STO ČTYŘICÁTÝ ŠESTÝ DIALOG

5. června 2000

Peter: Mám silný pocit, že bys chtěl nabídnout nějaká další objasnění záležitostí navozených v Dialogu 145. Mám pravdu, nebo je to mé toužebné přání? Nechci v tomto ohledu vnucovat žádné své ideje a potom prohlašovat, že jsi to Ty, kdo mě inspiruje, abych to tak pociťoval. Jaká je pravá realita této situace?

Pán Ježíš Kristus: Tvoje pocity ohledně této záležitosti, Petře, jsou správné. Je velmi naléhavé pokračovat v našem rozmlouvání, aby se uzavřel tento druhý díl. Jak jste si všimli, v Dialogu 145. bylo naznačeno, že uzavření druhého dílu těchto Dialogů se kryje s uzavřením kapitoly nebo fáze v současně probíhajícím posunu a s otevřením nové. Jsme na prahu tohoto uzavření a otevření. Předtím, než tento důležitý krok nastane, je nutné, aby se odehrály některé důležité události, které jsou jistým způsobem svázány s dokončením tohoto svazku. Jak víte, taková dokončení, když se vztahují k Novému zjevení, obvykle ukazují milník, který rozlišuje mezi něčím, co bylo předtím, než se nastavil, a něčím novým a odlišným, co vstupuje do platnosti, jak to požadují zásady duchovního pokročení. Avšak předtím, než se uskuteční uzavření předcházející fáze a otevření nové, je nutné předat vám všem, kteří jste v pozici rozpoznání, přijetí a realizace všeho, co souvisí s předcházejícími a následujícími fázemi, jisté informace pomocné pro úspěšné uzavření jedné a otevření druhé. Bez takové informace se nemůže tato důležitá událost udát. Všechno, jakož i všichni zodpovědní za to, aby se to událo, se potřebují dostat do správného postavení, které by umožnilo spuštění tohoto důležitého procesu.

Jak bylo několikrát naznačeno v těchto Dialozích, takové důležité události se nemusí nutně registrovat ani rozpoznat na úrovni vaší vědomé mysli nebo v konkrétních a zjevných událostech na planetě Nula. V mnoha případech a obvykle se nejprve uskuteční v duchovním světě a z něj se rozvinou do všech ostatních dimenzí. Potom se může jejich dopad pocítit v zóně vymístění a v omezené míře na planetě Nula. Vliv těchto událostí je více cítit na vnitřních duchovních a duševních úrovních než na úrovních fyzických nebo vnějšího prostředí. Může se také odrážet ve změnách postojů a chování a následných změnách ve způsobu myšlení, cítění, chtění, vztahů, jednání, úmyslů a v jiných způsobech motivovanosti, jaké nebyly dříve možné. Avšak navenek to může dosti dobře být tak, že se nic nezmění. Přinejmenším pro smyslové uvědomování si vaší vědomé nebo externí mysli. Avšak na duchovní úrovni a ve všech ostatních světech mimo vaši pseudodimenzi jsou tyto změny ohromné. Protože zvěstují něco nového a přesahujícího všechno to, co se předtím prožilo, jsou tyto změny nejvíce vítanými událostmi. Pro sentientní entity v pozitivním stavu není nic radostnějšího, než mít neustálé příležitosti prožívat a realizovat všechny takové změny ve svých zosobněných a individualizovaných životech.

Jak víte, v neživotě negativního stavu a lidském neživotě ve většině případů nejsou takové změny vůbec vítány. Jak jste si vědomi, jejich životní styl je založen na principech regrese a stagnace. Být více ve zlech a žít život větších nepravd a zkomolenin neznamená progresi, ale regresi. Současně to znamená stagnaci, protože v takovém regresivním způsobu není obsaženo nic nového a odlišného. V jejich případě jsou možné změny, jen kdyby si zvolili ustoupit od svých zel, nepravd a zkomolenin. Dokud odmítají představu takových změn, nemohou být progresivní nehledě na to, jak moc vidí nebo vnímají změny ve svém způsobu pseudoživotního stylu tím, že se stávají horší a horší, například. Způsob, jakým musíte chápat tuto situaci s entitami v negativním stavu, je ten, že jejich pohyb jde ve směru vyčerpání všech možností, které dávají jejich zlům, nepravdám a pokrouceninám schopnost se manifestovat, ilustrovat a demonstrovat v jejich osobním a individualizovaném životě. Všechno, co kráčí ve směru, který je vlastně slepou uličkou, se nemůže považovat za progresivní. Jedním z důvodů, proč všichni obyvatelé negativního stavu tak zoufale oponují jakýmkoli změnám a obávají se jakýchkoliv změn ve svých pseudoživotech, je to, že někde hluboko uvnitř cítí, že jejich život je slepou uličkou. Proto se nechtějí pohnout. Namísto toho rádi stagnují v jednom stavu, kondici, místě atd. Falešně věří, že pokud se nepohnou a budou stagnovat, v tom případě je konec jejich neživota v nedohlednu. Naneštěstí pro ně jakékoliv pozitivní změny v pozitivním stavu mají bolestivý čeřící účinek na stagnující kondici jejich neživota. Kvůli tomu jsou nuceni být horšími a být více v nepravdách a překrouceninách. Tím, že se více a více stávají takovými, více a více se blíží k ukončení neživota negativního stavu a všech negativních aspektů lidského neživota.

Jak vidíte z těchto faktů, ukončení neživota negativního stavu a lidského neživota není iniciováno nikým ve sféře těchto neživotů, ale pozitivní a progresivní změny v pozitivním stavu a v mém Stvoření obecně způsobí, že se udá toto ukončení. Fakticky můžete tyto změny pojímat jako příčinné faktory tohoto konce. Bez nich by nemohlo nastat žádné ukončení. Takže progresivní modalita veškerého pravého života v pozitivním stavu umožňuje, aby se toto ukončení uskutečnilo. Jak vidíte z těchto faktů, je tu diametrálně obrácený směr událostí odehrávajících se synchronním a simultánním způsobem. Jak dochází k neustálé duchovní progresi v pozitivním stavu, v negativním stavu současně probíhá neustálá duchovní regrese. Čím více progrese na straně jedné, tím větší regrese na straně druhé. Rozdíl v těchto dvou je ve skutečnosti, že zatímco v pozitivním stavu je duchovní progrese věčně pokračující proces, který vůbec nikdy neskončí, v negativním stavu to je dočasný a přechodný proces končící ve slepé uličce. Z toho důvodu čím více progrese a změn se odehrává v pozitivním stavu, tím blíže je konec negativního stavu. A proti tomu všichni členové negativního stavu energicky bojují a brání se. Jediným problémem, který v tomto ohledu mají, je to, že čím více bojují a brání se, tím blíže se dostávají ke slepému konci.

Jak tato situace ovlivňuje vás, Mé pravé představitele na planetě Nula? Otázkou je vaše ochota změnit se nebo následovat cestu neustálého duchovního rozvoje a za každou cenu se vyhnout své neochotě se změnit. Pokud se bráníte nebo nejste ochotní se změnit nebo následovat cestu duchovního rozvoje, podporujete neživot negativního stavu a lidský neživot. Tím, že tak činíte, zdržujete jejich rychlejší ukončení a současně přispíváte ke zbytečnému prodlužování jejich neživotů. Jak víte, lidský neživot byl strukturován takovým způsobem, aby lidem činil velké obtíže se změnit, ať už se nalézají v jakémkoliv životním stylu. Koneckonců, protože máte tuto lidskou přirozenost ve své individuální podobě, jste náchylní projevovat stejné rysy, charakteristiky a postoje jako všichni jiní lidé. Rozdíl mezi vámi a jinými lidmi je ten, že vy z Mého Nového zjevení o této situaci víte, zatímco všichni ostatní lidé si nejsou vědomi, že tomu tak je. Neexistuje tedy pro vás žádná omluva, kdybyste shledali, že se s ohledem na změny v pozitivním stavu bráníte změnám ve svých vlastních zosobněných a individualizovaných životech. Tím, že dovolíte, aby se takové změny ve vašich vlastních životech uskutečnily, významně přispíváte k ukončení neživota negativního stavu a jeho lidského neživota.

Problém se všemi doposud napsanými knihami a svitky o duchovních záležitostech a o hierarchii duchovní organizace, s výjimkou knih Mého Nového zjevení, je v tom, že během historie jejich psaní se v nich v první řadě používal typicky lidský jazyk a za druhé byly napsány z pozice typicky lidské přirozenosti. Tento jazyk a tato pozice vštípily do uspořádání jejich osnovy schopnost vnímat a pochopit věci zkomoleným neměnným, nehybným a neprogresivním způsobem. Nepokládají za možné, že všechno, o čem píšou, nebo způsob, jakým popisují tyto záležitosti nebo jakékoliv jiné záležitosti vůbec, je buď totálně falešný nebo zkomolený anebo že jakákoliv strukturální organizace nacházející se v době, ve které byla popisována, již více neodráží skutečnost nastolenou později. Jinými slovy, ani v nejmenším neuvažují o možnosti duchovní progrese a všech souvisejících změn, které ji doprovází. Kvůli tomu. Když lidé čtou takové knihy, věří, že věci v duchovní říši jsou stále stejné, jako byly v době psaní nebo zaznamenávání. Nemohou vytvořit myšlenku, že cokoliv čtou, by mohlo být totálně falešné v nejhorším případě nebo v lepším případě by to mohlo být totální překroucení pravé reality dotyčné záležitosti. Také nechápou myšlenku, že věci by se mohly od té doby/stavu změnit. Domnívají se, že se nic nezměnilo od doby, kdy ta informace byla zaznamenána nebo napsána.

Vezměte si například početné knihy (nebo svitky), z nichž některé jsme zmínili v Dialogu 145. Nebo si například vezměte takzvané náboženské svaté knihy (křesťanskou Bibli, islámský Korán, různé indické svaté knihy a jiné). Všechny se tak či onak zabývají záležitostmi takzvané duchovnosti a hierarchie duchovní organizace. Jejich samotným obsahem, jejich prohlášením, že jsou inspirované nebo dokonce diktované Bohem nebo božským, a tím, že všechny obsahují Slovo Boží, zaujímají pozici, že nic se v nich nemůže změnit a že cokoliv, co popisují nebo o čem hovoří, má absolutní, neměnnou a nemodifikovatelnou věčnou platnost, a že všechny věci vždy budou přesně takové, jak jsou v těch knihách popsány. V jejich falešném pojímání předpokládají, že Bůh je vždy stejný, a proto se nic u ničeho nemůže změnit. Takto byly založeny všechny zkomoleniny a nepravdy negativního stavu a takto jsou neustále propagovány do tohoto samotného okamžiku. Pro negativní stav je velmi prospěšné mít takovou představu a vnímání a udržovat je ve své doméně a mezi většinou lidí pokud možno do nekonečna. Nic netěší negativní stav více, než prohlašovat, že se Bůh vůbec nemění, a proto se nic nemůže změnit ve vytvořeném uspořádání Stvoření a ani v hierarchii duchovní organizace. Pokud je tomu tak, pak by tu nebylo něco takového jako duchovní rozvoj, a proto by nebyla žádná potřeba pro uskutečnění jakýchkoliv změn v životech jakýchkoliv sentientních entit. Takto je negativní stav schopen udržovat svůj neživot věříc, že pokud by mohl udržet tuto falešnou víru mezi všemi svými následovníky co nejdéle, mohl by v tom případě pokračovat navěky.

Jedním z mnoha důvodů, proč bylo poskytnuto Mé Nové zjevení, bylo rozptýlení této ohavné nepravdy. Nic není dále od pravdy než tato nepravda. Samotná Absolutní Přirozenost JSEM KDOŽ JSEM (Boha - Pána Ježíše Krista) se skládá, kromě nekonečného počtu mnoha jiných věcí, z neustále progresivních a absolutních změn. Třebaže jsou v Mé Absolutní Přirozenosti obsaženy všechny možné změny od věčnosti do věčnosti, faktorem dynamiky všech těchto změn jsem ve stavu a procesu stálé změny. Jestliže ve Mně spočívají všechny nekonečné a nevyčerpatelné počty změn, jestliže Moje Přirozenost z nich všech kromě mnoha jiných věcí sestává, potom, logicky řečeno, Já jsem Absolutní Změna v Sobě Sama, Sama Sebou, ze Sebe Sama a Sama o Sobě. Kvůli faktu, že Moje Stvoření a všechny sentientní entity odrážejí tuto přirozenost ve své relativní kondici, nemohou být tedy strukturovány jinak než podle této Přirozenosti. Takže jsou v modalitě neustálých změn a progresí na věčnost.

Jak byste pojímali nejdůležitější výraz ‚JSEM KDOŽ JSEM‘? Jaké hybné síly jsou zasazeny v tomto pojmu? Logicky řečeno, jednoduchým vyslovením slov ‚já jsem‘ vytváříte představu pohybu. Říci je, znamená být ve stavu a procesu neustálého pohybu. Jinak byste byli mrtví. Povahou samotného pohybu, jak se pohybuje dopředu a dále, je změna a progrese samotná. Kdyby tomu tak nebylo, nikdo by nikdy nemohl pojmout, nebo dokonce ani říci slova ‚já jsem‘. Navíc, říci slova ‚JSEM KDOŽ JSEM‘ a jako výsledek toho vaše schopnost říci sami sobě, že vy také jste, kdož jste, znamená rozšířit vaši dynamickou manifestaci progresivním způsobem na věčnost. Důvodem, proč je rozšířena na věčnost, je to, že ‚jsem kdož jsem‘ - ve vašem případě. Jako relativní k Mému Absolutnímu ‚JSEM KDOŽ JSEM‘ - je nekonečně odlišné, jedinečné a nenapodobitelné povahy, která je v procesu změny svým vlastním jedinečným, odlišným a nenapodobitelným způsobem jako někdo, kdo je takovým, jakým je. Tím, že odráží ve své přirozenosti obsah ideje elementu, který byl udělen ‚já jsem‘ a umožnil ‚já jsem‘ stát se ‚kdož jsem‘, kterýžto element a jeho idea na věčnost obsahuje všechny nutné a potřebné změny, vaše ‚jsem kdož jsem' nemůže být nic jiného než způsob neustálé progresivní a věčné změny. Co myslíte, jak jinak byste mohli rozumět výroku, že sentientní entity byly stvořeny podle Mé podoby a obrazu? Toto je ve skutečnosti to, co je Moje podoba a obraz - kromě mnoha jiných nekonečných počtů věcí.

Z výše uvedené rozpravy můžete rozeznat, jak nebezpečným se stalo, obzvláště za současně existujícího duchovního rozpoložení, brát ohled vůbec na cokoliv, co obsahuje doslovný význam takových knih a svitků (zmíněných výš v Dialogu 145.). Jak si pamatujete nebo nepamatujete z Velké knihy, bylo tam prohlášeno, že doslovný smysl Bible, například, se nahrazuje doslovným významem Mého Nového zjevení. Zatímco doslovný význam Bible byl napsán ve zdáních pravdy, ale ne ve skutečné pravdě samotné (jak už bylo zjeveno skrze Swedenborga), a proto neobsahuje žádnou skutečnou pravdu; doslovný význam Mého Nového zjevení neobsahuje nic jiného než pravdu a skutečnou pravdu ve své neskrývané povaze. Z toho důvodu, jak vám bylo zdůrazněno v jednom z předešlých dialogů, že číst Bibli za současně existujících duchovních rozpoložení, pokud berete v úvahu jen její literní význam, může být velmi nebezpečné vašemu duchovnímu a mentálnímu zdraví. Tento závěr plně platí dokonce i ve větším stupni na všechny ostatní takzvané svaté knihy nebo knihy a svitky, které jsme zmínili v Dialogu 145. Žádná z nich neobsahuje nic pro vás hodnotného nebo nic, co by odráželo současnou duchovní a hierarchickou kondici v duchovním světě nebo jakémkoli světě vůbec. Mohou mít nějakou historickou hodnotu v tom, že ukazují, jak mohou být nepravdy a zkomoleniny produkovány a považovány za samozřejmé, jako by byly skutečnou pravdou. Také mohou odrážet nějaké aspekty hierarchie duchovní organizace, třebaže v překroucené modalitě, která existovala buď v době jejich zaznamenávání, nebo tisíce let předtím. Avšak z pohledu současně existujících duchovních potřeb v rámci současně probíhajícího duchovního posunu nejenže nemají žádnou hodnotu, ale mohly by pro vás být velmi nebezpečné, protože by mohly implantovat do vaší mysli nějaké velmi falešné a nesprávné ideje, které by mohly překážet vašemu vlastnímu duchovnímu rozvoji a změně.

Negativní stav ví velmi dobře, jak hrát na vaši lidskou zvědavost. V procesu čtení takových knih mlže například velmi lehce implantovat do vaší mysli všechny druhy pochybností o obsahu Mého Nového zjevení a obdařit vás nechtěnou myšlenkou, že možná, jen možná, by mohla být pravda to, co tyto knihy obsahují. To je velmi příhodná past. Byl ustanoven stav pokušení, který může velmi nepříjemně a bolestivě zkomplikovat váš život. Abych vás upozornil, že cokoliv této povahy se může a smí stát, Na platformě těchto Dialogů zjevuji všechna tato fakta. Jak víte, jednou z mnoha funkcí a rolí těchto Dialogů je učinit vám všechna tato fakta dostupná. Od tohoto bodu je zcela na vás, abyste toho byli dbalí, či nikoli. Avšak nezapomeňte na svou odpovědnost a zodpovědnost v tomto ohledu. Jak víte, jestliže je vám dána znalost těchto faktů nebo jakýchkoli jiných důležitých faktů, tato znalost je vám poskytnuta z důležitých důvodů. Tím, že máte takovou znalost, stáváte se odpovědní a zodpovědní za způsob, jakým využijete, nebo nevyužijete či upotřebíte, nebo neupotřebíte tuto znalost. Je to logický výsledek jakéhokoliv takového uspořádání. Souhlasili jste s tím podle toho, že máte takovou znalost. Jinak byste ji neměli. Kdokoliv přijímá nebo čte tyto Dialogy, v tomtéž okamžiku přebírá plnou odpovědnost a zodpovědnost za všechno, co udělá, nebo neudělá s tím, co je obsaženo v těchto Dialozích nebo v Mém Novém zjevení obecně. Řekněte Mi, prosím, jaký by byl záměr pro zjevení vám všech těchto důležitých duchovních záležitostí, když ne kvůli jejich přijetí a realizaci? Jen ukojit vaši zvědavost? Cokoliv pochází ode Mne, má důležitý, rozhodující, vitální a životodárný účel a nemůže být jen předmětem naplnění potřeb vaší plané zvědavosti.

Jak víš, Petře, v minulosti si několik lidí objednalo knihy Mého Nového zjevení. Jedním z důvodů, proč jsi již nikdy o nich neslyšel, je ten, že jejich hlavním motivačním a úmyslovým činitelem bylo uspokojit svoji planou zvědavost. Kdokoliv přistupuje ke čtení čehokoliv, co je obsaženo v knihách Mého Nového zjevení, s takovými nesprávnými úmysly a motivacemi, nejenže nemůže mít z jeho obsahu prospěch, ale uvádí se do pozice odmítnutí věrohodnosti a pravdivosti Mého Nového zjevení. Protože Nové zjevení obsahuje Moje Slovo, odmítnout ho znamená odmítnout Mne. Tímto odmítnutím se odmítající jedinec uvádí do duchovně velmi nebezpečné situace, která na něj uvaluje všechny nepříjemné důsledky, výsledky a následky takového odmítnutí.

Peter: Velmi oceňuji toto dobře načasované varování. Je velmi jednoduché spadnout do pokušení této povahy, když jsme v lidské kůži. Velmi ti děkuji za Tvá Slova.

Pán Ježíš Kristus: Je Mi potěšením, Petře. Jak tedy vidíte, lidská přirozenost, jakož i přirozenost všech v negativním stavu, je zakořeněna ve strnulosti, nepružnosti, stagnaci, uniformitě, neměnnosti, neprogresivnosti a v podobných rysech, které jsou základem jejich samotného neživota. Tyto rysy jsou obzvláště, konkrétně a hlavně uplatnitelné na jejich náboženské, duchovní (pseudoduchovní), filozofické, etické, sociální, sexuální a podobné pohledy a chápání. Rysy této povahy prostupují všechny aspekty jejich životů a očekávání. Mohou jít až do tak směšných požadavků, jako je například formální uspořádání psaného nebo tištěného textu v těchto Dialozích. Někteří čtenáři těchto Dialogů si všimli, že ve Druhém svazku těchto Dialogů jsou otázky, které byly položeny jinými, tištěny v kurzívě. V minulosti tomu tak nebylo. Vzhledem k tomu by tito čtenáři rádi viděli v tomto ohledu soulad a měly by je všechny buď v kurzívě, nebo bez kurzívy. Nebo jsou podrážděni neobratností struktury některých vět (anglických) a nějakých chyb a jsou nuceni je změnit, aby vyhovovaly jejich očekáváním založeným na formálních požadavcích jejich angličtiny nebo způsobu, jaký se naučili. Opět strnule lpí na těchto požadavcích.

Velmi často se tak na naší straně činí úmyslně, abychom věděli, na čem vám záleží. Je pro vás důležitější lpět na těchto požadavcích ztuhlých a nepružných pohledů, kterých se můžete v tomto ohledu držet, a na základě toho věnujete pozornost jen tomu, jak jsou vám tyto texty v Dialozích prezentovány, nebo je důležitější věnovat pozornost obsahu a významu idejí v nich obsažených? Napadlo vůbec někdy někoho z vás, že editoři činí tak, aby se z nějakých důležitých duchovních důvodů záměrně pominuly některé chyby, překlepy nebo neobratnost v prezentovaném textu? A z toho důvodu by se měly objevit v této formě v konečné verzi knihy, nehledě na to, jak trapné se vám může jevit jejich odhalení poté, co je již příliš pozdě na to, cokoliv pro to udělat? Opravdu si myslíte, že jsou takové věci jako náhody? Co si myslíte, co by mohlo být skryto za duchovní potřebou zachovat některé z těchto chyb, omylů nebo nešikovností ve struktuře věty nebo cokoliv se nehodí do vašich očekávání? Mohu vás ujistit, že za takovými opomenutími neexistují žádné náhody. Jestliže se někdo cítí uražen nebo znechucen některými opomenutími, a kvůli tomu se odvrací od čtení Mého Nového zjevení, aniž by jakkoli vzal v úvahu velké duchovní hodnoty obsahu a významu idejí obsažených v těchto Dialozích, v tom případě taková osoba není připravena vědět cokoliv, co se vám jejich prostřednictvím zjevuje. Ve skutečnosti by bylo pro takového jedince duchovně nebezpečné pokračovat v jejich čtení. Samozřejmě, je mnoho jiných důvodů, proč se taková opomenutí nejen přihodí, ale někdy jsou dokonce nutná. Všechny tyto důvody jsou duchovní povahy.

Takže, ve světle těchto faktů se těm z vás, kterým není přidělena role editorů těchto Dialogů, radí nemrhat váš čas, energii a úsilí na snahu opravovat něco, ať už je to cokoliv. Radí se vám věnovat pozornost jen a jen idejím v nich obsaženým, a ničemu jinému. Plná odpovědnost za připravení těchto Dialogů k vydání v jejich anglické verzi byla úmyslně dána Betty Oudalové a Heather Oudalové. Nikdo jiný by se tím neměl zabývat. Jestliže z nějakých důvodů během jejich editování něco opomenuly, má to tak být. Na druhé straně, plná odpovědnost za překlady těchto Dialogů do jiných jazyků je na bedrech překladatelů (Ljudmila Savelieva do ruštiny, Dan Barba do španělštiny, Ján Bereš a Fero Kupčiha do slovenštiny, ctihodný soudce Kamil Brančík a rev. Dr. Ivan D. Franklin do češtiny). Všichni ostatní čtenáři nemají tuto zodpovědnost.

Důvod, proč zmiňujeme tak domněle triviální a nedůležité záležitosti, je dát vám příležitost předcházet upadnutí do pasti předpokládané odpovědnosti, kterou nemáte, a na druhé straně, abyste byli ochráněni před svázaností zkostnatělých a nepružných pravidel požadavků vaší lidské přirozenosti. Je stále více a více třeba uvědomovat si tato fakta, dokonce i když některá z nich by se na první pohled mohla považovat za triviální a nedůležitá. Avšak mějte na mysli, že jestliže se o nich zmiňuji, znamená to, že nemohou být triviální a nedůležitá. V Mých očích není nic triviální a nedůležité. Všechno slouží nějakému dobrému účelu nehledě na to, jak vypadá jeho prozatímní stav nebo povaha.

Druhý extrém v lidské přirozenosti, zmíněný několikrát předtím, je literalizace neboli braní všeho doslova, obzvláště v duchovních záležitostech, tak jak jsou reprezentovány, vylíčeny nebo vyobrazeny ve výše zmíněných takzvaných svatých knihách a svitcích. Bylo tomu skutečně tak, jak je to popsáno v těchto knihách a svitcích? Nebo znamenají něco zcela jiného? Bylo například uspořádání okruhu Mého Stvoření skutečně takové, jak bylo stručně popsáno v Dialogu 145 (když jsme různým společnostem a jejich funkcím, rolím a úkolům přidělili jména nebo nálepky)?

Jak víte, v duchovních záležitostech, kdykoliv popisujeme něco v termínech nebo slovech lidského jazyka, tímto popisem a použitím takové lidské řeči tak, jaká je její povaha, omezujeme pravý význam, obsah a smysl přenášené informace. Jinými slovy lidský ústní a psaný jazyk velmi často neobsahuje ve svém slovníku nic, co by bylo schopno plně a správně odrážet pravou realitu přenášené informace - v tomto případě pravé strukturální schéma okruhu Stvoření a pravý a vyčerpávající význam jmen přidělených různým duchovním společnostem těch časů/stavů. Tedy náš popis by byl v tomto ohledu velmi omezený, neschopný vám dát plnou představu toho, jak to vlastně tehdy v tom čase/stavu bylo. Mohou vám poskytnout jen vzdálené přiblížení jejich struktury a povahy nebo toho, jaké skutečně byly. Současně, jak bylo zmíněno výše, problém s takovou informací, třebaže neúplnou a nepřesnou, je v tom, že samotnou povahou a strukturou lidské mysli by lidé měli sklon přijmout vše v ní obsažené jako mající absolutní, věčnou a neměnnou platnost. Aby se zabránilo tomu, že se tak trvale bude dít, informace této důležité duchovní povahy byly lidem poskytnuty matoucím způsobem, zahaleným do nejasností, známým pod názvem souvztažností. Ovšem tajemství výkladu pravého významu souvztažností jim bylo nedostupné, aby neznesvětili a nedegradovali jejich pravý význam literalizací a externalizací, a tudíž tímto nezabránili, aby byli spaseni.

Vezměte si například následující prohlášení, jak bylo zaznamenáno v Genezi 3:24: ‚Tak vyhnal člověka; a umístil cherubíny na východní stranu zahrady Eden a ohnivý meč, který se obracel na všechny strany, aby střežili cestu ke stromu života.‘ Jak by typická lidská mysl vysvětlila význam tohoto sdělení? Byl by zcela literalizován a externalizován. Předpokládalo by se, že dva lidé - Adam a Eva - zvaní člověk obývali nějaký druh zahrady Eden a kvůli jejich hříchu z ní byli vypuzeni; a že na východní stranu zahrady Eden byli umístěni doslovní cherubíni, kdož mají doslovný ohnivý meč, který se otáčel na všechny strany; a že v zahradě Eden byl umístěn nějaký druh záhadného stromu života, který bylo zapotřebí chránit, aby člověk k němu nemohl přistoupit. Toto je běžné chápání, kterého se drží valná většina lidí, kteří kdy četli ten text.

Avšak, jaká je pravá skutečnost nebo význam za tímto zpodobněním? Je popsáno nové uspořádání hierarchie duchovní organizace okruhu Stvoření, které bylo podníceno rozdělením struktury Stvoření, jež se odehrálo jako výsledek vymyšlení a aktivace neživota negativního stavu. Aby se mohlo přistoupit ke třetí a čtvrté fázi, kterými bylo ustanovení a manifestace (první a druhou fází bylo vymyšlení a aktivace), dávající neživotu negativního stavu možnost dokázat svůj smysl, bylo nezbytné odstranit všechny účastníky tohoto postupu z okruhu Stvoření nebo z pozitivního stavu, což se zde popsalo slovy ‚tak vyhnal člověka‘, a umístit je do zcela jiné modality reality (pseudoreality). Slovo ‚člověk‘ značí fyzickou-zevní pozici těch, kteří přišli s ideou vynalezení a aktivace negativního stavu s jeho následným ustanovením a manifestací.

Umístění cherubínů na východ zahrady Eden v této konotaci znamená zavedení bezpečnostních opatření a z toho vyplývající potřebu izolace a separace různých dimenzí Stvoření v jejich vlastní sféře a atmosféře, aby nebyly kontaminovány, znečištěny a otráveny něčím, co vychází ze zel a nepravd negativního stavu. ‚Cherubíni‘ značí ty společnosti v nebesích, kterým byla přidělena role provést tento specifický úkol a ustanovení bezpečnostních opatření. Z Božské Moudrosti a její Pravdy, která vnímá a vidí všechny a všechno a která je zde představena ohnivým mečem, jež se otáčí na všechny strany (bezpečnostní opatření se musela umístit ze všech stran), byli schopni úspěšně uskutečnit svůj úkol. To, že byli umístěni na východě zahrady Eden, značí, že to udělali silou Mé Absolutní Božské Lásky prostřednictvím Mé Absolutní Božské Moudrosti, které zde souvztaží s východem. Třebaže zahradě Eden byl přidělen ten význam, že je v pozitivním stavu čili v nebesích, její pravý význam leží někde jinde. Zahrada Eden ve skutečnosti znamená ohromné znalosti a jejich pravdu a moudrost nashromážděnou a dostupnou pro ty, kteří obývali okruh Stvoření.

Jak víte, říká se, že uprostřed zahrady Eden byl zasazen strom života. Protože byl uprostřed zahrady a všechno ostatní bylo okolo nebo v těsné blízkosti něho, přístup k němu nebyl nikomu umožněn. Je tu hluboká duchovní záhada ve slovech ‚strom života‘. Odkazuje na předtím zmíněné nepojmenovatelné a nepochopitelné Absolutní Jádro Mé Absolutní Přirozenosti, které je skutečným zdrojem a původcem všech a všeho. Mít přístup k tomu Jádru by znamenalo objevení tajemství a prostředků, jak učinit nesmrtelnými a věčnými výtvory relativních sentientních myslí. Ve skutečnosti to znamená, že relativní k relativnímu by mohlo pokračovat podle svého vlastního práva věčně, navždy stejným způsobem jako relativní k Absolutnímu. Ohromné nebezpečí toho, že máme takový přístup, je zřejmé. Jestliže by vynálezci a aktivátoři negativního stavu mohli vyřešit, jak se dostat k té znalosti, uspěli by v znesmrtelnění a zvěčnění neživota negativního stavu a následně také lidského neživota. V tom případě by se negativní stav a jeho lidský neživot ve své současné podstatě a kondici nikdy nemohl odstranit. A pokud by se tak někdy mohlo i stát, potom by nemohla být ustanovena plnost a kompletnost pozitivního stavu.

Aby se zabránilo tomu, že se to někdy stane, byla učiněna opatření k ochraně sféry a atmosféry stromu života - Mého Absolutního Jádra, aby nikdo nemohl neuváženě objevit, jak se dostat k tajemství procesu nesmrtelnosti a věčnosti. Dovolte, abych vám něco řekl. Byl a je způsob, jak objevit to tajemství dokonce i pro relativní sentientní mysl. Vždyť tato mysl je ve své relativní kondici plným odrazem Mé Absolutní Sentientní Mysli. Obyvatelé okruhu Stvoření, který byl nad Stvořením (symbolicky řečeno), měli přístup ke všem ostatním znalostem, kromě této.

V předvídavosti vymyšlení, aktivace, ustanovení a manifestace neživota negativního stavu a později lidského neživota bylo Mojí Božskou Prozřetelností zařízeno, že nikdo se nebude moci dostat k této znalosti. Avšak ti, kteří se později stali pseudotvůrci, ve všech ohledech předčili všechny ostatní v dostupných znalostech a všech ostatních tajemstvích života. Kdyby jim bylo dovoleno pokračovat v jejich úsilí uvnitř sféry a atmosféry okruhu Stvoření a kdyby nebyli vyloučeni z pozitivního stavu, mohli by objevit klíč, kterým by mohli odhalit toto tajemství, využít ho a učinit negativní stav a lidský neživot nesmrtelným a věčným. Kdyby se toto někdy mělo stát, způsobilo by to nenapravitelnou škodu veškerému Stvoření a Stvoření by nakonec ovládl negativní stav.

Aby se zabránilo tomu, že se toto někdy stane, jak bylo uvedeno výše, byla učiněna velmi speciální opatření, aby se něco podobného na věčnost nikdy nemohlo přihodit. Tato opatření jsou popsána ve výše zmiňovaném verši. Toto je jeden z nejdůležitějších významů obsaženém v tom verši. Je to velmi dobrý příklad toho, jak by se mělo na věci nahlížet z jejich pravé duchovní perspektivy, a ne v jejich doslovném významu, který je zavádějící a matoucí. Mohu vás ujistit, že všechno, co je obsaženo v Bibli a jiných takzvaných svatých knihách, má stejné uspořádání. Z toho důvodu by se nic v nich nemělo nikdy brát doslovně.

Takže jako výsledek výše zmíněného rozdělení a následného ustanovení podmínek popsaných v duchovním významu citovaného biblického verše bylo potřeba učinit zcela odlišné uspořádání v hierarchii duchovní organizace, aby odrážela status, který se objevil jako následek vymyšlení a aktivace negativního stavu. Bývalé uspořádání, jak bylo stručně a nepřesně popsáno v Dialogu 145., by nemohlo pokračovat se stejnou strukturou a dynamikou. Nová situace, jež nastala, vyžadovala restrukturalizaci všech a všeho, co bylo do toho bodu aktuální, a v procesu této restrukturalizace bylo potřeba vzít v úvahu pseudojsoucno a pseudobytí negativního stavu a později lidského neživota. Za této nové situace bylo nutné, aby všichni členové společenství předefinovali své role, pozice a úkoly a aby se přizpůsobili této nové realitě. Z jejich staré pozice a role by nemohli uspět v zadržování vlivu, kontaminace, znečištění a otravy, jež na ně byly vrženy samotným pseudojsoucnem a pseudobytím negativního stavu. Z bezpečnostních důvodů, které nyní byly poprvé namístě, se nové uspořádání a nová hierarchie duchovní organizace držely v tajnosti a v nepřístupné modalitě pro všechny s výjimku členů toho okruhu. Postačí říci, že tato opatření byla schopna udržet otravující, znečišťující a kontaminující vliv negativního stavu mimo pozitivní stav.

Jak se v životě pozitivního stavu odehrával proces rozvoje, jakož i v negativním stavu proces regrese, a jak se činily přípravy na Moji osobní inkarnaci na planetu Nula, bylo nutné provést a ustanovit mnoho dalších úprav, restrukturalizací a změn. Z pozice vašeho časového kontinua v časovém smyslu něco jako inkarnace Absolutního Boha- Stvořitele nejen do relativní kondice, ale i do samotné struktury negativního stavu a jeho nejzevnější pozice - lidského neživota - vyžadovalo velmi pečlivé plánování, úpravy, přizpůsobení a změny v samotné Mé Přirozenosti. Jak tyto procesy pokračovaly, každý jejich jednotlivý aspekt způsobil stejný typ změn ve všech relativních sentientních entitách tak, jak nastávaly v Mé Absolutní Přirozenosti. Tato nutnost změn také i ve všech ostatních se odvozuje z faktu absolutní závislosti Mého Stvoření na všem , co se ve Mně odehrává. Z toho důvodu jakékoliv takové změny a úpravy v Mé Přirozenosti, jak se zaznamenaly ve všech sentientních myslích, vyvolaly potřebu jejich vlastního přizpůsobení a změny. Bez souběžného sledování Mých Vlastních Osobních a Individuálních přizpůsobení a změn v tomto ohledu by nemohly mít se Mnou již žádný vztah. Bez nich by se snažily mít vztah s Někým, Kdo už není týž. Ve skutečnosti by to byl někdo, kdo už více neexistuje. Nalézt se v pozici, ve které nejste schopni mít se Mnou vztah, by způsobilo totální a nevratné zastavení vašeho osobního a individualizovaného života a ztrátu jedinečné kvality vaší individuality, která závisí na všem, co se ve Mně odehrává.

Díky skutečnosti, že v přípravě na Moji inkarnaci na planetu Nula tato přizpůsobování a změny neustále pokračovaly, jak nastávaly, v každém jednotlivém okamžiku výskytu ustanovovaly příznivé a žádoucí prostředky pro nastávání souvztažnostních změn a přizpůsobení uvnitř každé sentientní entity v pozitivním stavu. Současně, jak každá jednotlivá sentientní entita procházela těmito přizpůsobeními, úpravami a změnami, tím, že Stvoření v jeho funkci a manifestaci závisí na funkci sentientních myslí, i ono jim podléhalo. Tedy celá organizační struktura Stvoření, jakož i hierarchie duchovní organizace, byly příslušně změněny, aby na každé křižovatce těchto událostí nezůstalo nic stejným.

V procesu těchto přizpůsobení, úprav a změn byl následován multiversální zákon z vnitřku navenek. Takže v subjektivní modalitě vnímání reality, která je založena na sekvenčních a kontinuálních způsobech manifestace a funkce, začaly na úrovni prvního okruhu, který byl umístěn, symbolicky řečeno, nad Stvořením. Sentientní entity z tohoto okruhu (jak bylo provizorně a orientačně popsáno v Dialogu 145.) byly vždy těmi prvními, kdož podstoupily tato potřebná a nutná přizpůsobení, tyto úpravy a změny. Daly dobrý ilustrativní a demonstrativní příklad toho, jak se takové změny, přizpůsobení a úpravy mají realizovat. Jakmile prošly tímto procesem, každý v hierarchii je následoval podle své vlastní individualizované a zosobněné přirozenosti. V objektivní modalitě vnímání reality, což je modalita simultánnosti, diskrétnosti a synchronnosti, tyto změny, úpravy a přizpůsobení nastaly ve formě svých stavů, nepodléhajících subjektivním časovým požadavkům. Znamená to, objektivně řečeno, že neuběhl žádný čas (ve vašem pojetí času) mezi těmi změnami, přizpůsobeními a úpravami, jež se uskutečnily na úrovni úplně prvního okruhu, umístěného nad Stvořením, a těmi, které se uskutečnily na všech ostatních úrovních v samotném Stvoření. Avšak subjektivně se to jeví, jako by se uplatňovala následnost ve formě jejich postupu z jedné úrovně na druhou.

Souvztažnostní změny, přizpůsobení a úpravy se dorážely také na všech úrovních zóny vymístění a planety Nula. Byly velmi potřebné k přípravě na Moji inkarnaci do negativního stavu a na planetu Nula, aby se zaštítil každý, kdo tam byl umístěn, před možným věčným zničením, jež by nastalo pouhou přítomností Mé Absolutně Pozitivní, Milující, Moudré a Dobré Přirozenosti, která je nesnesitelná pro každého v negativním stavu a lidském neživotě. Symbolické vylíčení těchto nutných příprav a následných úprav, přizpůsobení a změn můžete nalézt v příběhu Jana Křtitele. Byl poslán přede Mnou, aby připravil Můj vstup do neživota negativního stavu a lidského neživota. Už jsme probírali záhadu Jana Křtitele v některých předcházejících dialozích. Není nutné to znovu opakovat. Jen jsme vás chtěli upozornit, že fakta této přípravy a následných změn, přizpůsobení a úprav byla také zaznamenána ve vnitřním , duchovním smyslu křesťanské Bible.

Během doby Mého pobytu na planetě Nula, jakož i ve všech ostatních úrovních zóny vymístění a kdekoliv jinde, byla aktuální velmi odlišná situace, jež vyžadovala ustanovení velmi odlišné hierarchické struktury duchovní organizace po celém jsoucnu a bytí a pseudojsoucnu a pseudobytí. Tato situace opět vyžadovala velmi specifické typy přizpůsobení, úprav a změn, které by odrážely neobvyklou situaci odehrávající se v samotné struktuře Stvoření, zóně vymístění a na planetě Nula. Tato neobvyklá situace byla výsledkem Mého Božství učiněného lidským. Nic této povahy nebylo do té doby prožito. Kvůli této zcela nové, odlišné a neobvyklé situaci, kterou jsem vyvolal Já tím, že se učinilo Mé Božství lidským, bylo nezbytné nastolit důkladná přizpůsobení, úpravy a změny ve všech sentientních myslích a ve struktuře samotného Stvoření, jakož i ve struktuře zóny vymístění. Jakékoliv a všechny změny, které se odehrály do té doby nehledě na to, kde a kdy nebo v jakém stavu, rozpoložení a průběhu se u každého odehrávaly na úrovni duchovní mysli s následným dopadem na úrovni vnitřní mysli a potom na úrovni vnější mysli.

Další změny, přizpůsobení a úpravy byly ustanoveny během Mé návštěvy ve všech peklech a během uzamčení pseudotvůrců. Je zřejmé, že tento akt kompletně a totálně restrukturalizoval veškerou hierarchii duchovní, jakož i pseudoduchovní organizace. Výsledkem je to, že nic nemohlo zůstat stejné. V průběhu Mého vzkříšení a po Mém odchodu z planety Nula do svého jsoucna a bytí vstoupil zcela odlišný duchovní stav, který vyžadoval zcela nové a odlišné změny, přizpůsobení a úpravy ve všech a ve všem. Započal postup učinění Mého lidství Božským. Tento samotný proces, jak pokračoval, způsobil hluboké změny a restrukturalizaci ve všech aspektech Mého Stvoření a všech sentientních myslí s následnou plnou a kompletní restrukturalizací hierarchie duchovní organizace na všech úrovních Stvoření a pseudostvoření. Proces učinění Mého lidství Božským trval u pohledu časoprostorového kontinua nějakou dobu. Jakmile se proces tohoto zbožšťování a absolutizace dokončil, jeho výsledkem, jak víte, bylo získání Mé Absolutní Nové Přirozenosti. Trvalé ustanovení Mé Nové Absolutní Přirozenosti způsobilo ty nejrevolučnější změny, úpravy a přizpůsobení v celém Mém Stvoření a pseudostvoření a ve všech sentientních entitách v jsoucnu a bytí a pseudojsoucnu a pseudobytí.

Jak tedy jasně vidíte ze všeho, co bylo uvedeno výše, nic už není stejné. A mohu vás ujistit, že ani vůbec nikdy v budoucnosti nebude nic stejné. Připravte se na tato fakta! Budete to potřebovat! A to je vše, o čem jsme potřebovali hovořit na platformě tohoto dialogu. Nyní, Petře, jdi a odpočívej a dělej něco jiného.

Peter: Udělám, jak navrhuješ. Velmi Ti děkuji za tento dialog.

Zdroj: DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM 2.DÍL