STO ČTYŘICÁTÝ PÁTÝ DIALOG

3. června 2000

Peter: Jsme připraveni pokračovat v naší diskusi o tématu zmíněném na konci předcházejícího dialogu (144.)? Nebo je něco jiného, co cítíš, že je nutné přivést do naší pozornosti předtím, než se budeme věnovat zmíněným tématům?

Pán Ježíš Kristus: Ano, Petře, jsme připraveni; a ano, je tu něco jiného, co bych rád stručně zmínil nebo ještě jednou zdůraznil předtím, než se začneme věnovat něčemu jinému. Jak se stalo zřejmým z korespondence, kterou jsi včera obdržel z Východní Evropy, je tu nějaké nedorozumění a možná nesprávná interpretace našeho sdělení o posunu v kladení otázek a dostávání odpovědí. Vždy tě udiví, Petře, jak různí čtenáři těchto Dialogů mohou mít odlišné chápání jejich obsahu. Jako by nevěnovali dostatečnou pozornost tomu, co se skutečně těmito Dialogy sděluje. Kvůli tomu docházejí k závěrům, které ne vždy přesně odrážejí pravou realitu významu, o kterém Dialogy hovoří. Někteří došli k závěru, že se již nebudou přijímat otázky, a tudíž nebude již docházet k dialogům, protože je v nich zahrnuto dost materiálu, aby vám to vystačilo na zbytek vašeho života na planetě Nula (což je jistým způsobem pravda). Jiní věří, že dialogy budou pokračovat trvale, a proto kladení otázek a dostávání na ně odpovědí prostřednictvím našich dialogů potrvá po dlouhou dobu (dokonce i tento předpoklad může být jistým způsobem pravda). A někteří jiní mají, více méně, správné chápání toho, o čem tady v tomto ohledu hovoříme.

Takže co přesně vám bylo sděleno ohledně této záležitosti? Vysvětleme si to ještě jednou: V některých dřívějších dialozích bylo několikrát opětovně naznačeno, že odpovědnost za určení, zdali by vaše otázky měly být adresovány Mně skrze Petra, aby mohly být zodpovězeny na platformě těchto Dialogů, nebo zdali byste je měli adresovat Mně osobně bez začlenění do těchto Dialogů, je zcela na každém příslušném tazateli. Jak je patrné z mnoha otázek, které k tobě, Petře, přišly, tento požadavek se zcela zjevně vyhnul vědomému uvědomění všech nebo většiny čtenářů. Jednoduše řečeno, nebrali na něj ohled. Avšak nedávno, jak je zřejmé z Dialogu 141., bylo jasně naznačeno, že situace se v tomto ohledu značně změní. Na základě tohoto sdělení se někteří z vás domnívali, že to znamená okamžité ukončení našich dialogů. Avšak, třebaže taková možnost existuje jako jedna z mnoha možností, nevztahovalo se to na okamžitou situaci, jak je zřejmé z faktu, že po zaznamenání tohoto dialogu se konalo více dialogů. Co však bylo ukázáno v tom dialogu, bylo to, že přistupujeme k času/stavu, kdy současná kapitola ve fázi právě probíhajícího posunu bude uzavřena a že bude na místě nová kapitola nebo fáze. Uzavření této kapitoly a otevření nové bude vyžadovat nový přístup a nové chápání, a na základě toho nový požadavek na to, jak máte všichni od tohoto okamžiku postupovat.

Prohlášení o uzavření této konkrétní kapitoly v současně probíhající fázi v rámci zmíněného posunu tedy ani v nejmenším neznamená, že toto uzavření se již událo. Ještě tam nejsme. Jsme tam téměř. Jak dlouho to ‚téměř‘ bude trvat, závisí na mnoha faktorech, které potřebují být ukončeny, a na mnoha událostech a volbách, které potřebují nastat. Probíhá jejích stávání se, jak rozmlouváme, ale zabere to nějakou dobu/stav, než budou zcela kompletní, neboli než se uskuteční. V přechodném období, než se udá vlastní uzavření a otevření, se nastolí stav přípravy, který vám prozradí tyto nadcházející změny. Zatímco trvá toto přechodné období, nebude existovat velký rozdíl mezi tím, co jste doposud dělali a prožívali, jakož i co budete dělat a prožívat do doby/stavu tohoto uzavření, a tím, co se od vás bude vyžadovat, abyste udělali a prožívali po otevření příští kapitoly nebo fáze.

Tato záležitost zde se týká kladení otázek a dostávání odpovědí na ně. Bude taková potřeba pokračovat nebo bude nutné pokračovat v této modalitě komunikace nebo přenosu informací ode Mne k vám jakýmkoliv způsobem - ať už skrze Petra, nebo vaším vlastním úsilím? To vše bude záviset na povaze potřeb, které bude vyžadovat duchovní klima této nové fáze nebo kapitoly. Avšak zjevnou povahou této fáze v posunu bude spoléhání se na sebe a plná odpovědnost a zodpovědnost každého ve všech aspektech vlastních individualizovaných a zosobněných životů a v povaze kvality individuality každého, u které bude zapotřebí, aby plně vešla do popředí vašich životů. Za těchto nových podmínek lze ustanovit několik možností - pokud se záležitosti kladení otázek a dostávání odpovědí na platformě těchto Dialogů týká. Především je možné, že se takové rozmlouvání již nebude konat, protože Petr bude buď odvolán z planety Nula, nebo mu bude udělena jiná práce v Mých službách, zatímco bude ještě na planetě Nula. V obou případech budou jeho energie plně potřebné se zaměřením na něco jiného. Za druhé, dialogy této povahy budou pokračovat, ale asi s menší frekvencí a pouze tehdy, když vyvstanou otázky opravdové multiversální povahy nebo když vám bude zapotřebí sdělit na platformě těchto Dialogů něco důležitého. Za třetí, může nastat posun od ukončení kladení jakýchkoliv otázek k plné realizaci a praktikování všeho, co je obsaženo v Mém Novém zjevení. Za čtvrté, otázky, které budete chtít položit, budou odvoditelné ze všeho, co je obsaženo v Mém Novém zjevení, a od vás se bude vyžadovat, , abyste se trénovali v užívání vašich deduktivních schopností, abyste sami odvodili všechny odpovědi na ně. Za páté, jakékoliv otázky, které byste mohli mít, bude zapotřebí zodpovědět vámi samotnými prostřednictvím vaší intuice ode Mne ve vás bez jakéhokoliv prostředníka. Následně bude nutné, abyste správnost odpovědí, jež jste obdrželi, potvrdili principy Mého Nového zjevení, abyste se ujistili, že nejste svedeni ani vaším vlastním toužebným přáním, ani nějakým podvodným renegátem či jeho nohsledem.

S výjimkou prvního případu scénáře mohou být všechny ostatní realizovány současně; což znamená, že do jisté míry mohou nastat simultánně a synchronně podle duchovních potřeb té doby/stavu. Takže vedle plné realizace a praktikování mohou být v jistých případech některé otázky zodpovězeny na platformě těchto Dialogů (jestliže Petr bude stále k dispozici pro tento účel); některé budou zodpovězeny na základě vašeho vlastního úsilí; a některé budou odvoditelné ze všeho, co je obsaženo v Mém Novém zjevení.

Pro vaši informaci, nic z výše uvedeného se plně nezrealizuje, dokud se nedokončí druhý svazek těchto Dialogů. Dokončení nebo uzavření současné kapitoly nebo fáze v tomto posunu připadá na uzavření druhého svazku našich Dialogů. Tak do té doby neočekávejte v tomto ohledu mnoho změn (pokud se týká záležitosti kladení otázek a dostávání odpovědí na platformě těchto Dialogů). Avšak mějte na mysli, prosím, že po nějakou dobu je na místě otázka odpovědnosti za rozhodnutí, zdali vaše otázky by Mně měly být předloženy skrze Petra, nebo zdali byste si je měli zodpovědět svým vlastním úsilím bez jakéhokoliv prostředníka. Naneštěstí většina z vás nebo mnozí z vás ignorovali tento požadavek a nepřevzali zodpovědnost na svá bedra. Tato ignorace v tomto ohledu vedla do jisté míry k závislosti na Petrovi. Taková závislost, stejně tak jako jakákoliv závislost na vnějších faktorech vůbec, obsahuje duchovní nebezpečí, protože vás uvádí do podporování povahy lidského neživota obzvláště a neživota negativního stavu obecně. Jak víte, jejich neživoty jsou založeny na takových vnějších závislostech. Tak prosím, dejte si pozor a převezměte plnou odpovědnost v tomto nebo v jakémkoliv jiném ohledu.

V tomto bodě uzavřeme toto téma a budeme se věnovat něčemu jinému - jak se naznačilo na konci Dialogu 144. To, co bude následovat, bude mít nějakou spojitost s otázkou, která byla před jistou dobou, krátce po tvé operaci, Petře, položena Radomírem Pastrňákem z Ostravy v České republice. Jeho otázka se vztahovala k multiversální hierarchii duchovní organizace, která tu byla a je a pomocí které se vykonává náležité a správné řízení, udržování a chod celého Stvoření.

Peter: Předtím, než pokročíš dále, Ti chci vyjádřit svoji vděčnost a ocenění za velmi načasovanou připomínku o našich odpovědnostech týkajících se určení, jak by měly být naše otázky položeny a jakými prostředky by se měly získat odpovědi. Velmi Ti děkuji.

Pán Ježíš Kristus: Rádo se stalo, Petře. A nyní pokračujme s danou záležitostí. Začneme s některými historickými událostmi, které se uskutečnily po takzvaném pádu člověka. Historicky řečeno, můžete rozlišit několik fází v procesu stvoření Mého Stvoření z pozice jeho průběhu, a ne z pozice jeho stavu. Jak víte, Stvoření ve svém stavu bylo od věčnosti integrální komponentou Mé Absolutní Sentientní Mysli. Posun z jeho stavu k jeho procesu ustanovuje faktické a skutečné nastávání jeho průběhu - stvoření Stvoření jako takového. Jak také víte, Stvoření bylo stvořeno ze specifických energií a jejich velmi specifických rozličných kvalit prostřednictvím jejich vyzařování z Mé Absolutní Esence skrze Moji Absolutní Substanci. Předtím, než se udál vlastní proces stvoření Mého Stvoření, předcházelo mu stvoření velmi zvláštního typu sentientních entit, které se souhrnně nazývají andělé. Tyto zvláštní entity můžete ohledně jejich vcházení do svého vlastního jsoucna a bytí považovat za úplně první vyzařování, která ze Mne vyšla jako předzvěst posunu ze stavu Mého Stvoření do jeho procesu stávání se. Povaha těchto sentientních entit byla určena různými odlišnými kvalitami obsaženými v první vlně energií emanujících z Mé Absolutní Touhy, aby Mé Stvoření bylo ve svém procesu. Tato povaha byla také určena kvalitou funkce, role a úkolu, který měly vykonat jak v samém procesu tvoření Mého Stvoření, tak i poté, kdy se tento proces stal svou vlastní aktuální a faktickou skutečností. V prvním kole působení těchto sentientních entit Mi měly asistovat v procesu tvoření Mého Stvoření a ve stvoření všech následně stvořených sentientních entit, které by měly v porovnání s úplně první vlnou Mého vyzařování zcela odlišné funkce, role a úkoly v souladu s povahou, strukturou a dynamikou různých komponent, ze kterých se Mé Stvoření skládá.

Jak tvoření Mého Stvoření postoupilo ke svému probíhání, stávajíc se tak svou vlastní aktuální a faktickou entitou viděnou nyní jako mimo Mne, a nejen ve Mně, z emanací, které vytryskly z různých odlišných úrovní Mého Absolutního Stavu a Mého Absolutního Procesu a jejich příslušných velmi specifických kvalit, objevily se nebo do svého vlastního specifického jsoucna a bytí vstoupily odlišné okruhy Stvoření a jejich velmi specifické a velmi odlišné sentientní entity se svými velmi specifickými kvalitami. Tento činitel může být považován za úplně první krok v ustanovení hierarchie duchovní organizace, která měla vládnout Mému celému Stvoření a jeho celému multivesmíru (vnitřnímu neboli duchovnímu, intermediálnímu neboli duševnímu a vnějšímu neboli fyzickému). Jakmile se završila počáteční fáze tvoření Mého Stvoření do jeho procesu, ustanovilo to integrální, sjednocenou a harmonickou kondici, která odrážela integrální a sjednocenou kondici Mé Absolutní Přirozenosti. V této kondici všechny okruhy a úrovně Mého Stvoření se všemi svými příslušnými individualizovanými a zosobněnými kvalitami a se všemi svými sentientními entitami a se specifickými kvalitami jejich vlastních individualit, nehledě na to, jak nekonečně odlišné byly, fungovaly jako soudržná jednota. V této soudržné jednotě tkví povaha, struktura a dynamika Mého pozitivního stavu, která byla nastolena jako výsledek Mého tvořivého úsilí. Kvůli tomu všechny úrovně, stupně, dimenze a jejich rozličné aspekty Mého Stvoření a jejich příslušné sentientní entity pracovaly společně působící a vnímající se navzájem a jsoucí ve společnosti všech ostatních, jak bylo potřebné a pokud bylo potřebné bez omezení a limitů nebo jakýchkoliv bezpečnostních zřetelů. Takže v Mém Stvoření neexistovaly žádné hranice v přecházení z jedné úrovně do jakékoliv jiné nebo z jedné dimenze do druhé nebo z jednoho stavu do druhého. V tomto uspořádání to vnitřní-duchovní, intermediální-duševní a externí-fyzické nemělo žádné viditelné hranice, které by bránily někomu v přechodu v jakémkoliv směru - ať vertikálně, nebo horizontálně nebo jakýmkoliv jiným směrem.

V tomto smyslu by sis mohl představit strukturu Mého Stvoření jako multidimenzionální a multimodální kruh, který plně fungoval jako absolutní rovnost svých komponent, kvalit a sentientních entit. Funkce, role a úkol každého bez ohledu na druh odpovědnosti, kterou každý měl, a bez ohledu na to, jakou pozici kdo v tom kruhu zaujímal, se považovaly za tak důležité, tak potřebné, tak jedinečné, tak odlišné a za tak všechno ostatní, jako u kohokoliv jiného. Z toho důvodu v takovém uspořádání nemohly do jedincovy mysli vstoupit žádné představy přednosti jednoho před druhým. Takové představy byly nepochopitelné pro jakoukoliv sentientní mysl. Takto to následovalo ihned po době/stavu ustanovení Mého Stvoření do jeho procesu.

Aby se umožnila realizace konkrétní, hmatatelné interakce, kooperace a vztahu mezi všemi sentientními entitami, bylo každé sentientní entitě přiděleno velmi specifické a jedinečné jméno. To jméno plně odráželo specifickou přirozenost, strukturu, dynamiku a kvalitu její individuality, jakož i její pozice, role a úkolu. Zároveň, jak se různí jedinci sdružovali do skupin z důvodu koordinace jejich tvořivého úsilí, formovali různé společnosti, které měly podobné, třebaže individuálně velmi kvalitativně odlišné úkoly v průběhu jejich funkcí, rolí a pověření. Kvůli tomu tyto společnosti obdržely také jména, jako by to byly individuality. Tato jména plně obsahovala význam jejich přirozenosti, struktury, dynamiky a kvalit. Velmi často bylo příslušné společnosti dáno stejné jméno, které měl jedinec ve své pozici nejvyššího správce té společnosti.

Takto to bylo krátce po stvoření Mého Stvoření do jeho procesu. Jak si pamatujete, v jednom bodu času/stavu měly jisté otázky vstoupit do sentientní mysli. Tyto otázky měly nakonec vést k vynalezení, oživení, ustanovení a projevování něčeho, co se stalo známým jako neživot negativního stavu. Protože by takové otázky vešly jen do myslí těch, kteří byli umístěni na vnější-fyzické úrovni, a z jejich pozice by se tyto otázky rozšířily do celého okruhu Stvoření, bylo zajištěno, že se na této úrovni položí také jménem všech sentientních entit. Jistá skupina lidí, kteří byli nejpokročilejší ve všech nashromážděných znalostech jim tehdy dostupných, dobrovolně souhlasila, aby tyto otázky vstoupily do jejich myslí, a nejen aby jimi byly položeny, ale také aby na všechny tyto otázky poskytli odpovědi konkrétním, hmatatelným a zkušenostním způsobem, jenž byl samotnou přirozeností zevní-fyzické části zmiňovaného okruhu.

Prvním krokem nebo fází v tomto ohledu bylo položení otázek. Během této fáze byla do zásobárny jejich znalostí pevně vtisknuta kopie struktury, přirozenosti a dynamiky Stvoření, jaké v té době/stavu bylo. Všechny ostatní dostupné nápady a znalosti byly také zahrnuty do této zásobárny. Ve druhé fázi, která se může považovat za aktivační fázi, se neživot negativního stavu začal postupně a pomalu ustanovovat v životech těch, kteří souhlasili s účastí v tomto procesu. Během této fáze se ještě neuskutečnila jejich plná separace a izolace od pozitivního stavu ani jejich aktivace zóny vymístění. Z toho důvodu tyto entity nebo lidé založili svoje vlastní rody uvnitř kruhu samotného Stvoření. V tomto ohledu se separace a izolace zrealizovala jen v omezené míře v tom, že uvnitř společností kruhu, který původně zaujímali, založili oddělené skupiny, které se staly odlišnými od všech ostatních skupin, jež nebyly ve stejné pozici, jako byly ony. Tudíž byste v té době/stavu mohli najít uvnitř stejné oblasti nebo nebe jak takzvané pozitivní entity, tak teď i takzvané negativní entity bok po boku. Avšak v tom bodě zastavily své vzájemné pravidelné stýkání se.

V procesu dokončení druhé fáze, která se nazývá fáze aktivace negativního stavu, nastaly souběžně dvě věci. Jednou byla všemožná snaha rozšířit sféru vlivu negativních skupin na všechny ostatní skupiny a založit svoje základny na tolika úrovních kruhu Stvoření, jak jen bylo možné; a druhou bylo svést tolik sentientních entit na svoji stranu, jak jen to bylo možné. Jako výsledek tohoto úsilí následoval duchovní boj nebo duchovní válka - jestli to tak chcete nazvat, která pokračovala po dlouhou dobu (ve vašem pojetí času). V této fázi se některé entity ze všech ostatních úrovní kruhu Stvoření ze svých vlastních důležitých duchovních důvodů a z důvodů reprezentace všech jeho úrovní v povoleném experimentu v jiném typu života, než je pravý život pozitivního stavu, rozhodly přidat k původní skupině lidí, kteří souhlasili položit ty otázky a opatřit na ně odpovědi ze všech aspektů jejich obsahu a významu. Jak víte, později se tito lidé nazývali pseudotvůrci.

V jednom bodu této fáze účastníci tohoto úsilí rozpoznali fakt, že aby uspěli v plné a kompletní aktivaci, ustanovení a manifestaci negativního stavu, budou potřebovat zfabrikovat své vlastní pseudostvoření, které nebude mít nic společného s pravým Stvořením, a které by proto bylo nutné totálně oddělit, izolovat a uvést do odlišného stavu/prostoru/času/paračasu/kondice/procesu, než v jakém bylo pravé Stvoření. Našli takový stav/prostor v zóně vymístění, která, jak si pamatujete, byla prázdná nebo která se používala pro vypuzování všech idejí sentientních myslí týkající se jejich svobodné vůle a volby odmítnout Mne jako pravý zdroj svých životů (kromě mnoha jiných věcí). V té zóně si založili svoji vlastní doménu, kterou pojmenovali Pekla, jako opak ke jménu Nebesa.

Jak si pamatujete, oddělili ‚kusisko‘ hmoty/stavu z původního množství použitého pro stvoření externí-fyzické dimenze v kruhu Stvoření a z toho ‚kusiska‘ zfabrikovalo Pekla a všechny ostatní pseudosvěty zóny vymístění. Takže se odloučili od zbytku Stvoření. Tato odluka byla později pojata učenci mysticismu jako mocný a násilný akt, který se stal mezi archandělem Michaelem a jeho stoupenci a mezi ďáblem neboli Satanem a jeho stoupenci. Pojmenování ďábel a Satan v jejich původní konotaci před takzvaným Pádem (vynalezením a aktivací negativního stavu) neměla negativní význam, jako mají teď nebo jaký získala po Pádu. Ve skutečnosti představovala kvalitu a obsah externí- fyzické části okruhu Stvoření. Avšak kvůli faktu, že to bylo z této úrovně, ze které se měly položit ty otázky a ze které se měly opatřit odpovědi, tato jména nabyla čistě negativní a zlověstnou konotaci. Z toho důvodu byla skupina lidí, kteří dobrovolně souhlasili položit tyto otázky a opatřit na ně všechny odpovědi, také nazvána ďáblem nebo Satanem. Jak víte, my je nazýváme pseudotvůrci. Že před vznikem a aktivací negativního stavu mělo jméno ‚Satan‘ zcela odlišnou konotaci, je zřejmé z faktu, že on nebo oni (slovo ‚Satan‘ neznamená jen jednu konkrétní osobu, ale celou společnost. Která byla v čele externí-fyzické části okruhu Stvoření) měli plný a stejný přístup k takzvanému trůnu Boha jako všechny ostatní sentientní entity, které jsem stvořil během úplně první vlny emanace Mých energií za účelem stvoření Mého Stvoření do jeho procesu. Tudíž je patrné, že jméno ‚Satan‘ znamenalo specifickou kvalitu týkající se povahy, struktury a dynamiky externí-fyzické dimenze nebo universa uvnitř původního kruhu Stvoření. V té pozici to jméno mělo pozitivní konotaci. Koneckonců někdo musel představovat jeho externí-fyzickou část v hierarchii duchovní organizace a jejího nebeského kruhu. Satan byl reprezentován v tomto kruhu. Avšak, jakmile nastal takzvaný Pád, skupina zvaná ‚Satan‘ byla vyloučena nebo se vyloučila z toho kruhu a ustanovila se v zóně vymístění. Následně po tomto aktu nabylo jméno ‚Satan‘ a ďábel’ čistě negativní a zlé konotace.

Jak vidíte z těchto faktů, stavíme zde základ, na kterém se stane zřejmým, proč dokonce i takzvaný Satan a ďábel budou moci v příhodném čase/stavu konvertovat do pozitivního stavu. Vždyť zlo a negativita nebyly obsaženy v jejich původních individualizovaných a zosobněných kvalitách. Byly získány později v průběhu pokusu najít nejpotřebnější a nejpříhodnější odpovědi na všechny existenční otázky, které měly vstoupit do sentientních myslí. Tím, že měly původní pozitivní přirozenost, je nemožné jakýmikoli prostředky tuto přirozenost odstranit nebo zcela zrušit. Takový výkon by navěky eliminoval Moji přítomnost v nich a s nimi. Bez Mé přítomnosti by nemohli dělat absolutně nic. Avšak bylo možné izolovat, oddělit a uzavřít tuto přirozenost a Moji přítomnost v ní a s ní tak, že pro všechny praktické účely vnímali, jako bych v nich a s nimi nebyl vůbec přítomen. Toto jejich vnímání, čili jejich obrácení se ke Mně zády, bylo velmi moc potřebné, aby mohli vynalézt, aktivovat, ustanovit a manifestovat všechny aspekty neživota negativního stavu. Jak si pamatujete, s Mojí přímou a zřejmou přítomností by se nic z této povahy nemohlo stát, protože Já nemůžu být přítomen v žádné fázi vynalézání, aktivace, ustanovení a manifestace neživota negativního stavu.

Kvůli faktu, že oni všichni v sobě obsahují, i když pohřbenou a zapomenutou, svoji původní pozitivní přirozenost, v jednom časovém bodě, až se všechno, co souvisí s negativním stavem, naplní a dokončí, bude tato přirozenost přivedena do popředí jejich vědomého uvědomění a ta navrstvená negativní a zlá od nich odpadne. Poté budou umístěni do své původní pozice s kompletně novou, odlišnou a čistě pozitivní kvalitou. V té době jim bude dáno nové jméno a označení a taková jména jako ‚Satan‘ a ‚ďábel‘ se kvůli jejich současné negativní, hrozivé a zlé konotaci vymažou z pamětí všech včetně jejich.

Proces oddělování, izolace a vyloučení pseudotvůrců a jejich následovníků z pozitivního stavu je popsán ve verši 3, Kapitola 6 Geneze: ‚A Pán řekl: „Můj Duch se nebude s člověkem svářit navěky, neboť on je vskutku tělem; dále jeho dnů bude sto dvacet let.“‘ Že ‚Můj Duch se nebude s člověkem svářit navěky‘ znamená, že pro nikoho negativní povahy už není místo v pozitivním stavu, takříkajíc právě pod Mým nosem, jak tomu bylo v té době/stavu. ‚Neboť on je vskutku tělem‘ značí extrémní případ externalizace (‚tělo‘), která umožnila, aby se uskutečnila aktivace neživota negativního stavu. Že jeho neživot je přechodný a dočasný a nemůže trvat navěky, je vylíčeno slovy: ‚dále jeho dnů bude sto dvacet let‘. ‚Sto dvacet let‘ vůbec neznamená fyzické trvání něčího života. Namísto toho to znamená dočasnost a přechodnost. V tomto smyslu ‚sto‘ znamená do té doby, než se dokončí plnost a kompletnost ilustrace, demonstrace a manifestace všech aspektů neživota negativního stavu v jeho zlech a nepravdách (‚dvacet‘). ‚Dvacet‘ v této konotaci znamená veškeré nakupení všech zel a nepravd, které negativní stav produkuje a které jsou plně a zcela vyčerpatelné, protože nepocházejí z Absolutního Stavu.

Takže, jak se věci vyvinuly po rozdělení stavby Stvoření a jeho kruhu? Co se stalo potom? Jak si pamatujete, pseudotvůrci si s sebou vzali kopii hierarchie duchovní organizace, která se nastolila krátce potom, co bylo Mé Stvoření stvořeno. Také si uchovali a dále rozvinuli všechny dostupné znalosti, které byly přístupné všem sentientním entitám na rozličných úrovních jejich duchovní kvality a vývoje. Ale pseudotvůrci těch časů byli v pozici, že měli zvláštní schopnost, která jim umožňovala mít nejpokročilejší chápání a užívání těchto znalostí v porovnání s ostatními, kteří byli v odlišné pozici nevyžadující tuto zvláštní schopnost. V předvídání potřeby vynalézt, aktivovat, ustanovit a manifestovat neživot negativního stavu a v předvídání toho, že budou jedinými, kteří dobrovolně položí všechny ty existenční otázky jménem všech, pseudotvůrci byli naděleni touto zvláštní schopností, která zahrnovala postup tvorby života.

Jakmile se usadili v zóně vymístění a začali budovat odlišný svět zvaný pekla, jejich první snahou bylo zfabrikovat rozličné sentientní tvory, kteří by napodobovali roli, pozici a určení, jež existovalo v pozitivním stavu nebes. Ve skutečnosti, jak si pamatujete z Velké knihy (Kapitola 29), ze vzoru, který měli, zkopírovali strukturální plán Stvoření a jeho hierarchii duchovní organizace a založili stejný typ hierarchie, ale se zcela odlišným, vlastně opačným účelem, který existoval v pozitivním stavu nebes.

Jaké bylo základní strukturální schéma nebes v té době a předtím, než jsem získal Moji Novou Přirozenost? V procesu tvoření Mého Stvoření, kdy bylo posunuto ze svého stavu do svého procesu, byl ze samotné vlny emanace Mé Absolutní Přirozenosti v prvním kole tohoto procesu, nebo přesněji řečeno, krátce předtím, než proces Stvoření začal, stvořen zvláštní typ sentientních entit s velmi zvláštním určením svých rolí, pozic, úkolů a se speciálním typem kvalit svých individualit, který byl pro ně významný. Protože Stvoření se stalo po posunu ze svého stavu do svého procesu relativním k Absolutnímu, aby mohlo přežít v přítomnosti Absolutního, bylo nezbytné stvořit speciální typ ochrany speciální typ ochrany a záštity, nebo lépe řečeno speciální typ prostředníků, kteří byli schopni zmírnit všechny aspekty Mé Absolutní Božské Lásky a Božské Moudrosti, stejně tak jako všechny ostatní aspekty Mé Absolutní Přirozenosti (Staré Přirozenosti) a přerozdělit je všem v posloupnosti po celém Mém Stvoření a samotnému Stvoření podle jednotlivých individualizovaných a zosobněných kvalit jedinečných individualit každého a všeho.

V zásadě se ze speciálních energií Mé Absolutní Přirozenosti vynořilo několik skupin takových prostředníků. Tyto skupiny byly zformovány do zvláštních typů společností, které převzaly úkol tohoto přerozdělování a dávkování všeho, co bylo obsaženo v Mé Absolutní Přirozenosti. Jako celek obdržela každá skupina nebo společnost zvláštní název, jenž odrážel kvalitu, strukturu, přirozenost a dynamiku jejich funkcí. Můžete znát devět takových názvů, které se dochovaly a později byly registrovány a zaznamenány v různých svitcích nebo knihách v celé historii duchovního vývoje a které byly dány k dispozici také některým lidem (kteří byli zfabrikováni pseudotvůrci mnohem později). Zmíněná jména jsou v posloupnosti duchovního pořádku následující: serafíni, cherubíni, trůnové, panství, mocnosti, ctnosti, vladařství, archandělé a andělé. Tyto bytosti nebo společnosti vytvářely to, co se stalo známým jako ústřední kruh vlády umístěný (hypoteticky řečeno) nad Stvořením, aby zprostředkovával, chránil, stínil a zmírňoval intenzitu a rozsah všech Absolutních Atributů Mé Absolutní Přirozenosti. Byly umístěny do vzájemného vztahu jednoho ke druhému kolem hypotetického kulatého stolu nebo v pomyslném kruhu, aby odrážely strukturální schéma Stvoření, které postupovalo v těchto pomyslných, jakož i skutečných okruzích.

Pokud si můžete představit takový kruh na plochém kousku papíru, potom si budete moci znázornit následující: Na vrcholu kruhu byli umístěni serafíni. Vedle nich po jedné pomyslné straně byli umístěni cherubíni; na jejich druhé pomyslné straně byli trůnové. Vedle cherubínů byla umístěna panství. Vedle trůnů byly umístěny mocnosti. Vedle panství a mocností a ve středu kruhu byly umístěny ctnosti. Vedle nich na straně panství byla umístěna vladařství. Vedle nich na straně mocností byli umístěni archandělé. A dole v kruhu byli umístěni andělé. Každá společnost označená výše uvedeným jménem (tato jména neodrážejí přesnou realitu, jakou tehdy znamenala, ale jsou nejbližšími označeními dostupnými v lidském jazyce) se skládala z mnoha velmi speciálních sentientních entit, které byly naděleny různými velmi speciálními schopnostmi, které byly potřebné pro splnění funkcí, jež jim byly přiděleny. Každé takové sentientní entitě bylo dáno speciální jméno, které zase odráželo přirozenost, strukturu, dynamiku a kvalitu její jedinečné a zvláštní individuality a které odráželo specifickou přirozenost funkcí, jež každá společnost měla.

Ve stručnosti a nepřesně: serafíni kromě mnoha jiného zprostředkovávali a zmírňovali Moji Absolutní Božskou Lásku a všechny její atributy, rysy a vlastnosti. Cherubíni kromě mnoha jiného zprostředkovávali a zmírňovali Moji Absolutní Moudrost a všechny její atributy, rysy a vlastnosti. Trůnové kromě mnoha jiného zprostředkovávali a zmírňovali Absolutní Pravdu a její Spravedlnost a všechny její atributy, rysy a vlastnosti. Panství kromě mnoha jiného zprostředkovávala a zmírňovala Moje Absolutní Dobro, Péči a Vznešenost Mé Přirozenosti a všechny jejich atributy, rysy a vlastnosti. Mocnosti kromě mnoha jiného zprostředkovávaly a zmírňovaly Moji Absolutní Moc, Sílu a Energii a všechny jejich atributy, rysy a vlastnosti. Ctnosti kromě mnoha jiného zprostředkovávaly a zmírňovaly Moji Absolutní Nevinnost, Skromnost, Poníženost a Pokoru a všechny jejich atributy, rysy a vlastnosti. Vladařství kromě mnoha jiného zprostředkovávala a zmírňovala Můj Absolutní Stav Niterností a Moji Absolutní Duchovnost a všechny jejich atributy, rysy a vlastnosti. Archandělé kromě mnoha jiného zprostředkovávali a zmírňovali Moji Absolutní Božskou Prozřetelnost a Moji Přítomnost u každého a v každém se všemi jejich atributy, rysy a vlastnostmi. A konečně andělé kromě mnoha jiného zprostředkovávali a zmírňovali Moji Absolutní Vůli, Ochranu, Vztah a Individualitu a všechny jejich atributy, rysy a vlastnosti. Takto byla ustanovena funkce každé specifické společnosti. Samozřejmě, jak bylo zmíněno výše, bylo mnoho jiných společností s jejich specifickými funkcemi zprostředkovávání a zmírňování a s jejich specifickými názvy odpovídajícími jejich funkcím. Avšak nyní pro vás není vhodné, abyste je znali nebo věděli o tom, jaký druh zprostředkovávání a zmírňování něčeho, co vychází z Mé Absolutní Přirozenosti, v té době/stavu vykonávali.

Pseudotvůrci původně sledovali tuto strukturu a založili ve své doméně podobnou organizaci. Přidělili podobná jména svým společnostem a dali jim podobné funkce, jako měl jejich protějšek v pozitivním stavu, ale diametrálně opačné povahy. To bylo nezbytné uspořádání, aby se vyrovnala jejich doména oproti doméně pozitivního stavu. Navíc, jak si pamatujete, z každé úrovně toho okruhu se někdo dobrovolně připojil k pseudotvůrcům v jejich věci, což jim velmi usnadnilo založit stejnou hierarchii duchovní organizace, jaká byla v pozitivním stavu.

Vnímám, Petře, ve tvé mysli otázku (vlastně dvě otázky) o možném rozporu mezi předcházejícím sdělení ve Velké knize a kdekoliv v Mém Novém zjevení, že se nikdo na té úrovni nebo okruhu Mého Stvoření nepodílel na něčem, co souviselo s negativním stavem. Výše uvedené tvrzení musíte chápat tak, že během procesu vynalezení a aktivace negativního stavu se nikdo z té úrovně nebo z jakékoliv jiné úrovně vyjma externí-fyzické úrovně nezúčastnil v procesu vynalezení a aktivace negativního stavu. Avšak jakmile se toto vynalezení a zaktivování událo nebo se pevně ustanovilo, potom se někteří členové zmíněného okruhu ze svých vlastních velmi důležitých duchovních důvodů a s Mým laskavým svolením rozhodli připojit k pseudotvůrcům v jejich snaze v tomto ohledu.

Druhá otázka, která ti přišla na mysl, Petře, a která tě trápí, byl možný rozpor mezi Mým Prohlášením, že nic, co je relativní povahy, ve Mně neexistuje, a Mojí schopností vzájemně působit přímo, individuálně a osobně se všemi relativními sentientními entitami na jejich relativní úrovni jako jeden relativní k druhému. Předtím bylo naznačeno, že Absolutní nemůže přistupovat k relativnímu, aniž by ho v jeho procesu nezničilo. Přesto se tvrdí, že všechno, co jsem si vzal s Sebou z planety Nula, bylo před jeho včleněním do Mé Absolutní Přirozenosti zbožštěno nebo zabsolutizováno tak, aby nic relativní povahy nebylo ve Mně obsaženo. Jde tu o nesprávné pochopení pravé podstaty tohoto faktu. Zbožštělá nebo zabsolutizovaná část všeho, co jsem si na planetě Nula osvojil a vzal s Sebou do Své vlastní Domény, si plně zachovala svoji původní povahu a zkušenost relativity, aniž by nadále byla sama o sobě relativní. Jsou to dvě zcela odlišné věci, být relativní nebo obsahovat něco relativního uvnitř Absolutní Přirozenosti a být schopný přizpůsobit Moji Absolutní Přirozenost úrovni jakékoliv relativní sentientní entity. Toto rozhodující a životně důležité přizpůsobení bylo umožněno specifičností povahy a zkušenosti všeho relativního, které jsem nabyl během Svého pobytu na planetě Nula. To byl jeden z mnoha důvodů, proč jsem si zvolil dle Své Vlastní Absolutní Svobodné Vůle a Volby inkarnovat se na planetu Nula do kondice nejzazší a nejextrémnější relativity. Takže, jak vidíš z tohoto vysvětlení, Petře, žádný rozpor v tomto ohledu neexistuje. Vše se dělo a děje přesně tak, jak se to má dít.

Peter: Velmi Ti děkuji, že jsi v mé mysli vyjasnil tyto dvě otázky.

Pán Ježíš Kristus: Rádo se stalo. A nyní pokračujme s naší historickou rozpravou. Důvodem, proč jsme se rozhodli vejít do análů historie Stvoření, je to, aby se věci uvedly na pravou míru a aby se vypudily jakékoliv zkomoleniny a nepravdy o tom, co se v té době/stavu stalo. Takže jakmile pseudotvůrci založili výše zmíněnou hierarchii své vlastní pseudoduchovní organizace vytvořené podle vzoru kopie, kterou si s sebou přinesli poté, co byli vypuzeni z pozitivního stavu, a jakmile zfabrikovali svůj vlastní okruh sil jako ve výše popsané organizaci, a to převážně z těch okruhů pozitivního stavu, kteří se k nim připojili, pokročili k dalšímu kroku. Jak si pamatujete, v tomto kroku chtěli napodobit Má tvořivá úsilí v tom, že se rozhodli zfabrikovat svůj vlastní typ sentientních entit, které by nesly jejich vlastní podobu a obraz. Tak, jak jsem Já stvořil původní sentientní entity v Mé Vlastní Podobě a Obrazu, tak se i pseudotvůrci rozhodli udělat totéž s vyloučením všeho, co bylo obsaženo v Mé Vlastní Podobě a Obrazu. V té době už byly původní podoba a obraz pseudotvůrců, které měli ode mne, zcela zkreslené a zmrzačené, protože jakmile odmítnete nosit v sobě Moji Podobu a Obraz, nemůžete ji mít stále stejně jako předtím.

Jak si pamatujete z Velké knihy, v jednom bodě jejich experimentu s životatvořivým procesem uspěli ve fabrikaci prvních lidí, kteří odráželi jejich vlastní překroucenou a zmrzačenou podobu a obraz. Takže, jak víte, původní lidé byli v prvním kole jejich fabrikace zfabrikováni ku podobě a obrazu pseudotvůrců. Toto se odráží v prvním verši 6. kapitoly Geneze. V tomto verši se udáví: ‚A nyní se stalo, že lidé se na tváři země začali rozmnožovat a narodily se jim dcery…‘ Tento verš obsahuje skutečnost, že v průběhu dlouhé experimentace (‚A nyní se stalo‘) bylo mnoho lidí zfabrikováno do pozice čistých zevnějšností (‚na tváři země‘) nebo do podoby a obrazu pseudotvůrců a do jejich vlastní negativní povahy. Že ‚se jim narodily dcery‘, mělo dvě rozdílné konotace: Jednou bylo nabytí velmi specifické duševnosti, která by měla sklon k vytváření jen zel a nepravd, druhou byla fabrikace krásných žen, které někteří členové klanu pseudotvůrců zfabrikovali za účelem sexuální hry. Tato skutečnost se odráží v následujícím verši (2) Kapitoly 6 v Genezi. ‚…synové Boží spatřili dcery lidské, které byly krásné; i vzali si za manželky všechny, které si vybrali.‘

Z tohoto neobvyklého spojení se objevily podivné rasy tvorů lidského typu, které měly velmi málo společného s tím, jak vypadá současné lidstvo. Jak si pamatujete z Korolarií…, židovský národ se považoval za přímé potomky tohoto spojení. Avšak toto sexuální spojení a následné rození těchto podivných humanoidů nemohlo pokračovat tak jako předtím, kvůli jejich neobyčejné moci a znalosti, jež by mohly vést k ustanovení neživota negativního stavu a lidského neživota, který by trval navěky. Tento faktor nebyl začleněn do původní dohody, dle které bylo negativnímu stavu povoleno dosáhnout své vlastní protivné realizace. Jak víte, dohoda byla, že negativní stav se všemi svými fabrikacemi a produkty bude trvat jen do bodu, kdy všechny existenční otázky budou náležitě a vyčerpávajícím způsobem zodpovězeny a každému se dostane potřebného poučení. Protože se takové nebezpečí rýsovalo a mohlo se stát skutečností, bylo nezbytné ukončit rození tohoto typu humanoidů (neboli lidé té doby). Ukončení této fáze je v Bibli popsáno Velkou potopou.

Po Velké potopě pseudotvůrci pokračovali ve svých experimentech s novou rasou lidí, kteří byli zbaveni takové moci a znalosti, jaká byla obsažena v humanoidech (nebo lidech prvního kola), kteří byli výsledkem sexuální zápletky pseudotvůrců s ženami jimi zfabrikovanými za samotným tímto účelem. Ve skutečnosti sami pseudotvůrci nečekali, že z takového spojení vzniknou tak neobyčejně mocné a znalé sentientní entity, které by ohrožovaly původní dohodu. A nejen to, ale pseudotvůrci si uvědomili, že tito lidé-tvorové by ohrozili jejich vlastní pozici a moc a tíhli by k tomu je nahradit buď zotročením pro sebe, nebo jejich celkovým zničením. Předtím, než by to mohlo dojít do tohoto bodu, všichni tito lidé byli vyhlazeni z tváře země a uzamčeni ve speciální oblasti pekla, kde se podrobili zvláštnímu typu rekonstrukce genetické, duchovní, souvztažnostní a jiné (nemožné pochopit vaší lidskou myslí), která z nich zcela odstranila všechno, co ohrožovalo původní dohodu a co by mohlo podkopat pozici a vládu pseudotvůrců, jež měli. Ve skutečnosti potom, co pseudotvůrci zfabrikovali druhou řadu lidí tak, jací jsou nyní, přeměnili všechny tyto humanoidy na lidi a čas od času jim dovolili se inkarnovat na planetu Nula jako obyčejní lidé.

Znalost všech těchto událostí se v průběhu historie lidstva předávala z generace na generaci nejprve ústním podáním a později v psaných záznamech. Jak se tato historie předávala z jedné generace na druhou, v průběhu jejího sdílení a kopírování z psaných svitků byl původní a pravý obsah událostí více a více překroucen a nesprávně pochopen, takže v současné podobě, tak jak se vám dochovaly ve své celistvosti nebo ve většině případů v jejich malých zlomcích, zůstává velmi málo z toho, co se skutečně přihodilo v oněch pohnutých časech/stavech. Jsou takové knihy jako například Kniha Enochova, Zoharova, Sefer Razielova (kniha údajného anděla Raziela), Kniha výročí, kniha Adama a Evy, Abrahámova apokalypsa, Izaiášovo mučednictví, Šestá a Sedmá kniha Mojžíšova, Vetší klíč Šalamounův, Pavlova apokalypsa a početné jiné knihy a svitky, jejich ž autentičnost a autorství jsou velmi pochybná nebo dokonce zcela falešná a jejichž obsah jsou čisté zkresleniny a falzifikace, stejně tak jako nepochopení a špatná interpretace pravé hierarchie duchovní organizace, jaká původně byla, takříkajíc, na obou stranách plotu - na pozitivní straně, jakož i na straně negativní. Z toho důvodu a aby se lidská mysl nezmátla dokonce ještě více, než už ohledně takových záležitostí je, tyto knihy byly buď zcela utajené, nebo bylo povoleno, aby byly lidem dostupné jen malé fragmenty.

A nyní, výše popsané uspořádání (jeho popis je velmi limitovaný a přizpůsobený stupni, který vaše lidská mysl může pochopit) existovalo do doby Mé inkarnace na planetu Nula, s dalšími podstatnými a hlubokými modifikacemi a změnami, které se odehrály poté, co Jsem získal Svou Novou Přirozenost. Nic potom nezůstalo stejné. Od té doby se v tomto ohledu uskutečňovaly neustálé progresivní změny, které vám byly v určité omezené míře zjeveny v knihách Mého Nového zjevení, a obzvláště v těchto Dialozích. Tyto změny v hierarchické struktuře pozitivního stavu, mající svůj vyšší a vyšší stupeň pozitivnosti a dobroty, se odrážejí ve svém opačném významu v hierarchické struktuře negativního stavu a jeho lidského neživota, mající svůj vlastní hlubší a hlubší stupeň negativity a zla. Takové progrese respektive regrese vyžadují neustálé modifikace ve strukturálních plánech všeho, aby se přizpůsobily neustávajícím změnám a restrukturalizaci, jež se konají ve všech doménách Mého Stvoření a všech pseudodoménách pseudostvoření. Takže v tomto smyslu opakujeme znovu a znovu, že nic není nikde a nikdy stejné a že z toho důvodu se ani nepokoušejte přemýšlet o tom, jak to bude po vašem odvolání do jiného světa. Dokonce i kdybych vám měl popsat, jaké je to tady dnes, nebylo by to takové v době vašeho příchodu do toho světa (ať už v pozitivním respektive v negativním stavu). Jedné věci si musíte být vědomi: v době uzamčení pseudotvůrců, které nastalo po Mém ukřižování, bylo jejich oblastem v některých Nebesích, obsazených jejich vlastními zvláštními typy fabrikací, po nějakou dobu povoleno tam zůstat (přibližně do doby, kdy bylo přijato křesťanství jako oficiální náboženství Říše římské). Poté byly z Nebes zcela vypuzeny a zatlačeny zpět do intermediálního světa. Jejich odstranění z intermediálního světa bylo plně dokončeno po zkompletování a ustanovení Mé Nové Přirozenosti.

¨Jak dalece byli pseudotvůrci schopni proniknout do Nebes a založit tam své vysunuté pozice ve formě malých oblastí pekel? Jak víte, ve výše zmíněných pochybných knihách a svitcích bylo postulováno, že bylo sedm Nebes. Skutečností však je, že jich bylo mnohem více. Koneckonců, nevyčerpatelné kvality všech Absolutních Atributů, Charakteristik, Rysů a všeho ostatního obsaženého v Mé Absolutní Přirozenosti nemůže být omezeno jen na sedm Nebes. Ale tento fakt je zcela jiný příběh. Nyní, jak víte, každé příslušné Nebe má své tři vlastní úrovně. Každá taková úroveň se může považovat za svoje vlastní samostatné Nebe. Pseudotvůrcům bylo dovoleno proniknout až do třetí úrovně prvního Nebe, které se, symbolicky řečeno, nacházelo pod druhým a třetím Nebem a jejich příslušnými úrovněmi. V mysli někoho, kdo by byl vzatý řekněme do třetí úrovně prvního Nebe, by se zdálo, jako by byl ve třetím Nebi.

Přesně toto se stalo Apoštolu Pavlovi. Jak víte, v jedné jeho epištole (2. korintským, 12:1-4) mluví o tom, že byl ve třetím Nebi, kde zažil takzvané podivné věci. Kam byl Pavel vlastně vzat a co to bylo, co skutečně zažil? Ve skutečnosti byl Pavel vzat do třetí úrovně prvního Nebe do jeho takzvané severní oblasti nebo toho, s čím duchovně souvztaží, kde bylo umístěno specifické peklo pseudotvůrců a kde stále pobývali jejich přisluhovači. Ze Swedenborgových spisů, stejně tak jako z Mého současného Nového zjevení, jste si vědomi pravé přirozenosti Pavla a povahy jeho role a úkolu, jež hrál během svého života na planetě Nula. S touto přirozeností a rolí nemohl být vzat do řádné jiné oblasti než do té, kterou obývali negativní a zlí přisluhovači pseudotvůrců, kteří tam měli svoje vlastní peklo, hned vedle třetí úrovně prvního Nebe. Takže, jaký druh podivných věcí tam Pavel zažil? V původní kopii jeho epištoly, kde se zabývá touto zkušeností, psal Pavel, že tam potkal ‚anděle zla, hrozné a nelítostné, nesoucí ukrutné zbraně‘ (byly to duchovní souvztažnosti, které se jevily jako ukrutné zbraně. Pavel v té době neměl samozřejmě sebemenší potuchu o souvztažnostech. Všechno bral doslova, a ne duchovně).Avšak později zmatení vydavatelé jeho dopisů neboli epištol (koneckonců, jak by bylo možné, pokud byl Pavel v Nebi, aby tam vlastně zažil čisté peklo?) vyloučili tuto konkrétní citaci, která popisuje skutečný zážitek, který Pavel měl, a modifikovali ho tak, aby každý věřil, že skutečně byl ve třetím a skutečném Nebi. Jinak by bylo extrémně složité, jestli ne nemožné, ospravedlnit Pavlovu svatost a jeho oddanost Mé věci, kdyby měli zahrnout matoucí a kontroverzní výrok v konečné verzi jeho epištoly. Nesouhlasilo by to s tím, že byl Můj svatý apoštol. Svatí lidé jsou bráni do pravého Nebe, a ne do nějakého druhu podivné oblasti, která byla údajně situována ve stejném stavu/místě jako skutečné Nebe, ale které bylo ve skutečnosti obydleno zlými anděli.

Všechna tato fakta nyní přivádíme do vaší pozornosti, abyste byli vybaveni správnými představami a ideami a následně se osvobodili od všech špatných a nesprávných. Toto je záležitost, několikrát zmíněná v těchto Dialozích, správné konání věcí, které byly dělány špatně, nebo napravení věcí, aby byly viděny z jejich pravé a náležité perspektivy. A protože vy, Moji praví představitelé na planetě Nula, jste v roli přebírání správných představ a idejí o věcech těchto důležitých duchovních věcech, to je důvod, proč jsme o nich nyní hovořili. Je to také jako příprava na uzavření současné kapitoly nebo fáze v právě probíhajícím posunu a otevření nové. Je nemožné otevřít následující kapitolu, aniž by se jisté důležité duchovní záležitosti, nápomocné pro otevření příští kapitoly, neviděly ve svém pravém světle a v pravdivosti jejich významu a obsahu.

Nuže, Petře, v tomto okamžiku bych navrhoval skončit. Jestliže bude zapotřebí zaznamenat nějaké jiné dialogy, dám ti vědět.

Peter: Velmi Ti děkuji za tuto velmi zajímavou rozmluvu. Tak zatím - pokud vůbec.

Zdroj: DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM 2.DÍL