, že jeden takto činí, jedná duchovně a je fakticky duchovní.

2. Princip účelu v užívání. Ať jeden dělá ve svém každodenním životě cokoli, je obsah, význam a následek tohoto počínání určen účelem, pro který se to dělá a používá. Jestliže účel jakékoli aktivity a použití jakýchkoli prostředků a nástrojů pro tuto aktivitu se určuje duchovními principy - pro obecné dobro, vzájemný prospěch, pro podporu vlastního ducha, duše, těla, prostředí, společnosti atd., aby jeden byl užitečnějším, prospěšnějším a nápomocnějším - potom se naplňují všechny duchovní požadavky pro takové aktivity, zaměstnání a užívání. Jeden tudíž jedná jako duchovní osoba. Z takových aktivit nemůže vzejít žádná škoda, problémy či negativní důsledky. Jakýkoli jiný účel nebo využití různých aktivit má neduchovní záměr a původ, a proto jeho výsledkem nakonec pravděpodobně budou neštěstí, problémy, strasti, indispozice a jiné negativní výsledky (na duchu, duši, těle a prostředí), jejichž seznam může být nekonečný.

A opět dobrý příklad působení tohoto principu může být nalezen ve funkcích jedení a pití. Jaký je duchovní význam konzumace jídla a nápojů ? Duchovním účelem je být silný, zdravý, energetický, statný a v dobré fyzické kondici, aby jeden mohl mít zdravé tělo se zdravým duchem a duší za účelem bytí lidskou bytostí lepší, užitečnější, prospěšnější a nápomocnější Pánu, druhým, sobě samému, životu a stvoření obecně. Toto je tedy opravdový duchovní základ těchto aktivit. Odráží nejzazší důsledek a konkrétní manifestaci duchovních dostižení lásky a moudrosti, dobra a pravdy, dobročinnosti a víry, jež jsou jídlem a nápojem ducha a duše. Pokud jeden jí a pije za tímto účelem a má-li na mysli toto použití a jestliže věnuje stejný čas na nabytí duchovního a duševního jídla a pití za stejným účelem a užitím, potom jedná duchovně a stává se pravou duchovní bytostí. S takovýmto duchovním účelem nemůže žádné jídlo a pití, konzumované v jakékoli formě či podobě s umírněností odpovídající vlastnímu uspořádání, ublížit nebo způsobit jakékoli problémy vůbec. Myslet jinak znamená myslet z pekel. Pekla nemilují nic více, než uvalovat na lidské aktivity všelijaké druhy omezení a tabu, jako v tomto případě na jídlo a pití. Prohlašují některá jídla a pití za nezdravá, nečistá a nevhodná ke konzumaci. Nechtějí, aby lidé objevili, že není nic nezdravého, nečistého na jídle a pití samotném. Lidské postoje, očekávání, projekce, účely a užití atd., jsou tím, co dělá něco nezdravým, nečistým anebo nebezpečným.

A opět, pokud jeden např. jí a pije za jakýmkoli jiným účelem nebo užitkem, než je výše popsáno, a pokud tak činí s vědomou nízkou motivací, potom se samozřejmě stane nezdravým, otylým, nevyváženým anebo ubohým. Vše v jeho duchu, duši i těle bude trpět a bude způsobovat všemožné problémy v jeho každodenním životě a žití. Dobrým příkladem takové situace je konzumace nebo omezení konzumace jídla z důvodu iluzorní sebeochrany nebo sebepotrestání, utišení pocitu viny za sexuální pocity anebo vyhnutí se tomu být sexuálně přitažlivý anebo kvůli mnohým jiným nízkým motivacím a důvodům. Z tohoto příkladu lze bezpečně vytvářet analogie ke všem ostatním každodenním aktivitám, kterými se kdo zabývá.

3. Princip ocenění, vděčnosti a uspokojení. Duchovní princip života říká, že cokoli existuje nebo se naskýtá, existuje a naskýtá se kvůli nějakému užitku za dobrým účelem, pro poučení, růst, zlepšení, vhled a duchovní pokrok. Je tudíž znakem duchovní vyzrálosti, moudrosti a přítomnosti Nejvyššího, pokud se na všechny události, dosažitelné příležitosti, aktivity a zaměstnání atd. pohlíží s uznáním, vděčností a pocity spokojenosti s tím, co jeden má, věda, že všechny tyto věci nastávají a mohou být využity za tímto dobrým účelem.

Jestliže jeden přistupuje ke všem událostem, činnostem, zaměstnáním atd. ve svém životě s postojem, smyslem a pocitem ocenění, vděčnosti a uspokojení směřující k Nejvyššímu ve vlastní Niterné mysli, nemůže mu nikdy nic ve vlastním životě ublížit, uškodit nebo ho ohrozit.

Jiné druhy pocitů, vjemů nebo postojů mohou a budou vést do všech možných problémů, ubohostí a nebezpečí. Avšak pokud jeden ve vlastním každodenním životě praktikuje a procvičuje pohlížení na takové aktivity s postojem, jaký je formulován v tomto jednotlivém principu, jedná duchovně a fakticky je opravdovou duchovní osobou.

Tyto tři praktické principy duchovního žití se mohou aplikovat na jakoukoli činnost ve vlastním životě.

Důvodem proto, že se radí používat tyto principy, je to, že jsou normální, přirozené, zdravé a axiomatické u opravdového života a žití. Odchýlení se od nich jsou kontraproduktivní, destruktivní a škodlivá životu a žití a mají původ v negativním stavu pekel.

Kvůli přirozenosti, normálnosti a zdravosti těchto principů je snadné a pohodlné je následovat a uplatňovat, pokud se lidé ze své svobodné vůle a volby rozhodnou je přijmout a následovat, když také požádají Nejvyššího ve své Niterné mysli o pomoc a radu.

Je ohavností zfabrikovanou v peklech považovat následování těchto principů a pravidel formulovaných v těchto poselstvích za obtížné, nemožné, svízelné či omezující. Právě opak je pravdou, jak může dosvědčit kdokoli, kdo se stará o to, aby zastavil a analyzoval způsob a praktikování svého každodenního života. Ale pointou je přimět lidi, aby si uvědomovali potřebu takového dennodenního ohodnocení, hledání a zkoumání sebe sama a svých každodenních aktivit tím, že se niterně obrátí k Nejvyššímu ve vlastní Niterné mysli, a aby zahájili soustavné uplatňování těchto principů.

To je pro dnešek vše.

O PRAKTICKÝCH PRINCIPECH KAŽDODENNÍHO ŽIVOTA

Zdroj: POSELSTVÍ Z NITRA


Print Friendly and PDF