STO TŘICÁTÝ TŘETÍ DIALOG

16. - 17. dubna 2000

Peter: Já osobně dnes nemám žádné otázky multiverzálního významu. A také jsem od nikoho žádné takové otázky neobdržel. Jen v sobě kontroluji, jestli Ty dnes nemáš něco, co bys nám nyní sdělil. Mám jednu obyčejnou starost související s něčím, co bylo vyřčeno na konci Dialogu 131. o důvodech mého chování během mého utrpení v listopadu loňského roku. V tom dialogu bylo poukázáno na to, že jakákoliv reakce na mé chování, která by vytvářela pocit ublížení nebo smutku, vychází ze stavu vlastního ega. Obávám se, že někteří čtenáři toho konkrétního textu se takovými závěry mohou cítit dotčeni, obzvláště pokud jsou v sobě přesvědčeni, že to tak nebylo a že reagovali z pravé pozice nesouvisející s jejich egy.

Pán Ježíš Kristus: Petře, v jednom z předchozích dialogů druhého svazku bylo vám všem v tomto ohledu něco důležitého naznačeno. Zopakujme si to. Jak víte, z pozice vaší lidské povahy můžete být velmi často přesvědčeni tak silně a bez sebemenších pochybností o správnosti svých pocitů a/nebo závěrů s čímkoliv souvisejících, že bez ohledu na to, kdo co o nich říká, a bez ohledu na to, nakolik by mohly být mylné či nesprávné, nic není schopno změnit v tomto ohledu vaši mysl. Nezapomeňte, že někteří lidé mají nezřízenou schopnost ospravedlňovat, omlouvat a odůvodňovat, cokoliv chtějí. Jakmile však spadnou do tohoto modu ospravedlňování, odůvodňování a omlouvání svých pocitů nebo systémů víry ohledně čehokoli, vryje se to do jejich mysli tak, že neotřesitelně věří, že mají pravdu a všichni ostatní se v této záležitosti mýlí. V tomto bodě jsou tolik přesvědčeni o pravdivosti své věci nebo čemkoli, že se vše, dokonce i v jejich vlastní intuici, podřizuje jejich víře nebo přesvědčení. V tom případě jejich ego převládá nad jejich intuicí nebo se, lépe řečeno, jejich intuice stává nástrojem ospravedlňování a odůvodňování čehokoliv, co jim jejich ego naznačuje.

Toto je běžné nebezpečí u každého, kdo funguje z pozice své lidské povahy. A protože vy jako Moji praví představitelé také máte tuto lidskou povahu, bez ohledu na to, jak moc byste se snažili fungovat mimo její vliv a vnucování, nicméně jste náchylní čas od času fungovat z této pozice. A protože vaše lidská povaha je zakořeněna ve vašem egu, v tom případě, logicky řečeno, fungujete z pozice vašeho ega, a ne z jiné pozice. Opakuji ještě jednou: Takové pocity, jako být dotčen nebo být smutný, jsou podstatou své povahy pocity negativní. Jestliže jsou negativní, nemohou vycházet z žádného jiného zdroje vaší povahy než pouze z vaší lidské povahy, a tudíž z vašeho ega.

Nuže každý, kdo by se nalezl v této nesnázi, má přinejmenším dvě možnosti: první je odmítnout cokoliv, co bylo řečeno o tomto problému na konci Dialogu 131. Odmítnutím toho by pokračoval ve své nesprávné víře ohledně této záležitosti. V tom případě by působil pod nesprávným dojmem o pravdivosti těchto závěrečných poznámek ve zmíněném dialogu nebo čehokoliv jiného týkajícího se této záležitosti, a jako důsledek by se držel zkreslení nebo dokonce nepravdy o své vlastní pozici v této věci. Pokud by tomu tak mělo být, znamenalo by to, že taková individualita pokračuje pod vlivem negativního stavu a svého ega. Avšak její tendence ospravedlňovat a odůvodňovat svůj pohled by ji oslepila natolik, že by vnímala svou pozici jako správnou, náležitou a pravou a pozici kohokoliv jiného, kdo tvrdí něco zcela odlišného nebo dokonce opačného, jako nesprávnou, nenáležitou a neoprávněnou. A takto pracuje ve většině případů typická lidská povaha a její ego.

Druhou možností je, že vaše odpověď nebo reakce na cokoliv, co bylo řečeno v závěrečných poznámkách Dialogu 131., může být přijetí a rozpoznání jejich pravdivosti a správnosti dávající vám příležitost napravit vaši pozici uvidět věci tak, jaké skutečně jsou, a ne tak, jak vám vaše lidská povaha a její ego prostředky ospravedlňování, omluvy a odůvodňování nutí ty věci vidět nebo je hodnotit. Problém s lidským egem je ten, že nemůže snést, aby si připustilo, že cokoliv cítí, by mohlo být chybné, nesprávné nebo falešné. Z toho důvodu, aby se vyhnulo těmto nesnesitelným pocitům, používá svůj vlastní druh ‚logiky‘, pociťování, ‚intuice‘, ospravedlňování, odůvodňování a omlouvání, aby se ve své vlastní pozici cítilo v tomto ohledu pohodlně a neotřesitelně. Není nic obtížnějšího pro lidské ego, než si přiznat, že se mýlí ve všem, cokoliv cítí, myslí si nebo o čem uvažuje. Takto je strukturována lidská povaha a její ego stavy. Jedním z nejdůležitějších důvodů, proč takové výroky či připomínky jsou učiněny v situaci, jako je tato, je upozornit vás na tato fakta o lidské povaze a jejím egu a učit se vyhýbat jeho vlivu na vás a na cokoliv, co cítíte, myslíte, uvažujete, vidíte, slyšíte, čtete nebo cokoliv v tomto ohledu děláte.

Ano, první reakcí na takové připomínky by byly pocity ublížení, odmítnutí, smutku a podobné protivné reakce. V takových situacích je první reakce na ně obvykle z pozice vašeho ega. Důvodem, proč úplně první reakce obvykle bývá z pozice vašeho ega, je zevní pozice takové připomínky. Koneckonců připomínky v takových případech nepřicházejí z vašeho vlastního nitra, ale od někoho jiného, nacházejícího se ve vnější pozici od vaší vlastní individuální pozice. Kvůli tomuto uspořádání, když tyto připomínky přicházejí odněkud jinud než z vašeho vlastního nitra, spouští úplně první reakci z vašeho ega, které je umístěno ve vašich vlastních externích stavech. Jak si pamatujete, ego nemá žádnou pozici ani místo ve vašem nitru. V pravém nitru vládne vaše ‚já jsem‘. Jakmile rozpoznáte, odkud přichází první reakce na takové připomínky, a jakmile přijmete, že reakce vašeho ega není nikdy náležitá, správná a k věci, stanete se způsobilými reagovat z pozice svého pravého ‚já jsem‘, což je pozice vašeho pravého nitra a což je vaše druhá, správnější odezva nebo reakce. A protože, logicky řečeno, Já jsem ve stavu vašeho nitra, taková reakce přichází z Mé pozice uvnitř vás. V tom případě, cokoliv obdržíte o té či jakékoli jiné záležitosti, přichází z pozice skutečné pravdy.

Takže jak vidíte z tohoto rozhovoru, ve vaší pozici, kdy máte typickou lidskou povahu, je nevyhnutelné mít úplně první odezvu na vůbec cokoliv z pozice vašeho ega. Valná většina by byla spokojená s takovou reakcí a s pozicí svého ega. Neměli by žádnou touhu, motivaci, úmysl nebo sklon jít dále nebo zkoumat skutečnost reakcí svého ega. A důvod, proč by neměli žádnou tendenci jít v tomto ohledu dále, je ten, že ve většině případů považují ego za své pravé ‚já jsem‘. Tato falešná pozice jim dává velmi uvěřitelné ospravedlnění, odůvodnění a omluvu pro jakoukoliv reakci, kterou mohou vůbec na cokoliv mít. Díky tomuto postoji necítí, že by potřebovali jít dál v ověřování řádnosti svých reakcí.

Avšak ve svých individuálních pozicích, jako Moji praví představitelé na planetě Nula, nejste jen typičtí lidé. Z toho důvodu máte velký sklon jít za vaši první reakci na cokoli, jasně rozpoznávajíce, že vaše první reakce vychází z vašeho lidského stavu ega. Nejenže máte tuto náklonnost, ale vy jste vaší původní dohodou a svobodnou volbou odpovědní a zodpovědní celému Mému pozitivnímu stavu, sobě a Mně osobně, že v tomto ohledu půjdete dále, až za cestu reakcí vašeho ega. Ve skutečnosti máte manifestovat, ilustrovat a demonstrovat svoji schopnost tak činit pro poučení všech o základních rozdílech mezi reagováním z vašich ego stavů v porovnání s reakcí z vašeho pravého ‚já jsem‘. Aby se tak konalo a pro tento účel, jsou na vás nastraženy rozličné situace, takové jako například ta, jež byla popsána na konci Dialogu 131. Situace této povahy vám dávají příležitost poskytnout takové velmi důležité poučení a rozlišení.

Jak se zmínilo výše, vždy máte tedy dvě možnosti, kterými můžete na tuto připomínku reagovat: buď ji přijmete a jako důsledek změníte svoji pozici z té, která patří vašemu egu, v pozici vašeho pravého ‚já jsem‘; nebo ji odmítnete a budete pokračovat v pocitu ublíženosti, smutku a nevrlosti z toho, že jste vybráni do čehokoli, co takto pociťujete. Volba je vaše. Ale také důsledky. V tomto ohledu jsou alternativy jasné. A vzhledem k tomu nelze o této problematice říci více.

Peter: Velmi Ti děkuji za toto objasnění. Ale jak víš, tím, že typický člověk, kdokoliv, kdo se nalezne v této pozici, by snadno mohl o mně prohlašovat či mě obviňovat, že prostřednictvím Tebe - Pána Ježíše Krista se já sám ospravedlňuji, omlouvám a zdůvodňuji své chování a pozici, takže funguji z mého vlastního ego stavu.

Pán Ježíš Kristus: Ve tvém konkrétním případě, Petře, máš přinejmenším dvě preventivní opatření, která značně redukují možnost, aby se tak stalo. Především si v procesu neustálého kladení otázek o pravosti úplně všeho, co skrze tebe prochází, zkoumaje a pátraje, jestli něco není ovlivněno tvým egem, není započato v tvém egu nebo se neodvozuje z tvého ega ve formě ospravedlňování, odůvodňování a omluvy týkající se čehokoliv, co jsi zapsal, nebo čehokoliv ve tvém chování, postoji a reakci. Ve tvém případě, Petře, tento konkrétní stav a proces v tvé mysli je záležitostí téměř 24 hodin denně. Druhé a nejdůležitější, jak bylo uvedeno ve zmíněném dialogu (131.) a na mnoha jiných místech Mého Nového zjevení, je tvá pozice jako přenašeče Mého Nového zjevení, která je zcela odlišná od pozic kohokoliv jiného. To tedy v žádném případě neznamená, že pozice kohokoliv jiného je méně hodnotná, méně potřebná, méně důležitá a méně významná než tvoje, Petře. To jen znamená, že je odlišná - tečka. Kdokoliv je v pozici přenašeče Mého Nového zjevení, ten má úplně odlišné zodpovědnosti a životní styl v porovnání s ostatními. Takže cokoliv se děje ve tvém životě, Petře, bez ohledu na to, co to je, a nezáleží na tom, jak osobní, individuální, soukromé, intimní a zdánlivě nesouvisející s Mým Novým zjevením to je, vždy to souvisí s něčím důležitým, vztahujícím se buď k Mému Novému zjevení, nebo ke Mně osobně, nebo k nějakému důležitému duchovnímu tématu, které je využito pro spuštění toho, aby si všichni zapojení s tebou, Petře, nebo s Mým Novým zjevením, uvědomili potřebu přehodnotit, znovu uvážit, rekonstruovat nebo změnit své chování, postoj, životní styl, pozici, vztah, zapojení e či cokoliv, co je v tomto ohledu nutné. Toto je pravá role přenašeče Mého Nového zjevení. Kvůli tomu nepřichází v úvahu záležitost odůvodňování, ospravedlňování a omluv v tomto případě se vyskytující.

Ještě jednou, kdokoliv čte tato slova, má volbu odmítnout pravdivost tohoto sdělení, nebo ho přijmout za bernou minci. Můžu vás ujistit, že nejste zavázáni přijmout cokoliv, co se vztahuje k této problematice, jakož i k čemukoliv jinému, co je obsaženo v celém Mém Novém zjevení. A tak to je. Z toho důvodu nemůže být o této záležitosti nic jiného řečeno.

Peter: Oceňuji Tvůj přínos v této věci a jsem za něj vděčný. Chápu, že v tomto okamžiku bys rád hovořil o něčem jiném ve formě důležité připomínky.

Pán Ježíš Kristus: Velmi rád, Petře, velmi. Ještě jednou potřebujeme upozornit každého (Mé představitele) na záležitost nutnosti přidělit úplně vše jeho pravému zdroji. V podmínkách lidského neživota a jeho ega, které vyvěrají z obecných podmínek neživota negativního stavu a jeho ega, je, jak víte, běžnou událostí nebo vrozeným sklonem v jejich životním stylu připisovat úplně cokoliv nesprávnému zdroji. Tato tendence je logickým následkem samotné povahy a struktury negativního stavu, lidského neživota a jejich ega - připisovat věci nesprávnému zdroji. Jak si vzpomínáte, všechno se v negativním stavu a lidském životě představuje takovým způsobem, aby vám dalo přesvědčivý dojem, že věci pocházejí odněkud jinud, a ne odtud, kde se zrodily a odkud skutečně pocházejí. Například negativní stav a jeho lidský neživot připisuje původ věcí, okolností, stavů, atributů, rysů, vlastností a všeho ostatního svým vlastním snahám a vynalézavosti. Na druhé straně například cokoliv, co vykresluje negativní stav a jeho lidský neživot nějakým druhem negativních názvů nebo představ, je připsáno něčemu nebo někomu jinému než svým pseudoživotům nebo neživotům. Takže tu máte dva zřejmé extrémy: jeden extrém je připisovat si věci, podmínky, stavy, procesy, atributy, povahové rysy, vlastnosti, postoje, chování atd., které nejsou jeho nebo které z něj v žádném případě nepochází; a ten druhý extrém je připisovat všechno z negativního stavu a jeho lidského neživota, někomu a něčemu jinému. V zásadě a základě je takto strukturován a takto funguje negativní stav a všechny jeho deriváty a lidský neživot. Jinými slovy je jejich samotnou povahou být takovým způsobem. Takto bylo umožněno, aby se vynalezl, aktivoval, ustanovil a projevil neživot negativního stavu, lidský neživot a jejich příslušná ega.

Jestliže je kupříkladu v pravém životě pozitivního stavu založeno na připisování všech věcí, událostí, kondicí, stavů, procesů, atributů nebo čehokoliv jiného pravému zdroji, pak aby se v tomto případě upustilo od tohoto uspořádání za účelem vylíhnutí se něčeho, co nemá nic společného s tímto uspořádáním, bylo nezbytné obrátit to připisování všeho nesprávnému zdroji. A takto se došlo ke zlům, překrouceninám a nepravdám. Připisovat nebo připočítávat vůbec cokoliv něčemu a někomu, kdo není jeho pravý zdroj nebo původce, je považováno za zlý skutek. Ustanovit takovou kondici a dělat na ní všechna prohlášení a předpoklady, je nepravdivé. Na druhé straně připisovat nebo přisuzovat nebo připočítávat všechno jeho pravému a nefalšovanému zdroji je dobrý a pozitivní skutek, protože je to pravda. V tomto ohledu se z onoho uspořádání může odvodit jeden aspekt obecné definice pravdy. Pravda se v jednom ze svých aspektů definuje jako připisování, přisuzování nebo připočítávání všeho a každého jejich pravému zdroji nebo původci ve všech směrech.

Vezměme si jeden jednoduchý příklad: Kdo nebo co je původcem všeho pozitivního, dobrého, prospěšného, užitečného. Plodného, pravdivého, šťastného, radostného a příjemného ve všech jejich aspektech a derivacích? Jak je možné zažívat cokoliv této povahy? Tyto druhy stavů, rozpoložení, kondicí a atributů musí mít nějaký druh pravého zdroje a původu. Nestávají se zčistajasna jen tak samy od sebe a samy sebou, nebo z ničeho nebo nikoho. Jak víte, úplně všechno, aby to bylo a existovalo, závisí na uvědomění si sebeuvědomění ‚já jsem‘ neboli v tomto případě na jsoucnu a bytí sentientní mysli. Je třeba, aby někdo rozpoznal, uznal a přijal takové atributy, vlastnosti nebo povahové rysy. Avšak problém s tímto uspořádáním je ten, že jakákoliv sentientní mysl neobsahuje představu bytí zdrojem původu těchto atributů, vlastností nebo povahových rysů. A důvod, proč sentientní mysl nemá tuto představu, je ten, že si jasně uvědomuje, že není sama svým původcem nebo že není zdrojem svého vlastního života. Kvůli tomu je sentientní mysl uvedena do pozice nejdříve ze všeho rozpoznat, přiznat a přijmout skutečnost, že zdroj jejího původu je Někdo jiný, a za druhé, že všechny atributy, vlastnosti nebo povahové rysy vyšly z toho samého Zdroje. Pokud jakákoliv sentientní mysl přijme tato fakta jako hmatatelné, skutečné, logické a realistické události, v tom případě to ustanovuje život pravdy a stává se nositelem dobra a všech jeho blažeností. Je dobré znát a praktikovat pravdu. Je pravda, že dobro života je založeno na poznání, přiznání, přijetí a praktikování této axiomatické pravdy. Jakákoliv odchylka od těchto skutečností ustanovuje něco, co má totálně opačné a odlišné vlastnosti, povahové rysy a atributy, jež absolutně nemají nic společného s čímkoliv v realitě pravého života pozitivního stavu.

Proč nyní hovoříme o těchto tak zřejmých záležitostech? Aby se vám znovu a znovu připomínalo, že nikdo, kdo je relativní, bez ohledu na to, v jakém typu života či neživota je situován nebo umístěn, nemůže být svým vlastním zdrojem čehokoliv pozitivního, dobrého, prospěšného, užitečného, pravdivého atd. Problém s negativním stavem a jeho lidským neživotem je ten, že je přisuzuje, připisuje nebo přiděluje sobě; zatímco současně všechno, co je zlé, nepravdivé, překroucené atd. připisuje, přisuzuje a přiděluje někomu či něčemu jinému. Dobrý příklad této situace může být nalezen v někom na vaší planetě nebo v komkoliv v zóně vymístění, který se nejenom jeví jako pozitivní, dobrý, prospěšný, užitečný, plodný, pravdivý atd., ale také se tak chová a jedná - z pohledu vnějšího pozorování. Jaké jsou určující faktory, zda jedinec takový skutečně je, nebo není v pravé realitě svého vlastního individuálního, osobního, jedinečného a nekonečně odlišného jsoucna a bytí nebo pseudojsoucna a pseudobytí? Tyto faktory jsou zakořeněné v tom, čemu nebo komu připisuje, přisuzuje nebo přiděluje takové vlastnosti, povahové rysy, atributy, skutky nebo chování. Jestliže z hloubi svého srdce, ve vlastním stavu nitra a pouze z pozice svého nitra s plným ztotožněním se s nitrem připisuje, přisuzuje nebo je přiděluje správnému zdroji, v tom případě můžete posuzovat jeho dobré, pozitivní, prospěšné, užitečné, produktivní, konstruktivní, tvořivé a plodné chování, konání, skutky, výkony nebo cokoliv, co má, jako pravdivé a nefalšované a on je členem pozitivního stavu nehledě na to, kde nebo kdy je fyzicky situován nebo umístěn v každém jednotlivém čase/stavu. V tomto případě jeho zevní chování a zjev, protože vychází z nitra, jsou potvrzeny a ověřeny jeho nitrem jako opravdové a ryzí.

Na druhé straně, jestliže je přiděluje špatnému zdroji, ať už sobě, či někomu nebo něčemu jinému, kdo/co není jejich zdrojem nebo původcem, v tom případě žije v nepravdách této situace a nezáleží na tom, jak se externě jeví. Protože přiznání a přijetí této falešné situace za pravdu o této záležitosti je nepravdou, procesem tohoto jednání ustanovuje zlo takového jednání. Jinými slovy, přijetím něčeho nepravdivého za jedinou pravdu se procesem tohoto aktu samotného přijetí produkuje zlo. Takže jedinec začíná žít život (neživot) zel a nepravd.

Co vám tato situace říká? Říká dvě věci: především, jestliže se někdo jeví nebo dokonce takovým externě je, neznamená to, že skutečně takovým niterně je v sobě a sám sebou. A protože se niterný stav mysli počítá jako pravá realita toho, kým je nebo z jakých důvodů dělá to, co dělá, a proč se jeví tak, jak se jeví, pouze z této pozice se může v pravdě rozhodnout, zdali ten jedinec je takový, či ne. Jestliže ve vší skromnosti, poníženosti a pokoře připisuje nebo přiděluje či přisuzuje svoji pozitivnost, dobrotu, užitek, užitečnost a všechno ostatní této povahy pravému zdroji, v tomto případě Mně jako jejich Absolutnímu Zdroji, v tom případě skutečně takový je a je pravým členem pozitivního stavu. Avšak jestliže ve svém nitru tak činí pro svou vlastní slávu, věhlas, uznání, povýšení a ukazování se a s tímto faktorem je připisuje, přisuzuje nebo přiděluje sobě, jako že je jejich zdrojem v sobě a sám sebou bez ohledu na to, jak by externě popíral, že tomu tak je, dokonce i když by externě prohlašoval, že přichází ode Mne, nebyl by takovým v pravé realitě svého vlastního osobního, individuálního, soukromého, intimního nitra a odlišného sama sebe.

Za druhé, tato situace je využívána Mojí Božskou Prozřetelností k umožnění takovým jedincům předvést pozitivní, dobré, prospěšné, produktivní, konstruktivní a tvořivé skutky takovéto povahy, dokonce i když jsou jejich úmysl a motivace v tomto ohledu špatné, falešné nebo zlé, aby se všechno opatřilo něčím, co vychází přímo ze Mne a není důsledkem toho, že je integrální komponentou neživota negativního stavu, lidského neživota a jejich ega. Tomuto sdělení musíte rozumět tak, že ve skutečnosti se vůbec jakákoliv možnost předvádět takové skutky, činy nebo to, co jednoho činí takovým, jakým je, bez ohledu na to, jaký je externí nebo interní stav jeho mysli, odvozuje z Mé přítomnosti ve schopnostech individuality volit a měnit se. Protože v konečném smyslu a úplně ve všech smyslech Já, Pán Ježíš Kristus, jsem jediný Absolutní Zdroj, Původce a Možnost jakýchkoliv takovýchto skutků nebo pozitivnosti, dobroty, tvořivosti, produktivity, konstruktivnosti atd. tím, že jsem zdrojem a původcem Sám v Sobě, Sám Sebou, Sám ze Sebe a Sám od Sebe, nemůže být vůbec nikdo, a toto je pravda v absolutním smyslu, pozitivní, dobrý, prospěšný, užitečný, plodný atd. sám v sobě, sám sebou a sám ze sebe a sám od sebe. Může takovým být jen a jen ode Mne, Mnou, skrze Mne a ze Mne v něm. Jestli rozpozná, přizná a přijme, že toto je, či není Absolutní Pravda, je něco úplně jiného.

A nyní vás chci ujistit, že tento požadavek není kvůli Mému vlastnímu prospěchu nebo že Já o něj usiluji proto, abyste Mne oslavovali, chválili nebo Mne vyvyšovali nebo abyste dělali cokoliv takové povahy, ale je to kvůli Absolutní Pravdě Samé. Jestliže znáte a přijmete pravdu, osvobozuje vás to od vlivu čehokoliv nepravdivého, zlého a negativního. Jestliže jste v pravdě a žijete tu pravdu, jste v dobru lásky, a tímto jste v pozitivním stavu. Toto je jediná cesta, jak se vyhnout tomu být pod nadvládou negativního stavu, jehož neživot je zakořeněn ve zlech, nepravdách a překrouceninách. Takže v podstatě a pravé realitě a v pravé realitě tohoto požadavku rozpoznat, přiznat a přijmout tuto skutečnost je pro vaše vlastní dobro, protože to je pravda. A jestliže je to pravda, je to z pozitivního stavu, takže ode Mne. Přijetí této pravdy se ve skutečnosti rovná přijetí Mne jako jediného Zdroje Absolutního Dobra a Pravdy. Tímto přijetím se neustále naplňujete Mým Pravým Životem. Takže žijete a jste naživu. Cokoliv odlišného produkuje neživot negativního stavu, lidský neživot a jejich ega, které by všechno této povahy nejraději připsaly, přisoudily nebo přiřadily sobě.

V současném stavu věcí, jak jsou nastoleny renegáty a jejich poskoky, uvidíte více a více těchto typů manifestací na planetě Nula a kdekoliv jinde. Jinými slovy, aby se každý udržel v negativním stavu a aby se negativní stav vylíčil jako pozitivní a dobrý, jeho síly povolí všemu pozitivnímu a dobrému se objevit mezi lidmi a jinými stvořeními a podstvořeními s ujištěním, že oni jsou zdrojem toho všeho. Přijetím této nepravdy bude každý pokračovat v přebývání v neživotě negativního stavu. A věřte Mi, nebude to lehké, dokonce ani pro vás, Mé představitele na planetě Nula, nespadnout do této konkrétní pasti. Když vidíte, jak je někdo tak dobrý, tak pozitivní, tak prospěšný, tak užitečný, tak laskavý atd., tíhli byste pohlížet na tu osobu jako na někoho, kdo představuje Mne. Do jisté míry je na tom něco pravdy, když se na zmíněného jedince takto nazírá. Tomuto zjevení však musíte rozumět tak, že ve skutečnosti se schopnosti té osoby být takovou odvozují ze Mne, protože Já jsem jí umožnil být takovou, jakou je. Ale ve vztahu k samotné individualitě bude záležet na tom, komu nebo čemu připíše, přisoudí nebo přidělí tyto charakteristické rysy či vlastnosti. To určí její pozici nebo umístění v hierarchii duchovní organizace čili to, zda je v pozitivním stavu, nebo ve stavu negativním.

Chci, abyste pochopili, že pokud bych nebyl Absolutně Dobrý, Pozitivní, Prospěšný, Užitečný, Plodný atd., v tom případě by vůbec nikdo, a nezáleží na tom, kde a kdy je umístěn nebo usazen, nemohl být taky takovým. To, že by kdokoli mohl být takovým bez ohledu na to, komu či čemu připisuje, přisuzuje nebo přiděluje takové povahové rysy a vlastnosti, je možné jen a jen proto, že Já Jsem takovým v absolutním smyslu. Jinak by takové myšlenky, jak být takovým, a následné chování v souladu s takovými myšlenkami nemohly ani vzdáleně nikomu vstoupit na mysl. Současně tím, že jsou dovolena taková chování, postoje, činy, tvůrčí výkony atd. bez ohledu na to, kdo to je nebo jak dalece dotyčná individualita rozpoznává, přiznává a přijímá Mne jako jediný jejich Zdroj, zajišťuji, že všemi úrovněmi jsoucna a bytí a pseudojsoucna a pseudobytí prochází či prozařuje pravá přirozenost pozitivního stavu a Moje Pravá Absolutní Přirozenost (dokonce i když je tento fakt popírán uvnitř oblasti negativního stavu a velmi často i lidmi). Tímto nikdo nemůže upadnout do stavu naprostého a úplného, nebo dokonce absolutního zla a nepravdy. Toto je záležitost uchování zbytků či pozůstatků, které jsou v každém a které vychází přímo ode Mne. Díky tomuto zachování bude moci být každý v neživotě negativního stavu a lidském neživotě spasen - až přijde čas, aby se to událo. A to je všechno, čím jsem chtěl v tomto okamžiku přispět.

Peter: Velmi Ti děkuji za toto včasné opětovné vysvětlení. Jak víš, během zaznamenávání tohoto dialogu jsem obdržel zajímavý dopis (e-poštou) od jednoho pána z Německa, který vyjádřil vážné pochybnosti o Tobě - Pánu Ježíši Kristu jediném pravém Bohu. Jeho záležitost byla zmíněna v závěrečných poznámkách Dialogu 128. Dotyčný pán se v těchto poznámkách poznal a reagoval zmíněným dopisem. Nech mě citovat nějaké pasáže toho dopisu. Také obsahuje otázku na Tebe, která je čistě filosofické povahy. Takže tady je to: ‚Především vůbec NEVÍM, kdo nebo co skutečně JE, nebo NENÍ Pán Ježíš Kristus: samozřejmě kromě mé znalosti odpovídajících informací, které mně byly Jím/Jí dány prostřednictvím knih TNR. Za druhé, výroku Pána Ježíše Krista, že On/Ona je jediný Jeden Pravý Bůh - ve smyslu toho, že On/Ona je jediný Jeden Pravý Stvořitel Všeho a Všech, včetně mě osobně - jednoduše nemohu uvěřit bez žádného zkušenostního důkazu, bez jediného důkazu! Pokud bych PROSTĚ věřil takovému prohlášení Autora idejí v Dialozích, naprosto bych se vzdal jakékoli racionality ve svém deduktivním procesu! Za třetí, neznamená to, že popírám, že Pán Ježíš Kristus je jediný Jeden Pravý Bůh ve smyslu, že NEVĚŘÍM, že On/Ona není...! ...Ale jak se mám vypořádat s výrokem Pána Ježíše Krista, že On/Ona je jediný Jeden Pravý Bůh?! Dívám-li se na to logicky, vidím tyto alternativy: 1. On/Ona říká absolutní pravdu! 2. On/Ona vědomě ne vždy říká pravdu - z nějakých důvodů, které zná jen On/Ona! Nebo proto, že On/Ona je nějaký druh superega... 3. On/Ona se nevědomě mýlí, když si myslí, že je jediný Jeden Pravý Bůh! Možná On/Ona je nevědomá část Petra samotného nebo nějaká rafinovaná duchovní bytost věřící, že je jediný Jeden Pravý Bůh.‘

‚Jak se tedy rozhodnout, co je pravda? Patrně by bylo na místě požádat Pána Ježíše Krista, aby dokázal, že je jediným Jedním Pravým Bohem nebo aby učinil, že jeden bude mít zřejmé, krok za krokem jdoucí zážitky, aby se stal stále přesvědčivějším. Takže moje otázka zní: ,Jak a jakými prostředky, zážitky, náhledy nebo čímkoli může čtenář knih TNR dojít k definitivnímu závěru, že Ty, Pán Ježíš Kristus, jsi jediným Jedním Pravým Bohem? Jaký by byl rozdíl - na straně čtenáře TNR a jeho postoje - mezi tím, že VĚŘÍ, že Ty, Pán Ježíš Kristus, jsi jediný Jeden Pravý Bůh; VÍ to; PŘIJÍMÁ to a PROŽÍVÁ to? Může mít čtenář těchto idejí v knihách TNR nějaký prospěch z jejich studia bez uvěření, že Ty, Pán Ježíš Kristus, jsi jediným Jedním Pravým Bohem? Jak může být definována pravda?‘ Konec vybraných pasáží z autorova dopisu. Reagoval bys nějak na vyřčený problém v tomto dopise? Jak to vidím, má to souvislost s nejdůležitější záležitostí vůbec - Tvou Pravou Přirozeností a tím, Kdo skutečně jsi.

Pán Ježíš Kristus: Předtím, než se budeme věnovat této otázce vyslovené dotyčným pánem z Německa, chci mu vyjádřit Své osobní uznání za to, že poslal tento dopis a také že byl upřímný a otevřený ve věci nejdůležitějšího duchovního činitele souvisejícího s Mojí Pravou přirozeností. Jak víte, v druhé kapitole Nového zjevení Pána Ježíše Krista bylo zjeveno mnohé o této problematice. Ale nejen o ní, ale přinejmenším bylo popsáno sedm rozdílných předpokladů týkajících se toho, jak lidé na planetě Nula a jiní tvorové a nižší tvorové v zóně vymístění pojímají Moji Přirozenost. Současně tato kapitola, jakož i celá Velká kniha, jasně popsala, jak došlo k Mé Nové Přirozenosti nebo jak byla získána a jak Já jsem se stal jediným PRAVÝM BOHEM. Samozřejmě cokoliv se v té knize nebo v jakýchkoliv jiných zdrojích Mého Nového zjevení o Mně, Mé Přirozenosti a Mém bytí jediným Pravým Bohem podává, není pro dotyčného muže dostačující zkušenostní prokázání nebo prostý důkaz o těchto faktech. Ve skutečnosti je celý jeho dopis o nedostatku jakéhokoliv osobního, postupného, zkušenostního prokázání nebo jakéhokoliv přesvědčujícího důkazu, že Já jsem skutečně jediným Pravým Bohem a že jiný není.

Podívejme se, z jaké pozice tento požadavek přichází. Je to typická lidská pozice. Z této pozice se vnímá, že cokoliv se podává Autorem idejí v Dialozích, je mimo jakoukoliv logiku procesu uvažování, proto všechno v Mém Novém zjevení musí být vzato vírou bez jakéhokoliv zkušenostního nebo empirického ověření či důkazu. Tento předpoklad umísťuje Mé Nové zjevení do stejného pytle spolu s jakýmikoliv jinými náboženstvími, které existují na vaší planetě a v zóně vymístění nebo s jakýmkoliv jiným duchovním hnutí, které od svých věrných následovníků vyžaduje přijmout všechno, co učí, na slepou víru. Jak víte, tento přístup je v Mém Novém zjevení zcela odmítnut. Nejenže je odmítnut, ale od jeho čtenářů se vyžaduje, aby si vše osobně, individuálně a vnitřně potvrdili, ověřili a odůvodnili svou logikou, rozumností, úvahovým procesem a intuicí z pozice svého vlastního nitra.

Na druhé straně, jak byla zformována typická lidská rozumovost a proces jejího uvažování? Jaký je to druh rozumovosti a úvahového postupu? Odpověď na tuto otázku musíte hledat ve struktuře, dynamice a povaze typicky lidské mysli a v tom, jak nebo jakými prostředky a za jakým účelem ji původní fabrikátoři, takzvaní pseudotvůrci, uměle vytvořili. Jak si vzpomínáte, v původním nastavení této fabrikace byl položen důraz na to, aby se odvrátilo nebo učinilo značně obtížným, či dokonce nemožným hledání jakékoliv odpovědi na jakoukoliv otázku v pravém duchovním zdroji umístěném v nitru každého nebo v jeho pravé duchovní mysli. Jednoduše řečeno, aby se umístili do lidské mysli všechny druhy pochybností a nejistot o nejdůležitějším činiteli jejich jsoucna a bytí - náležitém pojetí, chápání a přijetí Mé Pravé Přirozenosti a toho, že jsem jediný Pravý Bůh, bylo nutné uzavřít jakýkoliv přístup ke stavu své vlastní niternosti nebo své duchovní mysli a znemožnit vyhledání jakýchkoliv zkušenostních, racionálních, logických, rozumových, intuitivních nebo jakýchkoliv jiných dosvědčení nebo prokázání, že Já jsem ten, za Koho se považuji - jediný Pravý Absolutní Bůh, a že jiného není. Takové zjištění nebo důkaz lze nalézt jen a pouze ve vlastním nitru čili ve vlastní duchovní mysli.

Jak víte, aby se vynalezl, aktivoval a ustanovil pseudoživot negativního stavu a jeho lidský pseudoživot či neživot, bylo nezbytné upustit od tohoto uspořádání - hledání odpovědí na všechny vlastní otázky z pravého zdroje veškerého vědění - ze Mne ve stavu vlastní duchovní mysli nebo ve stavu vlastního nitra. Takže bylo nezbytné úplně uzavřít jakýkoliv přístup k tomuto stavu a založit odlišnou modalitu nabývání znalostí o čemkoliv, a nejen o Mně a Mé Přirozenosti. Z toho důvodu byl ustanoven odlišný typ rozumovosti a postupu uvažování - typicky lidský, který je nucen hledat všechny odpovědi na své otázky ze stavu své zevnějšnosti neboli vně sebe sama. Kdyby to neudělala taková úprava, negativní stav, lidský neživot a jejich ega by se nikdy nemohly protikladně uskutečnit.

Z těchto faktů můžete vidět, že současná struktura a povaha lidské rozumovosti a postupu jejího uvažování byla zformována takovým způsobem, aby vyžadovala nějaké dosvědčení či prokázání odněkud nebo od něčeho, kde a komu vůbec žádné dosvědčení či prokázání nejsou dostupné. Avšak aby se přelstila lidská mysl v jejích rozumových pochodech a rozumovosti vírou, že jediné pravé odpovědi na každé její otázky jsou s empirickou a zkušenostní jistotou obsaženy vně jejích vlastních stavů a kondicí, byly přivedeny do pozice, ve které nemají žádný jiný sklon pro přijímání čehokoli vůbec jako logického, rozumného a rozumového, co by nebylo doloženo nějakým druhem zevního zjištění či důkazu. A protože v externích faktorech není vůbec nic, co by bylo schopné plně a kompletně bez jakýchkoliv pochybností poskytnout takové dosvědčení nebo prokázání, nemá lidská mysl ve své současné povaze a struktuře vůbec žádné východisko, než zpochybnit nebo odmítnout jakékoli závěry, které se jí nabízejí z jakéhokoliv jiného stavu nebo pozice.

Kvůli tomu, že cesta k pravému zdroji jakékoliv pravé, správné a náležité znalosti byla lidem uzavřena, cokoli se jim předkládá, nemá v pravé realitě jsoucna a bytí žádnou platnost. Z toho důvodu, aby se lidem dalo nějaké východisko z této nepříznivé situace, z času na čas potřebují ode Mne obdržet přímé Zjevení o těchto skutečnostech. Samotnou svou povahou jsou v tomto ohledu postaveni do pozice svobodné vůle a volby - přijmout, nebo nepřijmout cokoliv, co se jim tímto prostřednictvím nabízí. Tento konkrétní požadavek pramení z účelu, kvůli kterému bylo lidskému životu (neživotu) povoleno se uskutečnit. A ze specifické role, kterou lidé hrají v úplnosti- všeho. Aby se opět a opět zopakovalo: lidský život (neživot) není sám od sebe a sám sebou konečnou volbou. Je to něco, co je třeba mít stále na mysli. Jinak se nemůže získat žádné náležité chápání o pravém účelu lidského života (neživota). Jak si vzpomínáte, a Já to opakuji stále dokola, role lidských tvorů a jejich celý život (neživot) tkví v jejich demonstraci a ilustraci toho, co nevolit, jaký nebýt, jak nehledat logické vysvětlení, jak neuvažovat, kde nehledat žádné svědectví či důkaz pro cokoliv, jak se nechovat, jak se nevztahovat, jak nevěřit, jak nemilovat a nemilovat se, jak nepojímat duchovní faktory vůbec čehokoliv, a obzvláště Mé Pravé Přirozenosti, a jak vůbec všechno nedělat. V této úloze lidských tvorů se nalézá pravý význam jejich lidského života (neživota).

Kvůli této pozici a roli, kterou lidé zaujímají, by jakýkoliv pokus hledat doklad nebo důkaz prostřednictvím typické lidské logiky, rozumovosti a jejího úvahového procesu nikam nevedl. A nejenom, že by nikam nevedl, ale jedince by přivedl do pozice odmítnutí úplně všeho, co se mu nabízí prostřednictvím takzvaného typického lidského zkušenostního dosvědčení nebo prokázání. Problém s opatřováním takového zkušenostního doložení nebo důkazu lidem je ten, že by vycházel z jejich zevnějšností, ve kterých je zakořeněn význam a funkce jejich vlastního života (neživota). Jestliže jim poskytnete nějaký hmatatelný a přesvědčivý doklad nebo důkaz ohledně Mne a Mé Pravé Přirozenosti nebo ohledně toho, že Já jsem jediný Pravý Bůh, byli by za současných podmínek lidské role a funkce tím, že by takové dosvědčení nebo prokázání vyšly z jejich zevnějšností - prostřednictvím jejich zevní rozumovosti, logiky a úvahového procesu a prostřednictvím jejich zkušenostní nebo empirické modality - na věčnost uzamčeni v tomto externím modu neživota a byli by natrvalo uvedeni do konečné volby. Přijmout lidský stav, kondici, roli, pozici nebo cokoliv, z čeho se lidský neživot skládá, jako konečnou volbu, znamená jejich uzamčení navždy ve stavu zevnějšností a potvrzení pravdy a pravdivosti něčeho, co samo v sobě a samo sebou nemá žádnou pravdu a pravost. Kdyby se něco takového někdy stalo, lidé by nebyli schopni nabýt jakoukoliv pravou znalost o čemkoli. Z toho důvodu by byli odsouzeni žít ve zlech, nepravdách a překrouceninách svého neživota. Takový výsledek by jim anuloval jakoukoliv možnost být spaseni z jejich druhu života (neživota), protože, jak bylo zmíněno několikrát předtím, tímto by zvnitřnili své zevnějšnosti a učinili vnějšími své niternosti. Tím, že by tak učinili, by permanentně ustanovili styl pojímání, chápání a porozumění pravé reality všeho a všech vzhůru nohama.

To je důvod, proč, dokud jsou lidé ve stavu demonstrace a ilustrace toho, co nevolit a jakým obecně nebýt, nemohou být dány jakékoliv externí, lidsky rozumné, empirické, logické nebo zkušenostní doklady nebo důkazy ohledně jakýchkoliv duchovních záležitostí, a obzvláště a konkrétně o Mně a o tom, že Já jsem jediným Pravým Bohem. Vzpomínáte si, co jsem řekl farizejům, kteří ode Mne požadovali takové svědectví nebo důkaz (znamení) ohledně Mých tvrzení o tom, odkud jsem přišel a kdo jsem skutečně byl? Význam tohoto výjevu byl vysvětlen v jednom z nedávných dialogů. Důvod, proč nikomu v lidském životě (neživotě), pokud je stále v lidském stavu, kondici a roli, nemůže být dán žádný takový externí, takzvaný rozumový a rozumný, zkušenostní doklad nebo důkaz, byl vysvětlen výše v tomto dialogu.

Na druhé straně, skutečně si myslíte, že jako typičtí lidé byste bezpodmínečně a bez jakýchkoliv pochyb přijali jako Absolutní Pravdu cokoliv, co říkám, nebo cokoliv se vztahuje k tomu, Kdo jsem a jaká je vlastně Moje Pravá Přirozenost nebo že Já jsem jediný Pravý Bůh, pokud bych vyhověl vašemu přání mít doklad nebo důkaz o těchto věcech vaším typickým lidským způsobem prožívání čehokoli vůbec - zkušenostně, racionálně, deduktivními procesy, empiricky, externími senzorickými prostředky nebo vůbec čímkoli, co je dostupné v repertoáru vaší lidské mysli? Nežertujte! Tím, že jste typickými lidmi, při své lidské povaze byste přišli se všemi druhy pseudohodnověrných odůvodnění, ospravedlnění, omluv toho, aby se neuvažovalo o ničem, nepřijalo nic anebo nevěřilo ničemu, co se vám takovými prostředky nabízí jako pravá skutečnost a jako něco, co by vás mohlo přesvědčit bez stínu pochybnosti, že nyní máte nezvratné svědectví nebo důkaz, že Já jsem ten, za Koho se považuji, nebo svědectví či důkaz o čemkoli jiném v této záležitosti. Velmi brzy nebo okamžitě byste začali pochybovat o svých vlastních smyslech a svých vlastních osobních zážitcích v tomto ohledu a tíhnuli byste to vypudit z hlavy jako něco, co je výplod vaší představivosti nebo vašeho zbožného přání nebo vašich subjektivních tužeb mít klid na duši uspokojujíce svou racionální mysl tím, že máte takové zážitky.

Nechte Mne připomenout vám něco, na co jsem upozornil ty, kteří naslouchali tomu, co jsem musel říci během Svého pobytu na planetě Nula. Vzpomínáte si na podobenství o bohatém a chudém muži jménem Lazar zaznamenané v Evangeliu podle Lukáše, Kapitola 16, verše 19-31? V této události je obsaženo tajemství toho, o čem nyní hovoříme. Ten bohatý muž byl v pekle ve svých vlastních osobních mukách a bídě. Na druhé straně Lazar, ten chudý muž, byl v blaženosti nebes se svým praotcem Abrahamem. Když tam bohatý muž viděl Lazara, úpěnlivě prosil Abrahama, aby poslal Lazara pomoci odlehčit mu jeho trápení. Samozřejmě mu Abraham řekl, že neexistují žádná spojení mezi stavem a kondicí bohatého muže a stavem a kondicí Lazara. Takže bohatý muž přijal tuto skutečnost a poprosil Abrahama, který představoval Mne, abych poslal Lazara zpět do jeho dřívějšího domova na planetě Nula a aby varoval všechny jeho příbuzné před důsledky, výsledky a následky jejich negativního a zlého životního stylu, takže by byli ochráněni před vstupem do téhož stavu a kondice, ve které se teď sám nacházel. Na jeho požadavek tomu bohatému muži Abraham řekl, že jeho příbuzní (v tomto případě všichni lidé) mají Mojžíše a proroky. Jestliže jim naslouchají, budou ochráněni od vstoupení do toho stavu a kondice. Na to bohatý muž odpověděl, že pokud by se k nim jeden vrátil po smrti, káli by se. Abraham odvětil, že jestliže neposlouchají Mojžíše ani proroky, nepřesvědčí je ani ten, kdo vstal z mrtvých.

Co může být více zkušenostní a přesvědčivější než například to, že by se někdo vrátil po smrti a řekl by jim všechno o tom, co se děje na druhé straně, jakož i o Mně, jediném Pravém Bohu? Ale tím, že jste typickými lidmi, měli byste sklon nebrat zřetel na to, co by vám takový jedinec řekl. Můžete zanalogizovat tuto událost na současnou situaci s německým mužem. Já jsem vám dal Své Nové zjevení a všechny jeho principy a ideje. Jestliže tyto vás ve své logice, soudržnosti, kráse, rozumnosti, racionalitě a ve všem ostatním, co obsahují, nejsou schopny přesvědčit o pravdivosti svých tvrzení, a obzvláště o tom, Kdo Jsem a jaká je Moje Pravá Přirozenost a že Já Jsem jediný Pravý Bůh a že není žádného jiného, potom pokud jste v lidském životě (neživotě), nebude nic jiného, a nezáleží na tom, jak racionální, zkušenostní, empirické, senzorické nebo jiné by to bylo, schopné tak učinit. Opět neklamte sami sebe, že by vám to poskytlo očekávaný a žádoucí výsledek. Mohu vás ujistit, že ne!

Takhle byla z výše uvedených důvodů uspořádána lidská mysl. A dotyčný muž zřejmě souhlasil ilustrovat a demonstrovat tuto situaci svým vlastním osobním, soukromým, intimním, individuálním, jedinečným a nekonečně odlišným postojem týkajícím se Mne a Mé Pravé Přirozenosti a otázky, zdali Já - Pán Ježíš Kristus - jsem, nebo nejsem, jediný Pravý Bůh. Souhlasil tak učinit, nebo souhlasil takovým být. Jestli tyto skutečnosti přijme, nebo ne, zcela závisí na něm. Avšak kvůli jeho pozici a roli, jakož i pozici a roli každého člověka na planetě Nula, se nikomu, kdo je stále ve svém lidském životě (neživotě), nemůže poskytnout žádný jiný prostředek s požadovaným empirickým nebo zkušenostním dokladem či důkazem o tom, že něco z Mého Nového zjevení je pravda, nebo ne. Z toho důvodu by pro něj a pro všechny ostatní bylo velmi duchovně nebezpečné, aby jim během plnění jeho/jejich úkolů na planetě Nula byla poskytnuta jasná postupná zkušenost, aby nabývali stále většího přesvědčení, že Já jsem jediný Pravý Bůh. Takové dosvědčení nebo prokázání získané těmito typy externích prostředků by byly z vnějšku vnucené. Proto by jejich platnost byla anulována ve vlastních niternostech, kde se všechno počítá.

Jediná cesta, jak se vůbec cokoliv může stát platným a přesvědčivým v duchovních záležitostech a v záležitostech týkajících se Mne a Mé Pravé Přirozenosti, je ta, jestliže přichází z nejvnitřnějšího stavu vlastního duchovního já procesem jeho vnitřního intuitivního, logického a racionálního rozpoznání a jasného pocitu, že něco je, nebo není pravda. Jakékoliv jiné způsoby jsou v této záležitosti totálně a kompletně zavádějící a falešné. Ještě jednou, ať už toto přijmete jako fakt, nebo odmítnete, že to tak je, v obou případech je to vaše volba. A nic jiného se o tom nemůže říci.

Jak jste si všimli, v průběhu probírání této záležitosti bylo mnohokrát zdůrazněno, že tato situace s potřebou mít nějaký druh experimentálního nebo empirického dosvědčení nebo důkazu o Mně a o všech ostatních duchovních záležitostech, vztahujících se ke Mně nebo čemukoliv jinému, existuje pouze během vašeho plnění úkolu na planetě Nula nebo zatímco žijete v lidském neživotě. Potřeba pro toto uspořádání byla definována výše a také mnohokrát v těchto Dialozích a jiných zdrojích Mého Nového zjevení. Na druhé straně se nikde v Mém Novém zjevení neuvádí, že nebudete mít žádné takové doložení nebo důkaz v jakémkoliv jiném stavu, místě nebo kondici s výjimkou vašeho lidského života (neživota). Můžu vás ujistit, že takový požadovaný a potřebný doklad nebo důkaz vám bude poskytnut bez stínu pochybností poté, až opustíte váš lidský neživot, nebo potom, co úspěšně završíte vaši specifickou službu na planetě Nula. Jak si pamatujete z Velké knihy, bylo tam naznačeno, že se Já osobně a individuálně zjevím každému během jeho vlastního posledního soudu a předložím mu takové přesvědčivé doklady nebo důkazy, že v tomto či jakémkoliv jiném ohledu již nikdy nebude mít žádné pochybnosti.

Jakmile jste ve stavu své konečné volby a jakmile jste mimo ilustrativní a demonstrativní fáze svého poslání, předvedení takového přesvědčivého dokladu nebo důkazu už nemůže být vnucováním. Jestliže se objevím komukoli vůbec ve stavu jeho nejvnitřnějšího nitra, potom taková zkušenost vyvěrá přímo z jeho nitra. V tomto stavu neexistují žádní činitelé vnucování. Všechno je tam ze svobodné volby a ze svobodné vůle. Z takového stavu se nemohou zrodit žádné pochybnosti. V lidském neživotě, stavu a kondici je pravdou pravý opak. Proto kvůli spasení lidí z jejich prokleté pozice jsou jim takové zkušenosti nebo empirické prožitky, které by jim daly přesvědčující doklady nebo důkazy o těchto záležitostech, nedostupné. Jinak, jak je zmíněno výše, by byli navždy uzamčeni v této bídné kondici. A zase, buď toto logické prohlášení přijmete, nebo nepřijmete. Volba je vaše. A také důsledky - jak to rádi říkáme a jak to odráží pravdu o této věci.

Jak vidíte z těchto faktů, jeden z nejobtížnějších úkolů, jestli ne vůbec nejobtížnější, kterému veškeré lidstvo nebo převážná většina lidstva čelí, je přijetí Mne - Pána Ježíše Krista - jako Jediného Pravého Boha a toho, že jiný není. Jak se zmínilo mnohokrát předtím, negativní stav nabízí lidské takzvané vědomé rozumové mysli nespočet důvodů, proč nemohu být považován za Jediného Pravého Boha. A nezáleží na tom, s kolika doklady nebo důkazy byste přišli, nic by nemohlo lidi přesvědčit, že Já jsem jediný Pravý Bůh. Současně, aby se zopakovalo to, co jsem řekl Farizejům, když ode Mne požadovali, abych jim dal nějaký takový doklad nebo důkaz, žádný nedostanete, dokud budete na planetě Nula, s výjimkou Mého Nového zjevení a všech jeho idejí a principů. V tomto ohledu je plnou odpovědností a zodpovědností každého, kdo čte Mé Nové zjevení, učinit své vlastní rozhodnutí, založené na své vlastní svobodné vůli a volbě, jakož i na svém vlastním osobním a individuálním intuitivním rozeznání, zdali to, co obsahuje, je pravda, nebo není. Opakuji: žádný jiný prostředek nebo způsob ověřování těchto faktů nebude dán nikomu, pokud stále přebýváte na planetě Nula. Toto jsou fakta vašeho lidského života (neživota).

Pokud jakýkoliv čtenář Mého Nového zjevení má dostatek důvtipu, může velmi snadno dojít k závěru, že cokoliv je obsaženo v Mém Novém zjevení, cokoliv je v něm řečeno o Mně a Mé Absolutní Pravé Přirozenosti a o tom, že Já jsem jediný Pravý Bůh, je to jediné, co dává perfektní smysl - v porovnání s čímkoli jiným dostupným v tomto ohledu na planetě Nula a v celé zóně vymístění. Jestliže důkladně srovnáte, jak je Má Přirozenost vylíčena všemi těmi rozličnými náboženstvími a jejich dokonce ještě početnějšími sektami, jakož i rozličnými pseudoduchovními učeními na planetě Nula a kdekoliv jinde v negativním stavu, s tím, jak je zobrazena v Mém Novém zjevení, naleznete nápadné nesmiřitelné rozdíly. V Mém Novém zjevení je popsána Moje Přirozenost v absolutně pozitivních termínech s takovými Absolutními Stavy, Kondicemi, Vlastnostmi, Rysy a Povahou jako je Láska, Moudrost, Dobro, Pravda, Pozitivní Skutky, Víra, Radost, Požitek, Potěšení, Štěstí, Milosrdenství, Odpuštění, Laskavost, Soucit, Nekonečná Trpělivost, Empatie, Objektivita, Spravedlnost, Rozvaha, Respekt, Tolerance, Uznání, Poctivost, Přijetí a všechno ostatní čistě pozitivní povahy se všemi svými nekonečnými absolutně pozitivními odvozeninami. Jinými slovy, Moje Přirozenost je pojímána jako Absolutní Pozitivnost, která neobsahuje nic negativní či protikladné povahy. Současně Mé Nové zjevení v popisování těchto Absolutních Atributů Mé Absolutní Přirozenosti velmi jasně rozpoznává, že v čistě Absolutně Pozitivním Smyslu Já přesahuji všechny tyto Atributy a jsem více než všechny dohromady nebo zvlášť - zase jen v Mé Absolutní Pozitivnosti.

Na druhé straně všechna náboženství a takzvaná duchovní učení Mne v tomto ohledu pojímají jako někoho, kdo uvnitř Své Přirozenosti obsahuje směs výše uvedeného s mnoha negativními rysy. Kvůli tomu mohu v jejich popisu být rozhněvaným zuřivý, žárlivý, trestající, odmítavý, zlostný, bezohledný, zatracující, pomstychtivý a netolerantní s mnoha jinými takovými negativními vlastnostmi. Nelogická kombinace takovýchto opačných a navzájem se vylučujících rysů, atributů a vlastností ze Mne dělají to, že jsem pojímán jako nějaký druh monstrózní kreatury, která neví, co chce nebo po čem touží. A přesto tento druh pojímání Mé Přirozenosti, s výjimkou Swedenborgových spisů, prostupuje všemi jejich takzvanými svatými knihami včetně křesťanské Bible.

Způsob, jakým je v Mém Novém zjevení popsána a pojata Moje Pravá Přirozenost, by měl každému s otevřenou myslí a srdcem poskytnout dostatečně věrohodný doklad a důkaz, že Já jsem skutečně Ten, za Koho se prohlašuji. Ještě jeden základní a podstatný rozdíl mezi jejich učeními a učeními Mého Nového zjevení může být nalezen ve způsobu, jakým interpretují pojmy, prohlášení, ideje a principy obsažené v obou z nich. Zatímco ve všech jiných učeních je všechno bráno a interpretováno jako neměnné, rigidní, stagnující a neprogresivní dogma a doktrína, které se musí dodržovat a praktikovat bezpodmínečně a nekriticky bez jakýchkoliv pochybností a nejistot nebo bez jakékoli snahy tázat se na pravdivost nebo platnost těch dogmat a doktrín, jinak by byl jeden na věčnost zatracen do planoucího ohně pekel, učení Mého Nového zjevení mají způsob neustálého obnovování, regenerace, modernizování, změn, progrese, přidávání, kráčení dopředu a dál s důrazem na svobodnou vůli a volbu každého přijmout, nebo nepřijmout cokoliv, co je obsaženo v Mém Novém zjevení, a s prohlášením, že nikdo není ztracen nebo nemůže být na věčnost zatracen být ve stejném stavu nebo rozpoložení, ať jsou jakékoli.

Z toho důvodu jsou každému dány početné příležitosti napravit své způsoby a vrátit se zpět do pozitivního stavu. Prohlašovat vzhledem k takové čistě pozitivní povaze Mého Nového zjevení, že jeho ideje a principy jsou dogmatické, rigidním stagnující nebo neprogresivní tak, jako jsou všechny ostatní, je velmi nesprávné a neoprávněné. Tato struktura a povaha Mého Nového zjevení může pro někoho s otevřenou myslí a srdcem sloužit jako další doklad, potvrzení nebo důkaz, že cokoliv je v něm obsaženo, je Absolutní Pravda ve Své progresivní, obrozující se a neustále se obnovující modalitě.

Na základě všech těchto faktorů, neprokazatelných z hlediska požadavků z typické lidské mysli v jejich nárocích na potvrzení, ověření, evidence a důkazu z pozice jejího vlastního typu takzvané rozumovosti a úvahového procesu (z výše uvedených důvodů), je zřejmé, že první alternativa, kterou poskytl dotyčný německý muž, je správná; vzhledem k Mému výroku, že Já jsem Jediný Pravý Bůh, říkám Absolutní Pravdu.

Druhá alternativa, že vědomě ne vždy říkám pravdu - z nějakých důvodů, které znám jen Já, nebo kvůli nějakému druhu superega - je nepravdivá z jednoduchého důvodu, že tím, že Jsem Absolutní Pravda v Sobě, Sebou, o Sobě a od Sebe, by bylo pro Mne zcela nepředstavitelné a nemožné podvádět kohokoliv o čemkoliv, a ne jen o tom, Kdo skutečně jsem. Předpoklad něčeho takového by Mne učinil negativním. Taková negativita by vyvracela, že Jsem Absolutně Pozitivní, neboli Moji Absolutní Pozitivnost. Jediné, co je nutné v tomto ohledu udělat ve vztahu ke všem ostatním relativním individualitám, je říci jim čas od času z pozice Mé Absolutní Lásky a Absolutní Moudrosti, že z jejich vlastních bezpečnostních a ochranných důvodů nejsou připraveny, aby v daném čase něco věděly.

A nyní Mi řekněte, jaký bych měl Já nebo kdokoliv jiný prospěch nebo výhodu ze lhaní o tom, Kdo Jsem a jaká je Moje Pravá Přirozenost nebo že Já jsem Jediný Pravý Bůh? Co by se tímto podvodem či nesmyslem získalo? Jsem nějaký druh superega? Co je superego? V pravém pojetí jeho povahy to není nic jiného než vyšperkované, vylepšené, zkrášlené a moralizující ego, kterým se to ego zoufale snaží zakrýt svoji pravou ‚zapáchající‘ povahu tak, aby ‚nezapáchala‘ nebo aby se každému nejevila jako negativní a nežádoucí. Takže v podstatě to, že bych byl nějakým druhem superega, by Mne učinilo stejně negativním, jakým je jakékoliv lidské individuum nebo kdokoliv v negativním stavu se svým příslušným egem. To by vyvracelo představu o tom, že jsem Absolutní Pozitivnost.

Třetí alternativa nabídnutá zmíněným mužem je, že se snad nevědomky mýlím, když si myslím, že jsem Jediný Pravý Bůh. Když přijmete představu, že J8 jsem Jediný Jeden Absolutní, potom v daném případě Já vím bez výjimky a výluky vše v Absolutním Smyslu. Proto není ve Mně nic, co může být nevědoucí. Současně nemohu být nevědomou částí Petra samého nebo nějaký druh rafinované duchovní bytosti nebo cokoliv či kdokoliv, co/kdo si myslí, že je Jediný Pravý Bůh. Cokoliv je obsaženo v Mém Novém zjevení, ve všech jeho idejích, principech, informacích a všem ostatním, je takového významu a velikosti a způsobu, jakým to bylo a je přenášeno, že by to nikdy nemohlo ani v těch nejdivočejších snech napadnout žádnou lidskou mysl ani mysl jakékoli rafinované duchovní bytosti. Je zcela nemožné pro někoho jiného než Absolutně Vědomou Absolutní Bytost - Mne, Jediného Pravého Boha, přijít s něčím, co je obsaženo v Mém Novém zjevení a jak a v jakém časovém rámci a stylu to bylo dáno skrze Petra. Jestliže tato fakta nejsou dostatečně přesvědčivá, mohu vás ujistit, že nic jiného vás nepřesvědčí bez ohledu na to, jak logické, rozumové, zkušenostní nebo empirické by se to zdálo. Nenalhávejte si, že by to bylo jinak!

Takže v přímé odpovědi na otázku toho muže o tom, jak nebo jakými prostředky, zážitky, pochopeními nebo čímkoliv může čtenář knih Nového zjevení Pána Ježíše Krista dojít k definitivnímu závěru, že Já, Pán Ježíš Kristus, jsem Jediným Pravým Bohem, se ze všeho, co bylo řečeno výše, stává jasně zřejmé, že dokud jste v lidském životě (neživotě), je takový závěr možný jen a jen prostředky Mého Nového zjevení a z toho, co obsahuje, zjevuje a vysvětluje. Žádné jiné prostředky nemohou a ani nesmí být během vašeho života na planetě Nula dostupné. Proč si myslíte, že by jinak tak důležité zjevení bylo vůbec dáno? Jestliže by kromě Mého Nového zjevení byl jakýkoliv jiný prostředek dostupný lidem nebo komukoliv jinému v negativním stavu a v jiných stavech a místech, neexistovala by vůbec žádná potřeba pro přenos Mého Nového zjevení. Moje Nové zjevení je jediný dostupný pravý zdroj, ze kterého mohou lidé a všichni ostatní poznat pravdu o všech duchovních záležitostech a otázkách, jakož i o Mně a o tom, Kdo opravdu jsem.

V tomto ohledu můžete říci, že každý čtenář Mého Nového zjevení, jestliže přistupuje ke čtení s otevřeným srdcem a myslí kvůli nalezení, poznání a přijetí pravdy jako takové, na základě všeho, co obsahuje, určitě získá vnitřní nebo niternou plnou ZNALOST toho, že Já jsem Jediným Pravým Bohem, a na základě toho takový čtenář shledá, že PŘIJÍMÁ tento fakt, a na základě toho bude tuto skutečnost PROŽÍVAT a následně plně UVĚŘÍ tomu, že Já jsem Jediný Pravý Bůh. Jak vidíte z tohoto postupu duchovní logiky, faktor VÍRY, v protikladu k jiným učením a jejich požadavkům (například v něco slepě věřit), je důsledkem, výsledkem a následkem POZNÁNÍ, PŘIJETÍ A PROŽITÍ, a ne obráceně.

Jak se může definovat pravda? Na základě všeho, co obsahuje Mé Nové zjevení, je patrné, že pravda se může definovat jako vnitřní intuitivní rozeznání, poznání, pochopení a rozlišení bez stínu pochybností, s úplnou jistotou, že vůbec cokoliv v povšechnosti jsoucna a bytí a pseudojsoucna a pseudobytí bez výjimky a vyloučení je takové, nebo takové není; nebo je, či není takové, jak se jeví. A protože Já jsem Jediný, Kdo ví absolutně všechno o všech a všem, v tomto smyslu a z té pozice Já jsem Absolutní Pravda. A toto je Absolutní Pravda.

Může mít čtenář idejí obsažených v knihách Mého Nového zjevení nějaký prospěch z jejich studia bez toho, aniž by uvěřil, že Já, Pán Ježíš Kristus, jsem Jediný pravý Bůh? To vše záleží na důvodech, úmyslech a motivacích, se kterými ke čtení Mého Nového zjevení přistupuje. Jestliže eventuální čtenář má svou mysl otevřenou a pokud naprosto neodmítá názor, že bych mohl být skutečně Jediným Pravým Bohem, a pokud neexistují žádné postranní úmysly k tomuto studiu, v tom případě z toho prospěch může mít. To je obzvláště a konkrétně pravda ze stanoviska jeho věčného života. Následně po odchodu z planety Nula a po vstupu do jiného světa by pro něj bylo mnohem jednodušší přijmout během jeho osobního a individuálního setkání tváří v tvář se Mnou pravdu, že Já jsem Jediný Pravý Bůh, než by tomu bylo jinak. Takže všemi prostředky pokračujte v jejich studiu. To vás může nakonec přesvědčit o tom nepopiratelném faktu, že Já jsem v pravdě Jediný Pravý Bůh.

Na závěr tohoto poněkud dlouhého dialogu Mne nechte uložit do vaší paměti něco, co se přihodilo mezi Mnou a Mým učedníkem Tomášem po Mém vzkříšení. Tato událost je zaznamenána v Evangeliu podle Jana, Kapitola 20, verše 24-29. Jak si vzpomínáte, po Mém vzkříšení jsem se poprvé zjevil Mým učedníkům. Během Mého prvního setkání s nimi Tomáš nebyl přítomný. Když mu ostatní učedníci řekli, že Mne viděli tak říkajíc z masa a kostí, co Tomáš odpověděl? „Neuvěřím, dokud neuvidím na Jeho dlaních stopy po hřebech a nevložím do nich své prsty a nevložím ruku do Jeho boku.“ Co vám tato Tomášova odpověď říká? Tomáš přesně stejným způsobem jako dotyčný muž z Německa (vlastně se narodil na Slovensku, ale žije v Německu a je jeho občanem) ode Mne požadoval empirický, zkušenostní, hmatatelný, senzorický, racionální a externí doklad nebo důkaz, že jsem to byl skutečně Já, Kdo se zjevil Mým zbylým učedníkům během Mého prvního zjevení se po Mém vzkříšení. Žádným jiným způsobem nebyl Tomáš ochoten přijmout tento fakt.

A tak, když jsem se zjevil Mým učedníkům podruhé po Mém vzkříšení, byl Tomáš také přítomen. Když jsem ho tam také uviděl, řekl jsem Tomášovi: „Natáhni sem své prsty a podívej se na Mé ruce; a natáhni sem své ruce a vlož je do Mého boku, Nebuď nevěřící, ale věřící.“ V tomto ohledu můžete říci, že Tomáš představoval všechny ty lidi, kteří jako dotyčný muž ode Mne požadují zkušenostní, racionální, logický, rozumový, hmatatelný, externí a empirický doklad nebo důkaz, že J8 jsem skutečně Jediný Pravý Bůh. Tím, že jsem vyhověl Tomášovu přání, tímto aktem ujišťuji všechny v podobné pozici i dotyčného muže z Německa Já osobně, že takový požadovaný doklad nebo důkaz bude jim a jemu osobně a individuálně nakonec poskytnut po návratu do jiného světa a odchodu z planety Nula. Pokud by ovšem neustálým studiem idejí obsažených v knihách Mého Nového zjevení k takovému závěru a přijetí nedošli před svým odvoláním z planety Nula. Taková možnost existuje.

Na základě své hmatatelné a fyzické zkušenosti Mne Tomáš uznal a přijal jako svého jediného Pána a Boha tím, že řekl: „Můj Pán a Můj Bůh!“ Co jsem odpověděl na jeho uznání a přijetí Mne jako jediného Pána a Boha? Cituji: „Tomáši, protože jsi Mne uviděl, uvěřil jsi. Požehnaní jsou ti, kteří neviděli, a přesto uvěřili“ (zdůraznění je moje).

Na základě všech těchto skutečností bych rád řekl něco podobného všem současným i budoucím eventuálním čtenářům knih Mého Nového zjevení: Jste požehnaní, jestliže Mne rozpoznáte, uznáte a přijmete svojí svobodnou vůlí a svobodnou volbou na základě idejí a informací obsažených v Mém Novém zjevení bez jakékoliv potřeby nebo touhy mít racionální, empirický, hmatatelný, zkušenostní nebo jakýkoliv jiný externí doklad nebo důkaz o tom, že Já jsem skutečně Jediný Pravý Bůh a že jiného není. Takové rozeznání, uznání a přijetí je znakem pravé moudrosti. A toto je všechno, co může být v současnosti sděleno v odpovědi na dopis toho muže, rovněž tak i na cokoliv jiného, co je obsaženo v tomto jednotlivém dialogu.

Peter: Tolik Ti děkuji za toto zjevení. Je tu ještě něco jiného, co dnes potřebujeme prodiskutovat?

Pán Ježíš Kristus: Rádo se stalo, Petře. Ne, dnes ne. Už pro dnešek máme dost. Jdi a udělej si dlouhou přestávku. Potřebuješ ji. Tak příště - pokud to bude potřebné a vhodné.

Zdroj: DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM 2.DÍL