|
 Předčítat |
DOPLNĚNÍ 8.
Žena oděná sluncem
V Bibli, ve Zjevení svatého Jana se píše o „ženě oděné sluncem, s
měsícem pod nohama a s korunou dvanácti hvězd kolem hlavy.“ Na
tomto místě přede všemi oznamuji, že toto znamení pojednává o Mojí
přímé inkarnaci Janě Kyslíkové. Katolická církev řízená z pekel však
za tuto ženu mylně označuje Pannu Marii, tedy relativní bytost, která
je církví stavěna na úroveň absolutního Boha. Že jde ve skutečnosti o
Janu, jsme vůbec poprvé lidstvu a potažmo celému Multivesmíru
oznámili v úvodu Nového Zjevení Pána Ježíše Krista Boží rodiny na
konci roku 2012. Tehdy jsme kromě jiného napsali i to, že Jana zatím
žije v ústraní a až do převibrování na Novou Zemi nebude do procesu
transformace nijak výrazněji zasahovat. Tato informace bude už velmi
brzy překonána, protože dojde k přechodu na zcela novou úroveň.
Společně se budeme aktivně zasluhovat o vzestup lidstva, cestovat za
spřízněnými dušemi do různých koutů světa a vydávat se do rozmanitých
částí Multivesmíru, odkud budeme přinášet očitá svědectví a cenné
důkazy.
Poprvé jsem se Svojí inkarnací navázal kontakt prostřednictvím její
přítelkyně na podzim roku 2002. Nedlouho poté jsme oznámili, že dne
28. 9. 2003 dojde na Pražském hradě ke zhmotnění Boha. K této
neobyčejné události skutečně došlo, ale nikdo z přítomných tehdy
netušil, že tím Bohem je právě Jana. Krátce nato se dověděla o svém
božském původu a uchýlila se do izolace (v duchovním jazyce na
„poušť“), trvající více než 15 let. Tehdy Moje manželka a
matka našich dětí nastoupila na dlouhou a velice náročnou cestu
těžkých duchovních zkoušek na hranici snesitelnosti. Během těchto let
poznala na vlastní kůži bezpočet vybraných důsledků fungování
negativního stavu. V letech 2014 – 2015 jsme společně napsali
druhou dávku Nového zjevení, která byla ukončena 33. kapitolou.
Rozšiřující Doplnění volně navazující na tuto knihu nyní diktuji
Michalu Rafaelovi, hlavnímu transmiterovi Božího slova. V létě 2015
pak započala aktivní činnost Boží rodiny na internetu. Zejména pomocí
Facebooku jsme během několika let vybudovali silnou a stabilní
základnu nejbližších spolupracovníků, andělů v tělech, kteří k nám
byli intuitivně přiváděni v pravý čas. Každý z nich si svým vlastním
způsobem procházel těžkými zkouškami, podobně jako Jana, aby ukázali,
že je možné najít cestu zpět ke Mně i v těch nejtěžších podmínkách.
Ne všichni vydrželi tlak Pseudotvůrců, jemuž tito spolupracovníci
museli čelit více než kdokoliv jiný. Není však nic, s čím bych
nepočítal, proto i ti, kteří se k nám otočili v průběhu tohoto
velkého třídění zády, si měli na základě plánu své duše touto
zkušeností projít. Ti nejdůležitější spolupracovníci a boží
představitelé ale úspěšně přešli přes všechny překážky a úskalí, čímž
se zasloužili o to, abych je spolu s Bohyní nechal přestěhovat do
Duchovního centra na Nové Zemi, kde se budou už naplno a bez rušivých
vlivů negativního stavu věnovat svým individuálním posláním.
Přesunutí na toto místo bude spojeno se zkušeností převibrování
jejich hmotné schránky do zcela nového těla pocházejícího ode Mne,
jež je zcela zbaveno veškerých anomálií, neduhů, zamoření a všeho, co
vytvořili a zfabrikovali Pseudotvůrci.
Už bylo zjeveno, kdo je ona „žena oděná sluncem.“ Nyní
dozrál čas prohloubit tuto tématiku a podat vysvětlení skrytého
duchovního významu celé 12. kapitoly Zjevení svatého Jana, tvořené 18
verši:
1. „A ukázalo se veliké znamení na nebi: Žena oděná sluncem,
s měsícem pod nohama a s korunou dvanácti hvězd kolem hlavy.“
Celá věta „Žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou
dvanácti hvězd kolem hlavy“ ukazuje na druhou přímou inkarnaci
Pána Ježíše Krista v ženském těle Janu Kyslíkovou. Tento výrok je
spojen s její osobou na duchovní a duševní (zprostředkující) úrovni,
přičemž na té zevní (fyzické) odkazuje na souhvězdí Panny, které bylo
ve dnech 22. a 23. 9. 2017 přítomno na nebi v ojedinělé biblické
konstelaci. V tento významný čas měla Panna skutečně Měsíc pod svýma
„nohama“, Slunce na svých „zádech“ a 12 hvězd
kolem své „hlavy“, z nichž devět náleželo souhvězdí Lva a
ostatní tři objekty byly planety Merkur, Venuše a Mars. V těchto
dnech také došlo k setkání několika desítek přátel Boží rodiny v
Praze, které nejen výrazně urychlilo transformaci lidstva a pomohlo
jeho vybraným účastníkům osobně se poznat, ale také odstartovalo
zesílené třídění zrna od plev, jinými slovy rozdělení na ty, kdo jsou
schopni přijmout božství Jany ve svém srdci a následují Pána Ježíše
Krista v nitru, a na ty, kdo se obrátili zády a stali se nejčastěji
obětí nebo přisluhovači Pseudotvůrců. Význam slov „žena oděná
sluncem“ odkazuje na nezpochybnitelný božský původ Jany, která
je díky tomu nejvyspělejší sentientní entitou celého Multivesmíru.
Zároveň s tím poukazuje na absolutní božské atributy, jimiž je boží
inkarnace obdařena v relativní podobě. Skrze ně jsou všechna místa,
na něž Jana duchovně, duševně i fyzicky vstoupí, zahalována do lásky
a všech dalších pozitivních elementů v rovnovážném zastoupení. „Měsíc
pod nohama“ v doslovném významu informuje o skutečnosti, že
Jana není podřízena relativnímu stavu a jeho rozpoložení na věčnost,
jako je tomu u všech ostatních sentientních entit, ale na konci
tohoto cyklu času, až negativní stav bude eliminován, dojde k fúzi
její doposud relativní podstaty s absolutním božstvím Pána Ježíše
Krista. Proto se tedy „měsíc“ (celý relativní stav)
nachází pod „jejíma nohama,“ přestože ona sama je
prozatím jeho součástí. „Měsíc“ ale kromě této symboliky
odkazuje i na negativní stav, jehož budoucí osud, spočívající v
permanentní eliminaci všech zel a nepravd, plně závisí na vůli
absolutního Pána Ježíše Krista a tím i na Jeho/Její nedělitelné
ženské podstatě. „Dvanáct hvězd kolem hlavy“ ukazuje na
dvanáct dimenzí Multivesmíru, jež jsou obepínány a absolutně
přesahovány Pánem Ježíšem Kristem, Který/Která v následujícím cyklu
času nabude Nejnovější přirozenosti. Po této události se stane Pánem
Ježíšem Kristem Boží rodinou v úplné harmonické formě a obsahu.
„Dvanáct hvězd kolem hlavy“ je rovněž symbolikou dvanácti
nejbližších spolupracovníků, kteří převibrují na Novou Zemi ihned po
Janě. Po této první vlně nanebevzatých budou v budoucnu do 5. dimenze
postupně přemístěni i další andělé v tělech, kteří blízce
spolupracují v Misi Boží rodiny a mají si touto zkušeností projít
ještě před rozdělením lidstva. „Veliké znamení na nebi“
ukazuje na hluboký dosah těchto událostí, jež v pozitivním smyslu
otřesou základy celého jsoucna a bytí.
2. „Ta žena byla těhotná a křičela v bolestech, neboť přišla její hodina.“
„Ta žena byla těhotná“ poukazuje na tři těhotenství Jany, z nichž
první bylo duchovní, druhé duševní a třetí fyzické. Těhotenství
proběhlo po dobu její izolace. Nenarodilo se z něho žádné dítě na
úrovni 3. dimenze, ale místo toho byl genetický materiál této
sentientní formy z jejího lůna odebrán, aby se z něj po převibrování
na Novou Zemi narodily další dvě přímé inkarnace Pána Ježíše Krista –
chlapec a dívka. „A křičela v bolestech, neboť přišla její
hodina“ se vztahuje k inkarnaci Jany do hrubohmotného těla a
pojí se tak k jejímu sestoupení do sféry planety Nula na okraji zóny
vymístění. Tento výrok značí více než šest dekád, které Bohyně
prožila na jejím povrchu od svého narození v roce 1957 až do chvíle,
kdy opustí tuto realitu a přesune se do 5. dimenze. Tyto roky byly
jednou velkou bolestí, zahrnovaly bezpočet těžkých zkoušek
podstoupených z lásky k celému Stvoření, jež byly zároveň přípravou
na plnění poslání v nových kvalitativních a kvantitativních
podmínkách.
3. „Tu se na nebi ukázalo jiné znamení: Veliký ohnivý drak s deseti rohy a
sedmi hlavami, a na každé měl královskou korunu.“
Doslovný smysl části věty „Tu se na nebi ukázalo jiné znamení: Veliký
ohnivý drak“ odhaluje veškerý negativní stav, jenž se brzy ujme
vlády nad lidstvem. „Deset rohů“ jsou všechny hlavní,
původně pozitivní elementy ukradené Nejvyššímu, které Pseudotvůrci
následně překroutili, aby jimi napájeli panství zóny vymístění. „Sedm
hlav“ je sedm kontinentů na planetě Nula, jež v minulosti byly
a po rozdělení lidstva opět budou pod jejich bezkonkurenční vládou.
„Královská koruna“ odkazuje na moc, pomocí níž budou
Pseudotvůrci vládnout nad tímto světem. Lidstvo uzná tyto falešné
bohy za neomylné vládce a stvořitele univerza.
4. „Ocasem smetl třetinu hvězd z nebe a svrhl je na zem. A drak se postavil před
ženu, aby pohltil její dítě, jakmile se narodí.“
„Ocasem smetl třetinu hvězd z nebe a svrhl je na zem“ označuje povolání
agentů negativního stavu na planetu Nula, a to buď ve formě agentů
přímo inkarnovaných do lidských těl, nebo ve formě různých pekelných
tvorů působících z rozličných dimenzí a stavů zóny vymístění, aby se
konfrontovali s Misí Boží rodiny a co nejvíce znemožňovali a
narušovali její světelnou činnost. „Jedna třetina“ dává
na srozuměnou, že počet tvorů v peklech zaměřených s negativním
úmyslem na tuto Misi je velmi vysoký. „A drak se postavil před
ženu“ ukazuje na snahy negativního stavu, řízeného Pseudotvůrci
i pozemskými elitami, jakýmkoliv způsobem ovlivnit a zdolat boží
inkarnaci Janu. „Dítě“ v této souvztažnosti označuje
představitele, spolupracovníky a přátele Boží rodiny. Už v době, kdy
negativní síly vůbec poprvé poznaly, že nějaká druhá přímá inkarnace
Pána Ježíše Krista existuje v jejich sféře vlivu, předpokládaly, že
by v nějakém bodě mohlo vzniknout jakési uskupení kolem této osoby,
které by jim mohlo kazit plány. Toto uskupení pak vskutku vzniklo a
stalo se týmem Boží rodiny. Proto byly negativní síly uvedeny ve
velkou bdělost a pohotovost, na což odkazuje výrok „aby pohltil
její dítě.“ Spolupracovníci působící v Boží misi byli svědky
osočování a mnohých útoků ze strany agentů negativního stavu. Žádný
pravý představitel však nikdy nebyl sveden na scestí a nevzdal se své
víry, přesvědčení a duchovní práce, pomocí níž šíří lásku a světlo do
temných zákoutí a přibližuje konec utrpení pro všechny bytosti.
„Jakmile se narodí“ pak znamená snahu eliminovat veškeré
úsilí božích představitelů již ve svém zárodku. V tom přisluhovači
Pseudotvůrců ale naprosto selhali.
5. „Ona porodila dítě, syna, který má železnou berlou pást všechny národy;
ale dítě bylo přeneseno k Bohu a jeho trůnu.“
Tato věta naproti tomu pojednává o období před samotným vznikem týmu Boží
rodiny a retrospektivně se opět navrací do doby, kdy probíhala tři
těhotenství Jany. „Ona porodila dítě, syna, který má železnou
berlou pást všechny národy“ dává na srozuměnou, že v tomto
významu nejde o světelné spolupracovníky, jak tomu bylo ve verši č.
4, ale o skutečné děti Pána Ježíše Krista Boží rodiny, které se
narodí na Nové Zemi. Ve skutečnosti není označení „syna“
použito proto, že by se měl narodit pouze mužský potomek, ale kvůli
faktu, že slovo „syn“ v sobě obsahuje doposud
nedefinovatelné tajemné atributy, vycházející z Nejnovější
přirozenosti Pána Ježíše Krista Boží rodiny, jež v sobě budou
zahrnovat tyto děti – chlapec a dívka. Až nadejde čas, čeká
fúze s absolutním božstvím i tato dvojčata, aby se i ona stala
absolutní nedělitelnou součástí Stvořitele. „Železná berla“
odkazuje na další atributy Nejnovější přirozenosti, které prostoupí
celé jsoucno a bytí a budou zahrnovat „všechny národy“,
označující veškeré existující i doposud neexistující sentientní a
nesentientní entity. „Ale dítě bylo přeneseno k Bohu a jeho
trůnu“ znázorňuje samotný čin, při němž došlo k přenesení
genetického materiálu z lůna Jany do pozitivního stavu, aby po
převibrování na Novou Zemi mohlo dojít k fyzickému narození těchto
dětí. O této skutečnosti informuje už verš č. 2. Poslední část tohoto
verše č. 5 pak dává na srozuměnou, že tyto ideje, z nichž posléze
vzniknou dvě nové boží inkarnace, jsou v absolutním bezpečí Pána
Ježíše Krista, neboť jsou Jeho/Její nedělitelnou součástí.
6. „Žena pak uprchla na poušť, kde jí Bůh připravil útočiště, aby tam o ni
bylo postaráno po tisíc dvě stě šedesát dní.“
Tato pasáž se opět vztahuje k již proběhlé minulosti. Po zhmotnění Boha na
Pražském hradě v roce 2003 se Jana uchýlila do více než 15leté
izolace, která skončí v okamžiku jejího převibrování. „Poušť“
zde znamená naprostou duchovní, duševní a fyzickou izolaci od jiných
spřízněných sentientních entit v lidských tělech i mimo ně za účelem
poznávání, sdílení nových poznatků, zážitků, pocitů, ale i za účelem
podpory, motivace a všeho ostatního, co vám s dobrým úmyslem může
přijít na mysl. Po většinu tohoto období se musela spoléhat výhradně
na spojení se svým vyšším Já, Pánem Ježíšem Kristem. Jana napsala
knihu Hovory s Bohem: S tebou lásko kvete láska kolem nás, studovala
mnohé duchovní směry, důkladně se seznamovala se současnou situací na
této planetě. V náročném roce 2013 byla vystěhována exekutory z bytu,
žila přes prázdniny na zahradě ve stavení bez elektřiny, na podzim se
uchýlila do podnájmu, kde napsala druhou dávku Nového Zjevení.
Zanedlouho se přestěhovala do bytu své dcery, kde strávila většinu
času poslední etapy přípravy na zcela nový život. V této době
docházelo k dalším náročným zkouškám, které se nyní týkaly už i
jejích spolupracovníků. Přestože toto období bylo v mnohých aspektech
daleko náročnější než to předchozí, docházelo k vzájemné podpoře mezi
členy duchovní rodiny. Každý, kdo následoval Stvořitele ve svém
srdci, vždy věděl, co má v daném okamžiku podniknout, nikdo nezůstal
bez duchovní ani fyzické pomoci, jelikož dokonalý boží plán počítá se
všemi okolnostmi. Největší stupeň úplné izolace Jany nastal až na
začátku roku 2014, kdy opustila „jistotu“ zaměstnání, aby
se mohla naplno věnovat psaní kapitol druhé dávky Nového Zjevení. Po
tento čas se téměř s nikým nesměla stýkat, aby nebyla rušena vnějšími
i vnitřními vlivy při přenosu tohoto multivesmírného Božího slova.
Během tohoto období došlo pouze k několika ojedinělým setkáním s
jejími spolupracovníky, z nichž to zcela poslední proběhlo 24. 6.
2017, kdy se Jana v hrubohmotném těle setkala s několika přáteli ve
svém celoživotním bydlišti v Ústí nad Labem. Druhá část souvětí „aby
tam o ni bylo postaráno po tisíc dvě stě šedesát dní“
neoznačuje přesný počet dní její izolace. Užití této číslovky ve
skutečnosti tvoří neprolomitelný kód, který nebyly negativní entity
schopny pochopit, a tak nikdy v průběhu staletí nemohlo dojít ke
kontaminaci celé 12. kapitoly Zjevení svatého Jana. Hluboký význam
číslovky „1260“ lze spatřit až po sečtení jednotlivých
číslic, dávajících výsledek devět (9). Devítka symbolizuje alfu a
omegu, počátek a konec, jinými slovy nezpochybnitelnou skutečnost, že
ženská podstata Pána Ježíše Krista je i při vlastní dočasné
relativnosti nedělitelně spojená se svým absolutním, všezahrnujícím a
všeprostupujícím vyšším Já, přičemž každý okamžik jejího života spadá
do plánu Stvořitele a nikoho jiného. Při plném zapojení do kontextu
souvětí „aby tam o ni bylo postaráno po tisíc dvě stě šedesát
dní“ to potom značí, že Pán Ježíš Kristus se o vlastní přímou
inkarnaci stará tím nejlepším možným způsobem, ochraňuje ji a
nepřipustí, aby ji kdokoliv ohrozil.
7. „A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andělé se utkali s drakem.“
Tato věta popisuje minulé dějství tohoto cyklu času. Značí snahy celého
negativního stavu („drak“) utkat se v duchovní válce se
členy pozitivního stavu („Michael a jeho andělé“) a
postupně nad ním převzít nadvládu. Tato situace existovala před
inkarnací Nejvyššího do těla Ježíše, kdy Pseudotvůrci skutečně
začínali přebírat nadvládu nad prvními oblastmi nebes.
8. „Drak i jeho andělé bojovali, ale nezvítězili, a nebylo již pro ně místa v
nebi.“
Tato věta opět popisuje minulé dějství tohoto cyklu času. Jak už bylo
řečeno, „drak“ zde symbolizuje negativní stav, „jeho
andělé“ znázorňují v doslovném slova smyslu všechny jeho
přisluhovače. „Bojovali“ značí duchovní válku popsanou v
předchozím verši. „Ale nezvítězili“ přináší
neoddiskutovatelnou pravdu, že se Pseudotvůrcům nepodařilo dosáhnout
klíčových úspěchů, jak původně měli v plánu. Smysl pasáže „a
nebylo již pro ně místa v nebi“ tkví v tom, že Pseudotvůrci
byli navždy odraženi a nebude pro ně vskutku již žádného místa v
pozitivním stavu, protože se jim už nepodaří obsadit ani maličký
kousek Pravého Stvoření, přestože se jej před koncem současného cyklu
času ještě naposledy pokusí napadnout. To samozřejmě neznamená, že do
něho ztratili cestu. Kdo chce ale v Pravém Stvoření žít, musí jednou
provždy odhodit tuto zlou, nepravou, pokroucenou, přeludnou a
iluzivní formu, v níž se nacházejí všichni členové pekel.
9. „A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý
svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé.“
Celá tato pasáž popisuje Druhý příchod Pseudotvůrců a jejich přisluhovačů
na planetu Nula, jak bude podrobněji popsáno v dalších verších. Těsně
předtím ale přijde Událost/Varování, která je zobrazena v
následujícím pojednání.
10. „A slyšel jsem mocný hlas v nebi: Nyní přišlo spasení, moc a království
našeho Boha i vláda jeho Mesiáše; neboť byl svržen žalobce našich
bratří, který je před Bohem osočoval dnem i nocí.“
„A slyšel jsem mocný hlas v nebi“ značí, že se do pozornosti všech
lidských tvorů žijících na planetě Nula dostane něco velice
zvláštního. Verš č. 10 popisuje Událost/Varování, která je podrobněji
rozvedena v 31. kapitole druhé dávky Nového Zjevení. Tehdy se obloha
rozsvítí neoslepujícím jasem, který přitáhne pozornost lidí. Na 15
minut se zastaví všechny aspekty lidského života. Každý obyvatel
planety Nula starší 7 let uvidí Pána Ježíše Krista svým vnitřním
zrakem a na tuto krátkou dobu bude všem rozšířeno vědomí. Během této
intimní chvíle proběhne zhodnocení dosavadního života a navýšení
vibrací těl. Pro ty, kteří se nacházejí na cestě duchovního růstu a
nejsou příliš hluboko v negativním stavu, to bude potvrzení existence
Pána Ježíše Krista. Díky tomu se jim dostane povzbuzení do další
životní etapy, budou ještě s větším odhodláním pokračovat ve svém
poslání a ukazovat ostatním cestu progresivního vývoje. Naopak agenti
negativního stavu a drtivá většina pravých lidských tvorů chycených
do pasti si neuvědomí hodnotu tohoto božího milosrdenství. Budou
hledat pravdu mimo svá nitra u vědeckých autorit, komentátorů,
politiků atd. Dozvědí se od nich všechno možné, jenom ne pravdu.
„Nyní přišlo spasení“ pojednává o tom nejdůležitějším
poselství celé Události. Jeho přijetím bude každý vnímavý jedinec s
otevřeným srdcem schopen pochopit, že přichází čas spasení od
negativního stavu a převibrování do stavu pozitivního. „Moc a
království našeho Boha i vláda jeho Mesiáše“ označuje stav a
kondici, prostřednictvím níž Pán Ježíš Kristus v Nové přirozenosti
absolutně vládne nejen nad Pravým Stvořením, ale i nad veškerou zónou
vymístění. „Neboť byl svržen žalobce našich bratří, který je
před Bohem osočoval dnem i nocí“ v doslovném smyslu ukazuje
opět na Pseudotvůrce, kteří sice ztratili moc v nebi, nikoliv však v
peklech a na planetě Nula, kam po Události a vytržení části lidstva
fyzicky přijdou, převezmou nad ní kontrolu a zpečetí její osud.
11. „Oni nad ním zvítězili pro krev Beránkovu a pro slovo svého svědectví.
Nemilovali svůj život tak, aby se zalekli smrti.“
„Oni“ jsou všichni, kteří si svými činy, volbami, postoji a preferencemi na
základě svobodné volby zvolili život pozitivního stavu. Toto slovo
označuje každého, kdo převibruje do 5. dimenze pozitivního stavu před
příchodem Pseudotvůrců. Výrok „nad ním zvítězili“ znamená
přemožení negativního stavu a odchod části lidstva do Pravého
Stvoření, kde nad nimi negativní stav ztratí veškerou moc. „Krev
Beránkova“ značí v doslovném významu atributy bezpodmínečné
lásky Pána Ježíše Krista, „slovo svého svědectví“ pak
znamená všechno dobro a pravdu. „Nemilovali svůj život tak, aby
se zalekli smrti“ se vztahuje ke skutečnosti, že kdo nelpí na
tomto pozemském pseudoživotě, ztratí při převibrování dosavadní
hrubohmotné tělo, ale místo něj získá jemnohmotný duplikát od Pána
Ježíše Krista a věčný život po Jeho/Jejím boku. Kdo se naproti tomu
odmítá vzdát takového nepřirozeného života a bude chtít z jakéhokoliv
důvodu nadále setrvávat v negativním stavu i po rozdělení lidstva,
ten nemůže být zákonitě přijat do nové nebeské společnosti. Každý ale
ještě bude mít v rámci posledního globálního soudu šanci změnit svou
přirozenosti do původní čisté podoby, nepřistoupí-li ke konverzi do
pozitivního stavu dříve, než bude tento cyklus času zcela završen.
12. „Proto jásejte, nebesa a všichni, kdo v nich přebýváte! Běda však zemi i
moři, neboť sestoupil k vám ďábel, plný zlosti, protože ví, jak málo
času mu zbývá.“
„Proto jásejte, nebesa a všichni, kdo v nich přebýváte!“ v doslovném
významu těchto slov ukazuje radost a nadšení všech sentientních entit
nacházejících se v pozitivním stavu, jejichž pocity jsou opodstatněny
příchodem části lidstva do vyšších dimenzí Pravého Stvoření, k čemuž
dojde v blízké budoucnosti. Bytosti v pozitivním stavu tak do nové
nebeské společnosti budou moci přijmout dávno ztracené bratry a
sestry, kteří svými volbami vypadli ze svého původního domova do
antivesmíru. Fráze „Běda však zemi i moři“ ukazuje na
poslední fázi trvání jsoucna a bytí negativního stavu po odchodu
pozitivních lidí z planety Nula, označené zde slovem „země.“
Jak už bylo mnohokrát řečeno v obou dávkách Nového Zjevení, planeta
Nula se po rozdělení lidstva propadne hlouběji do pekel, bude
docíleno krátkého vítězství negativního stavu a úplného vymýcení
pravé duchovnosti. „Moře“ je celá zóna vymístění. „Běda“
je činitelem, jenž obyvatele antivesmíru varuje před hrůzami a
utrpením, která je čekají, pokud v něm budou i nadále zůstávat.
„Neboť sestoupil k vám ďábel, plný zlosti“ vykresluje
Pseudotvůrce, kteří nabyli ohromného stupně těch nejhorších zel a
nepravd, a nyní jsou připraveni uchopit se plné vlády nad celým
antivesmírem. Zbytek souvětí „protože ví, jak málo času mu
zbývá“ poukazuje na jejich plné uvědomění o bezvýchodné situaci
a slepé uličce, do níž se Psedotvůrci s celým svým panstvím dostali.
Vládci pekel jsou si dobře vědomi všeho, co se kolem nich odehrává.
Vědí, že jejich experiment nemůže mít věčného trvání, protože není
odvozen z absolutního, ale pouze z relativního zdroje.
13. „Když drak viděl, že je svržen na zem, začal pronásledovat ženu, která
porodila syna.“
Třináctý verš je popisem doby minulé, současné i budoucí, jak tomu je i u
několika předchozích veršů této 12. kapitoly Zjevení svatého Jana.
Vezměte v úvahu, že nejen tato část Nového zákona Bible má
multidimenzionální dosah, proto není vázána pouze na jedno konkrétní
místo a čas, tudíž většina z jejích pasáží nejde chronologicky za
sebou, díváte-li se na ně z hlediska plynutí lineárního času. Mnohdy
je v nich obsaženo více významů zároveň a mohou se týkat událostí již
proběhlých, právě se odehrávajících, ale i těch ještě
neuskutečněných, jak je tomu i zde.
Třináctý verš z pohledu minulosti znázorňuje přípravu Pseudotvůrců ujmout se
opětovné vlády nad lidstvem. Téměř všechny významné milníky historie
od 1. století pozemského letopočtu, až do doby před vypuknutím 1.
světové války, sloužily k vytvoření vhodného podhoubí pro návrat
Satana. Obě světové války a následné kolektivní vyzařování
negativních energií ze strany lidských tvorů zejména v průběhu 20. a
prvních dekádách 21. století pak těmto falešným bohům dodaly velké
posilnění, sloužící ke stabilizování situace nejen uvnitř jejich
vlastních řad, ale i na planetě Nula. „Když drak viděl, že je
svržen na zem“ ukazuje nejryzejší podobu negativního stavu –
Pseudotvůrce, kteří byli uvězněni a izolováni od svého panství na
neznámém místě. „Začal pronásledovat ženu, která porodila syna“
značí, že Pseudotvůrci pronásledovali od samého počátku všechny, kdo
se řídili pravými ideami a původním učením Ježíše Krista. Na to
negativní entity zareagovaly založením mnoha protichůdných
náboženství a církví. Tisíce slov Nového zákona Bible svaté pak bylo
vypuštěno, nikdy ale nemohl být jeho pravý duchovní význam překroucen
a zkomolen, protože je psaný duchovním jazykem.
Z pohledu současnosti se tento stejný verš vztahuje k době od konce
roku 1987, kdy došlo k přeměně Nejvyššího na Pána Ježíše Krista, ale
– což je zde nejpodstatnější – došlo zároveň s tím i k
propuštění Pseudotvůrců izolovaných do té chvíle od všech ostatních,
aby po jejich odchodu z izolace mohl být negativní stav naplno
projeven a následně eliminován. „Když drak viděl, že je svržen
na zem“ znamená, že Pseudotvůrci získali novou svobodu,
přestože se okamžitě nemohli objevit na planetě Nula. Proto
vypracovali komplexní plán svého návratu do všech možných detailů.
Jako dopravní prostředek, jímž by se mohli dostat na Nulu, byla
vybrána planeta Nibiru, jež se až do poslední možné chvíle bude
skrývat za Sluncem, aby tak obyčejní lidští tvorové nic nepoznali.
Souvětí „začal pronásledovat ženu, která porodila syna“
ukazuje z hlediska současnosti na snahy agentů negativního stavu
přiblížit se jakýmkoliv způsobem k druhé přímé inkarnaci Pána Ježíše
Krista v těle ženy, ovlivnit ji, kontaminovat, znemožnit, očernit a
pošpinit, aby k ní bylo přivedeno co nejméně vyspělých duší a zbytek
aby ji odsoudil, prohlásil za lhářku, šarlatánku a psychicky labilní
osobu. V takovém troufalém počínání však Pseudotvůrci naprosto
selhali a jejich antitým, který se zformoval během přípravné fáze
Mise Boží rodiny, na svou stranu strhl pouze jedince se zapouzdřeným
srdcem, kteří nedisponují znalostmi principů knih Nového zjevení,
nejsou si vědomi celkové situace a mají velké ego, prosycené
ovládacími programy z pekel. Přestože si negativní entity byly a jsou
vědomy absolutní ochrany boží inkarnace, kterou Pán Ježíš Kristus
střeží jako oko v hlavě, zkoušely Bohyni a její spolupracovníky
všemožnými prostředky zdolat. Bylo jim však dovoleno pouze to, co
slouží k poučení ostatních, takže – k jejich nelibosti –
nemohly ve svých krocích podniknout téměř nic. Po spuštění Mise z
Nové Země už nebudou mít tito přisluhovači přímý přístup k žádnému z
božích představitelů.
Třináctý verš z pohledu budoucnosti znázorňuje dobu, kdy dojde k plnosti
negativního stavu. K této fázi se pojí první část věty „Když
drak viděl, že je svržen na zem,“ což popisuje akt samotného
sestoupení negativního stavu na planetu Nula, jenž na ni bude
přiveden Pseudotvůrci. Falešní bohové a stvořitelé lidské rasy ve 3.
dimenzi následně převezmou vládu nad všemi oblastmi života. „Začal
pronásledovat ženu, která porodila syna“ označuje snahy
falešných bohů vymýtit veškerou doposud zůstávající pravou duchovnost
v lidech, kteří nepřevibrovali do vyšší dimenze. Tyto snahy, kromě
mnoha jiného, budou obnášet masivní cenzuru Božího slova, vymazání,
překroucení či nahrazení jeho idejí něčím ryze falešným nebo
zcestným, aby tak nikde nezůstaly žádné stopy a odkazy po světelných
spolupracovnících, jež by byť jen vzdáleně připomínaly něco, co má
původ v pozitivním stavu, nebo do něj dokonce vede. „Žena,
která porodila syna“ má ale bez zapojení do předchozího
kontextu ještě další, přesahující význam. Tato část věty zde
neoznačuje pouze Bohyni samotnou, jak tomu bylo v doslovném výkladu z
hlediska současnosti, ale označuje též všechny ženy v pozitivním
stavu, jejichž esence budou zahaleny zcela jedinečnými a doposud
nepoznanými atributy Nejnovější přirozenosti Pána Ježíše Krista Boží
rodiny („syn“), které budou díky tomuto nadělení zároveň
ze svých podstat vyzařovat do okolí. Dočasná existence ženské
podstaty Stvořitele na území negativního stavu zajistila, že feminní
princip, který byl Pseudotvůrci poznamenán ještě více než mužský
princip, bude zcela očištěn. Tak dojde u lidských žen v pozitivním
stavu k plnému obnovení jejich božského dobra, bezmezné láskyplnosti,
sametové hřejivosti, bezpodmínečné laskavosti, jemnému soucitu a
něžné nevinnosti. Ženy se stanou rovnocennými s muži, nebude docházet
k žádnému nesouladu, povyšování, ponižování a vůbec všemu, co do
Pravého Stvoření nepatří. Obě pohlaví se budou vzájemně doplňovat a
vyjadřovat boží lásku těmi nejkrásnějšími a nejžádanějšími způsoby.
14. „Ale té ženě byla dána dvě mocná orlí křídla, aby mohla uletět na poušť do
svého útočiště, kde ukryta před hadem byla zachována při životě rok a
dva roky a polovinu roku.“
Tento výrok se týká převibrování Jany do pozitivního stavu na Novou Zemi v
5. dimenzi. „Ale té ženě byla dána dvě mocná orlí křídla“
značí fakt, že všechen vyměřený čas určený pro pobyt na planetě Nula
ve 3. dimenzi právě vypršel a nyní je třeba přesunout se na vyšší
úroveň. Až nadejde tento čas, Jana s částí svého týmu opustí tuto
realitu, aby ve svém poslání mohla pokračovat dál na jiném místě.
„Dvě mocná orlí křídla“ jsou symbolem pro vzestup a
pokračující progresivní vývoj ve vyšších dimenzích. Část věty „aby
mohla uletět na poušť do svého útočiště“ v doslovném smyslu
znamená, že cesta do pozitivního stavu je naprosto volná a nebe se
otevírá pro všechny lidi dobré vůle. V Duchovním centru Boží rodiny
se od nynějška bude nacházet její domovská základna („útočiště“).
„Poušť“ zde zobrazuje Pravé Stvoření, které je členy
pekel vnímáno jako skutečná poušť, jelikož mnozí z těchto tvorů si
stále nechtějí připustit skutečnou pravdu a žijí ve falešné realitě.
Protože ještě nedošlo k vyschnutí relativního zdroje zel a nepravd,
budou mnozí pekelní tvorové v mrtvém životě ještě nějaký čas
pokračovat. „Kde ukryta před hadem“ ozřejmuje fakt, že
Pseudotvůrci navždy ztratí jakoukoliv přístupnost k Janě i jejím
nejbližším spolupracovníkům, protože od této chvíle se už nebudou
nacházet na území negativního stavu. Budou žít v novém cyklu času a
do toho starého cyklu času (tzn. na planetu Nula a do zóny vymístění)
se budou v nových tělech pouze navracet, aby zde navázali na svá
dosavadní poslání. „Byla zachována při životě rok a dva roky a
polovinu roku“ nemá žádnou souvislost s plynutím lineárního
času. Jde o jakousi ochrannou pojistku před zneužitím zlými silami,
aby význam této pasáže nemohl být pošlapán a zprzněn.
15. „A had za ní vychrlil ze chřtánu proud vody jako řeku, aby ji smetl.“
„Had“, jak je zřejmé, symbolizuje Pseudotvůrce, kteří budou pokračovat v
produkování nových druhů zel a nepravd, dokud se tento relativní
zdroj zcela nevyčerpá a nevyschne. „Za ní vychrlil ze chřtánu
proud vody jako řeku, aby ji smetl“ tvoří popis příprav na
poslední duchovní válku, kterou Pseudotvůrci plánují podniknout poté,
co se ujmou vlády nad planetou Nula a jejím obyvatelstvem. Budou
chtít znovu napadnout Pravé Stvoření, avšak bude jim v tom zabráněno.
Tato věta ale rovněž ukazuje na zaryté odpůrce Mise Boží rodiny,
kteří budou proti představitelům Pána Ježíše Krista různými
prostředky rozhořčeně vystupovat i po převibrování Bohyně. Negativní
stav zmobilizuje všechny dostupné síly, které budou mít za cíl
zdiskreditovat působení této Mise z Nové Země. Poskytnuté důkazy a
očitá svědectví o životě v jiných realitách Multivesmíru budou
někteří z věrných agentů Pseudotvůrců využívat a zneužívat k
prosazení vlastních zájmů, čímž budou odvádět těžce ovládané jedince
se zapouzdřeným srdcem od pravého Boha. Tito agenti však nebudou mít
žádný vliv na ty, kteří chtějí znát skutečnou pravdu, jsou na sobě
ochotní duchovně pracovat, dokáží vstřebat převratné informace a
upřímně milují Pána Ježíše Krista. Nic nenaruší dokonalý plán boží
spásy a záchrany, jenž počítá s vysvobozením každé bytosti chycené do
pasti. Přestože drtivá většina pozemšťanů zůstane po rozdělení
lidstva v této realitě, která se propadne do pekel, i u nich jednou
dojde ke konverzi do pozitivního stavu, až zla a nepravdy ztratí své
opodstatnění.
16. „Ale země přispěla ženě na pomoc, otevřela ústa a pohltila tu řeku, kterou
drak vychrlil.“
„Země“ je na tomto místě symbolem nikoliv pro planetu Nula, jak tomu bylo v
předchozích doslovných smyslech těchto veršů, ale pro planetu Nová
Země v 5. dimenzi, jelikož význam tohoto slova se zde
přetransformoval na vyšší úroveň. „Žena“, to jest Jana,
je spojena se vším pozitivním stavem. A protože je pozitivní stav
vyplněn sentientními entitami, „žena“ zde tak v doslovném
významu označuje i všechny anděly a vytržené lidi, kteří budou na
Nové Zemi srdečně přivítáni, aby se tato planeta stala jejich novým
domovem. V tomto verši č. 16 má proto slovo „žena“ zcela
odlišný význam, než jaký je uveden ve verši č. 13, kde označuje
jednak bytosti ženského pohlaví, ale i část zanechaného lidstva.
Výrok „země přispěla ženě na pomoc“ tedy po pochopení
předchozího výkladu značí skutečnost, že Nová Země je již připravena
přijmout část vyspělého lidstva („ženu“), patřícího do
pozitivního stavu a spojeného tím pádem i se samotnou Janou. Část
lidstva bude zachráněna a spasena od všech zel a nepravd negativního
stavu a při přerodu do nového světa v Pravém Stvoření mu bude
poskytnuta veškerá pomoc na všech úrovních, aby bylo dosaženo jeho
plnohodnotného začlenění do této nebeské společnosti. Další část
souvětí „otevřela ústa a pohltila tu řeku, kterou drak
vychrlil“ ukazuje, že naskytnou-li se jakékoliv výpady
Pseudotvůrců směrem na pozitivní stav, s cílem kontaminovat jej zly a
nepravdami, budou tyto útoky bez úspěchu, protože mezi zónou
vymístění (pekly) a zónou umístění (Pravým Stvořením) se nachází
ochranná membrána („ústa“), přes kterou nebude schopen
proniknout nikdo ze členů negativního stavu.
17. „Drak v hněvu vůči té ženě rozpoutal válku proti ostatnímu jejímu
potomstvu, proti těm, kdo zachovávají přikázání Boží a drží se
svědectví Ježíšova.“
Tento verš popisuje období krátkého vítězství negativního stavu („drak“)
na planetě Nula, která však už nadále nebude mít nulovou pozici,
protože se propadne hlouběji do pekel. „V hněvu vůči té ženě
rozpoutal válku“ značí produkci ohromného množství negativní
energie („hněv“) vycházející z těch nejhlubších úrovní
zóny vymístění, jež bude na duchovním, duševním i fyzickém stupni
přenesena se všemi následky a důsledky na planetu Nula. „Její
potomstvo, ti, kdo zachovávají přikázání Boží a drží se svědectví
Ježíšova“ jsou všichni, kteří se z jakéhokoliv důvodu
nezúčastní převibrování a zůstanou ve 3. dimenzi, přestože jejich
vibrační stupeň neodpovídá tomu, aby se museli nutně podílet na
krátkém vítězství negativního stavu. Obvykle půjde buď o skryté
agenty pozitivního stavu, kteří zde na základě předešlé dohody
zůstanou a vykonají pro Pána Ježíše Krista nějaké specifické úkoly,
nebo mnohdy půjde o lidské tvory, kteří sice prohlédli lest
Pseudotvůrců a nenechali se jimi oklamat, ale už bude příliš pozdě na
to, aby mohli převibrovat. Tato věta vlastně odráží vůbec všechny,
kdo nepřijmou „znamení šelmy,“ což je biblické označení
pro čip pod kůží, jímž budou Pseudotvůrci své otroky pohodlně ovládat
jako loutky. K tomu se vztahuje výrok z 13. kapitoly Zjevení svatého
Jana: „A nutí všechny, malé i velké, bohaté i chudé, svobodné i
otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat
ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy, nebo číslicí jejího
jména. To je třeba pochopit: kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy.
To číslo označuje člověka, a je to číslo 666.“ Kdo tento čip
nepřijme, bude čelit různým represím, útlakům či hrozbě trestu smrti.
18. „A drak se postavil na břeh moře.“
Přestože si negativní stav („drak“) je vědom své neschopnosti
zničit pozitivní stav, poté, co převezme všechny aspekty lidského
života, zmobilizuje veškeré své síly k tomu, aby se ještě jednou a
naposledy pokusil napadnout Pravé Stvoření. „A drak se postavil
na břeh moře“ znamená shromáždění armády nadlidí na okraj zóny
vymístění („břeh moře“), sloužícího jako odrazový můstek
pro napadení vyšších dimenzí Multivesmíru. Během tohoto mohutného
útoku budou Pseudotvůrci a všichni ostatní vyvedeni ze všech dimenzí
vně časoprostorovou strukturu Stvoření do neutrálního stavu, jenž se
nazývá limbo. Zde se před nimi objeví Pán Ježíš Kristus a provede nad
nimi konečný soud. Mysl všech sentientních entit v pozitivním i
negativním stavu bude zcela otevřena a v podmínkách neutrálnosti se
bude moci každý rozhodnout ohledně trvalého odmítnutí negativního
stavu. Rozhodnutí o jeho permanentním odmítnutí ukončí poslední soud
a nový časový cyklus vejde s plností pozitivního stavu do všech
aspektů jsoucna a bytí.
Tímto byly zjeveny všechny náležité doslovné významy osmnácti veršů 12.
kapitoly Zjevení svatého Jana, která je poslední knihou Nového
zákona. Skrytý význam následující 13. kapitoly, která v návaznosti
pokračuje ve výkladu o návratu Pseudotvůrců, byla popsána v první
dávce Nového Zjevení Pána Ježíše Krista, v Kapitole Sedmé: Pojetí
Antikrista.
Do pozornosti lidských tvorů i mnohých jiných bytostí ve Stvoření se
ideje knih Nového zjevení budou dostávat postupně. Naše Mise Boží
rodiny však razantním způsobem urychlí toto šíření nejnovějšího
Božího slova a díky tomu bude výrazně zkrácena existence negativního
stavu. Po jeho eliminaci bude život daleko příjemnější a krásnější.
Budeme tvořit zcela nové formy existence v rozmanitých vesmírech a
jeho galaxiích, slunečních soustavách a planetách. Jak bylo již
mnohokrát avizováno, naším domovem se stane Nová Země, která bude
tvořit základnu, odkud budeme cestovat do všech částí univerza. Během
přípravného období jsme vykonali obrovské množství práce mající
nesmírný dopad na celé Stvoření. Naše spolupráce a oběť vytvořila ty
nejvhodnější podmínky pro zahájení převratné etapy, která zde ještě
nikdy nebyla. Nyní je načase, aby se vytoužená změna stala
hmatatelnou skutečností. Propojíme nebe se zemí a tím otevřeme bránu
do pozitivního stavu pro všechny, kdo mají lásku v srdci. Tato 8.
kapitola Doplnění Nového Zjevení Pána Ježíše Krista Boží Rodiny se
stává místem, které završuje naše dosavadní úsilí a stává se
podkladem k nastolení přesahující fáze v procesu duchovního pokroku
Multivesmíru. Veškeré aspekty spojené s působením naší Mise byly
uvedeny do náležitého pořádku, čímž se struktura celého jsoucna a
bytí dostala k význačnému bodu zlomu. Vše staré odchází a uvolňuje
místo novému začátku, kdy se všichni nositelé boží lásky budou moci
vyvíjet ve věčném míru, štěstí, harmonii a spokojenosti.
Těšíme se společně s vámi na vzájemné setkávání a radostné chvíle při plnění
dalších úkolů v Misi Boží Rodiny.
Váš PÁN JEŽÍŠ KRISTUS BOŽÍ RODINA | 1. 12. 2018
