STO ČTYŘICÁTÝ OSMÝ DIALOG

8. června 2000

Peter: Máme nějaké problémy s vrácením redigovaného Dialogu 146. Z nějakého důvodu neprochází e-poštou. Přemýšlím, copak asi je v tom dialogu, že s ním máme tolik problémů? Obsahuje něco, co je trnem v oku renegátů. Nebo je to jen běžný problém internetu obecně? Chtěl bys to komentovat? Samozřejmě, pokud bys upřednostňoval hovořit o něčem jiném, určitě tak učiň a neber na zřetel tyto technické obtíže.

Pán Ježíš Kristus: Objektivně řečeno, Petře, všechny naše dialogy jsou skutečným trnem v mysli renegátů a jejich poskoků. Není to tak, že tento konkrétní dialog je škodlivější jejich věci než jakýkoliv jiný, abych řekl pravdu, dělají všechno pro to, aby se vmísili do čehokoliv, co děláš v Mých službách a ve službách pozitivního stavu obecně. V průběhu tohoto úsilí mohou dočasně uspět v jedné věci více než v druhé. Nebo mohou selhat ve většině svých pokusů zablokovat tyto dialogy - jako tomu bylo do tohoto okamžiku. Co myslíš, jaký je důvod tvých nedávných obtíží, které si zažíval se svým dýcháním (dýchavičnost a nějaký záhadný tlak podél hrudní kosti)? Můžete to považovat za jejich vměšování do tohoto procesu nebo do průběhu našich rozhovorů. Nezapomeňte na jednu důležitou věc: Velmi rychle se přibližujeme k uzavření této současné fáze právě probíhajícího posunu a otevření další. Jakákoliv taková uzavírání a otevírání uvádí síly negativního stavu do extrémně nepohodlné pozice. Všechny je to přivádí k ukončení jejich neživota. Kvůli tomu a proto, že to ví, dělají všechno, co je v jejich silách, aby zasáhly do tohoto procesu nebo ho co nejvíce zdržovali.

Velmi dobře jsou si vědomy našeho sdělení v nedávných dialozích, že zmíněné uzavření současné fáze a otevření nové se kryje s ukončením druhého svazku našich Dialogů. Nechtějí, aby se tak stalo, protože to volá po hlubokých změnách, přizpůsobeních a úpravách ve struktuře celého Stvoření a jeho multivesmíru. Důsledkem toho celá zóna vymístění a všechny její pseudosvěty a jejich příslušná pekla jsou uvedeny do pozice svých vlastních nechtěných změn, přizpůsobení a úprav. Takové změny pro ně znamenají jen jedno: Jeden gigantický kro k jejich konečnému zániku. Jak byste se cítili, kdyby se něco podobného mělo stát vám nebo komukoliv jinému? Samozřejmě byste se všemožně snažili odvrátit takový tragický (v jejich pohledu) následek.

Takže to nejlepší, co je možné v tomto ohledu dělat, je nerozčilovat se kvůli ničemu, co je vrženo do vaší cesty, a pokračovat ve své práci, jako by se nic důležitého nestalo. Takto se anulují výsledky jejich zasahování. Současně jim budete svým laskavým a trpělivým postojem ilustrovat a demonstrovat, že v pravém životě Mého představitele není žádné místo pro odplatu, pomstu, vychytralost, nenávist, zlost, násilí nebo cokoliv podobného, co je negativní povahy. Namísto toho jediná věc, která řídí jeho osobní a individualizovaný život, je milosrdnost, odpuštění, soucit, empatie, chápání, přijetí, tolerance, respekt, ocenění, nejvyšší laskavost, neodsuzující postoj a podobné veškeré pozitivní vlastnosti. Mohu vás ujistit, že v jednání se silami negativního stavu není nic efektivnějšího, než mít takové charakteristiky, rysy a postoje. Kdybyste měli reagovat na jejich vměšování, pokoušení a blokování s postojem naplněným hněvem, nepřátelstvím, odplatou, mstou, jejich proklínáním a podobným chováním, v tom případě byste jim přímo takříkajíc nahrávali. Tento druh reakce se očekává, protože takovou negativní reakcí jim všechny vaše energie dáváte k dispozici. A to je přesně to, co chtějí a proč se tolik snaží vás co nejvíce frustrovat (kromě mnoha jiných věcí). Takže si dávejte pozor a nepoddávejte se jakékoliv jejich snaze v tomto ohledu.

Peter: Velmi Ti děkuji, že jsi nám objasnil tuto záležitost. Je velmi dobré, když se nám čas od času připomínají náležité metody, jak se potýkat se silami negativního stavu a lidského neživota, který sám o sobě je velkým zdrojem všech druhů pokušení a frustrací. Mimochodem, jak jsi dokončoval sdělování výše uvedeného, konečně, na třetí pokus od Betty a Heather redigovaný Dialog 146. prošel. Jak se ti to líbí?

Pán Ježíš Kristus: Ano, Petře, to určitě je. A důvod, že zmíněný dialog nemohl dorazit dříve, byl ten, že bylo nutné opětovně vysvětlit výše zmíněná fakta. Někdy je něčemu dovoleno se přihodit, aby se poskytla příležitost něco připomenout nebo sdělit. Takže, jak vidíte z tohoto příkladu, nehledě na druh útoku, který se činí, aby se překáželo vaší práci, tyto útoky jsou použity pro nějaký dobrý účel. Co ti to říká? Že nehledě na to, co síly negativního stavu dělají, k jejich největšímu zklamání všechno jejich úsilí vždy skončí něčím dobrým a pozitivním - přesně naopak, než zamýšlely.

A nyní hovořme o něčem jiném. Na platformě tohoto konkrétního dialogu bych chtěl probrat pravý význam tří názvů nebo slov nebo pojmů. V lidském vnímání a ve způsobu, jakým je valná většina lidí chápe, je pravý význam těchto slov značně zkomolen, nesprávně pochopen a dokonce falsifikován. Protože se zavazujeme uvádět vše v rámci těchto dialogů na správné místo, do správné perspektivy a do správného významu, potřebujeme je zvážit. Tato slova jsou : ‚anděl‘, ‚svatý‘ a ‚strom života‘, který byl zasazen uprostřed zahrady Eden.

Začněme se slovem ‚anděl‘. Jak lidé chápou toto slovo? Jaký typ významu nebo konotace mu přisuzují? Ve většině případů jim lidé připisují pozici bytostí v nebesích. Toto umístění je samozřejmě omezující, protože stejně jako jsou andělé nebes, jsou také andělé pekla, nebo jak jsou andělé dobra a pozitivnosti, jsou i andělé zla a negativity. V pozitivním smyslu jsou andělé považováni za nebeské průvodce nebo za služebníky Boží. V jiné konotaci se považují za posly Boží. Ve speciální hierarchii duchovní organizace, popsané jako první okruh umístěný nad (symbolicky řečeno) Stvořením, zaujímají nicméně devátou pozici (ve spodní části kruhu, přímo proti cherubínům, kteří jsou umístěni na vrcholku toho okruhu; ostatní jsou cherubové, trůni, panství, mocnosti neboli síly, ctnosti, vladařství a archandělé) v této hierarchii (jak byla popsána například v Dialogu 145.). Jiný význam slova ‚andělé‘ je ten, že jsou ochránci jiných bytostí (obzvláště dětí a lidí obecně neboli, jak byli dříve nazváni ve tvých profesionálních knihách, Petře, jsou v roli duchovních poradců nebo později jako členové vaší pravé duchovní rodiny). Obvykle jsou v lidské tradici zobrazováni nebo popisováni jako mající křídla, aby mohli létat.

Avšak tato zdánlivě duchovní konotace slova ‚anděl‘ nebo ‚andělé‘ není jediná věc, která se připisuje tomuto názvu. V lidském jazyce a postoji může mít také čistě relační význam - jako jeden jedinec ke druhému. Můžete říci někomu, kdo pro vás udělal něco dobrého nebo kdo učinil váš život snesitelnější nebo příjemnější nebo koho hluboce milujete a obdivujete: ‚Jsi anděl‘. Jak vidíte z tohoto vyjádření, vlastnosti, které jsou andělům přičítány nebo připisovány v typickém lidském chápání a jazyce, jsou vždy pozitivní a dobré. Také někdo, kdo poskytne nějaký druh podstatného charitativního příspěvku, je velmi často nazýván andělem. V další takzvané duchovní konotaci se slovo ‚anděl‘ ještě rovná slovům ‚božský duch‘. Pak máte takové označení jako například anděl hněvu (jak se popisuje například v apokalyptickém Mojžíšově zjevení, kde Mojžíš vidí tyto anděly tvořené ‚výlučně ohněm‘); anděl zkázy; anděl oznamování; anděl zvěstování; anděl Apokalypsy; anděl Archy úmluvy; anděl nanebevstoupení; anděl bezedné propasti; anděl zmatku; andělé Stvoření (údajně jich v té době Stvoření bylo sedm); anděl temnoty; anděl světla; anděl smrti; anděl ohně; andělé čtyř větrů (údajně Uriel na jihu; Michael na východě; Rafael na západě; Gabriel na severu) a mnoho jiných početných označení obvykle se vztahujících k velmi specifickým funkcím, které každý takový anděl vykonával.

Pak je tu další význam toho slova, který souvisí s někým ctnostným a dobrým, kdož umírá a následně jde do nebe a stává se andělem. Takže, jak vidíte z tohoto popisu, slovo ‚anděl‘ má mnoho významů a označení. Jaká je pravá realita významu, funkce, role nebo čehokoliv, co slovo ‚anděl‘ obsahuje? Je nějaká pravda na těchto prohlášeních? Jsou andělé skutečně okřídlení a mohou létat v doslovném významu těchto slov?

K tomuto slovu existuje obecný význam vztahující se k pozitivnímu stavu a velmi specifický význam, který se vztahuje k funkci, roli a úkolu každého anděla (ať už v pozitivním stavu, nebo případně v negativním stavu). V obecném významu tohoto slova se andělé mohou považovat za druhový název skupiny sentientních entit, které byly stvořeny buď předtím, než bylo aktuální Stvoření posunuto ze svého stavu do svého procesu, nebo potom, co se uskutečnilo první kolo stvoření s pomocí předtím stvořených sentientních entit. Jak si pamatujete, v prvním kole stvoření, které emanovalo z Mé Absolutní Duchovní Mysli, byla prostřednictvím Mého Absolutního Jádra stvořena duchovní dimenze. Všechny sentientní entity, které byly stvořeny v tomto prvním kole, se druhově nazývají andělé. Vzhledem k čistě duchovní konotaci jejich původu, protože byly emanací z Mé Absolutní Duchovní Mysli, se také mohou nazývat přímými JSEM KDO JSEM (Boha) - Pána Ježíše Krista nebo duchy Mé Absolutní Božskosti nebo božskými duchy. V prvním okruhu umístěném nad Stvořením (symbolicky řečeno) byly sentientní entity v roli Mých přímých služebníků, vedených přímo Mnou. Vykonávaly nebo lépe řečeno distribuovaly všechny aspekty Mé emanace a její nekonečné energie v souladu s plánem Stvoření, který se za tímto účelem vložil do jejich myslí.

Na druhé straně všechny ty sentientní entity, které obývaly duchovní dimenzi multivesmíru a nazývaly se také anděly, poskytovaly v tomto smyslu všechny nezbytné duchovní ideje, koncepty, významy, zákony a všechno, co souvisí se základními principy života a jeho možností se manifestovat na jakýchkoliv jiných úrovních, jak jsem je vtiskl do jejich uspořádané mysli přímo ze Své Absolutní Duchovní Mysli. V tomto bodě se můžete zeptat, a vidím ti to ve tvé mysli, Petře, proč jsem všechno tohle neudělal přímo Já a proč to bylo nutné udělat pomocí a skrze někoho jiného, stvořeného za tímto specifickým účelem? Odpověď na tuto otázku vám byla podána dříve. Obsahuje faktor Absolutnosti Mé Emanace a jejích Absolutních Energií, které nemohou být využity pro stvoření Stvoření v jejich přímé absolutnosti, protože Stvoření, tím, že bylo stvořeno, nemůže být absolutní, ale jen relativní k tomu absolutnímu. Z toho důvodu, aby se cokoliv relativní povahy stvořilo, bylo nejprve nutné předstvořit zvláštní typ sentientních entit, které by mohly převzít úplně první a nejsilnější příliv emanující energie z Mého Absolutního Stavu a zmírnit ji do takové míry, aby mohla být upotřebená prvními relativními sentientními entitami, což činí jejich duchovní dimenzi možnou.

Druhý příliv Mých emanujících energií byl vlastně použit pro stvoření duchovní dimenze a všech jejích příslušných sentientních entit-andělů. Jejich prostřednictvím, jak byly naděleny všemi ideami, koncepty, prostředky, zákony a principy Stvoření, ve třetím kole Stvoření nebo během třetího přílivu emanujících energií z Mého Absolutního Stavu byly tyto energie dále zmírněny, ustavujíce tak příznivou kondici pro stvoření intermediální dimenze. Na této úrovni Stvoření, neboli ve třetím kole se sentientní entity stvořené pro její obývání nazývaly zprostředkujícími anděly nebo anděly intermediální dimenze. Jejich funkcí kromě mnoha jiných věcí bylo zprostředkovat všechny ideje, koncepty, způsoby, zákony a principy, aby se jejich prostřednictvím podporoval rozvoj všech mentálních procesů, které by umožnily stvořit konkrétní fyzickou dimenzi s jejími tělesnými sentientními entitami. Slovo ‚tělesný‘ teď neznamená, že takzvané netělesné sentientní entity (jak jsou umístěny nad Stvořením, v duchovní dimenzi a v intermediální dimenzi) nemají svoje vlastní těla - velmi dobře hmatatelná a pro ně smyslově vnímatelná. Namísto toho ‚tělesný‘ znamená, že taková těla jsou odvozeninami jejich příslušného fyzického prostředí, která jim dovolují v tom prostředí přežít. Také to znamená nebo určuje dočasnost a přechodnost toho těla, takže na konci jeho funkce se navrací do svých elementárních částic, ze kterých bylo předtím zformováno.

Ve čtvrtém kole tvoření, jak dále v sestupných okruzích pokračovala emanace Mých Absolutních Energií zmírňovaných a přerozdělovaných všemi výše v pořadí zmíněnými sentientními entitami, byla stvořena fyzická dimenze se všemi jejími příslušnými sentientními entitami. Důvodem stvoření této fyzické dimenze a jejích sentientních entit kromě mnoha jiných věcí bylo konkretizovat, aktualizovat a hmatatelným a smyslově vnímatelným způsobem uskutečnit všechny ideje, koncepty, prostředky, zákony, principy atd., což poskytuje vzestupnou zpětnou vazbu výsledků, následků a důsledků všech tvořivých snah vzatých dohromady. Tedy jejich účelem bylo stát se konečným ztělesněním všeho, co Stvoření mělo nabídnout. Členové této dimenze se nazývali anděly fyzické nebo externí dimenze. Takže toto byl původní průběh stvoření Mého Stvoření nebo jeho posunu z jeho stavu do jeho procesu.

Takže bez ohledu na to, jak se díváte na toto uspořádání, v původním stavu a procesu Stvoření se všechny sentientní entity nazývaly anděly, nehledě na to, kde nebo v jakém stavu a kondici se nacházely či byly umístěny. Tento faktor odráží kondici, která tehdy existovala ve Stvoření. Protože žádné zlo, nepravda, negativita ani cokoliv jiného této povahy nebylo vynalezeno nebo aktivováno a protože všechny stvořené sentientní entity v sobě obsahovaly všechny andělské rysy, vlastnosti a postoje (jak se popisují dále), ony všechny se nazývaly anděly. Nicméně, když nastalo rozdělení, separace a izolace rozličných dimenzí a jakmile se aktivovala zóna vymístění a byla zfabrikována všechna pekla, zrodilo se odlišné chápání a pojímání termínu ‚anděl‘. Po tomto rozdělení se objevili andělé zla a nepravd nebo negativního stavu.

Proč se v obecné mluvě také nazývají anděly, třebaže zlými a negativními? Protože původně také na externě-fyzické úrovni, na úrovni, kde se zrodila idea vynalezení, aktivace, založení a manifestace neživota negativního stavu, se nejen nazývaly anděly, ale ony ve skutečnosti anděly byly. Z této situace se dostal termín ‚padlí andělé‘ do slovníku sentientních entit, a obzvláště lidí. Označení být padlým andělem později vyvolalo ve všech lidských náboženských nebo takzvaných svatých knihách velmi špatný dojem, že andělé na nejvyšší možné úrovni, ve skutečnosti na úrovni prvního okruhu před-stvoření a ze druhého kola stvoření, byly těmi, kdož přišli s takovými nápady ohledně vynalezení a aktivování negativního stavu. Nevnímali skutečnost, že každý v té době/stavu se nazýval andělem. Nesprávně se domnívali, že andělé byli umístěni nebo postaveni pouze kolem takzvaného Božského trůnu; což znamená na nejvyšší možné úrovni před-stvoření a ze druhého kola stvoření a výlučně na duchovní úrovni. Takto vznikly nepravdy a zkomoleniny o skutečném vynalezení a aktivování negativního stavu a o tom, kdo to vykonal. Zmatek okolo této situace byl zvýšen skutečností, že, jak bylo zmíněno předtím, v procesu aktivace a ustanovení neživota negativního stavu (druhá a třetí etapa), se některé sentientní entity-andělé z jiných úrovní než z externě fyzické úrovně ze svých vlastních důležitých duchovních důvodů přidaly k původním vynálezcům a aktivátorům neživota negativního stavu. Avšak v žádném případě nebyly jeho vynálezci a v žádném případě z nich takový nápad nevzešel.

Mají praví andělé skutečně doslovná křídla? Naprosto ne! Důvod. Proč jsou lidmi popisováni s křídly, pramení ze souvztažnostního duchovního významu křídel. Křídla v této konotaci značí to, že nejsou svázáni jakýmikoliv fyzickými gravitačními nebo jakýmikoliv jinými silami, které by od andělů vyžadovaly mít nějaký druh vnějších fyzických prostředků pro pohon nebo pohyb z jednoho místa na druhé nebo z jednoho stavu do druhého. V tomto smyslu představují schopnost andělů se kdekoliv a kdykoliv nebo v jakémkoliv stavu či kondici zjevit přímým vstupem bez jakýchkoliv zevních nástrojů, které by jim umožňovaly být tam, kde chtějí být, nebo být v jakémkoliv stavu, ve kterém chtějí být. Avšak duchovně řečeno křídla znamenají nezávislost a svobodu být takovým, jakým andělé chtějí a potřebují být ze své vlastní svobodné vůle a volby. Takže neočekávejte, že až přijdete do duchovního světa, že uvidíte anděly s křídly. Z dálky se mohou jevit, jako že je mají, aby se zdůraznil jejich souvztažnostní význam. Ale v osobním kontaktu se žádná křídla na jejich zádech neobjeví.

Protože v obecném pozitivním duchovním smyslu andělé představují nejzazší, nejkrásnější, nejlaskavější, nejvíce milující, nejmoudřejší, nejnevinnější, nejctnostnější, nejsoucitnější, nejnápomocnější, nejchápavější, nejtolerantnější, nejohleduplnější, nejpozornější, nejznalejší atd. stav a rozpoložení, hlavní cíl pro každého ve Stvoření a kdekoliv jinde je stát se andělem. Ve skutečnosti můžete s jistotou říci, že každé sentientní entitě, bez ohledu na to, kde a kdy je situována nebo umístěná, ať už v pozitivním, nebo v negativním stavu, je určeno stát se andělem podle jejího individualizovaného a zosobněného práva, které je v souladu se specifickou, jedinečnou a nekonečně odlišnou kvalitou její individuality. Nikdo se nikdy nemůže vyloučit ani se nevyloučí z toho, aby se jím stal. V pravé realitě pozitivního stavu, jakmile se v příštím cyklu času ustanoví jeho plná a kompletní přirozenost a život, se všechny sentientní entity na všech úrovních Stvoření a jeho multivesmíru stanou anděly. Toto je konečný výsledek Stvoření. Takto bude definován nebo je právě teď definován název, slovo či pojem ‚anděl‘. To, co učiní každého nekonečně odlišným, je forma manifestace a kvality každého jedince, ale ne obsah, význam, vlastnost, rysy a určení obsažené ve slově ‚anděl‘, jak se právě definovalo výše.

Manifestace takových rysů může být kvalitativně odlišná a jedinečná, ale intenzita, rozsah, plnost lásky, moudrosti, znalosti a všeho ostatního pozitivního a dobrého jsou stejné. Koneckonců všichni stále emanují z Mého Absolutního Stavu. Jejich manifestace v sobě a jimi samotnými prostřednictvím každého jedince-anděla musí vždy být nekonečně odlišná, protože on nese uvnitř sebe velmi specifickou ideu elementu, který se ze Mne vyzářil a který mu dává velmi jedinečnou přirozenost. Tato jedinečná přirozenost předává jeho vlastním velmi specifickým, nekonečně odlišným a nenapodobitelným způsobem zbytku Stvoření všechny výše zmíněné vlastnosti andělů. Avšak v obecném smyslu jsou zmíněné vlastnosti ve své povaze, struktuře, esenci a substanci zcela stejné. Nekonečně odlišná je kvalita jejich manifestace a vyjádření. Ale tím, že mají takovou kvalitu, bez ohledu na to, jaký je její specifický obsah či povaha, tím, že to je jeho vlastní kvalita, jsou si všichni rovni a každý je tak hodnotný, tak potřebný, tak preferovaný a tak všechno ostatní jako jakákoliv jiná sentientní entita-anděl.

V zóně vymístění a ve všech jejích peklech převzali andělé zla nebo andělé temnoty podobné role, jako měli andělé v pozitivním stavu. Nicméně povaha těchto rolí ve svém obsahu a významu byla diametrálně odlišná od rolí andělů světla nebo pozitivního stavu. Zatímco andělé světla, jak si pamatujete, ve svém původním určení zmírňovali a stínili Absolutní Emanaci Mého Tvořivého Procesu, a tímto uskutečňovali náležité a bezpečné rozdělování a titraci těch emanací a jejich energií, andělům temnoty byly určeny role zvětšení, zesílení, expozice a rozšíření do všech směrů v původní a plné síle všech zel, nepravd, zkomolenin a všeho ostatního, co síly negativního stavu vynalezly. Naštěstí výrony těchto rozmnožených, zesílených a plně exponovaných zlých energií neobsahovaly mohutnost absolutních proporcí. Konec konců přicházely od někoho, kdo nebyl absolutní, ale relativní. Z toho důvodu by se, bez ohledu na to, jak silné, mocné a pokročilé takové výrony byly, nikdy nemohly ani vzdáleně přiblížit těm emanacím, které byly generovány z Mého Absolutního Stavu. Pokud by se výrony vládců negativního stavu rovnaly mohutnosti a síle emanací Absolutního Stavu, při jejich rozmnožení a zesílení by byl každý spálen na popel. Nikdo by nemohl přežít takový příval. Protože však při porovnání byly emanace negativního stavu velmi slabé, aby se ustanovila jejich sféra vlivu, která by negativnímu stavu dovolila plně a kompletně dozrát, bylo nezbytné přijít s myšlenkou jejich neustálého rozmnožování a zesilování. Jinak by negativní stav měl jen velmi malou šanci pokračovat příliš dlouho ve svém pseudoúsilí. Jednoduše řečeno, vyprchal by. Takže hlavní úlohou andělů temnoty a zla bylo zajišťovat, že se tak nestane. Proto fungovali v roli jeho rozšiřovačů a zesilovačů. Jak víte, pokračují v této roli až do současné doby/stavu.

Avšak nakonec, kvůli relativnímu zdroji negativního stavu a kvůli skutečnosti, že vyzařování pro jeho udržování a rozšiřování jsou relativní, a proto slabé, bez ohledu na to, jak se zvětší a zesílí všechny jeho ideje, koncepty, životní styl nebo cokoliv, co mají, vyčerpají všechnu svou energii, kterou jsou schopny produkovat. Tyto energie v jednom okamžiku/stavu skutečně vyprchají. Jen pokud by jejich zdroj byl absolutní, by se mohlo pokračovat v jejich produkovaní do nekonečna. V tom případě by negativní stav musel na věčnost zůstat ve svém vlastním pseudoživotě. Naštěstí pro všechny sentientní entity nejsou, nikdy nebyly a nikdy nebudou absolutní, ale jen relativní. Z toho důvodu neexistuje žádné nebezpečí, že by pokračovaly na věčnost. Takže, to je všechno, co může být nyní řečeno o andělech.

Je ovšem potřeba udržet v paměti každého, a obzvláště v myslích Mých pravých představitelů na planetě Nula, že každý je předurčen v tom či onom čase/stavu, a opakujeme to znovu, stát se andělem v čistě pozitivní konotaci tohoto termínu nebo slova. Jakákoliv negativní nebo hrozivá konotace, kterou slovo ‚anděl‘ má, bude trvale eliminována z myslí všech sentientních entit. Tedy v tomto smyslu jste vy všichni možnými nebo v některých případech dokonce současnými anděly. Kdokoliv se narodil, rodí nebo se narodí jako sentientní entita, bez ohledu na to, kde a kdy, narodil se, je a bude zrozen, aby se nakonec stal andělem se všemi jeho privilegii, právy, významy a obsahem.

Peter: Toto je velmi povzbuzující. Velmi rád naslouchám takovým věcem. Velmi Ti děkuji za toto rozpracování a vysvětlení. Dává mi to ohromnou naději, že nezáleží na tom, jak hrozné jsou podmínky, ve kterých v současnosti žijeme; je to pouze přechodná a dočasná situace. Jak je nádherné mít tento druh perspektivy! To mám rád.

Pán Ježíš Kristus: Ano, Petře. A rádo se stalo. Nyní se věnujme pojmu nebo termínu ‚svatý‘. Poté se budeme věnovat záhadě a tajemství stromu života. Jak v obecném smyslu lidé rozumí nebo co připisují tomuto slovu nebo jak vnímají jeho obsah a význam? Ve většině případů v typicky lidském smýšlení je svatým osoba, která se v podstatě vzdala všech takzvaných světských radostí a která stráví většinu svého času v modlitbách, meditaci, půstu, celibátu, někdy v dobročinné práci, která cvičí a učí ostatní nebo se zabývá podobnými aktivitami a která velmi často chodí do ústraní do pouště nebo do vysokých hor nebo do mužských či ženských klášterů a podobných míst. Jinými slovy v tomto pojetí neuvidíte pravého svatého, jak kráčí ulicemi tohoto světa, ledaže by se ovšem stal velmi známým guru, který okolo sebe shromažďuje davy následovníků atd.

Je toto pojetí svatého skutečné nebo má nějakou hodnotu? Ne nevyhnutelně. Třebaže někteří z těchto jedinců, kteří jsou popisováni jako svatí, mohou být skutečnými svatými, což záleží na jejich úmyslech a motivacích pro vedení takového omezujícího stylu života, ve většině případů tomu tak není. Jak pojímáme tento termín? Být svatým ani v nejmenším neznamená stranit se všeho, co se vám nabízí v podmínkách typu života, ve kterém se nacházíte v jakékoliv dané době. Vůbec to neznamená, že abyste byli svatými, že se musíte v čemkoli omezovat s výjimkou těch věcí, které jsou očividně škodlivé pro vaše duchovní, mentální a fyzické zdraví. Slovo ‚omezit‘ nebo ‚omezení‘ ve svém pravém významu znamená ztrátu osobní svobody. Jakékoliv omezení vůbec nemůže být ve své povaze pozitivní. Jedinou pozitivní konotací, jakou takové slovo může obsahovat, je, pokud se omezujete v negativním a zlém konání, myšlení, cítění, chování, jednání a vztahování. Avšak takové omezení není svojí povahou skutečným omezením, ale pravou svobodou, protože vás osvobozuje od otroctví negativního stavu. Tudíž v podstatě je takové omezení kvůli vašemu osvobození čili kvůli opětovnému nastolení vaší pravé a nefalšované svobody.

Slovo ‚svatý‘ v našem pojetí znamená někoho, jehož úmysly a motivace jsou čisté; kdo všechno dělá ze správných důvodů, kvůli principům samotným, bez čehokoliv postranního nebo sobeckého; kdo má ve své mysli nejvyšší prospěch a blaho všech a všeho; kdo prochází svými záležitostmi, svou prací, zaměstnáním, úkolem, rolí, pozicí atd., a je jedno, jaké jsou, s opravdovou ctí, slušností, skromností, pokorou, ponížeností, objektivitou a poctivostí, bez vlivu jakýchkoliv negativních a zlých myšlenek, tužeb nebo přání a bez jakékoliv potřeby se mstít, odplácet, být nepřátelský, krutý nebo být extrémně nekontrolovaně rozzlobený, kdykoliv je poškozen nebo podveden nebo když se mu stane něco zlého či špatného; a toto vše činí a je takovým kvůli Mně, kvůli ostatním a kvůli sobě v tomto pořadí. Být svatým současně znamená být bezpodmínečně milující, moudrý, laskavý, vděčný, uznalý, chápavý, tolerantní, milosrdný, odpouštějící, empatický, soucitný, naprosto trpělivý, rozpoznávající svoji osobní omezenost a povahu své vlastní jedinečnosti, nekonečné odlišnosti a individuality bez toho, aby kdykoliv chtěl, toužil, bažil nebo žádal být jako někdo jiný. Takže být věrný a spolehlivý ke Mně, k jiným a k vlastní přirozenosti, osobnosti a individualitě. Žádné z těchto rysů a vlastností nevyžadují od nikoho trávit všechen svůj čas v modlitbách, meditaci, v ústraní, vyhýbání se druhým, vyhýbání se radosti, sexu, dobrému jídlu, legraci, hře a čemukoli jinému, co není škodlivé a nebezpečné a co by mohlo překážet vašemu duchovnímu růstu, vylepšování a rozvoji.

Jestliže se pozorně podíváte na náš popis významu a obsahu slova ‚svatý‘, všimnete si, že všechny jeho vlastnosti a rysy jsou stejnou měrou připisovány všem pozitivním andělům neboli andělům světla. V tomto smyslu jsou všichni andělé v pozitivním stavu svatými a všichni andělé v negativním stavu jsou vším opačným k tomu, co slovo ‚svatý‘ obsahuje a značí. Dle této definice můžete také dojít k závěru, že každý výše popsané povahy je také svatý. A protože každý je nakonec předurčen stát se andělem, je tímto stejně určen k tomu stát se svatým.

V současném pojetí termínu ‚svatý‘, mimo toho, co bylo popsáno výše, být opravdu svatý znamená rozpoznat, přijmout a zrealizovat všechno, co je obsaženo v Mém Novém zjevení, považovaném za Mé Pravé Slovo. Toto je nový aspekt této definice a od teďka, jak jsou tato slova napsána, se uplatňuje v životě všech sentientních entit- andělů svatých pozitivního stavu. Všichni praví andělé z pozitivního stavu v sobě plně a jednoznačně zahrnují všechny principy Mého Nového zjevení, a tímto se stávají svatými ještě většího stupně. Koneckonců Moje Nové zjevení mnohokrát opětovně zdůrazňuje všechny výše popsané rysy a vlastnosti toho být pravým andělem a svatým. Jestliže jako Moji praví představitelé věrně a bezpodmínečně uplatňujete ve svých životech všechno, co je obsaženo v Mém Novém zjevení kvůli principům samotným bez jakýchkoliv postranních úmyslů nebo bez jakýchkoliv háčků, jste tedy v pravdě svatými a anděly.

Jak vidíte z naší definice slova ‚svatý‘, od základu se liší od toho, jak ho definuje a chápe většina lidí. Příliš mnoho omezení a obětí se očekává v životech všech takzvaných svatých. Z našeho pohledu tento druh svatosti nebo života podle tohoto chápání je ve skutečnosti propagován silami negativního stavu. Proč to dělají? Aby vylíčily život v pozitivním stavu jako něco velmi závazného, vážného, nepříjemného, nudného, omezujícího, nesvobodného, neskládajícího se z ničeho jiného než z neustálých modliteb, meditace, nekonečného zpěvu hosana Nejvyššímu, vykřikování neužitečného velebení Mne, nemajícího žádnou legraci, žádnou radost, žádný smích, žádný odpočinek, vůbec nic atd. Koneckonců jestliže je možné přesvědčit lidi, že toto je pravá přirozenost pozitivního stavu a pravá přirozenost bytí andělem nebo svatým, v tom případě kdo by chtěl být v pozitivním stavu? Nebo kdo by chtěl žít v takovém nenaplňujícím a nudném životě? Jen negativní stav má veškerou legraci a zajímavé aktivity, které jsou nevyčerpatelné a nejžádoucnější. Takto je nastražena past sil negativního stavu. A mnoho lidí a tvorů podlehlo tomuto chápání toho, jaké to je být andělem nebo svatým. Naneštěstí dokonce i doslovný výklad křesťanské Bible, jakož i všech ostatních takzvaných svatých knih podporuje tuto falešnou představu. A protože takové knihy jsou jimi považovány za pravé Slovo Boží, vnímají koncept bytí andělem nebo svatým v této velmi negativní konotaci. Nakonec je to Bůh, který jim dává tento popis. Mohu vás ujistit, že nic není dál od pravdy než tato domněnka. Jaký druh Boha bych byl, kdybych jakýmkoliv způsobem omezoval lidi?

Jedním z důvodů pro tuto snahu sil negativního stavu bylo implantovat do mysli každého (v jejich doméně a na planetě Nula) velmi nesprávnou představu o Mé Přirozenosti, toho, Kdo jsem a jaký mám vztah ke všem nebo jaký druh věcí vyžaduji od všech sentientních entit, aby si zasloužily stát se anděly a svatými nebo být hodny Mé pozornosti. Přijetím této představy o Mé Přirozenosti má negativní stav větší šanci pokračovat ve svém neživotě do nekonečna. Toto je důvod, proč přišel s nejohavnějšími představami o Mně a Mé Pravé Přirozenosti. Jedním z mnoha důvodů, proč vám a všem ostatním kdekoliv jinde bylo a je poskytováno Mé Nové zjevení, je natrvalo rozptýlit tuto ohavnou a opovrženíhodnou nepravdu a poskytnout vám správnou ideu toho, kdo a jaký Já jsem a jaká je vůbec Moje Pravá Absolutní Přirozenost. Protože negativní stav příliš dobře ví, že osvojení si správné představy a pojetí o Mně a Mé Přirozenosti znamená konec jeho neživota, dělá všechno, co je v jeho pseudomoci, aby zfalšoval a překroutil všechno, co souvisí se Mnou a Mojí Přirozeností. Myslí si, že při úspěchu svého úsilí v tomto ohledu to může odložit jejich konec donekonečna. A z toho důvodu využívá výše zmíněné takzvané svaté knihy. A samozřejmě, vše se děje pod Mým Jménem nebo ve jménu Božím. Koneckonců pro ně jsem Já a Bůh dvě odlišné Entity - další ohavná nepravda.

Máte obrovskou příležitost zbavit se všech nesprávných a falešných představ o Mně a Mé Pravé přirozenosti. K dispozici máte Moje Nové zjevení, jež vám dává správné a náležité ideje nejen o Mně a Mé Pravé Přirozenosti, ale o všech duchovních principech, představách, zásadách, jakož i kategoriích.

Jedna taková představa, která potřebuje uvést do správné perspektivy, je představa a význam výše zmíněného stromu života. Jak si pamatujete z Dialogu 146., strom života znamená souhrn mystického a tajného poznání života a postupu, jakým se relativní život se všemi jeho relativními sentientními výtvory učiní nesmrtelným a věčným. Přístup k této vědomosti, kterou představuje tento strom, byl úmyslně uzavřen, a všechny jeho záhady a tajemství byly ukryty před všemi sentientními entitami, aby nemohly udělat nesmrtelným či věčným něco, co není z pravého života. Jak si také pamatujete, v zahradě Eden byl ještě jeden strom - strom poznání dobra a zla. Bylo to ovoce z tohoto stromu, které dle ponouknutí hada snědli Eva a Adam. Z těchto faktů můžete jasně vidět, že nemáme co do činění se stromem jako nějakým druhem fyzické rostliny, ale jeho symbolickým a souvztažnostním znázorněním. Strom obecně souvztaží s nějakým druhem znalosti. V tomto případě strom znalosti dobra a zla představuje ideu zasazenou do sentientních myslí, že mají právo a svobodu volby odmítnout pravou realitu svého stvoření a Mého Stvoření obecně tím, že za zdroj svých životů považují někoho nebo něco jiného nebo vůbec nikoho nebo svůj vlastní zdroj - což znamená, že oni jsou svým vlastním zdrojem života, a ne Já. Být schopen rozlišit tyto dva faktory a odmítnout ten falešný znamená mít vědomost toho, co je a co není správné. Jíst ovoce z toho stromu značí přijmout tu ideu za pravou. Důsledek tohoto přijetí vede ke vzniku, aktivaci, ustanovení a manifestaci neživota negativního stavu a ke všem důsledků, výsledkům a následkům takové aktivace.

Aby se předešlo jakékoliv možnosti, že by se neživot negativního stavu a z něho vyplývající lidský neživot někdy uskutečnil nesmrtelným a věčným, Moje Božská Prozřetelnost zajistila, že přístup ke znalosti toho, jak to učinit, byl uzavřen a znepřístupněn. Jak bylo zmíněno v Dialogu 146., toto je ten pravý význam strážení stromu života cherubíny, aby nikdo k němu neměl přístup. Druhým důležitým duchovním aspektem tohoto je nezbytné uzavření a znepřístupnění pro každého samotného Absolutního, Nepojmenovatelného a Nepochopitelného Jádra Mé Absolutní Přirozenosti, představeného také stromem života. Život jako takový vyvěrá z toho Absolutního Jádra. Jak víte, možnost takového přístupu by způsobila okamžitou a neodvolatelnou smrt každého, kdo by se pokoušel k Němu z jakýchkoliv důvodů přiblížit. Samotný Absolutní Pramen a Zdroj Života, jeho samotný Střed, který je ve stavu stálé a neustálé emanace života, jakéhokoliv života, nemůže být pochopen žádnou relativní sentientní myslí. Pokus tak učinit by byl tak drtivý a nesnesitelný, že by relativní sentientní mysl nemohla přežít. Aby se tomuto předešlo, tento aspekt Mého Absolutního Jádra, který vytváří a vyzařuje Samotný Život, byl pro každého vůbec učiněn nepřístupným a nepochopitelným.

Avšak vedle toho, co bylo řečeno výše, je ještě jedna záhada a tajemství související s pojmem stromu života. Toto tajemství nebylo doposud dostupné. Vztahuje se k samotnému faktoru jsoucna a bytí pozitivního stavu. V jaké formě, tvaru, kondici, stavu a procesu je pozitivní stav ve svém jsoucnu a bytí? Bylo to definováno jako nekompletní a neplné. Pozitivní stav tak, jak skutečně je a jak tkví ve svém pravém tvaru, formě, kondici, stavu a procesu v Absolutním Jádru Mé Absolutní Přirozenosti, nebyl a není plně aktivovaný. Pouze některé jeho aspekty byly. Co si myslíte, že by se stalo, kdyby někomu v současné kondici pozitivního stavu bylo dovoleno mít přístup ke stromu života? Bezděčně by učinil nesmrtelným a zvěčnil by nekompletní a neplnou kondici pozitivního stavu. Kdyby se toto někdy stalo (a nakonec, pokud by se nenastolilo uzavření nebo neprovedlo znepřístupnění stromu života, sentientní mysli by samou svou strukturou a povahou byly schopny tomu přikývnout), v tom případě by plnost a kompletnost pozitivního stavu nikdy nemohla dospět ke své žádoucí plodnosti. Jakmile něco učiníte nesmrtelným a věčným, tímto faktorem se to nemůže zastavit nebo nahradit něčím jiným, protože to zabírá místo všemu ostatnímu.

Důsledek takové nemožné a hypotetické situace by byl takový, že ani neživot negativního stavu, ani jeho lidský neživot by nemohl být eliminován, protože samotná představa a význam stavu něčeho, co je nekompletní a neplné, dává také negativnímu stavu impuls pokračovat taktéž na věčnost. Vždyť takový stav jako tento byl na prvním místě založen výhradně kvůli pseudojsoucnu a pseudobytí negativního stavu a jeho lidského neživota. Aby se předešlo tomu, že by se to kdy událo, bylo nutno také pro všechny v pozitivním stavu uzavřít přístup ke stromu života. Jinak by celý tento podnik dvou opačných manifestací sentientních myslí skončil tragédií, která by spočívala v nemožnosti nikdy nic změnit ohledně nich samých, jejich stavů a kondic a ohledně čehokoliv vůbec. Toto je velmi přesvědčivé odůvodnění, proč bylo absolutně nezbytné uzavřít přístup ke stromu života.

Ještě jedním tajemstvím, které se odvozuje od výše zmíněného tajemství, bylo to, že v průběhu dohody či smlouvy uzavřené mezi Mnou a sentientními entitami bylo stanoveno, že všechny životy všech sentientních entit, za jejich současné kondice a stavu, vyprší na konci tohoto cyklu času/stavu/procesu. Jestliže jejich současný život není ve stavu plnosti a kompletnosti, v tom případě takový život nemůže pokračovat navždy. Aby se tomuto zabránilo, znemožnil se přístup k jeho nesmrtelnosti a zvěčnění. Ale co se stane, až se uzavře současný cyklus, ustanoví se přechodný stav a poté bude zahájen nový cyklus? Protože v té době/stavu nejenže nezbude nic z neživota negativního stavu a lidského neživota, ale nebude také více žádných tužeb, chtění, chtíčů, vůlí, vzpomínek nebo čehokoli, co máte v tomto ohledu, co se týká všeho, co je obsaženo v negativním stavu a lidském neživotě, bude nastolena zcela odlišná situace.

Tato hluboce a kvalitativně odlišná situace je naznačena v něčem, co jsem řekl andělovi církve v Efezu, Kapitola 2, verš 7 ve Zjevení (Apokalypse). Zde se říká: ‚Tomu(té), kdož zvítězí, Já dám jíst ze stromu života, který je uprostřed Božího ráje.‘ Ten, kdož zvítězí (úmyslně jsem přidal slovo ‚té‘ ke slovu ‚ten‘, což je vynecháno ve zmíněném textu), je ten, kdo je navždy totálně, kompletně, zcela a absolutně osvobozený od všech tužeb, přání, chtění, vůlí atd. mít něco společného s neživotem negativního stavu a lidským neživotem. Za těchto okolností, jakmile nebude žádné jiné nebezpečí učinit nesmrtelným a zvěčnit něco z negativního stavu a jeho lidského neživota, jakož i něco z nekompletnosti a neplnosti pozitivního stavu, bude obnoven přístup ke stromu života neboli ke znalosti, jak učinit nesmrtelným a věčným sebe samé i vlastní životy v této nové kondici. Taková obnova bude nutná, aby už nikdy nebyla žádná potřeba pro omezování jejich životů pouze na jeden cyklus času/stavu/procesu. Podmínka vypršení jejich životů na konci tohoto cyklu, která je v oné dohodě či smlouvě, bude zrušena, až vstoupí do poslední fáze přechodného období. Bude to během této poslední fáze, kdy proces této obnovy bude postupně a pomalu zkompletován.

Nuže, Petře, Myslím, že je toho pro dnešek dost. Potřebuješ odpočinek, protože se stále fyzicky necítíš zcela dobře. Jak víš, po tvém utrpení a operaci ti bylo naznačeno, že věci s tebou nikdy nebudou stejné, jako byly předtím. Zvykni si na tuto myšlenku.

Peter: Zvykám si. A tolik Ti děkuji za toto plodné a významné zjevení. Do příště - pokud vůbec.

Zdroj: DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM 2.DÍL