STO ŠESTNÁCTÝ DIALOG

15. října 1999

Peter: Při opětovném čtení Dialogu č. 115 mi přišla na mysl otázka ohledně duchovního rozdílu mezi ženou, která k Tobě přišla ve městě, když jsi obědval v domě farizeově, a ženou, jež byla přistižena při cizoložství a kterou Ti přivedli, abys jim odpověděl a poradil, jak s ní naložit. Tuto příhodu jsme již probrali v některém z dřívějších dialogů. Bylo by vhodné dnes ráno věnovat se této záležitosti, nebo čemukoli jinému, co bys rád prodiskutoval? Já znám odpověď na tuto otázku, ale chtěl bych Tě požádat, jestli smím, abys ji nebo cokoli jiného ohledně této věci rozpracoval, aby všichni čtenáři těchto Dialogů správně chápali zásadní rozdíly mezi těmito dvěma případy.

Pán Ježíš Kristus: Ano, Petře, bylo by vhodné, abych tak učinil. Avšak dříve, než se dotknu rozdílnosti v těchto dvou případech, potřebuje Mé vysvětlení něco jiného. Týká se to věci ženskosti a mužskosti. Z jednoho z tvých telefonních rozhovorů s jedním ze čtenářů těchto Dialogů vysvitlo, že existuje možný zmatek a jisté nepochopení v mysli některých čtenářů o rozdílu mezi pohlavím a charakteristickými znaky, rysy a atributy jak femininity, tak maskulinity. Kdykoliv mluvíme o maskulinitě a femininitě a jejich příslušných rysech, charakteristických znacích a atributech, nikdy nemáme na mysli pohlaví, nebo nějakého muže či ženu. Jde o docela rozdílné věci.

Jak bylo uvedeno mnohokrát dříve, muž má v sobě v různém poměru či rozsahu oba charakteristické znaky, rysy a atributy - maskulinní a femininní. Také žena v sobě obsahuje v různém poměru či rozsahu oba charakteristické znaky, rysy a atributy - femininní a maskulinní. Jejich rozdělení v každém - muži i ženě určuje povahu jejich duševnosti, charakteru, chování, fyzického zjevu a všeho ostatního tak typického u obojího pohlaví. Jakákoliv úchylka směrem k extrému jednoho nebo druhého - buď mnoho femininity u muže, či nadbytek maskulinity u ženy - může vést k rozvinutí homosexuality, tak často se vyskytující na vaší planetě. Na druhé straně nedostatečně vyvinuté nebo značně potlačené femininní charakteristické znaky, rysy a atributy u muže, nebo maskulinní charakteristické znaky, rysy a atributy u ženy a nadměrné zdůrazňování nebo ztotožňování se či převládnutí jednoho, nikoliv však druhého, může vést k vytvoření životního stylu vyznačujícího se brutální mužskostí nebo extrémní formou maskulinity se vší arogancí, chladem, nadřazeností, superintelektualismem, potlačováním emocí, neschopností projevit něhu, laskavost a lásku a s podobnou charakteristikou, tak typickou pro mužské chování; nebo to na druhé straně může vést k osobnostnímu charakteru, jenž je příliš změkčilý, zasněný, nepraktický, emocionální, nerealistický, takříkajíc pohádkový, neschopný být nezávislým, neschopný pečovat o sebe, a podobně - s charakteristickými znaky, které jsou často připisovány ženám.

Takže z tohoto vylíčení můžete vidět, že pro správné fungování jakékoliv sentientní entity kdekoliv a kdykoliv je velmi důležité mít oba charakteristické znaky, rysy a atributy femininity a maskulinity ve vyváženém stavu. Záležitost jejich vyvážení nemá nic společného s pohlavím nebo způsobem, jak fyzicky vypadají jeden před druhým - jedna je ženou a druhý je mužem. Zde jde o schopnost projevovat potřebné charakteristické znaky, rysy a atributy jak maskulinity, tak femininity u obou, kdykoliv jsou potřebné a nutné čili kdykoliv situace opravňuje jejich manifestování. Takže muž může být velmi milující, laskavý, uznalý, soucitný, dobrý, tvořivý, pozitivně citový a intuitivní, zatímco současně může být moudrý, logický, inteligentní, racionální, intelektuální, znalý, chápavý a rozlišující pravdu. Je-li obojím, pak v sobě má ve vyvážené a proporcionální míře obojí charakteristické znaky, rysy a atributy - femininní i maskulinní. Zároveň žena může být moudrá, logická, inteligentní, racionální, intelektuální, plná poznání, chápání a rozlišování toho, co je pravda, zatímco současně může být i velmi milující, laskavá, oceňující, soucitná, dobrá, tvořivá, intuitivní a pozitivně citová. Je-li obojím, pak v sobě obsahuje vyváženě a v proporcionální míře obojí charakteristické znaky, rysy a atributy - maskulinní i femininní.

Jinými slovy, kdykoliv situace opravňuje nebo si to vyžaduje, může být jakákoliv entita buď taková, či onaká, nebo současně obojí. Jedno nevylučuje druhé. Opak je pravdou: jedno podporuje a posiluje druhé. Takovými jsou sentientní entity v pozitivním stavu. Jak vidíte z tohoto popisu, přirozenost pozitivního stavu a všech jeho obyvatel se vyznačuje vyvážeností, rovností, jednotou, jedností, harmonií a integrací všech charakteristických znaků, rysů a atributů maskulinity a femininity a femininity a maskulinity. Tato přirozenost je odrazem Mé Absolutní Přirozenosti a všech jejích Maskulinních i Femininních a Femininních i Maskulinních Aspektů. Není myslitelný žádný jiný stav, kondice či proces v pozitivním stavu. Pro ilustraci této přirozenosti pozitivního stavu se některé sentientní entity rozhodly mít vnější fyzickou formu toho, co bychom mohli nazvat - androgynií. Avšak v pravém smyslu tohoto slova - androgynie - nejsou její duchovní, duševní a fyzické vlastnosti takové, jaké si myslíte, že jsou. Ve vašem lidském životě má pro vás pojem ‚androgyn‘ a to, co obnáší, velmi často urážlivé, odpuzující a nepříznivé rysy. Jakýkoliv lidský tvor, který vykazuje takzvané androgynní vlastnosti, nemá žádný protějšek se stejným duchovním, mentálním a fyzickým obsahem, jaký má každý androgyn v pozitivním stavu. Lidského androgyna můžete pojímat jako karikaturu, deformaci a falsifikaci pravého androgyna pozitivního stavu, jaká byla zfabrikována silami negativního stavu, aby vyvolala pocity odporu, averze a odmítání ohledně pojmu a významu pravé unifikace, integrace, harmonie a jednotnosti femininních a maskulinních a maskulinních a femininních charakteristických znaků, rysů a atributů. Toto byla práce sil negativního stavu, aby se lidé a jejich tvorové udržovali pryč od všeho, co by i jen vzdáleně připomínalo to, co je v tomto ohledu obsaženo v přirozenosti pozitivního stavu.

Jak se tedy jeví, nebo jaká je androgynní entita ve vnímání jiné sentientní entity, jejíž pohlaví je buď mužské, nebo ženské? Ve skutečnosti nejde tak o zjev, jako spíš o manifestaci jedněch či druhých vlastností, rysů a atributů - buď maskulinity či femininity, nebo obou současně. V tomto smyslu může být v pozitivním stavu jedinec ženou nebo mužem, pokud jde o zevní pohlavní charakteristické rysy, a přesto, jestliže on/ona nebo ona/on mají v sobě vyrovnané, proporcionálně vyvážené maskulinní i femininní či femininní i maskulinní charakteristické znaky, rysy a atributy - což je v pozitivním stavu vždy - lze jeho/ji či ji/jeho považovat za androgynní. Takto se androgyn ve svém pravém smyslu definuje a manifestuje v pozitivním stavu.

Nicméně tento pojem - androgyn - má v pozitivním stavu i jinou stránku. Tento pojem se vztahuje na někoho, kdo je opravdu androgynní ve strukturálním smyslu své přirozenosti nebo individuality, ale je nadán schopností posuzovat se podle své vůle k jednomu či druhému, jak a jestliže je třeba. Takže kdykoliv je to potřebné, nutné nebo žádoucí, může se jevit jako ona v té nejkrásnější zevní ženské formě a s vnitřním ženským obsahem, nebo jako on v zevní mužské formě a s vnitřním mužským obsahem. Z tohoto důvodu může nastat plné, uspokojivé, produktivní, tvůrčí a povznášející sdílení, jestliže androgyn přistoupí k ženě jako muž; nebo přistupuje k muži jako žena. Během takového sdílení se dá říci, že žena nevnímá nic jiného, než že on je pravý muž, nebo muž nevnímá nic jiného, než že ona je pravá žena. Zároveň přistoupí-li k sobě navzájem pro sdílení dvě androgynní entity, pak jedna druhou navzájem prožívá z úrovně obou charakteristik, rysů a atributů souběžně. Maskulinní aspekt každé se sdílí s femininním aspektem každé a femininní aspekt každé se sdílí s maskulinním aspektem každé. V průběhu takového sdílení se nepociťuje vůbec nic, co je srovnatelné s vaší lidskou homosexualitou nebo bisexualitou. Namísto toho prožívají nanejvýš jedinečný, individualizovaný, zosobněný a inherentně rozdílný aspekt totální integrace, sjednocení, harmonizace, zrovnoprávnění, vyváženosti a jednosti příslušných vlastností, rysů a atributů. V důsledku tohoto sdílení získávají vyšší stupeň poznání Mne, sama sebe a jiných a dávají zrod nezvyklé a velmi vyvinuté ideji, jež se použije pro nadělení nového sentientního života, který přesáhne, co do rozsahu svého obsahu, ve schopnostech a povaze vše, co bylo doposud k dispozici. A takto se věci mají v pozitivním stavu. Proto se, prosím, nikdy nedívejte s pohrdáním, odporem a znechucením na pojem androgyn nebo na to, co obsahuje. Znovu opakuji, ano - zas a znova, musíte se naučit dívat se na věci, jaké jsou za scénou, a nikoliv na to, jak vypadají na scéně nebo ze scény.

Ovšem takové uspořádání v pozitivním stavu by nikdy nedovolilo aktivaci negativního stavu a zavedení typicky lidského života. Aby se mohl aktivovat negativní stav a zfabrikovat lidský život, bylo nutné se odchýlit od tohoto uspořádání. Proto, jestliže v pozitivním stavu se všechno nachází ve stavu vyváženosti, vyrovnanosti, integrace, jednotnosti a harmonizace, pak, aby se oživil negativní stav a utvořili lidští tvorové, bylo nutné vymyslet něco, co by bylo v úplném protikladu k čemukoliv, co existuje v pozitivním stavu. Jak si pamatujete z dřívějších rozprav, prvním krokem v tomto ohledu bylo rozštěpit všechny atributy, charakteristické znaky, rysy a všechno ostatní obsažené v maskulinitě a femininitě. Bylo nutné vytyčit a ostře vymezit dělící čáru existující mezi maskulinním a femininním principem a ustanovit striktní roli, kterou by jeden i druhý měly hrát.

Aby se posílil tento rozkol a aby lidé a tvorové negativního stavu pociťovali odpor a stud za to, že jsou v sobě samých jedním či druhým, a aby byli jen tím, čím jsou, pokud jde o jejich pohlaví a aby se plně ztotožňovali se svým příslušným pohlavím, aktivátoři negativního stavu vynalezli všemožné sexuální deviace a abnormality, s nimiž bylo geneticky, mentálně, fyzicky a sociálně manipulováno a které měly vést většinu lidských tvorů k tomu, aby se odlišovali a separovali od kohokoliv, kdo by nezapadl do všeobecně přijatých způsobů navazování vztahů na jakékoliv úrovni. Takové odlišování a oddělování se by jen posílilo jejich ztotožnění se s tím, že jsou buď výhradně ženou, nebo výhradně mužem s totálním odmítnutím všeho, co se vymezuje jako homosexuální, bisexuální či cokoli jiné, co se liší od jejich pojímání a očekávání, jakým kdo má v tomto ohledu být.

A takto byla nastavena léčka pro lidské tvory i jiná stvoření. Zfabrikováním všelijakých abnormálních a odchylných úprav strukturálních forem některých lidí a tvorů pekel síly negativního stavu uspěly v udržování přísného rozkolu a oddělení maskulinity od femininity a femininity od maskulinity v každém jedinci a v jeho typické pohlavní totožnosti. A tak je zatím efektivně zachován pseudoživot negativního stavu. Vyvoláním zmatku a zvráceného vnímání pravého významu každé z nich a jejich zvnějškovatěním do fyzických forem s položením důrazu na sekundární pohlavní znaky lidského těla síly negativního stavu vyhladily v lidských myslích pravý význam maskulinity a femininity a jejich příslušných rysů, vlastností a atributů. Extrém této maskulinizace a feminizace lidských tvorů lze vidět v takových lidských pojmech jako ‚řádný chlap‘ nebo ‚řádná ženská‘. Ve skutečnosti tyto termíny a jim podobné mohou být považovány za ohavnost negativního stavu. Podporují, napájejí a zvěčňují do nekonečna separaci, odpojení, rozkol a izolaci jednoho principu od druhého.

Při pohledu na tato fakta je velmi důležité, abyste vy, Moji praví představitelé vzdorovali této zlořádné kondici a tendenci existující v lidském životě. Způsob, jak to činit, je v tom, abyste se především distancovali od souhlasu s tím, jak je lidský život v tomto negativním ohledu uspořádán. A za druhé tím, že zaujmete jiný postoj vůči své vlastní maskulinitě i femininitě a femininitě i maskulinitě ve vašem vlastním já, jejich vyrovnáním a vyvážením tak, abyste mohli projevovat ve svém niterném a zevním chování lásku, moudrost, dobro, pravdu, pozitivní skutky, víru, laskavost, jemnost, něhu toleranci, respekt, uznání, intuici, tvořivost, logiku, rozum, racionalitu, intelekt a všechny ostatní vlastnosti, rysy a atributy maskulinity a femininity. Jak vidíte, být mužem či ženou předem nevylučuje, abyste neměli jedno či druhé nebo abyste neprojevovali ve svém chování a postoji jedno nebo druhé. Obojí je stejně důležité a potřebné. Současně tím, jak bylo naznačeno v jednom z posledních dialogů (106.), že budete navzájem jeden s druhým jednat se stejným respektem, láskou, uznáním, tolerancí, laskavostí a ohleduplností, bez ohledu na to, zda jste muž nebo žena, úspěšně překonáte svůj jednostranný přístup k záležitostem maskulinity a femininity či femininity a maskulinity, a to nejen v sobě, ale i mimo sebe, a hlavně, což je nejdůležitější, i vůči ostatním. A toto je to, co má být na vaší planetě konáno, mimo mnoha jiných věcí podobné povahy. A v tom spočívá role Mých reprezentantů.

Petr: Velice Ti děkuji za toto překrásné zjevení a vysvětlení. Něco z toho bylo docela nové. Jsi připraven pokračovat odpovědí na mou otázku?

Pán Ježíš Kristus: Docela určitě, Petře. Ano, některé zjevené pojmy a to, jak se chápou, definují a projevují v pozitivním stavu, jsou pro tebe a ostatní čtenáře nové. Některé jiné pojmy, ačkoliv byly prodiskutovány několikrát dříve, jsou nahlíženy z úplně jiné perspektivy. V tom smyslu, viděny z této rozdílné perspektivy, mohou být také považovány za nové.

Věnujme se nyní záležitosti základních rozdílů mezi dvěma dotyčnými ženami, které se u Mě objevily během Mého života na planetě Nula. Za jakých okolností ke Mně přivedli první ženu? Především, jak vidíte z těchto slov, nepřišla ze své vlastní vůle. Byla ke Mně přivlečena násilím, protože byla chycena při samém aktu cizoložství. V jejím případě Mojžíšův zákon vyžadoval, aby byla ukamenována k smrti. Jak si vzpomínáte, Já jsem vyvrátil nutnost něčeho takového. Jenže o to zde nejde. Tuto záležitost jsme prodiskutovali v některém z dřívějších dialogů. Není nutné to opakovat. V tomto případě jde o manifestaci, ilustraci a demonstraci určitých důležitých duchovních korespondencí, reprezentovaných první dotyčnou ženou. Jak je zřejmé z textu, ta žena byla cizoložnicí. Co znamená být cizoložnicí nebo cizoložníkem v duchovní souvislosti toho slova, a nikoliv podle typicky lidského vnějšího chápání takového chování? Abyste pochopili duchovní konotaci toho slova, je nutno nejdříve poznat, co znamená slovo ‚žena‘ v tomto konkrétním spoluvýznamu. Pokud si vzpomínáte, jeden z duchovních souvztažných významů toho slova je být ve své vlastní pravé přirozenosti čili ve své vlastní individualitě, jedinečnosti a rozdílnosti. Jinými slovy ‚žena‘ souvztaží s vlastní pravou přirozeností, nebo taktéž s vlastní duší čili duševním založením.

V tomto jednotlivém případě zmíněná žena odmítla svou vlastní individualitu, jedinečnost a rozdílnost čili svou vlastní přirozenost, duši či mentalitu. Místo toho chodila kolem ve snaze zabrat si či přivlastnit přirozenost, jedinečnost, individualitu, rozdílnost, duši či mentalitu někoho jiného. Tím, že to činila, stala se cizoložnicí. Jak vidíte z tohoto příkladu, odmítnout vlastní přirozenost a její individualitu, jedinečnost, rozdílnost, duši či mentalitu a pachtit, toužit a chtít zabrat nebo zcizit u někoho jiného jeho přirozenost s její individualitou, jedinečností, rozdílností, duší či mentalitou znamená být cizoložným. Toto je pravým duchovním významem cizoložství. Jinými slovy, dychtit či toužit být jako někdo jiný a usilovně se snažit být jako někdo jiný, a zároveň se zpronevěřovat, odmítat, opovrhovat a zrazovat svou vlastní identitu takové, jaká je, znamená být cizoložným. Jelikož Já jsem v každém v jeho jedinečné a rozdílné individualitě a identitě, pak jakýkoliv pokus je opustit rovná se zpronevěře, spáchání věrolomnosti a zrady nejen vůči sobě sama, ale také vůči Mně.

Dotyčná žena nepřišla ke Mně na základě svobodné volby čili ze své vlastní vůle. Proto neexistoval žádný důvod k tomu, aby byla souzena, odsouzena, ani pro to, aby byla odmítnuta. Konec konců sama Mne nepožádala o odpuštění nebo aby byla souzena pro své chování. Takže nepřišla ke Mně, nebo nebyla ke Mně přivedena z pozice své vlastní individuality, jedinečnosti a rozdílnosti. V takové situaci jsem neměl vyhnutí, než jí říci jedinou věc. ‚Já tě nemohu soudit, jdi a nehřeš více.‘ Jak vidíte, namísto toho, abych ji soudil, dal jsem jí alternativu: aby přestala dělat to, co dělala; jinak řečeno aby přestala s odmítáním, pohrdáním a nechutí vůči své vlastní přirozenosti a s usilováním o přirozenost někoho jiného, ale místo toho, aby akceptovala to, čím je ve své vlastní individualitě, jedinečnosti a rozdílnosti a aby se ztotožnila se svou vlastní přirozeností. Zde šlo o to, že dotyčná žena přistupovala k mužům ne z pozice lásky, ale z pozice potřeby uzurpovat či odcizit jejich vlastní identitu k tomu, aby si mohla tuto identitu sama přivlastnit. Není nic horšího než si provést něco podobného. Abychom to zopakovali - jde o nejhorší formu duchovního cizoložství. Zda dotyčná žena uposlechne a zařídí se podle Mé rady, by byl docela jiný příběh.

Na druhé straně se podívejme na to, co se přihodilo v případě jiné ženy. Nikdo ji nenutil, aby Mě přišla navštívit. Přišla ke Mně dobrovolně a na základě své vlastní svobodné volby. Přišla ke Mně z pozice své vlastní identity, individuality, jedinečnosti a rozdílnosti. Její přístup vůči jiným byl ten, že milovala. V žádném případě nešlo o to, aby se stala jako oni, nebo aby uzurpovala či odcizovala jejich totožnosti. Takže nikterak nebyla cizoložnicí jako ta druhá žena. Jejím problémem bylo to, že tak činila sama ze sebe a sama od sebe, a nikoliv ze Mne v sobě nebo se Mnou. Poznala svou chybu. Proto jsem jí řekl, že jsou její hříchy odpuštěny. Přitom jsem jí neřekl, aby šla a více nehřešila, jak jsem to učinil v případě jiné ženy. Jejím problémem/hříchem bylo milování bez moudrosti. Uvědomila si tu skutečnost a napravila ji. Jelikož od této chvíle vše, co se chystala učinit, činila se Mnou, ze Mne, skrze Mne a pro Mne, nebylo třeba jí říkat, aby více nehřešila. Kdybych to učinil, pak by se mohlo předpokládat, že bych hřešil spolu s ní. Taková věc by byla naprostou nemožností. Vidíš, Petře, základní rozdíl mezi těmito dvěma případy?

Petr: Ano, docela jasně. Děkuji Ti za jejich plodné upřesnění. Skutečně si toho cením.

Pán Ježíš Kristus: Rádo se stalo, Petře. Bylo mi potěšením tak učinit. A nyní bych rád uvedl do Tvé pozornosti něco jiného, pokud smím.

Petr: Samozřejmě. Ty smíš kdykoliv.

Pán Ježíš Kristus: Jelikož jsme v tomto dialogu mluvili o sdílení, o maskulinitě, femininitě, cizoložství a o všem, co se k tomu vztahuje, je na čase, abychom znovu definovali a vyložili pojem sexuality. Jak bylo uvedeno několikrát dříve, pojem sexuality je v tom, jak ho pojímají lidští tvorové, tím nejvíce nepochopeným a zdeformovaným pojmem. Co si každý lidský tvor myslí nebo co si představí, když se vyřkne slovo ‚sex‘ nebo ‚sexualita‘? Nic více a nic méně než soulož, pohlavní styk či milostný poměr mezi mužem a ženou, ale na vaší planetě také mezi mužem a mužem, ženou a ženou, ba dokonce někdy i mezi lidským tvorem a zvířetem. Jinými slovy tento termín byl hrubě zredukován na něco, co má v pozitivním stavu velmi malý význam, nebo vůbec žádný význam. Na vaší planetě byl degradován na úroveň čistě fyzického, vnějšího, smyslného a velmi často k plození dětí určeného aktu, který nemá vůbec žádnou duchovní konotaci. Tento pojem tedy z hlediska lidského chápání docela ztratil svůj pravý význam.

V pozitivním stavu má sexualita či sex úplně rozdílnou konotaci. Neváže se nutně na pohlaví. Být sexuálním neznamená mít pohlavní styk. V podstatě to znamená někoho hluboce milovat, respektovat a uznávat bez ohledu na jeho totožnost co do pohlaví. Je to touha a potřeba sdílet s někým to, co kdo má a čím je. V tomto smyslu jakýkoliv vztah na všech úrovních své manifestace vyvěrá z vlastní jedinečné sexuality, mající kořeny v jedincově vlastní jedinečnosti, individualitě a rozdílnosti. Neznamená to nutně mít sexuální styk s objektem či subjektem vlastní lásky. Sexuální styk má úplně jinou konotaci než sexualita jako taková. Navíc sexuální styk v pozitivním stavu neprobíhá stejným způsobem, jak se to děje v negativním stavu nebo ve vašem lidském životě. Tato metoda byla náležitě popsána v kapitole 20 Nového zjevení Pána Ježíše Krista. Není třeba to zde opakovat. Je však třeba vás upozornit na to, jak byste měli od této chvíle pojímat sexualitu.

Především je rozhodující a životně důležité, abyste překonali své pojímání sexuality, na jaké jste byli doposud zvyklí, že jste ji zredukovali a snížili na úroveň jen a jen pohlavního styku. Ale to neznamená, že se mu musíte vyhýbat, pokud je ho zapotřebí a je to nutné. Má také nesmírnou pozitivní konotaci, jestliže ho děláte ze Mne, se Mnou, skrze Mne a Mnou. To však znamená, že se naučíte vidět sexualitu jako prostředek sdílení, vedení, vyzařování a vydávání energií životní síly v prvé řadě Mé Vlastní Absolutní Jedinečnosti, Individuality a Rozdílnosti a za druhé vaší vlastní individuality, jedinečnosti a rozdílnosti.

Jenže, jak víte, jsou mnohé úrovně sdílení. Sexualita byla definována jako všezahrnující prostředek sdílení. Takže jakékoliv sdílení vůbec je bez ohledu na to, na jaké úrovni a s kým se odehrává, možné jen díky těmto energiím životní síly, která je svou povahou čistě sexuální. V tomto časovém bodě přicházíme ke křižovatce, k nové fázi nyní probíhajícího posunu. Tato fáze od vás všech vyžaduje, abyste získali informace týkající se něčeho, co bylo dříve uvedeno ohledně prostředků a způsobů získávání poznatků a pravdy o čemkoliv vůbec. V tomto ohledu vám bylo naznačeno, že při uvolňování nového aspektu Mé Absolutně Nové Absolutní Přirozenosti, který bude řídit nadcházející cyklus času/stavu/procesu, se uskuteční přesahující nabývání znalosti pravdy, jež bude zahrnovat a začleňovat všechny dříve dostupné prostředky a způsoby.

Totéž může být aplikováno na pojem sdílení a sexuality. Energie předcházející toto uvolnění si vyžadují, abyste si uvědomili, že s uvolněním rozdílného aspektu Mé Nové Přirozenosti do celého Mého Stvoření bude k dispozici a nastolí se nová a úplně odlišná úroveň sdílení, jež bude přesahovat vše, co bylo k dispozici doposud. Převýší význam sexuality jako všezahrnujícího prostředku a způsobu sdílení, jakož i samotného pohlavního styku. Tato nová a docela odlišná úroveň a modality sdílení provede integraci a inkorporaci všech dříve dostupných prostředků a způsobů sdílení, jakož i celého významu, účelu, cíle a veškerých praktik jak sexuality, tak i praktik milování čili pohlavního styku. Přivede je na novou, báječnější, více povznášející, vznešenější a zcela přesahující úroveň, než jakou mohl pojímat, chápat, vnímat a praktikovat někdo v Mém Stvoření, nemluvě o pseudostvoření.

Tento nový a rozdílný aspekt nově určí a v podstatě nahradí starý význam a praktikování sdílení a jeho sexuality a sexuálního vztahu. Můžete se připravit na skutečnost, že to nebude mít nic společného s tím, co o tom víte, jak to pojímáte a jak praktikujete svou sexualitu a akt milování na jakékoliv jejich úrovni. V této chvíli nemůže být o povaze tohoto nového a rozličného aspektu odhaleno nic více. Důvod, proč o tom mluvíme, je v tom, že se musíte připravit na to, co přijde, a že máte být ochotni podstoupit změnu, až nastane čas změnit se. Také proto o tom mluvíme, abychom vám pomohli překonat vaše chápání těchto diskutovaných pojmů a vyhnout se lpění, připoutanosti k navyklým starým způsobům nazírání. Ano, zajisté můžete pokračovat ve svých současných praktikách při tomto novém chápání. Uvědomte si ale, že věci nebudou v tomto, ale i v jakémkoliv jiném ohledu, stejné v žádném ze svých aspektů. Tím, že o tom víte a že se pro to připravujete, nebudete, až přijdete do duchovního světa nebo až nastane čas pro uvolnění tohoto nového a rozličného aspektu, šokováni a nebudete se bránit přijmout to, co má přijít. Toto je velmi důležitá informace. Důležitější, než jste v této chvíli schopni pochopit nebo si představit. Připravuji vás k tomu, abyste byli přichystáni přijmout vše, co je nové a rozdílné a co nastane brzy (samozřejmě ve smyslu nečasovosti a neprostorovosti). A to je vše, o čem jsme potřebovali dnes mluvit. Jdi v pokoji, Petře, a hezky si užij krásného dne.

Petr: Děkuji Ti mnohokrát za tyto vzrušující informace.

Zdroj: DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM 2.DÍL