Předčítat

STO OSMNÁCTÝ DIALOG

20. října 1999


Peter: Tak nás včera večer opustil Manfred a vrátil se do Německa. Byla to velmi pěkná a produktivní návštěva. Bylo nám s ním velmi dobře. Je mi jasné, že během jeho pobytu byla vykonána nějaká velmi důležitá práce na mnohých úrovních jsoucna a bytí a pseudojsoucna a pseudobytí. Chtěl bys teď promluvit o této věci, nebo o něčem jiném, co cítíš, že potřebujeme probrat jako první? Víc než rád bych přenechal Tobě, abys to převzal a sdělil nám, cokoliv jiného si přeješ.

Pán Ježíš Kristus: Děkuji ti, Petře, že Mi necháváš možnost promluvit jako první. Než se pustíme do pravého významu Manfredovy návštěvy u vás v Santa Barbaře, jakož i v Atascaderu u některých dalších jedinců, rád bych se krátce zmínil o něčem jiném. Týká se to výroku v předešlém dialogu (117.) o počtu Mých reprezentantů na planetě Nula, jakož i o počtu obyvatel jí nyní okupujících. Z nějakých důvodů někteří z vás tento údaj vzali v kvantitativním smyslu, aniž by brali na zřetel jeho duchovní spoluvýznam a důraz na ne-kvantitativní význam toho počtu.

Jak víte, v pozitivním stavu neexistuje žádná statistika. Takže když mluvíme o počtech a pokud se tyto počty vztahují k něčemu, co má pozitivní povahu, v tomto případě k Mým pravým reprezentantům umístěným na planetě Nula, jakékoli údaje tohoto druhu na ně nelze uplatnit podle kvantitativních měřítek. Je třeba, abyste pohlíželi na duchovní souvztažnost a význam, jaké má jakékoliv číselné označení, a ne na jeho kvantitativní či statistický obsah. V tomto případě, když říkáme, že se na planetě Nula nachází sedm tisíc jedinců, kdož jsou buď zjevně, nebo skrytě Mými pravými reprezentanty, pak to neznamená doopravdy sedm tisíc ve statistickém smyslu. To znamená, že je tu přesný počet jedinců potřebných pro udržování spojení této planet s pozitivním stavem a pro uskutečnění Mých cílů a plánů, které mám ohledně jejího osudu a závěru. Takže v tomto smyslu číslo sedm znamená plnost takové přítomnosti, ani víc, ani méně, ale přesně, jak je třeba, a pro účel, pro jaký je jich třeba. Proto skutečný statistický či kvantitativní počet Mých pravých představitelů na planetě Nula může být daleko menší nebo daleko větší v souladu s potřebami, jaké Já mám na mysli. Radí se vám, abyste se nezabývali takovými čísly v jejich statistickém určení či smyslu.

Na druhé straně je v tomto ohledu docela jiná situace u reprezentantů negativního stavu a transmogrifikovaných lidských tvorů na této planetě. V jejich případě platí obě označení, jak statistická či kvantitativní, tak i souvztažnostní a duchovní. Důvodem, proč je tomu u nich tak, je to, že negativní stav vložil svůj život do čísel, statistik a velkých množství, aniž by bral na zřetel jakoukoli potřebu uvažovat jednotlivé jedince v jejich jedinečnosti a rozdílnosti. Takže v jejich případě šest miliard skutečně znamená šest miliard vedle faktu, s čím číslo šest duchovně souvztaží.

Prosím tedy, abyste ze své mysli vymazali jakoukoliv představu o statistických či kvantitativních představách či významech, pokud jde o počet Mých pravých reprezentantů na planetě Nula. Jinak byste se mohli značně zmýlit. V tom případě byste se mohli stát terčem renegátů, kteří by vás vedli k tomu, že byste v tomto ohledu akceptovali deformace, nebo dokonce nepravdivosti. A toto je vše, co jsem chtěl říci v rámci tohoto tématu.

Petr: Děkuji Ti mnohokrát za tuto dobře načasovanou připomínku. Je to lidská část naší povahy, která se ráda zaobírá čísly v jejich absolutních matematických významech. Jak já to vidím, zde jde zase o spatřování věcí na scéně, a nikoliv za ní.

Pán Ježíš Kristus: Máš pravdu, Petře. A nyní proberme některé jiné záležitosti, na které je třeba upozornit tebe a všechny čtenáře. Pociťuji u tebe, Petře, určité stavy úzkosti ohledně obsahu těchto témat. Jsou pro tebe poněkud nepříjemná, protože věci se nevyvinuly přesně tak, jak jsi očekával, a zdají se být k tvému velkému zklamání v protikladu k tomu, co o nich bylo řečeno v Dialogu stojedenáctém na jeho zcela poslední stránce, kde se mluví o Margaret. Ptáš se, proč bylo něco takového naznačeno v tom dialogu, jestliže realita v tomto ohledu je nyní poněkud jiná.

Rozebereme toto sdělení. Kdykoliv ti někdo říká, že se vyznává ohledně své pravé povahy nebo poslání, jak tomu bylo u Margarety, když volala Glorii a tobě, bez ohledu na to, zda to myslí vážně, či nikoliv, již na základě faktoru takového přiznání má samotný tento faktor doznání pozitivní konotaci v očích všech obyvatel pozitivního stavu i osobně v Mých očích. Jde o první krok. Důležitý předpoklad k tomu, aby došlo k něčemu závažnému. Dokonce i když se to nestane okamžitě nebo snad ani během vašeho života na planetě Nula, přesto se tím vytváří základna, na níž je spása nebo konverze takové osoby do pozitivního stavu nejen možná, ale stává se pravou realitou. To je důvod, proč jsme v Dialogu 111. naznačili, že ‚význam této události je ohromný‘ a že ‚něco nového a rozdílného - pouze v pozitivním smyslu toho slova - je dosaženo a ustanoveno‘. Avšak současně bylo uvedeno, že ‚tím, že toto nové a rozdílné je v procesu rozvíjení se, jeho pravý a platný smysl (toto je zdůrazněno mnou) nemůže být zatím odhalen‘.

Problém s vaším vnímáním této události nebo jejího možného výsledku či toho, co bylo o něm řečeno z našeho pohledu, z pohledu pozitivního světa, byl ten, že jste to pojali v časoprostorovém způsobu, a ne po našem způsobu ne-časovém a ne-prostorovém. Vzali jste to jako okamžitý možný výsledek a důsledek typicky lidsky. Toto bylo povoleno, abyste se naučili důležitým lekcím.

A nyní přichází Manfredova role, jakou hrál v tomto ohledu. Jak víš, Manfredovo pověření, s nímž slovo ‚Manfred‘ duchovně souvztaží, v tomto a jen v tomto konkrétním případě lze kromě mnoha jiného definovat jako usmiřovatel, mírotvůrce a osoba nalézající fakta. V tomto konkrétním případě měl poslání hledače faktů, aby se určilo, zda tu je nějaký základ pro usmíření a uzavření míru. Nemůžete docela dobře docílit nějakého usmíření a míru, dokud nejdříve nezjistíte, zda pro ně existují předpoklady či základy.

Účelem takové role, jakou v tomto ohledu měl Manfred, bylo najít pravdu. Ať měl být výsledek tohoto poslání jakýkoliv, jestliže pravda byla skutečně zjištěna, jak tomu bylo v tomto případě, pak to mělo ohromný význam a smysl. Vzpomeňte si, prosím, na můj výrok: ‚A poznáte pravdu a ona vás osvobodí.‘ Dokonce i když je z vaší lidské pozice ta pravda bolestná, a ne taková, jaká by se vám líbila, anebo když se její očekávaný výsledek ještě neuskutečnil, ta pravda přesto byla zjištěna, a tedy poslání bylo úspěšně splněno. V tom případě se každý v pozitivním stavu náramně radoval bez ohledu na současný stav mysli nebo pozici toho, o němž byla pravá duchovní kondice a její pravda zjištěna. Nic není více povznášejícího pro členy pozitivního stavu než objevení a potvrzení pravdy o čemkoliv či komkoliv. A o tomto vůbec bylo sdělení Dialogu 111.

Takže jaký byl výsledek Manfredovy návštěvy v jeho roli hledače faktů, jakož i posla, jak ve tvém, tak i v našem zájmu, Petře? Prvním výsledkem u něho byl zmatek z toho, co slyšel a co proběhlo během vzájemného působení s Margaret. Skutečnost zmatku sama o sobě naznačuje, že to nebylo takové, jak jste oba očekávali. Bylo mu docela jasné, a my to z naší pozice potvrzujeme, že existuje vážný rozpor mezi tím, co jsem řekl v našich Dialozích, a tím, co ona pověděla Manfredovi. A až se Manfred z této návštěvy vrátil do Santa Barbary, když si čistil nohy od dehtu, který na nich ulpěl, když se s ní procházel po pláži, tehdy si uvědomil, jaký je pravý duchovní souvztažný smysl té černoty a toho, jak bylo těžké se jí zbavit. Z toho souvztažného významu bylo vám oběma jasné, že v její mysli ještě převládají deformace a falešnosti, a že vnímání pravé duchovní reality je stále pokřivené nebo docela falešné. Tento faktor se odrážel v nepříjemných pocitech Glorie a tvých, Petře, pár minut po telefonickém rozhovoru s Margaret.

Podívejme se na některé velmi důležité duchovní záležitosti, které se mohou odvodit z toho, jaké to je skutečně za scénou a v realitě světla a chápání pozitivního stavu. Především se u některých jedinců projevuje nebezpečná tendence omlouvat, rozumově odůvodňovat či ospravedlňovat to, že jsou agenty negativního stavu, nyní již jejich reprezentanty. Toto omlouvání, ospravedlňování a racionalizace vyvěrá z faktu, o němž jsem mnohokrát osobně mluvil, že každý, ať je kýmkoliv a ať má jakoukoliv roli, je takovým po osobní a individuální dohodě se Mnou či s Mým povolením. Je tomu naprosto tak, že všechno ve jsoucnu a bytí a v pseudojsoucnu a pseudobytí je buď po naší vzájemné dohodě (v případě reprezentantů Mého pozitivního stavu) nebo výhradně s Mým dovolením (v případě představitelů negativního stavu). Také je absolutní pravdou, že nikdo nikdy není ztracen nehledě na to, kým nebo čím je nebo co udělal nebo udělá. Avšak nikdy nebylo řečeno nebo nikdy nikoho nenapadlo, že by se z důvodu této důležité dohody či dovolení mohlo omluvit, ospravedlnit či rozumově odůvodnit to, čím kdo je nebo co dělá. Jsou to dvě docela rozdílné věci.

Podívejme se na tuto věc blíže a z poněkud odlišného duchovního pohledu. Co bylo pravým důvodem pro povolení k pokračování v aktivování negativního stavu? Mnoho takových důvodů bylo zjeveno v procesu přenášení Mého Nového zjevení, a zvláště pak v těchto Dialozích (viz například Dialogy 89. a 90. - poslední dva moskevské dialogy). Ty odhalené důvody měly zřetel na potřebu aktivace negativního stavu z perspektivy duchovně-filosofické. Jsou naprosto platné a aktuální. Avšak nedívali jsme se na ně ze stanoviska duchovně eticko-morálního. Proč vůbec bylo nutno aktivovat negativní stav, jestliže Já, Kdož jsem Absolutní, jsem poskytl všem sentientním entitám ujištění, že se nacházely v pozitivním stavu, že život v pozitivním stavu tak, jak ho prožívaly, byl skutečně a opravdově pozitivní, neboť konec konců Já byl/jsem Absolutní Pozitivností, a proto jsem Já nemohl poskytovat či ustanovit nic jiného než jenom pozitivní?

Co zde máme v této situaci? Na jedné straně jsem stále všechny ujišťoval, že byly v pozitivním stavu; ale na druhé straně, jsouce relativní povahy, přesto žádaly povolení k aktivaci negativního stavu. Jaké duchovní morálně-etické dilema vyvěrá z této situace? Nedostatek spolehnutí se a důvěry v Má Slova nebo v Mé ujišťování! Jestliže nedůvěřujete tomu, co vám povídám a co vám nabízím tak, jak to je a co to obsahuje, pak v tom případě ze Mne jaksi děláte lháře. V okamžiku, kdy to činíte, fabrikujete totálně rozdílnou realitu, která je ve skutečnosti pseudorealitou, a v důsledku toho se stanete tím, co jste promítali na Mne - lhářem. Přijímáním své pseudoreality jako pravé reality se stáváte lhářem. Jakmile si začnete myslet, že Já bych mohl být lhářem, pak tím umožňujete vznik něčemu, co se v biblické terminologii nazývá hříchem. Toto je pravou genezí tak zvaných hříchů, čili, v našem pojímání, všech problémů, které v průběhu celé historie trápily lidstvo na planetě Nula, jakož i všechny obyvatele v zóně vymístění se všemi jejími příslušnými pekly.

Jakou omluvu, jaké ospravedlnění a rozumové odůvodnění byste mohli nabídnout pro něco takového? Naprosto žádné! Na stránkách Mého Nového zjevení bylo mnohokrát jasně uvedeno, že vůbec cokoliv, jakmile se jeho idea zrodí, musí nést své důsledky, výsledky a následky. Dokonce i když z vašeho stanoviska není existence negativního stavu a lidského života skutečná a fakticky je iluzí, nicméně pro ty, kdo žijí v jejích krutostech a ohavnostech, je velmi reálná a hmatatelná. Subjektivní vnímání a zkušenost platí pro každého jedince více než jeho objektivní realita, která může, ale nemusí být skutečná. Jsou na příklad bída, utrpení a strádání schizofreniků majících bludy a halucinace pro ně méně reálné jen proto, že v tak zvané objektivní realitě neexistují? Ovšemže ne. Pro ně jsou reálné a jsou pro ně tím, co platí, a nikoliv vaše řeči a ujišťování, že jejich bludy a halucinace nejsou skutečné. Chápete, co tím myslím?

Jak byste vůbec mohli omluvit, ospravedlnit a rozumově odůvodnit to, co probíhalo po celou historii pseudojsoucna a pseudobytí negativního stavu a lidského života s těmi všemi strašnými, ohavnými a opovrženíhodnými činy, válkami, bědami, utrpeními, strádáními, krveprolitími a všemi jinými nevýslovnými a nepředstavitelnými krutostmi a ohavnostmi, jaké tak převládají v povaze jejich pseudoživota? Ano, bylo dovoleno, aby k tomu došlo za účelem jasně ukázat či ilustrovat a demonstrovat, co se stane, jestliže některé sentientní entity přijdou na nápad, že Já jsem snad, snad možná, lhář a podvodník, protože ony nemají žádnou možnost porovnání mezi modalitou svého života a nějakého jiného typu života, který by byl diametrálně odlišným od všeho a diametrálně protikladným ke všemu, co je obsaženo v jejich běžném a jediném životě. Protože to však byl nemorální, neetický a bláhový přístup, byl neomluvitelný, neospravedlnitelný a nelze ho rozumově odůvodnit bez ohledu na to, jak, nebo na to, nakolik se s ním souhlasilo nebo bylo povoleno, aby se udál. Konec konců tu je ilustrace a demonstrace následků, výsledků a důsledků realizace a aktualizace tohoto nemorálního, neetického a bláznivého přístupu. Zároveň je tu jasné sdělení či ukázání faktu, že nic, absolutně nic z tohoto není vůbec možné či nelze jakkoli omluvit, ospravedlnit ani rozumově odůvodnit.

Když se vezme v úvahu vše, co rozpoutala aktivace negativního stavu a lidského života v celém Mém Stvoření a všech aspektech jeho jsoucna a bytí, i kolik restrikcí, omezování a bezpečnostních opatření bylo nutno zavést kvůli jejich vražedným, netolerantním, šíleným a destruktivním úsilím; a uváží-li se též, že každý jedinec zúčastněný v jejich pseudoživotě je nositelem této nutnosti, jsou z tohoto důvodu všichni vinni nevýslovnými zločiny vůči všem sentientním entitám, jakož i sobě samým. Není tu žádná objektivní, ba ani subjektivní omluva, ospravedlnění nebo rozumové odůvodnění něčeho takového. A toto je duchovní morálně-etické dilema této situace. Je tedy v tomto případě nějaká cesta ven z této strašlivé situace?

Kdybychom měli posuzovat veškeré uspořádání a výtvory, vynálezy a pseudoživotní styl negativního stavu a lidského života z pozice toho, co rozpoutaly v celém Mém Stvoření; a kdyby tento soud měl být založen na všech následcích, výsledcích a důsledcích jejich manifestace; a kdyby tento soud měl být vykonáván z duchovního morálně-etického hlediska, pak v tom případě, mluvíme-li o nevýslovných zločinech, každý, kdo se jich účastnil, by musel být odsouzen na věky do pekel, aby tak nesl veškeré následky svých činů, jak se dovozuje z biblického chápání této situace. Takto se při všech těchto výrocích v Bibli a v jiných takzvaných svatých knihách přišlo na myšlenku věčného trestu.

A zde přichází záležitost Mé Bezpodmínečné Lásky, Moudrosti, Milosrdenství, Odpuštění, Soucitu, Pochopení, Přijetí, Laskavosti, Respektu, Ocenění a podobných faktorů zakotvených v Mé Absolutní Přirozenosti. Těmito faktory je vydlážděna cesta, která dává každému, kdo je chycen do pasti negativního stavu a lidského života, příležitost dostat se z něho ven a konvertovat do pozitivního stavu. Existují dobře definované kroky, jimiž je toto obrácení možné. Tyto kroky jsou aplikovatelné u každého, kdo se nachází v negativním stavu nebo je jeho představitelem. A dovolte, abych vám řekl něco předem: neexistují žádné jiné kroky či cesty či prostředky, které by umožnily komukoliv dostat se ven z negativního stavu bez ohledu na to, kdo co říká nebo jaké jiné prostředky nebo způsoby by chtěl použít. Mohu vás ujistit, že jakékoliv jiné kroky, prostředky, způsoby či cokoliv jiného by vás nejen nevyvedly z negativního stavu, ale ještě hlouběji by vás do něj zavedly. A tak je tomu bez ohledu na to, jak dobré a potěšující by se zdálo být vaše přechodné rozpoložení. Vzpomínáte na Můj výrok v Evangeliích o vcházení do dveří? Kdokoliv vchází dveřmi jinými než těmi, které Já jsem postavil (Já jsem jedinými dveřmi), je zloděj a lupič. Zloděj a lupič by jenom posílil pseudojsoucno a pseudobytí negativního stavu, aniž by kdy byl s to vstoupit do pozitivního stavu nebo, v našich termínech, konvertovat do pozitivního stavu.

Jaké tedy má zaujmout kroky, prostředky nebo způsoby každý, kdo objeví, že je reprezentantem negativního stavu? Úplně prvním krokem má být uznání a přijetí faktu, že je takovým představitelem. Po poznání toho faktu má sám sebe velmi důkladně prozkoumat a prověřit, aby se tato skutečnost potvrdila z vlastního nitra. Jinými slovy, k tomuto přijetí nedojde proto, že to říkám Já nebo Mé Nové zjevení, jak to bylo naznačeno tobě, Petře, například u Margarety, ale proto, že je to objektivní fakt zjištěný postupem zpytování, prozkoumávání a prověřování sebe sama. Jakýkoli jiný způsob, jakým se dospěje k takovému závěru, by byl jenom z donucení, a ne ze svobody volby zjistit pravdu o této vážné záležitosti. Kdyby to bylo z donucení, pak by se v tom případě žádný krok směrem ke konverzi nemohl připsat nebo přidělit jedincovým niternostem, kde to platí. Zas a opět by v tom případě byla konverze jenom zdánlivou, externalizovanou, ale ne internalizovanou, a jedinec by nejen pokračoval být představitelem negativního stavu, ale dále by přinášel deformace, falešnosti, zmatek a jiné atributy negativního stavu, obsažené v jeho mylných ideách, jimiž by bezděčně kontaminoval a učinil prázdným vše, co je zahrnuto či odhaleno v Mém Novém zjevení.

Jakmile kdokoli dojde k plnému uvědomění a přijetí za této situace, která mu ukazuje, že je skutečně představitelem negativního stavu a že se svéhlavě a dle volby inkarnoval na této planetě či kdekoliv jinde v zóně vymístění s určitým zřetelně vymezeným posláním, jehož podstatou bylo všemi dostupnými prostředky a způsoby udržovat, šířit, uvádět do praxe a vnucovat vše obsažené v povaze negativního stavu, pak může být aktivován druhý krok. V tomto kroku se musí prožívat silné pocity lítosti a poznání i přiznání faktu, že bez ohledu na to, nakolik nebo v jakém rozsahu jedincova role a pověření byly dle možné dohody se Mnou nebo s Mým dovolením, absolutně neexistuje žádná omluva, ospravedlnění ani rozumové odůvodnění pro jeho roli, poslání, pověření a cokoli, co učinil nebo činí, bez ohledu na to, jak dobré a ctnostné či pozitivní se jeho role a skutky jeví v jeho vlastních očích či vnímání nebo v očích a vnímání jiných, jemu blízkých.

Pokud jedinec dospěje k tomuto bodu uvědomění a přijetí, stává se hodným toho, aby Mne na základě své vlastní svobodné vůle a volby a se vší skromností, pokorou a ponížeností osobně požádal o uplatnění Mého Bezpodmínečného Milosrdenství, Odpuštěná, Soucitu, Empatie, Pochopení, Laskavosti, Přijetí, Tolerance, Ocenění a všeho ostatního, čeho je třeba za tímto účelem. Zároveň Mne může požádat, abych ho osvobodil od jakýchkoliv špatných, zvrácených, falešných, zlých a negativních idejí, konceptů, vjemů, chápání či čehokoliv, co má a co pronikalo do jeho mysli a bylo využíváno negativním stavem, aby jím a skrze něj znečišťoval, intoxikoval, kontaminoval, podkopával a popíral Mé pravé Ideje, Principy, Koncepty, Výroky a vše ostatní, co jsem činil a nabízel v celém Mém Novém zjevení (v jeho všech třech zdrojích), a aby ode Mne přímo obdržel velkou dávku pravé niterné intuice, jež by mu umožnila rozlišovat mezi pravdou a falešnostmi a která by mu umožnila plně a bezpodmínečně přijmout všechno, co je obsaženo v Mém Novém zjevení.

Po předložení takové žádosti obdrží Mé bezpodmínečné milosrdenství a odpuštění a na základě toho by měl být schopen odpustit a prokázat milosrdenství i sám sobě. Následkem tohoto faktu se mu nic minulého, starého, negativního a zlého nebude připomínat či připisovat, leda že by se sám ze své svobodné vůle a volby vrátil zpět a stal se reprezentantem negativního stavu - což je velmi nepravděpodobný scénář, pokud svou žádost mínil skutečně upřímně a z hloubi svého srdce a mysli.

V tomto časovém bodě by taková osoba vstoupila do Nové školy, a to buď během života na této planetě (v tom případě bez jejího zevního vědomého uvědomění), nebo během pobytu v duchovním světě (v tom případě s jejím plným vědomým uvědoměním a účastenstvím). Během účasti v Nové škole proběhne jejich pravá duchovní transformace a provede se úplná konverze do pozitivního stavu.

Jedním z fundamentálních předpokladů konverze do pozitivního stavu, o kterém jsem se Já osobně zmiňoval mnohokrát dříve, je přijetí a aplikování všech principů Mého Nového zjevení. Jak si pamatujete, několikrát jsme uvedli, že nikdo nemůže konvertovat do pozitivního stavu žádnými jinými prostředky než prostřednictvím Mé Nové Přirozenosti a Mého Nového zjevení. Jakýkoliv pokus udělat to jinak by vás, jak bylo uvedeno výše, učinil zloději a lupiči. Moje Absolutní Nová Přirozenost a Mé Nové zjevení z ní vyvěrající je jedinou cestou, jedinými dveřmi a jediným prostředkem pro to, aby se taková konverze udála.

Pokud si z nějakého důvodu myslíte, že ti pseudotvůrci. Kteří konvertovali do pozitivního stavu, podnikli jiné kroky než ty, co byly uvedeny výše, pak se velmi mýlíte. Museli jimi projít jako každý jiný. A věřte Mi, nebylo pro ně lehké učinit to kvůli jejich domnělé nadřazenosti nad každým a vším po mnoha tisíciletí. Takové pojmy jako skromnost, poníženost a pokora, na jejichž základě je možná konverze, byly jejich mentalitě a uspořádání osobnosti velmi vzdálené. Avšak plně přijali a uznali jako nepopíratelný fakt, že to, co učinili a jak to učinili, byl nevýslovný zločin a že bez ohledu na to, nakolik jsme se na tom všem dohodli, z duchovně-morální a etické perspektivy tu pro aktivaci negativního stavu nebyla žádná omluva, ospravedlnění ani rozumové odůvodnění.

Jiná deformace nebo dokonce naprostá falešnost se stala zřejmou, když se prohlásilo, že neexistuje žádná potřeba konverze do pozitivního stavu, neboť konverze v opravdového lidského tvora bez negativní konotace takovou potřebu nahradila. Tento názor vede k jiné, dokonce ještě nebezpečnější deformaci a falešnosti. Podle něho se má za to, že členové Nového vesmíru a sám Nový vesmír jsou v procesu absorbování celého pozitivního stavu, což každého v něm učiní pravým člověkem, čímž se zcela nahradí pozitivní stav, jakož i jakékoli jiné způsoby a prostředky manifestace nekonečných počtů, rozdílných, jedinečných a individualizovaných entit, které byly původně stvořeny ve svých vlastních jedinečných a neopakovatelných identitách. Což jinými slovy vede k vytvoření tupé, nudné, neinspirující, nemotivační a neproduktivní uniformitě všech a všeho bez jakékoliv představy nekonečných rozmanitostí individuí, jedinečnosti a rozdílnosti. Což zase nevede nikam jinam než k opětnému ustanovení plnosti pseudoživota negativního stavu.

Dovolte, abych vám něco řekl o zdroji této naprosté a hanebné falešnosti. Pamatujete si, jak jsme mluvili o tom, jak renegáti imitovali pseudotvůrce ve všem, co dělali a podnikali? A jak renegáti zfabrikovali svůj vlastní quasi-pseudo-nový vesmír se všemi jeho podivnými, šílenými a nepředstavitelnými tvory a nižšími tvory? Nu, a ne příliš dávno pověřili určitý kontingent těch tvorů rolí reprezentantů pravého Nového vesmíru a tím, aby se připojili k určitým jedincům, kteří byli z nepravých či nenáležitých důvodů tak či onak napojeni na Mé Nové zjevení, a aby vpustili do jejich myslí ideu, že nikdo již nemusí konvertovat do pozitivního stavu, protože každý v Mém Stvoření bude konvertován do pravých lidských tvorů, a že Nový vesmír nahradí Můj pozitivní stav. Jaká ohavná deviace od pravdy v této záležitosti! Každý, kdo působí pod takovými idejemi, je kompletně a docela pod vlivem a v otroctví zmíněného kontingentu těch tvorů. Podobné osobě bych chtěl poradit něco, co bylo Mnou symbolicky vylíčeno ve Zjevení 3:18, a cituji: ‚Radím vám nakoupit ode Mne zlata ohněm přečištěného, abyste mohli zbohatnout; a bílá roucha, abyste se mohli obléci, aby se nemohla odhalit hanebnost vaší nahoty; a pomazat své oči mastí, abyste mohli prohlédnout.‘ Symbolika této rady by měla být zjevná každému. Kdo má otevřenou mysl, aniž by byl jakkoli potřebný její výklad.

Rozebereme tuto nebezpečnou pseudoideu trochu hlouběji: tato idea vytlouká kapitál z faktoru Mé Nové Přirozenosti. Jak víte, katalyzátorem pro získání a ustanovení této Přirozenosti bylo Mé lidské tělo a to, s čím duchovně korespondovalo, a které jsem Já velmi zvláštním a neobvyklým postupem učinil Božským. Snahou renegátů v tomto ohledu tedy bylo zmrzačit a zredukovat esenci a substanci Mé Nové Přirozenosti na tento Lidský Aspekt Mého Božství. Jinými slovy říkají, že vzhledem ke všem praktickým účelům jsem Já opustil všechnu Svou dřívější Přirozenost a zaměnil ji nebo nahradil pouhou Lidskou Přirozeností a že žádné jiné aspekty už nemám. Podíváte-li se na tuto ideu blíže, pak by vás nevyhnutelně přivedla k logickému závěru, že ve Své Přirozenosti jsem se stal také relativním, a tedy jsem opustil svou Absolutnost. Kdyby k tomu mělo dojít, pak by negativní stav svou věc vyhrál, neboť v jsoucnu a bytí by nebylo k dispozici nic, co má Absolutní Hodnotu, pročež by nemohl existovat ani žádný pozitivní stav. Vždyť je přece známo, že pozitivní stav se může odvodit pouze ze jsoucna a bytí Absolutního Stavu, o němž se nutně předpokládá, že je Absolutní Pozitivitou. Takže pokud jsem se Já zřekl Svého Absolutního Stavu, abych se stal pouze Lidským Tvorem, byť v jeho ryze pozitivní konotaci, pak v tom případě bych zrušil pozitivní stav jako takový anebo ho zredukoval na relativní kondici, jaká by neměla žádnou šanci na věčné pokračování stejně jako negativní stav. Tím by pak neexistoval žádný rozdíl mezi těmito dvěma stavy. A nejen to, nýbrž Mé Lidství je ve své čistě pozitivní konotaci padělek, jelikož nic relativní povahy nemůže být samo sebou a od sebe pozitivní bez svého Absolutního Pozitivního Zdroje.

Co tato falešná a bláznivá idea odmítá vzít v úvahu, je to, že lidský aspekt Mé Nové Absolutní Přirozenosti je pouze malým důležitým aspektem Mé Přirozenosti a že Má Přirozenost tím, že je Absolutní, sestává z nekonečných Rozmanitostí Aspektů sídlících a vyvěrajících z Mé Absolutní Duchovní Mysli, Mé Absolutní Vnitřní Mysli, Mé Absolutní Vnější Mysli a Mého Absolutního Nepojmenovatelného Jádra, z čehož každý a všechno žije a je naživu. Kvůli těmto Absolutním Nekonečným Rozmanitostem existují v jsoucnu a bytí nekonečné rozmanitosti vesmíru, kterým se říká souborně multivesmír, jakož i nekonečná různorodost sentientních entit v nich bydlících ze své vlastní svobodné vůle a volby. Není náhodou, že jsme v nedávných dialozích zevrubně probírali záležitosti individualit, jedinečností a rozdílností, Jakož i Mé Absolutní Individuality, Jedinečnosti a Rozdílnosti. Mezi mnohými jinými věcmi byla tato rozprava v předvídání fabrikace falešných a bláznivých idejí o redukci všech a všeho na pouhý jeden malý aspekt Mé Přirozenosti - Její Lidský Aspekt.

Totéž je pravdou o povaze Nového vesmíru. Je pravda, že tento vesmír byl stvořen z Mé Nové Přirozenosti. Povšimněte i však, prosím, že jeho stvoření se dělo nejenom z lidského aspektu Mé Přirozenosti, ačkoli hrál v tomto procesu význačnou roli, ale z povšechnosti Mé Nové Přirozenosti. Takže Nový vesmír se všemi svými členy - ačkoli je pravým ztělesněním opravdového lidství - není omezen jenom na to, ale má i vše ostatní, co je obsaženo v Mé Nové Absolutní Přirozenosti, v relativním rozpoložení. Tak jako Má Nová Absolutní Přirozenost není ohraničena pouze lidským aspektem, tak je tomu i s Novým vesmírem a všemi jeho obyvateli. V úplnosti-všeho Nový vesmír zaujímá jenom jeden důležitý aspekt v celkovosti Stvoření. Stvoření nemůže být omezeno nebo zredukováno na jeden takový vesmír. Existují mnohé jiné aspekty; vlastně je takových rozmanitých aspektů nekonečné množství, které dodávají každému vesmíru zvláštní, ojedinělou a neodmyslitelně jedinečnou povahu. Tento faktor odráží Mou Absolutní Novou Přirozenost. Funkcí Nového vesmíru, která vyvěrá z funkce Mé Nové Absolutní Přirozenosti, je dávat v jeho relativní kondici konkrétní ilustrativní a demonstrativní příklad toho, čím vším je Moje Pravá Přirozenost ve své Absolutní Kondici. Dělá se to ne za účelem náhrady, výměny nebo zrušení jedinečnosti, individuality a rozdílnosti každého vesmíru a jeho příslušných obyvatel, ale za účelem obohacení a posílení jejich vlastních individualit, rozdílností a jedinečností, a tedy toho, že se učiní ještě více takovými, než tomu bylo dříve.

Navíc se nikdo doposud nevtělil na planetu Nula z Nového vesmíru. Jak si vzpomínáte, neobvyklá poloha a umístění Nového vesmíru jsou takové, že má úplně přímý přístup ke komukoliv či čemukoliv na této planetě - kdykoliv je to třeba a pokud je to třeba. Takže každý, kdo se nachází na této planetě, přišel buď z pozitivního stavu, nebo ze stavu negativního, anebo se původně narodil jako lidský tvor. V každém případě sem dorazil se svou vlastní dobře definovanou identitou a zřetelně stanoveným záměrem, které nelze vymazat nebo nahradit něčím nebo někým jiným. Nezapomeňte na fakt, že každý jedinec bez ohledu na to, kde a kdy, tak či onak v sobě nosí jedinečný, individualizovaný a nekonečně rozdílný element nebo částici, která byla uvolněna z Mé Absolutní Jedinečné, rozdílné a Individuální Přirozenosti. Dokonce i v případě jedinců zfabrikovaných silami negativního stavu přichází originální energie, potřebné pro takový účel, z Mých Absolutních Energií, jež udržují a napájejí život v každém kdekoliv a kdykoliv. V těch energiích jsou vloženy Mé jedinečné, rozdílné a individuální elementy či částice, které byly použity pro fabrikaci všech těch zástupů tvorů a nižších tvorů. To, že jakákoliv pozitivní konotace byla z těch elementů či částic fabrikátory odstraněna, je docela jiný příběh. Přesto se navzdory tomuto odstranění původní ponětí individuality, jedinečnosti a rozdílnosti, z nichž sestává jedinečná totožnost každého, plně zachovaly v každém z nich. Avšak tato identita byla zatlačena dozadu do hlubokého zákoutí nevědomé mysli každého, aby tak dala vznik úplně jinému účelu, než pro jaký se myslelo, že měla být a existovat originální totožnost.

Takže co všechna tato fakta skutečně znamenají? Znamenají, že zde nejde o to, aby se někdo stal někým jiným, v tomto případě někým z pravých lidí jakými jsou členové Nového vesmíru v některých svých aspektech nebo jakými jsem Já v Jednom ze Svých Aspektů; nýbrž zde jde o to, jak přivodit původní pravou povahu tohoto elementu či částice, která slouží jako základ nebo podklad, na němž by se mohla ustanovit jedincova individualita, jedinečnost, rozdílnost a totožnost, ale které byly tak zmrzačeny, potlačeny a skryty fabrikátory všeho v negativním stavu, že potřebovaly spoustu transformativní práce k tomu, aby se jeden mohl stát tím, čím měl/měla být.

Co se týká jedinců, kteří přišli z pozitivního stavu a kteří jsou Mými reprezentanty buď zjevně, nebo skrytě, jakož i všech těch z pozitivního stavu, co se ztratili a byli zkaženi negativním stavem a kteří se následně stali otroky negativního stavu, u všech budou lidské aspekty jejich povah ve vší své negativní konotaci v příhodnou dobu odstraněny a jejich pravá povaha, totožnost, jedinečnost, individualita, rozdílnost budou vzkříšeny, aby tak mohli produktivně, konstruktivně, tvořivě a jedinečně provozovat ten element a částici, kterými jsem je původně nadělil. Musíte v tomto ohledu pochopit jednu důležitou věc: žádným způsobem není možné odstranit, opustit nebo nahradit ten element nebo tu částici. Nicméně může se posílit nebo obohatit všemi těmito zkušenostmi z bytí v lidské přirozenosti a z přijetí příkladu pravého lidství od členů Nového vesmíru, aniž by se pokoušelo být takovými, jakými jsou oni, nebo aniž by se vyhýbalo faktoru konverze do pozitivního stavu. Taková snaha by se rovnala vzdání se své vlastní identity a přirozenosti. A to by bylo duchovním cizoložstvím. Takže účelem zde je objevit svou pravou přirozenost a vrátit se k ní. Když to bude dělat, jedinec musí vzít na vědomí, že je nemožné stát se kýmkoliv v pravé realitě vlastní totožnosti, aniž by nejdříve došlo ke konverzi do pozitivního stavu. Pamatujete si v Doplnění 3 v Korolariích... na velmi důležité sdělení o nutnosti návratu ke své pravé přirozenosti, která původně vychází ze Mne? A že toto úsilí - navrátit se k vaší pravé přirozenosti, a tedy k vaší vlastní individualitě, jedinečnosti a rozdílnosti - bude hlavní snahou z vaší strany po zbytek vašeho života na planetě Nula? Uplatnění významu toho sdělení je nyní plně účinné. Tenkrát jste na to byli upozorněni, aby se odvrhly jakékoliv špatné, negativní a falešné ideje o tom, že byste mohli opustit svou pravou přirozenost, získat něco jiného nebo se vyhnout potřebě konverze do pozitivního stavu.

Co by se stalo v případě, že by taková věc byla možná - odstranit či vyměnit vaši pravou přirozenost a její individualitu, jedinečnost a rozdílnost? V tom případě byste odmítli Mne ve vás, Kdož je přítomen ve vaší jedinečné, individuální a rozdílné identitě. A nejen to, ale připravili byste každého v Mém Stvoření o to, že by měl Můj důležitý jedinečný, individuální a rozdílný element či částici, reprezentovanou manifestovanou vámi osobně a individuálně. Proto by vaším účelem nemělo být konvertovat a stát se pravým lidským tvorem s vyhnutím se konverzi do pozitivního stavu, ale objevit svou původní přirozenost, než se stala entitou negativního stavu čili před vtělením e do lidského těla za jakýmkoliv účelem, a usilovat o zpětné nastolení té původní přirozenosti, abyste se tak mohli stát plným projevem jednoho důležitého elementu či částice Mé Nové Přirozenosti v její nekonečné, nenahraditelné, nezaměnitelné, jedinečné, individuální a rozdílné přirozenosti, ze které sestává vaše pravá identita. Konajíce tak, přispívali byste ku prospěchu a užitku všech v Mém Stvoření, zavrhujíce a zrušujíce pseudoživot negativního stavu, který tkví v popírání těchto faktorů. Takže jak vidíš, Petře, z této poněkud dlouhé rozpravy, Manfredova návštěva a jeho poslání hledat fakta nám umožnilo dostat tato životně a kriticky závažná a nesmírně důležitá témata do pozornosti všech a objevit skutečnou pravdu za tím vším. Vlastně několik nedávných dialogů zaznamenaných od chvíle jeho příchodu k tobě bylo inspirováno tím, co on reprezentuje ve své smířlivé, mírotvorné a fakta hledající roli. A my všichni jsme mu vděčni za to, že svou roli a misi v tomto ohledu splnil účinně a úspěšně.

Důležitou věcí nyní je, že tímto jednotlivým dialogem, který pro tebe, Petře, nebylo snadné zaznamenávat, každý, kdo se nachází v této zvláštní pozici, prosáknuté takovými falešnostmi a bláhovými ideami, dostává velkou příležitost, aby z vlastní svobodné vůle a volby napravil své cesty prostřednictvím kroků výše popsaných. Pokud si zvolí tak učinit, pak by na základě tohoto faktoru mohl být osvobozen od vlivu a z otroctví toho speciálního kontingentu renegátů, který jej krmí takovými nepravdivými a bláznivými ideami. A jediný způsob, jak se udržovat čistým a oproštěným od nich, je přijímání, následování a praktikování idejí Mého Nového zjevení v jeho třech zdrojích, přitom vždy pečlivě prověřovat, zda jakákoliv idea. Která nastane ve vaší mysli, je v souladu s tím, co bylo, je a bude zjeveno v Mém Novém zjevení v jakémkoliv čase. Pokud tomu tak není, mohu vás ujistit, že nepřichází ode Mne bez ohledu na to, nakolik byste si byli jisti, že je tomu tak. V tom případě by bylo zřejmé, že to přichází ze zavádějícího zdroje renegátů.

Tak si, Petře, myslím, že jsme pro dnešek řekli dost. Bude-li třeba něco dodat k tomuto tématu, dozvíš se to později. V tomto časovém bodě si počkáme, jaká bude reakce na tuto nabídku nápravy a potřeby změny a konverze k naší věci neboli k věci pozitivního stavu u těch, co jsou v roli, situaci a pozici, jak se zjevuje v Dialogu 108. a částečně v Dialogu 109. Mezitím, pokud to bude nezbytné a potřebné, oslovíme některé jiné otázky. Avšak nyní jdi a odpočívej a buď v klidu. Neměj obavy ohledně následků celé této situace. Pamatuj, pravda věci je důležitější než cokoliv jiného. Já opakuji: ‚a poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.‘

Petr: Mnohokrát Ti děkuji za tuto důležitou a životně závažnou rozpravu. Velmi si jí cením.

STO OSMNÁCTÝ DIALOG

Zdroj: DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM 2.DÍL

Print Friendly and PDF

ÚVOD | DUCHOVNO | KONTAKTY | MAPOVÁNÍ STRÁNKY | ZPĚT